SASKO

WALTERSDORF

Landkreis Görlitz (Löbau-Zittau)

Protáhlá, přes 3 km dlouhá ves v severojižním údolí při severovýchodním úpatí Luže, dnes osada obce Grossschönau. Někdy bývá rozlišován severní Neudorf, střední Oberdorf a jižní Neudorf, všechny části však tvoří souvislou zástavbu. Ojedinělý soubor lidové architektury. Při evangelicko-luteránském kostele Prostřední mlýn, využívaný dnes jako muzeum, a návštěvnické centrum Přírodního parku Žitavské hory v tzv. Dolní krčmě.

Ves založena kolem roku 1250 (zmiňována však až o sto let později) při staré cestě z Čech do Budyšína. Již kolem roku 1400 je zde doložen mlýn, v letech 1538-1559 se v okolí v sedmi štolách dolovalo stříbro. Od poloviny 17. stol. se začalo rozvíjet tkalcovství, které se posléze stalo hlavní obživou místních obyvatel.

Nový Waltersdorf, v pozadí Sonnenberg

vodní mlýn Holzmühle v horní části vsi

bývalý poštovní úřad (Císařská pošta - Keiserliche Postamt) z roku 1900, před ní pomník místního rodáka, hudebního skladatele a klavíristy Johanna Christiana Friedricha Schneidera

zvláštní zástavba východně od kostela, zřejmě nějaká stará dělnická kolonie

evangelicko-luteránský kostel

Kostel postaven roku 1533 na místě staršího, doloženého již roku 1365. Později několikrát upravován, současná podoba je z let 1713 – 1729. V kostele zachované poslední varhany žitavského varhanáře Johanna Tamitia (1766-1769). Kolem kostela hřbitov s řadou zajímavých kamenných náhrobků (převážně v bezprostřední blízkosti kostela).

kostel

kříž v podvěží

kamenná náhrobky, vesměs z 18. a 19. stol.

Mittelmühle (Prostřední mlýn)

Stavení v centru vsi proti kostelu, dnes Volkskunde- und Mühlenmuseum (Národopisné a mlynářské muzeum). Nejstarší ze tří Waltersdorfských mlýnů, v provozu od roku 1614, snad na místě původního dřevěného zmiňovaného již kolem roku 1400. Míval dvě vodní kola, byla zde též pila. Po požáru roku 1911 zůstala v provozu jen pila a šrotovník, pohon změněn na turbínový. Činnost definitivně ukončena roku 1955, následujícího roku zpřístupněn turistům. Kromě dochovaného mlýnského zařízení lze shlédnout též vlastivědnou a národopisnou expozici (lidové bydlení, plátenictví, práce se dřevem, historie chaty na Luži, salón hudebního skladatele Friedricha Schneidera) a příležitostné výstavy.

Prostřední mlýn

mlýnice - vlevo klasické složení s mlýnskými kameny z nedalekého Jonsdorfu, vpravo modernější válcová stolice

další exponáty mlýnské expozice – ruční mlýnek a nástroje k opracovávání mlýnských kamenů

a ještě něco starých mlýnů...

„vodní″ patro mlýna

transmise

místnost tkalce s ukázkou tkaní na stavu

další kousky hornolužického selského nábytku

bidermajerový pokoj připomíná místního rodáka, hudebního skladatele Friedricha Schneidera (* 1786)

Niederkretscham (Dolní rychta)

Mohutná budova s hrázděným patrem v centru vsi u kostela vznikla již počátkem 15. stol. (prvně písemně zmíněna roku 1409). dnešní podoba výsledkem přestaveb v 19. a 20. stol. V objektu byl též výčep a soud. Dnes zde informační středisko a návštěvnické centrum Přírodního parku Žitavské hory (Naturparkhaus Zittauer Gebirge) s malou interaktivní expozicí (veškeré texty též česky).

dnešní podoba Dolní rychty; velkou prosklenou „bránou″ lze nahlédnout do expozice i v době, kdy je zavřeno

bývalé stáje

představení různých biotopů přírodního parku (kváká, štěká a tak podobně...)

malá geologická expozice

tady stroj cosi vypráví, snad nějaké pověsti

Oberekretscham (Horní rychta)

Mohutný dům s hrázděným patrem v nejjižnější části vsi, dnes hostinec Sonnebergbaude (Chata na Sluneční hoře). Horní rychta vznikla roku 1667 v souvislosti se založením Nového Waltersdorfu (Neu Waltersdorf, též Neudorf). Po připojení ke „Starému″ Waltersdorfu v roce 1843 byla přeměněna na hostinec.

Sonnebergbaude

podstávkové domy

Ve vsi rozsáhlý soubor zachovaných podstávkových domů, některé i s hrázděnými patry (uvádí se více jak 300, z nichž cca 230 je památkově chráněných). Zdejší pozoruhodností je velké množství bohatě zdobených portálů z místního pískovce, vesměs z 18. století. Celou vsí prochází naučná stezka „po památkách Waltersdorfu″ s 10 zastaveními popisujícími jednotlivé významné stavby (nijak neznačena, informační texty pouze v němčině).