BALČIK
oblast
Dobrič
Město na pobřeží Černého moře malebně rozložené
mezi skalními útesy, které dali Balčiku přízvisko „Bílé město“. Město založili
na místě starší thrácké osady v 6. stol. př. n. l. Milétští Řekové jako Krounoi
či Kmuni (“Prameny“), později vzhledem k hojnému pěstování vína přejmenováno na
Dionýsopolis. Jméno Balčik mu dali Turci, znamená „Město hlíny“ a připomíná
zanesení místního přístavu bahnem. 1913-1940 součástí Rumunska.
V dolní části města dva kostely a malá mešita s
minaretem. Díky svažitému terénu zde řada křivolakých uliček se schodišti,
dodávající této části města velice romantický nádech.
Horní část města méně zajímavá, za pozornost zde
stojí pouze Etnografický komplex, zahrnující starou školu, nejstarší balčický
kostel (renesanční ?) a o samotě stojící zvonici. Na návrší severozápadně od něj
stávalo údajně ve středověku (9. - 14. stol) “staré město“, nenalezl jsem však
po něm žádné stopy.
Největší atrakcí Balčiku je “Dvoreca“ (Palác) neboli Tiché
hnízdo - zámek obklopený komplexem zahrad na terasách na západním okraji
města, vybudovaný rumunskou královnou Marií po roce 1924. Poněkud kýčovitý
královnin zámeček s minaretem, symbolizující její snahy o sblížení jejích
křesťanských a muslimských poddaných (zlí jazykové tvrdí, že památka na jejího
muslimského milence) stojí v dolní části areálu nedaleko pobřeží.
V areálu řada dalších objektů (mimo jiné vodní
mlýn, lodžie, kaple, zahradní pavilóny - v jednom např. vinotéka...) i
drobnějších architektonických prvků (mosty, bohatě zdobené kamenné kříže
dovezené z Besarabie, kašny).
Park členěn na několik samostatných částí
(rozárium, alpinum, kaktusová zahrada s opunciemi, přírodně krajinářské části),
celkem v něm přes 3000 druhů rostlin. Údajně jde o největší a nejrozmanitější
botanickou zahrad na Balkáně. Z některých míst nádherné výhledy na záliv.
Zahrady i zámek přístupné v otvíracích hodinách (5 + 5 Lv) - navzdory
informacím v turistických průvodcích možný přístup i z pobřeží!
Útesy, neodmyslitelně dokreslující atmosféru městu, jsou
tvořeny ze silně drobivého bílého jemnozrnného pískovce až jílovce. V mnoha
místech jsou poněkud nestabilní a dochází zde k sesuvům. K nejvýraznějším
útvarům patří útes s křížem takřka uprostřed města, mohutný útes na západním
okraji města nad silnicí do Albeny či několik útesů přímo na pobřeží.
Nábřeží převážně betonové, s četnými moly, téměř bez pláží
(malá písečná pláž by měla být údajně severně od přístavu), ale velice živé a
příjemné díky množství restaurací a také rybářů. Promenáda pod útesy podél
pobřeží vede až do Albeny…
Web:
http://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D0%B0%D0%BB%D1%87%D0%B8%D0%BA
http://bulharsko.evropou.cz/mista/balcik.html
(česky)
http://www.barevne-bulharsko.cz/letoviska/balcik
(česky)
http://gallery.guide-bulgaria.com/NE/Dobrich/Balchik/Balchik
http://www.spvd.cz/?p=svet/bg/balchik/balchik.html&m=svet/bg/menu_bg.html
(česky)
http://www.picturesofbulgaria.com/article/balchik.html
(anglicky)
http://www.picturesofbulgaria.com/article/botanic_garden.html
(anglicky)
http://www.beachbulgaria.com/balchik/index.shtml
(anglicky)
http://www.pbase.com/ngruev/baltchik
(anglicky)
Ke
stažení v jpg: plán města / plán
botanické zahrady / jiný plán botanické
zahrady
Okolí:
Jižně letovisko Albena, nad ním v kopcích při
silnici z Kavarny do Varny Obročiště se zříceninami dervišského (muslimského)
kláštera Teketo. Východně od Balčiku mys Kaliakra s pozůstatky pevnosti a významnou
stepní rezervací (jinak též údajně jediné místo na bulharském pobřeží, kde se
dodnes občas objevují černomořští delfíni), od něj k severu pak asi nejpustší
část celého pobřeží s řadou dalších útesů, jeskyních hrobů, několika
archeologickými lokalitami...
úvodní stránka / rejstřík míst / záznam
v deníku
červenec 2007