REGENSBURG (Řezno)

Bavorsko - Oberpfalz - Stadt Regensburg

Město v plochá kotlině na soutoku Dunaje a Regennu (333 m n.m.) – centrum Horní Falce. Historické jádro je jedním z nejlépe zachovaných středověkých německých měst. Je považováno za největší zachovalou celistvou středověkou zástavbu v Německu (třebaže i v historickém jádru je několik novodobých poměrně rušivých budov). Proto, i pro velký kulturní význam (v ranném středověku duchovní centrum střední Evropy), bylo historické jádro na pravém břehu Dunaje (Altstadt) spolu s levobřežním Stadtamhofem (dnes po vybudování plavebního kanálu mezi Dunajem a Regennem ostrov) a částmi mezilehlých dunajských ostrovů Oberer Vöhrd a Unterer Vöhrd zařazeno roku 2006 na seznam světového dědictví UNESCO. Regensburg je též městem univerzitním.

Historie osídlení těchto míst sahá až do doby kamenné. Za Keltů se zdejší sídlo nazývalo Radasbona. Kolem roku 70 př. n. l zde Římané založili pohraniční vojenský tábor, který pak roku 179 rozšířil pro legii (cca 6000 vojáků) Marcus Aurelius a nazval jej Castra Regina (pevnost na řece Regen). Ve 4. stol, byl vypleněn germány. V 2. pol. 6. století zde zakládají svoji nejvýznamnější falc bavorští vévodové z rodu Agilolfingů, roku 739 zřizuje sv. Bonifác biskupství. V 8. století se Regensburg stává jedním ze sídelních měst východofranských vládců. Již v 11. století byl jedním z největších měst v Německu a důležitou obchodní křižovatkou mezi severem a jihem Evropy. Největšího rozkvětu dosahuje ve 12.-13. stol. 1245 se stává svobodným říšským městem. V letech 1663-1806 sídlem stálého říšského sněmu. Přesto v té době již hospodářský význam města upadal. 1803 ztratilo statut svobodného města a na krátkou dobu připadlo jako světské knížectví mohučskému arcibiskupovi Theodoru Karlovi von Dahlberg. Od roku 1810 součást Bavorska.

znak Regensburgu

Regensburg na staré rytině

nábřeží Dunaje – vlevo Dóm, vpravo známý Kamenný most (Steinerne Brücke) se solnou sýpkou, v popředí parník Ruthof / Érsekcsanád – součást Muzea Dunajské lodní plavby (Donau-Schiffahrts-Museum)

plán historického jádra Řezna (ke stažení ve větším rozlišení) a vymezení zóny, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO (podle knihy E. Trappa Welterbe Regensburg)

Dóm sv. Petra

Největší chrám v Řezně, tvořící pomyslné srdce města (byť neleží v jeho středu). Gotická katedrála ve „francouzském stylu″ (údajně jediná v Bavorsku) na místě starší předrománské baziliky, ze které se zachovala zejména tzv. Oslí věž, Eselsturm, při severním průčelí příčné lodi a v kryptě pod hlavní lodí fragmenty tří sloupů oddělujících střední a jižní loď. Katedrála byla stavěná od poloviny 13. stol. až do roku 1520, věže a štíty příčné lodi dokončeny až v letech 1859-72. Z vnějšku chrámu upoutá především množství soch svatých, bohatě zdobené portály, ale také řadou plastik a reliéfů různých démonů, draků a dalších příšer. Interiéru dominuje hlavní stříbrný oltář. Zajímavostí je chrámová studna. Chrám sloužil jako pohřebiště řezenských biskupů. Kostel i krypta volně přístupné (samozřejmě v době bohoslužeb, což je téměř pořád, bez možnosti prohlídky). Možná též prohlídka s průvodcem (www.domplatz-5.de).

plán dnešní katedrály a jejího staršího předchůdce (zeleně karolínská fáze baziliky, červeně otonská fáze baziliky, žlutě gotické zdivo katedrály; hnědě opevnění římského tábora) – z plánku je vidět, že katedrála nestojí úplně přesně na místě původní baziliky, ale je oproti ní posunuta více k jihozápadu

západní průčelí katedrály

výzdoba západního průčelí

detail hlavního portálu

znaky na vstupních dveřích do katedrály

zvláštní reliéfy na jižní fasádě – co představují?

...a další z nepřeberné galerie nejrůznějších postav, démonů či draků...

na různých příšerkách stojí i svatí, zdobící exteriér katedrály v počtu nemalém

Eselsturm (Oslí věž) – pozůstatek starší baziliky z 11 století

hlavní loď chrámu a severní část příčné lodi s neobvykle umístěnými varhany

Sedilie – ani zde nechybí nejrůznější, často fantaskní figury. Před nimi socha sv. Petra.

místní unikát – chrámová studna

boční oltář v jižní lodi se sochou Panny Marie

socha křižáka u hlavního vstupu do chrámu (z druhé strany je ještě druhá)

náhrobní kámen

pozůstatky sloupů otonské baziliky v kryptě pod katedrálou

krypta (na soklu jednoho z otonských sloupů stojí oltář)

Bischofshof (Biskupský dvůr)

Čytřkřídlý obdélný areál severně od Dómu, přistavěný k bývalému opevnění římského tábora. Jeho součástí (jihozápadní nároží) též kaple sv. Jana Křtitele (St. Johann) – původně z poč. 12. stol., dnes v barokní podobě. V bývalé biskupské rezidenci Domschatzmuseum (Katedrální muzeum - www.bistumsmuseen-regensburg.de).

západní průčelí Biskupského dvora s kaplí sv. Jana (vpravo)

Biskupský dvůr - renesanční arkády severního křídla z 2. pol. 16. stol.

jižní křídlo dvora s věží kaple sv. Jana

erbovní výzdoba jižního křídla Biskupského dvora

interiér kaple sv. Jana

římské opevnění

Tábor Castra Regina byl téměř čtvercového půdorysu, obehnaný hradbou se zaoblenými rohy, se čtyřmi branami v osách. Tato hradba z velikých pravidelných kamenných kvádrů se velmi dobře dochovala zejména na východní straně včetně severovýchodního a jihovýchodního nároží. Malý fragment zazděný do zdiva domu je k vidění též na jižní straně nedaleko bývalé Petrské brány (Petrstor). Na severní straně dochován pozůstatek brány Porta Preatoria.

plánek římského tábora promítnutý do dnešního půdorysu města

severovýchodní nároží hradby (vpravo pozůstatek kaple sv. Georga a Afry)

severní část východní hradby (s kaplí sv. Erharda)

Porta Praetoria

Fragmenty severní (postranní) brány římského tábora, zazděné do severního křídla Biskupského dvora (bývalého pivovaru). Spolu s Porta Nigra v Trieru (Trevíru) jediné dvě dochované římské brány na sever od Alp. Pozůstatky brány byly objeveny při rekonstrukci biskupského pivovaru roku 1885. Následně byla obnovena, dnes slouží jako přístup do Biskupského dvora z ulice Unter den Schwibbögen.

pozůstatky římské brány v severním křídle Biskupského dvora

vlastní brána (na první fotce vpravo malý fragment zdiva západní věže)

předpokládaná podoba brány (podle mě ale chybná - mezi věžemi byl spíš pouze jeden průchod, nikoli dva, a fragment zdiva vpravo od brány bych tipoval spíše na vnitřní než vnější stranu věže; tedy zhruba tak, jak je to na plánku katedrály o něco výše)

Niedermünster (Dolní katedrála)

Areál jednoho z nejstarších klášterů v Řezně se nalézá v severovýchodním rohu bývalého římského tábora. Dnešní románský kostel Nanebevzetí Panny Marie (Maria Himmelfahrt) a sv. Erharda z konce 10. stol., přestavěný po požáru v pol. 12. stol. a upravovaný barokně v 17. a 18. stol., stojí na místě malého kostelíku z konce 7. stol. s hrobem biskupa sv. Erharda (základy tohoto kostela, jež byl zřejmě součástí agilolfingské falce, objeveny archeologickým výzkumem pod severní lodí dnešní baziliky). V kostele je kromě sv. Erharda pochován také blahoslavený biskup Albert z Cashel, Jindřich I. Bavorský († 955), jeho manželka Judita či jejich dcera Gisela Burgundská. Ženský klášter vznikl při kostele koncem 9. stol., zrušen 1803, dnes slouží jako sídlo biskupa. Součástí kláštera je i románský objekt vystupující na severní straně před starou římskou hradbu – bývalá kaple sv. Georga a Afry.

bazilika při pohledu z náměstí Alter Konmarkt

bývalá kaple sv. Georga a Afry v severovýchodním rohu klášterního areálu

falc

Falc založili v prostoru dnešního náměstí Alter Konmarkt pravděpodobně již v 7. stol. Agilolfingové (o její lokalizaci se vedou spory). Koncem 9. stol. se sídlo vládců přesunulo do oblasti sv. Emmerama, do těchto míst se vrátila roku 976 a existovala až do 1245. Jejím nejnápadnějším pozůstatkem je mohutná, 30 m vysoká hranolová věž Römerturm (Římská věž) na západní straně náměstí. Její dnešní podoba pochází až z doby kolem roku 1200, odlišné zdivo z velkých kamenných kvádrů v dolní části věže je však prokazatelně starší, snad z doby karolínské (jméno „římská“ je omyl, z doby římské dle odborníků určitě nepochází, byť v prostoru náměstí se nalezly mimo jiné pozůstatky jakéhosi honosného římské stavby, snad sídla prefekta). Věž, která údajně tvořila severozápadní roh karolínské falce, byla zřejmě obytná (v prvním patře je údajně dochován krb). Jižně od věže se nachází Herzoghof (Vévodský dvůr) s reprezentativním sálem z doby kolem roku 1210. Ještě počátkem 20. stol. šlo o čtyřkřídlý palácový komplex, větší část ho však byla koncem 30. let zbořena, takže dnes zůstalo zachováno pouze východní křídlo. K falci patřily i Alte Kapelle, kostel sv. Ulricha a v nejstarší fázi snad i Niedermünster.

Herzoghof a Römerturm

Römerturm od jihozápadu (vlevo kostel sv. Ulricha) a detail zdiva spodní části věže

Herzoghof (na druhé fotce je za stromem schována trojice románských okének kaple)

Kostel sv. Ulricha

Kostel v severním sousedství Römerturm byl postaven kolem roku 1225 jako součást falce na samé hranici mezi vévodským a biskupským územím. Představuje přechod mezi románským a gotickým slohem. 1824 zrušen. Od roku 1986 v kostele expozice Diecézního muzea (www.bistumsmuseen-regensburg.de).

chrám od jihozápadu (v pozadí Römerturm)

západní průčelí chrámu s rozetou

Alte Kapelle (Stará kaple)

Kostel Panny Marie, zvaný Alte Kapelle, uzavírá Alter Konmarkt na jihu. Podle tradice stojí na místě antického chrámu boha Juna, dle jiné legendy pak v místě, kde byl biskupem Rupertem pokřtěn vévoda Teod II. s rodinou, čímž byly položeny základy christianizace Bavorska. Středověké listiny ho považují za „nejstarší kostel v Bavorsku“. Ve skutečnosti byl však postaven jako součást falce zřejmě až kolem roku 875 Ludvíkem Němcem. Když se však falc koncem 9. stol. přesunula do oblasti sv. Emmerama, kostel zpustl, takže ho znovu vystavěl až poč. 11. stol. císař Jindřich II., který v něm umístil zázračný obraz Panny Marie s Ježíškem - dar papeže Benedikta VIII. ke své korunovaci (1014). Kostel, podřízený atypicky biskupství Bamberskému, se pak stal mariánským poutním místem. Románská bazilika tvoří západní část dnešního chrámu, východní část (kněžiště) byla přistavěna goticky v pol. 15. stol. Celková podoba kostela je dnes rokoková z roku 1747. O samotě stojící kamenná hranolová zvonice pochází s velkou pravděpodobností již z 9. stol., horní část byla dostavěna na přelomu 12. a 13. stol. V kostele řada nádherných náhrobních kamenů řezenských měšťanů. (www.alte-kapelle.de)

gotické kněžiště chrámu

pohled od jihu – vlevo do popředí vystupující budova se slunečními hodinami na štítě je Milostná kaple (Gnadenkapelle – pův. sv. Jakuba) z doby okolo roku 1200

vstup do chrámu

rokokový interiér chrámu – hlavní oltář, honosná oratoř a kůr s varhany

výmalba chrámu

v chrámové lodi se nalézá řada zajímavých náhrobních kamenů a epitafů

další náhrobní kameny jsou v předsíni (zda je i to poslední náhrobník netuším, spíš ne)

samostatně stojící zvonice - ve spodní části věže (9. stol.?) jsou viditelné druhotně použité kameny z římského opevnění

kamenný znak zazděný v ohrazení kostelního areálu

karmelitánský klášter sv. Josefa (Karmelitenkloster St. Joseph)

Barokní areál s kostelem sv. Josefa v jihovýchodní části Alter Kornmarkt. Klášter bosých karmelitánů založen roku 1637 císařem Ferdinandem II.- základní kámen však položen až 1641 a dokončen 1672. Klášter dodnes funkční (www.karmelitenkloster-stjoseph.de).

kostel sv. Josefa – vpravo navazuje vlastní klášter

hlavní oltář klášterního kostela a znak karmelitánů na stropě kostelní lodi

znak karmelitánů nad vchodem do kláštera

Erhardikapelle (kaple sv. Erharda)

Románský kostelík z 2. pol. 10. stol. východně od Niedermünster, přímo nad hradbou římského tábora. Přístup z ulice Erhardigasse. Kdesi poblíž něj by měla být tzv. Erhardibrunen (Erhardova studna), kterou světec dle legendy sám vykopal.

východní část kaple, vystupující do ulice Adolph-Kolpingstrasse

Altes Rathaus (Stará radnice)

Komplex budov na Rathplatz (Radničním rynku), složený z několika odlišných různě starých částí . Základem se stal starý patricijský opevněný dům s věží z poč. 13. stol. Jihozápadní část komplexu je gotické křídlo s Říšským sálem (Reichssaal), v němž se scházel říšský sněm, východní část barokní z 1. pol. 18. stol. Vznik radnice souvisí s povýšením Řezna na svobodné říšské město roku 1245. Říšský sněm se v ní sešel poprvé pravděpodobně roku 1355, od roku 1594 se scházel výhradně zde a v letech 1663-1806 (kdy byl rozpuštěn) byla radnice sídlem stálého říšského sněmu. Barokní křídlo bylo vybudováno právě po zřízení stálého sněmu jako nové prostory pro městskou správu. V přízemí gotické části turistické informační centrum, část radnice přístupná jako Reichstagsmuseum (www.museen-regensburg.de)

barokní část radnice s mnohem starší věží (pohled z Kohlenmarktu)

arkýř Říšského sálu z 1. pol. 14. stol

portál z první čtvrtiny 15. stol s reliéfy symbolizujícími obranu města

staré míry – sáh, stopa a loket

řetězy a zámky umožňující uzavření průchodu radnicí

Neupfarrplatz

Náměstí takřka uprostřed Starého města. V jeho místech se ve středovku rozkládalo židovské ghetto. První zmínky o něm jsou již kolem roku 1000 (nejstarší zmínka o židovském osídlení v Německu). Po staleté zde žili Židé pod ochranou císaře a soužití s křesťanskou většinou bylo celkem pokojné. Vztahy se začaly zhoršovat koncem 15. století, kdy bylo město v hospodářském úpadku. V roce 1519, když zemřel císař Maxmilián I., využili měšťané situaci, Židy vyhnali a ghetto srovnali se zemí. Na jeho místě vzniklo náměstí, v jeho středu kostel Neupfarrkirche („Nový farní kostel“). Kostel, postavený roku 1540 jako poutní (údajně na památku zázraku, který se stal při bourání synagogy), je od roku 1542 protestantský (jako první ve městě). Z budov lemujících náměstí nejhonosnější Loeschenkohl Mansion na jižní straně – palác z 18. stol., postavený pro bankéře a obchodníka Hieronyma Löschenkohla. Západně od kostela v dlažbě náměstí zvýrazněný půdorys zbořené synagogy. Pod náměstím rozsáhlé vykopávky římských a středověkých židovských staveb, část z nich spolu s podzemním krytem z roku 1949 jako „Document Neupfarrplatz“ přístupná veřejnosti. V podzemní expozici mimo jiné též část zde nalezeného zlatého pokladu (624 zlatých mincí) z konce 14. stol.

Neupfarrkirche při pohledu od jihovýchodu a od západu (na první pohled vypadá, jako by měl kněžiště na obou stranách!)

vykopávky středověkých židovských domů pod náměstím

kostel sv. Emmerama

Jeden z nejstarších kostelů ve městě, na jeho jižním okraji v areálu bývalého stejnojmenného benediktinského kláštera. Kostel souvisí s hrobem sv. Emmerama (Jimrama), který byl zavražděn roku 652 a pohřben na hřbitově který byl v těchto místech již v době římské. První kostel vznikl nad jeho hrobem ještě do konce 7. stol. (dle jiné verze zde byl kostel sv. Jiří již v pol. 7. stol. a právě do něj bylo Emmeramovo tělo přeneseno). Ve 2. pol. 8 stol. zde byl vybudován v karolínském slohu nový kostel, z něhož se dochovala kruhová krypta sv. Emmerama pod apsidou (z téže doby je snad i přilehlý fragment zdi). Koncem 10. stol. byl přestavěn na trojlodní baziliku v podstatě dnešní podoby, v pol. 11. stol. byl ještě přistavěna na východní straně příčná loď s kryptou sv. Wolfganga († 994). Mimo půdorys kostela, v návaznosti na „kruhovou kryptu“, je další krypta, v níž pohřben blahoslavený opat Ramwod († 1000). Vnitřní výzdoba kostela převážně barokní. Kostel významným pohřebištěm – kromě řezenských biskupů a opatů zde pochováni těž královna Hemma, manželka Ludvíka II. Němce († 876), poslední dva příslušníci karlovské dynastie - císař Arnulf Korutanský († 899) a jeho syn, král Ludvík IV. Dítě († 911), vévoda Arnulf Bavorský řečený Zlý († 937) či svatá Aurelia (údajně dcera francouzského krále Hugo Kapeta - † 1027). Kostel včetně krypty sv. Wolfganga volně přístupný, krypty sv. Emmerama a bl. Ramwoda nepřístupné.

K severní straně kostela přiléhala dvoulodní hala z 11. stol., spojující vstupní bránu s bazilikou. Později zanikla, na jejím místě dnes úzký dvorek lemován stěnou s románskými sdruženými okénky, zachována pouze nejjižnější část, tvořící dnes otevřenou předsíň kostela. V nádvoří řada zajímavých soch a náhrobků. Východně od předsíně přiléhá ke kostelu bezprostředně druhý menší kostelík – sv. Ruperta (původem z 11. stol, v dnešní podobě převážně gotický). Severně od něj v zahradě o samotě stojící hranolová zvonice z 2. pol. 10. stol. , obnovena 1575-79 (barokní lucerna 1732).

reliéf křížové cesty z roku 1511, osazený v Branské zdi při vstupu do areálu

pozůstatky haly spojující vstupní bránu s bazilikou – hlavice sloupu na východní straně a část západní zdi se zazděnými sdruženými okénky

plastiky v nádvoří

předsíň

tři středověké kamenné reliéfy po stranách vstupních dveří jsou nejstarší svého druhu v Německu (11. stol.)

hlavní loď kostela

fragment románského zdiva ve východní části severní lodi, snad z karolínského období (vlevo vstup do kruhové krypty)

náhrobní deska královny Hemmy z 13. stol. (v severní zdi severní lodi)

sarkofágy ve východní části severní lodi – třetí je údajně svaté Aurelie, čtvrtý by mohl mít souvislost s vévodou Arnulfem Bavorským, jehož náhrobní deska (bohužel se nepovedlo vyfotografovat) visí bezprostředně nad ním

náhrobní kameny biskupů

sarkofág sv. Wolfganga v jižní lodi

řada náhrobních kamenů je přímo v podlaze chrámu

a ještě něco náhrobníků a epitafů ze zdejší velmi bohaté kolekce

dva „katakomboví svatí″(Katakombenheiliger) - sv. Maximianus a sv. Calcidonius (ostatky, považované za umučené první křesťany, nalezené v římských katakombách - jména k nim byla vytvořena uměle)

dřevěný malovaný strop západní příčné lodi

krypta sv. Wolfganga

zlatá schránka s ostatky sv. Wolfganga v kryptě

půdorys kostela (vlevo krypta sv. Wolfganga, vpravo kruhová krypta s. Emmerama a na ni navazující krypta bl. Ramwoda)

zvonice

býv. klášter sv. Emmerama

Roku 739 zřízeno při kostele sv. Emmerama benediktinské opatství, které patřilo po staletí k nejdůležitějším kulturním centrům Evropy. Studovala se zde teologie, filozofie, matematika i astronomie, klášterní knihovna měla v držení jednu z nejkrásnějších knih středověku – Codex Aureus. Zároveň bylo až do roku 975 sídlem řezenských biskupů. Kolem roku 890 sem císař Arnulf Korutanský přesunul se severovýchodní části města i falc (císařské sídlo) – ta zde byla až do konce 10. stol. Po dočasném poklesu významu v 16. a 17. století klášter opět nabyl na významu ve století 18., kdy se stal opět jedním z předních center vědy (mimo jiné meteorologie). Roku 1812 byl klášter zrušen a přeměněn na rezidenci knížecí rodiny Thurn-Taxisů, jako zámek slouží dodnes. Část areálu včetně křížové chodby původního kláštera a do rajského dvora v 19. stol. vestavěné pohřební kaple přístupná turistům, v části muzeum, část hrabaty Thun-Taxisy stále obývána (údajně největší obývaný zámek v Německu). Součástí rozlehlý park.

severovýchodní nároží zámku s parkem

klášter dominikánek Svatého Kříže (Dominikanerinnenkloster Hl. Kreuz)

Dodnes funkční klášter v nejzápadnější části Starého města založen roku 1233 jako nejstarší dominikánský klášter v Německu. Klášterní kostel Svatého Kříže v severovýchodní části areálu.

klášterní kostel sv. Kříže od severozápadu

Herz-Jesu Kirche (kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova)

Farní kostel z roku 1930 v nejzápadnější části Starého města, na ulici Am Judenstein. (www.herz-jesu-regensburg.de)

pohled do hlavní lodi

oltář a kazatelna

chór s varhanami

na zdi malovaná křížová cesta (nikoli však v lodi, ale z vnější strany pilířů)

Oswaldkirche (kostel sv. Osvalda)

Kostel na nábřeží Dunaje proti Železné lávce (Eiserner steg) zřejmě z poč. 14. stol. Roku 1290 zde založen nejstarší karmelitánský klášter v Regensburgské diecézi. 1367 zrušen (přestěhován do Straubingu) a přeměněn na špitál. Od roku 1553 kostel evangelický (www.dreieinigkeitskirche.de/kirchen/oswald-kirche.htm).

kostel od východu a od severozápadu

Kepler-Gedächtnishaus (Keplerův památník)

Dům na nábřeží, v němž 15. listopadu 1630 zemřel astronom a matematik Johannes Kepler. Ubytoval se zde u svého známého, obchodníka Hillebranda Billiho, krátce předtím, protože měl mluvit před Říšským sněmem. Typický měšťanský úzký dvoupatrový dům. V letech 1959-61 z darů kompletně zrekonstruován, 1989 upraven jako malé muzeum s expozicí o životě a díle J. Keplera i vývoji názorů na postavení země ve vesmíru obecně (www.museen-regensburg.de).

expozice muzea

minoritský klášter (Minoritenkloster)

Klášterní komplex na východní straně Dachauplatz (na „východním předměstí“), založený v 1. pol. 13. stol. (minorité přišli do Řezna roku 1221, tedy ještě za života zakladatele řádu sv. Františka s Assisi). V severozápadním rohu areálu klášterní kostel sv. Salvátora, vysvěcený roku 1286 nebo krátce poté, dokončený však až ve 14. stol. Klášter zrušen 1799. V 19. stol. sloužil jako kasárna, dnes v něm sídlí Historické muzeum, prezentující exponáty historie Řezna a přilehlé oblasti od doby kamenné až po 19. stol. (www.museen-regensburg.de).

kněžiště klášterního chrámu z doby kolem 1340 (od severu)

výzdoba hlavního portálu chrámu (přelom 80. a 90. let 13. stol.)

římské artefakty před budovou kláštera

kapucínský klášter (Kapuzinerkloster St. Matthias)

Kapucínský klášter se nachází v nejvýchodnější části Starého města, severně od ulice Ostengasse nedaleko „Východní brány″. V centru areálu nevelký kostel sv. Matyáše (St. Matthias). Klášter byl založen roku 1613 na popud císaře Matyáše (odtud zasvěcení klášterního kostela), zrušen 1810. Do roku 1974 pak klášter využívaly klarisky, jejichž vlastní klášter byl roku 1809 zničen požárem.

klášterní kostel sv. Matyáše – jižní (vstupní) průčelí

Královská vila (Königliche Villa)

Nejvýchodnější budova Starého města v parku (Villapark) na pravém břehu Dunaje. Novogotický zámeček byl vybudován na východní baště středověkého městského opevnění v letech 1854-56 jako letní sídlo bavorského krále Maxmiliána II. podle architektonického návrhu Ludwiga Foltze.

vila před Dunaj

středověké opevnění

Opevnění středověkého města pochází z přelomu 13. a 14. stol. Mělo čtyři hlavní brány – na východě Ostentor (Východní bránu), na jihu Petrstor (Petrskou bránu – nedaleko dnes zaniklého svatopetrského kláštera), na západě Jakobstor (Jakubskou bránu – nedaleko svatojakubského „skotského″ kláštera) a na severu na předpolí mostu přes Dunaj Brücktor (Mostní brána). Z dalších bran nutno uvést zejména Emmeramer Tor (dnes v parku Thurn-Taxiského zámku, funkčně ji nahradila kulisová brána Helenentor z poč. 20. stol.), na nejzápadnějším cípu Starého města je někdy uváděna ještě Prebrunntor (netuším, zda se z ní něco dochovalo) Opevnění zahrnovalo i tzv. Východní a Západní předměstí. Samostatné opevnění mělo i předměstí Stadtamhof, jak svědčí staré rytiny, toto se však nedochovalo.

gotická Ostentor z doby kol. roku 1300, dochovaná v plné kráse na nejvýchodnějším okraji Starého města

pozůstatky Jakobstor z konce 13. stol. - vlastní brána zanikla po. 19. stol., zůstaly jen boční bašty (průchody v nich jsou však až z roku 1955!)

Bývalý most přes hradební příkop v místech zaniklé Peterstor a původní podoba této brány s opevněným předbraním (z informační tabule). Zhruba v těchto místech bývala i jižní brána římského tábora Porta Decumana.

Brücktor ze 14. stol., uzavírající na severní straně Kamenný most z pol. 12. sto.l (jediná dochovaná ze tří bran střežících přechod přes tento most) – vedlejší velký oblouk proražen až ve 20. stol. kvůli tehdejšímu vedení tramvajové trati

opevnění mostu na konci 15. stol.

další zajímavé objekty Starého města

Výrazným prvkem Starého města jsou věžové patricijské domy, v německém prostředí zcela ojedinělé (zjevný silný vliv Itálie – však se také Regensburgu někdy s nadsázkou říká „nejsevernější italské město″). Z původních cca 60 je jich dochována zhruba třetina. Přehlédnout nejde množství různých architektonických detailů, ať již jde o odkryté fragmenty románského či gotického zdiva či různé reliéfy a znaky (a také současné vývěsní štíty). Zajímavé jsou též stavby či architektonické prvky z konce 19. a poč. 20. stol. (secese a pod.)

kámen s kříži, datovaný 1614 (?), zazděný do nároží budovy na Ostengasse nedaleko Ostentor

Hostinec s pivovarem na Ostengase 19 – ranně gotický dům z pol. 13. stol., pivovar od konce 16. stol. Zajímavostí je nakreslený medvěd na skutečném řetězu, podle něhož se domu též někdy říká „zum Bären an der Kette″ (Medvěd na řetěze) – souvisí s pověstí o zlodějích dobytka, kteří netušili, že ve chlévě je toho času ubytován cirkusový medvěd; jako dík za polapení zlodějů pak hostinský medvěda vykoupil. (www.brandl-braeu.de) .

gotický portál a krásná erbovní deska z roku 1606 v ulici Unter den Schwibbögen na severním okraji města

jezdecká socha Ludvíka I na Domplatz jižně od katedrály – umístěna sem roku 1902, nacisty však (údajně proto, že zde překážela tramvajové dopravě) roku 1936 přemístěna k nádraží, na své místo se vrátila až 2010.

dva zajímavé domy na křižovatce jižně od Alte Kapelle

secesní portál z roku 1904, zajímavý arkýř a reliéf Klanění Tří králů na Schwarze Bären Strasse

jeden z honosných domů na Krauterermarkt proti katedrále

dva z věžových patricijských domů - Baumburgerturm (13. stol.) a věžový dům na Keplerstrasse

fragment románského zdiva a stará domovní znamení na Lederergasse v severozápadní části města

jeden z mnoha zajímavých vývěsních štítů – umělecký kovář

Agidienkirche v jižní části města nedaleko od sv. Emmerama

Grüngürtel (Zelený pás)

Pás parků lemujících celé Staré město v půlkruhu od Herzogsparku na západní straně po Villapark na východě města. Původně zde dvouřadá alej stromů lemujících městské hradby – proto se pro parky dodnes používá i jméno Allee. Zelený pás vznikl v 70. letech 18. stol. zásluhou knížete Carla Anselma von Thurn-Taxis.

památník Johannese Keplera v parku knížete Anselma (Fürst-Anselm-Allee) hned proti hlavnímu nádraží

Predigtsäule (Kazatelský sloup) – středověký kamenný sloup (14. stol.) s výjevy ze Starého zákona, Posledního soudu a postavami apoštolů, zakončený Ukřižováním. Stojí nedaleko bývalé Petrské brány.

bohatě zdobené gotická boží muka z pol. 15. stol. (sokl 1845) nedaleko Jakobstor

Web:

http://www.regensburg.de (stručně též česky)

http://www.werbegemeinschaft-regensburg.de/cz (česky)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Řezno (česky)

http://de.wikipedia.org/wiki/Sehenswürdigkeiten_in_Regensburg

http://www.regensburg-entdecken.de

http://zagraevsky.com/arch_germ_regensburg.htm (fotogalerie)

http://www.datenmatrix.de/projekte/hdbg/kloster/kloester_suche_result.php?col=SLANDKR&value=regensburg&templ=relaunch_vorlage_uebersicht&START=0&PROSEITE=10

http://www.kirchbau.de/php/400_kirchendatenbank.php?wunsch=alpha_r&name=keiner

http://helmutpeterregensburg.blog.de

http://www.drmorsbachverlag.de

http://www.schwabenmedia.de/Kirchen/Regensburg/St-emmeram-regensburg.htm

Ke stažení v jpg: plán historického centra města / plán historického centra s vyznačením turistických zajímavostí (s českými popisky)

další místa v okolí (mapa) / Bavorsko / rejstříky / záznam v deníku

prosinec 2010