POMOŘANY 2011
Kde složíme hlavu?
Ve Štětíně
bylo ještě pěkně, ale když vystupujeme v Czaplinku, protivně
mrholí. Nějaký autobus od nádraží do několik kilometrů vzdáleného města
nehrozí. Až na sídlišti, kam asi po půl hodině docházíme, nalézáme autobusovou
zastávku, ze které by dokonce měl jet za tři čtvrtě hodiny autobus do Polczynu. Ten by nás při troše štěstí mohl odvést rovnou až
do Drawska, dnešního cíle cesty. Snad tam staví.
Navzdory předpovědím i tvrzení
chlápka ve vlaku, že „teď budeme mít pár dní hezky″, déšť sílí. Azyl na
tu třičtvrtěhodinku bereme pod deštníkem Kebab baru,
přestože tu nic kloudného nemají.
Autobus naštěstí jede přesně tam, kam
potřebujeme. Trochu nechápu při placení. Jízdenka stojí 15 zlotých, já dávám
řidiči 20, on mi vrací 2 a vehementně mě přesvědčuje, že je to tak v pořádku.
Když diskuse k ničemu vevede, rezignuju; čert vem tři zlatky. Až po chvíli mi s úžasem dochází, že mi
nevrátil dva zloté, ale dvě eura!
Ve Starém Drawsku
nás autobus vyhazuje přímo u zříceniny hradu, která nevelkou ves na úžině mezi
jezery rozděluje na dvě části. Marně se rozhlížíme po šipce k nějakému kempu,
nebo dokonce k agroturistické farmě, na kterou
Čarodějka narazila na webu. U hradu je sice podrobný plánek Czaplinku,
pod který Drawsko patří (ten je tu fakt platný), ale
nějaký plán vlastního Drawska nikde! Zalézáme do
Podzámecké restaurace na večeři (7 zlotých za poněkud přesolenou polévku, 10
zlotých za výbornou palačinku, kuřecí řízek sice o něco dražší - 23 zlotých -
ale hostinský k němu bez problémů udělal bramborovou kaši, kterou vůbec nemají
v nabídce). Zatímco holky jedí, já obhlížím okolí, kde by se tu dalo v tomhle
nečase ubytovat.
No, moc možností není! Zkoušíme
„turistickou kancelář″ v recepci hotýlku Starý Drahim,
která se tváří, že zprostředkovává ubytování, tam však jen bezradně konstatují,
že oni volno nemají a ať to zkusíme naproti, že tam „taky nějaké pokoje mají″.
Protější barák však vypadá zcela zabedněně, a navíc dost nehostinně. Takže
nakonec déšť nedéšť kotvíme v malinkém kempu na
zahradě místního obchodu s potravinami na břehu jezera Žerdno.
Příjemné místo obsazené jen několika karavany, příjemná cena (8 zl za stan + 8 zl za dospělého +
nějaké vzdušné, tuším 1 zlatka; děti zdarma), v obchodě čerstvě uzené ryby a
malá verandička, kde se dá v dešti posedět, jen sociální zázemí trochu horší
kvality.
Mezitím přestalo pršet, tak ještě
vyrážíme ke druhému jezeru na podvečerní obhlídku jachetního přístavu. Sedíme
na molu, pozorujeme rybáře, nacházíme mrtvého raka... Nakonec tedy pohodička.
Celou noc však opět prší a ráno s drobnými přestávkami jakbysmet. Nic
intenzivního, spíš takové mrholení, ale je nepříjemně lezavo
a zima. Skoro jako bysme byli v mraku, byť v
nadmořské výšce nějakých 150 metrů je to dost k nevíře.
Míříme na hrad. Na vrátkách cedule
„Zvoňte″, nikde žádná cena. Až když nás maník pustí dovnitř a zavře za náma, vypálí na nás výši vstupného. 7 zlatek za každého
včetně dětí. No, ona by to nebyla tak strašná cena – kdyby ovšem za ní něco
nabízeli. Jenže zástavba uvnitř hradního areálu je stará asi tak pět let a
s původní dispozicí hradu nemá vůbec nic společného. Je to v podstatě
jen pseudostředověká kulisa k pořádání trhů či
turnajů. Dneska je však všední den a žádný trh ani turnaj se tu nekoná.
V pustém nádvoří jsou všeho všudy dva stánky – nějaké šperky a dřevěné
meče a sekery. Tušil jsem to a zapřísahával jsem se, že pokud budou chtít
vstupné, nedám jim víc než nějaké tři zlatky. Jenže v okamžiku, kdy už se
holky rozprchly po areálu, nemám sílu se s nima
dohadovat a platím. Jukneme alespoň do toho hradního muzea, které venku
avizují. Ale kde je? Ty dvě místnosti zařízené jako „pokoje rytířů″,
připomínající však spíše čeledník? Ty vybledlé obrázky polských králů
vystřižené z nějakého starého kalendáře? Nebo ta malá nástěnka
s povídáním o historii hradu, na níž je toho méně než na informačním
panelu pod hradem? Takže suma sumárum, jediné pozitivum téhle návštěvy je
zakoupení průvodce Drawským pojezeřím
za nádhernou cenu 10 zlotých (v obchodě ho mají za dvojnásobek).
předchozí kapitola / následující kapitola / obsah
deníku