NESEBAR (Mesembria)
oblast
Burgas
Skládá se ze dvou samostatných částí - „Starého
Nesebaru“ a „Nového města“. Staré město, ležící na poloostrově (téměř ostrově)
v Černém moři, je jedním z nejlépe dochovaných měst bulharského pobřeží (zapsán
na seznam světového dědictví UNESCO).
Město, kde se od počátku střetávaly a prolínaly
různé kultury. Založen údajně thráckými mořeplavci, později pod nadvládou Řeků,
Říma, Byzance i Bulharů. Původně snad Menebria (což bývá odvozováno od jména
thráckého krále Menase), později známé jako Mesembria (současné jméno oficiálně
až od roku 1934). Po určitou dobu byl i samostatným městským státem. I za
nadvlády Turků jedno z významných centre řecké kultury a sídlem řeckého
biskupství. Po vzestupu Burgasu a Varny „zakonzervováno“ v podobě rybářského
městečka 19. století.
Z opevnění Starého města, jehož počátky sahají až
do 4. stol. před naším letopočtem, v dnešní podobě však pocházejícího převážně
z 5. stol. n. l. (z doby Byzance) zachovány zejména mohutné hradby s válcovými
věžemi na západní (přístupové) straně, v menší míře (několik hranolových bašt)
též na jižní straně nad přístavem. Bezprostředně za hradbami se nachází moderní
budova archeologického muzea.
Město je tvořeno spletí úzkých uliček tvořených
patrovými domky s kamennými přízemky a dřevěnými nepravidelně předsunutými patry,
vesměs z 19. stol.. Bohužel nejmalebnější část uliček v centru je zcela
znehodnocena prodejci všeho možného braku.
Ve městě je více či méně dochováno 11 kostelů. Z
některých jsou pouhé zříceniny, jiné slouží jako galerie či prodejny umění, do dvou
se platí vstupné. Jediným dodnes funkčním je mnohem mladší kostel Sveta
Bogorodica z 19. stol., v němž se nachází zajímavá sbírka ikon (volně
přístupný).
Téměř geometrický střed města tvoří zříceniny
Starého metropolitního chrámu (Starata Metropolia) z ranných byzantských dob.
Postaven byl snad 5. či 6. stol. a je tak nejstarší ze všech nesebarských
kostelů. V těsném sousedství chrámu odkryty ještě základy nějaké drobné kaple
(?). V blízkosti chrámu také zajímavá kašna.
Faktickým centrem města je však západněji ležící
parčík s chrámem Krista Pantokratora (Cerkev Christos Pantokrator) ze 14. stol.
Je to asi nejfotografovanější z nesebarských kostelů, pozoruhodný zejména
výzdobou pomocí vzorů z červených cihel a keramické intarsie. Podobně zdobené (a
ze stejné doby) jsou i kostely archanděla Michaela a Gabriela a Sveta
Paraskeva, ležící těsně vedle sebe severozápadně od Starého metropolitního
chrámu.
Kostely sv. Spasitele ze 17. stol. (Sveti Spas) a
sv. Teodora ze 13. stol. (Sveti Todor) jsou naopak navenek zcela prosté. V
chrámu sv. Spasitele jsou však zajímavé nástěnné malby (vstupné 4 Lv - pokladna
však přímo v lodi chrámu, což trošku ruší - navíc než k ní dojdete, tak již
máte malby v podstatě prohlídnuté :-)).
Výrazně skromnější, ale rozhodně ne nezajímavý
exteriér má i kostel sv. Jana Křtitele z 11. stol. v severním sousedství Krista
Pantokrata. I v něm by údajně měla být dochována jedna nástěnná malba ze 17.
stol. - sv. Marie táhnoucí z moře ďábla.
Na jihozápadním okraji města nad přístavem stojí
zříceniny chrámu sv. Jana Aliturgetského, který je považován díky velice bohatě
zdobenému exteriéru za vrchol bulharsko-byzantské církevní architektury.
Mimochodem - tenhle chrám nebyl nikdy vysvěcen.
Severně od něj se nachází kostel sv. Štefana, zvaný
též Nový metropolitní chrám. Pochází z 10. či. 11. století a ukrývá nádherné
renesanční nástěnné malby. Kolem něj umístěna řada kamenných artefaktů (vstupné
do celého areálu 4 Lv - rozhodně mnohem působivější než sv. Spasitel).
Na severní straně poloostrova, přímo na pobřeží, se
nachází nepatrné zříceniny Pobřežní baziliky (Kraimorskata), spolu se Starým
metropolitním chrámem nejstaršího alespoň částečně dochovaného kostela Nesebaru
- to málo, co zde je k vidění, je však zjevně z větší části nově postavené. Nad
ní zřícenina okrouhlé stavby - větrného mlýna. Areál byl kvůli častým útokům
pirátů údajně opevněn, opevnění však již není patrné (snad je jeho pozůstatkem
kousek zdi pod mlýnem).
V severozápadní části města (pod kostelem sv. Jana
Křtitele) jsou odkryty vykopávky římských lázní. Nedaleko nich stojí drobná
velice zajímavá stavbička se dvěma kopulemi, nijak neoznačená a v žádných
průvodcích neuváděná...
Staré město spojeno s pevninou 400 m dlouhou úzkou
hrází, na níž stojí dřevěný větrný mlýn.
Jižně
od šíje se nalézá přístav, nad nímž monumentální bronzová plastika. Menší
přístav, střežený křížem na konci mola, je i na severní straně Starého města.
Nové město na „pevnině“ je tvořeno z velké části
hotely, jsou zde však i obytné čtvrti. Přímo proti šíji do Starého města stojí
další větrný mlýn, tentokrát kamenný, zahrnutý však do stavby nového komplexu
hotelu... Poměrně zajímavý i nedaleký hotel, využívající prvky původní
nesebarské architektury.
Na východním okraji „nového města“ park s vyhlídkou
na přístav, na vyhlídce zajímavé sluneční hodiny.
Web:
http://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%9D%D0%B5%D1%81%D0%B5%D0%B1%D1%8A%D1%80
http://bulharsko.evropou.cz/mista/nesebar.html
(česky)
http://www.barevne-bulharsko.cz/letoviska/nesebar
(česky)
http://www.ingema.net/in2001/clanek.php?id=458
(česky)
http://whc.unesco.org/en/list/217
(anglicky)
http://gallery.guide-bulgaria.com/SE/Bourgas/Nessebar/Nessebar
http://www.picturesofbulgaria.com/article/nessebar.html
(anglicky)
http://imagesfrombulgaria.com/v/The_Bulgarian_History/Old_Nesebar/,
http://imagesfrombulgaria.com/v/Region_Bourgas/Old_Nesebar/,
http://imagesfrombulgaria.com/v/Region_Bourgas/New_Nesebar/
http://www.beachbulgaria.com/nessebar/index.shtml
(anglicky)
http://www.sweb.cz/cestujte/nesebr.htm
(česky)
http://www.pbase.com/ngruev/nessebar
(anglicky)
Okolí:
Severním směrem přechází zástavba Nového města
přímo v letovisko Sluneční Pobřeží (se
kterým má Nesebar mimo jiné i lodní dopravu). Severně za zálivem se vypíná
nejvýchodnější část hřebene Staré planiny, končící mysem Emine. Jižně pokračuje
pobřeží k Pomorie a dál k Burgasu.
úvodní stránka / rejstřík míst / záznam
v deníku 1, 2
červenec 2007