VARNA

oblast Varna

Třetí největší město Bulharska na pobřeží Černého moře, ve Varnenském zálivu.

Přístav a městský stát Odessos založili v místech dnešní Varny v roce 585 př. n. l. Milétští Řekové. Okolí však osídleno již mnohem dříve (na předměstí mimo jiné objeveno roku 1972 veliké pohřebiště z doby bronzové - 4. tisíciletí př. n. l - neobvyklé tím, že v mnoha hrobech byly pohřbeny místo lidských těl sochy). 586 město zničeno Avary a znovu vybudováno Slovany (pravděpodobně pod dnešním jménem). V 19. stol. jedno z nejkosmopolitějších měst na pobřeží - žili zde Bulhaři, Řekové, Turci i  Gaguázové (turecky mluvící křesťané). V letech 1949-56 se oficiálně jmenovala Stalin.

Centrem města je náměstí Nezavisimost s (betonovou) fontánou a několika zajímavými „vyřezávanými pařezy” (které i jinde po městě). Severozápadně od něj, oddělené budovou opery, je park a tržiště („městské zahrady”) s poměrně nenápadnou hodinovou městskou věží (postavená městskými spolky v 19. stol.) a za frekventovanou silnicí honosná katedrála Nanebevzetí Matky Boží z roku 1866, stavěná údajně po vzoru petrohradské katedrály, v níž mimo jiné vyřezávaný biskupský trůn. Jihovýchodně přechází náměstí Nezavisimost v náměstí Musala, východním směrem od něj se táhnou nejhonosnější bulváry města. Zde také chrám sv. Nikolaje.

     

Podél jihovýchodního pobřeží se táhne Morskata gradina (Mořské zahrady). Oficiálním vstupem do něj je konec bulváru Slivnica (zde též pamětní deska českého zahradního architekta Antona Jana Nováka, který koncem 19. stol. park založil).

 

Nedaleko architektonicky zajímavý objekt hvězdárny a planetária Mikoláše Koperníka (se sochou astronoma před vstupem).

 

Nejhezčí část parku se rozkládá východně odtud - zde nalezneme panteon významných osobností bulharských dějin, řadu krásných stromů, květinové záhony, fontána. Ještě východněji poněkud megalomanský Pomník protifašistických bojovníků, obklopený pomníčky jednotlivých sovětských kosmonautů, dále k severu pak zoopark, drobná kaple, přírodovědné muzeum a v nejvýchodnější (poněkud zpustlé) části parku delfinárium (představení několikrát denně za 20 Lv, možnost nahlédnout z kavárny do akvárií 1 Lv).

        

 

Svahy mezi parkem a pobřežím z velké části zpustlé, většina schodišť spojujících park s pobřežím toho času nefunkčních. V terase pod srázem (na pobřeží) několik velice pěkných kašen (přenesených sem z jiných míst - vesměs nefunkčních). Pobřeží lemuje městská pláž.

 

Na západním okraji parku Námořní muzeum, obklopené řadou exponátů, z nichž leckterý nemá s námořnictvím nic společného (vrtulníky..), a akvárium. Dělový člun Drazki (Neohrožený) proti muzeu je původcem jediného námořního vítězství v historii Bulharska (1912 u mysu Kaliakra potopil turecký křižník Hamidie).

  

Ve městě dvoje zříceniny římských lázní - menší (vykopávky) nedaleko pobřeží při Bulváru Primorski v nejjižnější části města (možnost prohlédnout přes plot), větší - a velice zajímavé - ve spleti uliček asi 300 m severněji (možnost prohlídky - vstupné - ale přes plot je toho také vidět celkem dost). V této části města, v uličkách se spoustou zeleně (stromořadí), ukryta i řada kostelů (v těsném sousedství „větších“ lázní např. Sv. Atanas)a muzeí... a prý i pramen horké minerální vody.

  

Na jižním okraji města přístav a nádraží (architektonicky více méně shodné s nádražím v Burgasu).

Web:

http://www.varna.bg

http://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%92%D0%B0%D1%80%D0%BD%D0%B0

http://bulharsko.evropou.cz/mista/varna.html (česky)

http://gallery.guide-bulgaria.com/NE/Varna/Varna/Varna

http://www.spvd.cz/?p=svet/bg/varna/varna.html&m=svet/bg/menu_bg.html (česky)

http://www.picturesofbulgaria.com/article/varna.html (anglicky)

http://imagesfrombulgaria.com/v/Region_Varna/Varna/

http://www.beachbulgaria.com/varna/index.shtml (anglicky)

http://www.pbase.com/ngruev/varna (anglicky)

http://history.rodenkrai.com/index.php/drugi_obekti/2007082964/rimski_termi_gr._varna/menu_id_47.html

Ke stažení v jpg: plán města

Okolí:

Na severozápadním okraji města Park bojovníků za přátelství s monumentálním pomníkem bitvy 1444, postaveným na thrácké mohyle. Na severovýchodě města palác Evksinograd, bývalé panovnické sídlo postavené ve stylu francouzských zámků. O něco dále tímto směrem přírodní park Zlatni Pjasci (Zlaté Písky) se skalním klášterem Aladža. Západně od města pozoruhodná geologická lokalita Pobitite kamani (“Kamenný les“), Jihovýchodně Varenské jezero, jižně rezervace lužního pralesa Kamčija při stejnojmenné řece.

 

úvodní stránka / rejstřík míst / záznam v deníku 1, 2

červenec 2007