STOLPEN
Landkreis
Sächsisch Schweiz
Hrad a podhradní městečko na čedičovém vršku nad
říčkou Wesenitz (356 m.n.m.).
Temeno vrchu zaujímá hrad. Jeho historie sahá až do
12. stol. (poprvé připomínán v Kosmově kronice k roku 1121). Od počátku
13. stol. majetek míšeňských biskupů, od roku 1559 saských kurfiřtů. Poté
sloužil jako vojenská pevnost a vězení. Ještě 1813 nově opevněn Napoleonem jako
opěrný bod strategické silnice z Lužice do Čech, poté z velké části
rozbořen. Rozsáhlý komplex o 4 nádvořích, z něhož dochováno především
opevnění a 4 věže. Většina dochovaných budov pochází z 15. a 16. stol.
vstupní bastion a vnější opevnění z roku 1675.
Vstup na 1. nádvoří bránou sevřenou mezi dva
bastiony. Na nádvoří ve skále vytesaná jímka na vodu.
Vstup na 2. nádvoří průchodem v obdélném
objektu obilnice, přehrazujícím napříč celý hrad (jediný dochovaný objekt
nepevnostního charakteru). V jeho přízemí v krásně klenutých
místnostech bývalých stájí expozice připomínající unikátní čerpadlo, poháněné
vodním kolem na řece pod hradem a s hradem spojeno složitou soustavou
táhel (též pohyblivý model), několik kočárů a mučící nástroje, a též pokladna a
prodejna suvenýrů. Na druhém nádvoří též výrazná prohlubeň, snad na vodu, byť
momentálně bez vody.
Hradba mezi 2. a 3. nádvořím je chráněna na jihu
vysokou věží Johannisturm a na severu nižší Schösserturm. Mezi nimi původně též
stával příčný objekt, zachován pouze torzálně. Brána zdobena reliéfy. Ve vyšší
věží expozice věnovaná hraběnce Coselové, milence saského kurfiřta Fridricha
Augusta Silného, která byla na hradě svým bývalým milencem 49 let vězněna.
V suterénu (samostatný vchod) hladomorna. V nižší věži „zámecká
kancelář”.
Jižní stranu 3. nádvoří lemuje zeď s dělovými
střílnami. Na severní straně hradby, oddělující 3. a 4. nádvoří, hranolová
hodinová věž Seigerturm. V jedné z místností dochovány zajímavé
nástěnné malby, v jiné vystaven originální kamenný ciferník a další
artefakty věžních hodin.
4. nádvoří dominuje věž Siebenspitzenturm („Věž
sedmi špic“), dříve nejhonosnější z hradních věží, dnes sloužící zejména
jako vyhlídka (výhled však i z ostatních věží). Přízemní místnost zařízena
jako alchymistická dílna.
Z paláců, obklopujících 4. nádvoří, dochovány
pouze ruiny s rozsáhlým podzemím (v něm mimo jiné multimediální expozice o
vzniku čediče, lapidárium či místní strašidlo (za 10 centů). Na 4. nádvoří též
do skály tesaná 84,4 m hluboká hradní studna (údajně nejhlubší studna
v basaltu). K severu vybíhá ze 4. nádvoří podkovovitá bašta.
V ruinách na jižní straně nádvoří restaurace.
Součástí zřícenin též zříceniny hradní kaple
s náhrobkem hraběnky Coselové. Z kaple možno sestoupit schodištěm na
vyhlídku do hradního parku.
Jižní stranu hradu lemuje ještě vnější pás opevnění
se 4 baštami. Na něj navazuje parkově upravená jižní strana hradního kopce.
1. nádvoří volně přístupné v otvíracích
hodinách, do zbytku hradu se platí vstupné (základní 4 eura). Prohlídka
individuální, velice rozsáhlá. Park a jižní vnější opevnění přístupno bez
omezení.
Na severní straně hradního vrchu se rozkládá
městečko, založené počátkem 14. stol. Historické jádro je soustředěno kolem
velkého obdélného malebného náměstí. Na něm mimo jiné radnice z poč. 17.
stol., městské muzeum (s míšeňským erbem nad portálem) či budova Staré pošty.
Před ní „poštovní sloup” - označení stanic poštovního dostavníku
s vytesaným „jízdním řádem“. Většina budov na náměstí z 18. stol.
V jihozápadní části města bezprostředně pod hradem
městský kostel z konce 15. stol, v dnešní podobě z 18. a 19.
stol.
Z opevnění města dochována na západní straně
část čedičové hradby a kulisová „Dolní brána“ (Niedertor). Při hradbě poblíž
kostela několik historických náhrobníků.
V západním sousedství historického jádra
malebné čtvercové náměstíčko Vorwerk se svéráznou kašnou.
Západně od kostela pomník obětem 1. sv. války.
Další „válečný” pomník (Kriegerdenkmal) západně pod hradem nedaleko kostela.
V severní části ulice Bischofswerdaer Strasse kamenný „smírčí” kříž.
V bezprostředním okolí hradu i přímo
v jeho areálu řada výstupů čediče s výrazně sloupcovitou odlučností.
Nejvýraznější útvary na 3. hradním nádvoří a pod západním koncem hradu. Na
náměstí pomník Stolpenskému bazaltu. Podobných „pomníčků“ – pyramid
z čedičových sloupů – po městě několik.
Městem prochází „Historicko přírodovědná stezka“,
v jejímž rámci řada památkových objektů i několik přírodních zajímavostí
označeno stručnými tabulkami. Trasa této stezky nijak neznačena, na
jednotlivých tabulkách jsou šipky k dalšímu zastavení.
Na předhradí turistické informační středisko
(obsluha umí trošku česky).
Web:
http://www.burgenperlen.de/Perlen/Sachsen/stolpen.htm
http://www.dickemauern.de/stolpen/stolpen.htm
http://www.apsida.cz/hrady/cizina/nemec/sasko/sas_dresden/stolpen/stolpen.htm
(česky)
http://www.saechsische-schweiz.de/start/click.system?act=ortsinfo_cz&id=24&lang=cz&sid=c
(česky)
Ke
stažení v jpg: plán města / plán
Historicko-přírodovědné stezky / plán
hradu / schéma hradu
Okolí:
Asi 25 km západně Drážďany, 10 km východně Neustadt
– historické městečko při hranicích s Českou republikou. Cca 10 km jižně
začíná Národní park Saské Švýcarsko (Hohenstein s hradem, skalní útvary
Bastei…).
úvodní stránka / rejstřík míst
duben 2007