LINZ (Linec)
Oberösterreich
- statutarstadt Linz
Linz je metropolí Horního Rakouska, po Vídni a Štýrském
Hradci třetím největším městem v Rakousku. Je sídlem zemské vlády,
biskupství a univerzity.
Vlastní Linz leží na pravém břehu Dunaje (266 m
n.m.). Jeho předchůdcem byla římská osada a pevnost Lentia, chránící římskou
hranici (Limes) na Dunaji. Vlastní město je poprvé zmiňováno konce, 8. stol. –
v té době bylo součástí Bavorského vévodství. Rozvoj zejména od 13. stol.
(1240 povýšen Linz na město). Od konce 15. stol. hlavním městem Horního
Rakouska. V letech 1489-1493, když Vídeň obsazena Matyášem Korvínem,
dokonce nakrátko metropolí celé Svaté říše Římské. Od pol. 19. stol. významný
dopravní uzel. V histirckém jádru dodnes řada renesančních domů a
barokních klášterů, typická je pro Linz však i supermoderní architektura ze
skla a oceli (ne vždy se starou zástavbou vhodně skloubená).
Jádrem historické části města je rozlehlé náměstí
(Hauptplatz), vzniklé již ve 13. stol., kdy bylo se svými více jak 1,3 ha
obestavěné plochy jedním z největších náměstí Evropy. Na severní straně,
kde bývala jedna z městských bran, je dnes otevřené přímo k Dunaji,
kde navazuje na Most Nibelungů,
spojující historické jádro Lince se čtvrtí Urfahr. V severní části náměstí
konečná „horské tramvaje“ Pöstlingbergbahn. Na východní straně náměstí Stará
radnice (Altes Rathaus) s nárožní věžičkou, zahrnující stavební prvky od
gotiky přes renesanci a baroko až po modernu.
Řada domů při náměstí (ale i jinde
v historickém jádru města) má krásné renesanční arkádové dvory se starými
studnami.
Dominantou námětí je 20 m vysoký Svatotrojiční
sloup (Dreifaltigkeitssäule) z roku 1723, vytvořený z bílého mramoru
Sebastianem Stumpfeggerem podle modelu Antonia Beduzziho. Nápisy s erby na
třech stranách soklu oznamují věnování sloupu zemskými stavy, císařem a
obyvateli Lince jako dík za záchranu před válečným nebezpečím (1704), požárem
(1712) a morem (1713).
Východně od náměstí městský farní kostel – původně
románská trojlodní bazilika z roku 1286, později přestavěna goticky a do
dnešní podoby barokně v roce 1648. V kostele pohřbeno srdce a
vnitřnosti císaře Fridricha (Bedřicha) III. Na vnější stěně kostela řada
zajímavých náhrobních kamenů a také pamětní desky hudebního skladatele Antona
Brucknera, který zde dělal varhaníka, a obětem 1. sv. války. Při vnější straně
presbytáře socha Jana Nepomuckého od Georga Raphaela Donnera v mramorové nice
od Johanna Lukase von Hildebrandta. Mimochodem – v tomto kostele byla
oddána princezna Anna, dědička Koruny české a uherské, za arcivévodu
Ferdinanda, čímž došlo k připojení Českých zemí k Rakousku.
Při jihovýchodním rohu náměstí bývalá jezuitská
kolej s kostelem sv. Ignáce, nazývaným též Starý dóm (Alter Dom).
Dvouvěžový kostel byl postaven v letech 1669-1678 podle plánů Pietra
Francesca Carloneho. Po zrušení jezuitského řádu (1773) a založení lineckého
biskupství v roce 1785 sloužil jako diecézní (biskupský) chrám.
V letech 1856 – 1868 zde působil jako chrámový varhaník Anton Bruckner.
Západně od náměstí se nachází areál bývalého
minoritského kláštera, založeného roku 1236, ve 2. pol 16, stol.
přestavěného na protestantskou Zemskou školu a sídlo zemských stavů (Landhaus).
Nádherný renesanční komplex budova kolem tří nádvoří, s hodinovou věží a bohatě
zdobenými portály slouží dodnes jako sídlo Zemského hejtmana Horních Rakous,
Zemského sněmu a Zemské vlády. Planetová studna v nádvoří od kameníka
Petera Gueta z roku 1582, připomíná zdejší působení Jana Keplera, který
zde 14 let vyučoval.
Součástí areálu též bývalý klášterní kostel,
přestavěný do dnešní rokokové podoby
roku 1751 Johannem Matthiasem Krinnerem (jediný stylově čistý rokokový
kostel Lince). Na vnější stěně kostela zajímavý náhrobní kámen.
V prostoru mezi Landhausem, náměstím a Dunají,
na úpatí zámeckého vrchu, se rozkládá čtvrť zvaná Staré město, jejímž centrem
je trojúhelníkový Alter Markt (Starý trh). Zde lze nalézt řadu nádherných
honosných paláců, mimo jiné i Kremsmünsterský dům, ve kterém dle legendy zemřel
roku 1493 císař Bedřich III.
Linecký zámek zaujímá východní konec výrazného
hřebene, vybíhajícího z Freinbergu a zvaného Schlossberg (Zámecký vrch) či
také Römerberg (Římský vrch) - místo původní římské osady Lentia. Pětikřídlý
areál kolem dvou nádvoří. Jižní křídlo roku 1800 zcela vyhořelo, dlouho byl
zámek směrem k městu otevřen, v letech 2006-2009 na jeho místě
vybudována moderní budova ze skla a oceli dle projektu architektů Martina
Emmerera, Hansjörga Lusera a Clemense Lusere, která ovšem se zbytkem stavby
vůbec neladí. Na západním nádvoří Císařský dub, vysazený zde u příležitosti 60.
jubilea císaře Františka Josefa I. (obvod kmene 3,5 m).
Z architektonických detailů stojí za pozornost zejména bohatě zdobená
východní Rudolfova brána (Rudolfstor) z roku 1604 a v průjezdu
středním křídlem kamenný Rudolfův erb. Hrad v Linci je uváděn již
v listině Karla Velikého z roku 799. Jeho vznik se předpokládá kolem
poloviny 8. stol. – z této nejstarší stavební fáze však nejsou dochovány
žádné pozůstatky. Hrad výrazně přestavěl v 70. letech 15. stol. císař
Bedřich III., který si ho zvolil za své sídlo. Začátkem 17. stol. nařizuje
císař Rudolf II. demolici starého hradu a na jeho místě výstavbu renesančního
zámku. V 18. stol. sloužil zámek jako vojenská nemocnice, později jako
kasárna a vězení. Od konce 50. let 20. stol. sídlí v zámku Hornorakouské
zemské muzeum, dnes údajně největší všeobecné muzeum v Rakousku. Exteriéry
volně přístupné. nejhezčí pohled na zámek z Mostu Nibelungů.
Na kryté vyhlídkové terase v místech jižního křídla
zámku model města kolem roku 1800.
Na západním předpolí zámku dochováno poměrně
rozsáhlé opevnění. Vnitřní linie, pocházející z doby vlády císaře Bedřicha
III., bylo tvořeno mohutnou hradební zdí propojující válcové, respektive
podkovovité bašty. Dobře dochované jsou severní bašta a střední bašta prolomená
tzv. Bedřichovou bránou (Friedrichstor). Kamenná deska nad ní, datovaná rokem
1481, nese několik erbů a nápis „AEIOV Fridericus Romanorum Imperator“. Anagram
AEIOV znamená Arcem extruxit in oriente versam, což lze volně přeložit jako
„Celý svět je v područí Rakouska“. Obě tyto bašty jsou upraveny jako
vyhlídky (výhled především na Dunaj a protější Pöstlingberg). Jižní bašta je
dochována jen jako nepříliš výrazná terasa, přilehlá hradební zeď zanikla.
Vnější hradební linie, pravděpodobně z 20. let
17. stol., kdy se zámek připravoval na útok vzbouřených sedláků, tvoří valy,
věžová Martinská brána (Martinstor, či též Trautzbauer) a na ní z jihu
navazující mohutný podkovovitý bastion, chránící přístup k ní. Brána byla
spojena příčnou zdí s Bedřichovou bránou a tvořila tak jakýsi vstupní
koridor. Na valu altán se sochou Jana Keplera.
Mezi severní baštou a severozápadním nárožím zámku
se nalézají podivnou železnou konstrukcí zakryté základy věže zvané
„Ross-Mühle“ z 18. stol. V této věži byla studna či cisterna,
sloužící jako zdroj vody pro koně, kteří byli v této části předzámčí,
tvořící samostatný ohrazený dvůr, ustájení.
Na předhradí drobný jednolodní kostel sv. Martina
(Martinskirche), jeden z nejstarších kostelů v Rakousku. Doložený je
již roku 799. V té době zde stála tříapsidová centrální stavba
v karolínském slohu, jejíž půdorys je vyznačen kamennými deskami vně
kostela. Dnešní kostel vznikl v 11. století vyzděním pilířových oblouků
střední lodi původního kostela. Ve zdivu zachována řada románských a gotických
prvků. Polygonální presbytář pochází z 13. stol. Pohled do kostela mimo
dobu mší možný jen přes skleněné dveře. Před kostelem kámen se svatomartinskou
legendou.
Západně od zámku na hřebeni kolem Römerstrasse řada
drobnějších domků – zástavba spíše vesnického či řemeslnického charakteru.
Dominantou této části města je budova školy (Römerberg Schule). Nedaleko od ní
v jedné zahradě drobná boží muka.
Jižně vychází z náměstí Hauptplatz hlavní obchodní
třída Landstrasse. Při její východní straně jsou těsně vedle sebe další dva
kláštery (bývalý klášter voršilek s dvouvěžovým kostelem sv. Michala
z pol. 18. stol. a karmelitánský klášter s kostelem z konce 17.
stol.) a trochu stranou zastrčený luteránský kostel z roku 1844.
Západně od této třídy dominantní katedrála
Neposkvrněného početí Panny Marie alias Nový dóm (Neuer Dom) – novogotická
stavba z let 1862 – 1924 dle projektu kolínského architekta Vincenze
Statze. Patří k největším kostelům v Rakousku – loď pojme na 20.000
lidí, věž měří 134 m a je tak druhou nejvyšší kostelní věží v Rakousku
hned po svatoštěpánské ve Vídni (nesměla ji převyšovat!). Zajímavá okna –
některá pouze s abstraktními geometrickými tvary, jiné s výjevy
z dějin Lince. V kryptě Betlém (v době Adventu a Vánočních svátků
volně přístupná). Vstup do kostela volný, na věž vstupné s průvodcem.
Ve východním sousedství dómu areál Milosrdných
bratří s barokním kostelem z poč. 18. stol. Přilehlá nemocnice
vznikla v roce 1757.
Několik zajímavých objektů i jižně od dómu, mimo
jiné oboustranný kříž z roku 1650. Objekt u něj je snad dalším bývalým
klášterem, dnes škola.
Na jižním okraji města Hlavní nádraží, (Linz
Hauptbanhof). První nádraží zde vzniklo již roku 1858 po zprovoznění železniční
trati z Vídně do Salzburku. Tehdejší nádražní budova byla jednou
z největších budov v romantickém stylu v Rakousku. Pozdější méně
honosná nádražní budova byla zničena na konci 2. sv. války, její následovník
přečkal až do roku 2002. Tehdy byla nahrazena současným moderním
několikaúrovňovým dopravním terminálem, zahrnujícím kromě vlaků i tramvaje
(podzemní stanice) a dálkové autobusy.
Proti nádraží od roku 2007 další moderní budova
Lince – eliptická 63 m vysoká stavba zvaná Wissensturm („Věž vědění“),
v níž je umístěna Městská knihovna, Lidová universita a další
„vzdělanostní“ organizace.
Z dalších zajímavých objektů Lince: na
západním okraji historického jádra kapucínský klášter, park Bauemberg a
v jeho horní části Botanická zahrada (mimochodem, v tomto kopci
rozsáhlé podzemní prostory – v severním úbočí při ulici Kapuzinerstrase
vjezd a jihozápadně od něj pak několik ventilačních šachtic), při Dunaji
(Donaupark) s moderními objekty Muzea umění Lentos a koncertního sálu
Brucknerhaus, Stifterův dům, Keplerův dům, Mozartův dům, Biskupský dvůr
(nedaleko Nového dómu)…
Web:
http://www.foto360.at/index.php?load=linz_stadtplan#viewer
http://www.linz.cz (česky)
http://www.ms-visucom.de/cgi-bin/ebidat.pl?id=1559
http://mhd.zastavka.net/fd-svet/linz1.phtml
(česky)
http://wiki.brtnik.info/index.php/Linz
(česky)
http://www.manresa-sj.org/stamps/2_Austria.htm
http://www.newadvent.org/cathen/09273a.htm
Ke
stažení v jpg: plán jádra města / plán
památek ve městě / schéma opevnění zámku
/ stavebněhistorický průzkum kostela sv.
Martina / plán botanické zahrady
Okolí:
Čtvrti na levém břehu Dunaje: Urfahr,
Pöstlingberg, St. Magdalena (zde končila
koněspřežka z Českých Budějovic), na pravém břehu Dunaje západně od
historického jádra Waldegg, východně Lustenau, nejjižnější část Lince pak tvoří
čtvrti St. Peter, Kleinmünchen a (jižně od řeky Traun) Ebelsberk. Západně od
historického jádra vrch Freinberg.
úvodní stránka / rejstřík míst / záznam
v deníku
prosinec 2009