SEDMIHRADSKO 2008

Zlaté prokletí

Vyrážíme po silnici do centra Rosia Montany. Cesta se strašně táhne. Uvažujeme, jestli zase nezkusit stopovat? Ale kam vlastně? Rosia Montana je zřejmě všechno tohle kolem, byť baráků je to sporadicky...

Zkoušíme uhnout ze silnice, chvíli se motáme mezi nějakými vykopávkami - sondami, v nichž není vůbec nic vidět - v loukách nad vsí a pak se opět vracíme, odkud jsme vyšli, protože nahoře je to samý plot. Míjíme zajímavý kostel, pak druhý, a ocitáme se v jakémsi centru. Zjišťujeme, že hornické muzeum je již zavřené. Rozhodujeme se prohlédnout si zbytek města, někde nad ním přespat a zítra dopoledne se sem vrátit. Stoupáme proto do historické části města. Zástavba je zde kompaktnější, přímo nad námi staré i novější dobývky po těžbě zlata. Na řadě domů cedule, že jsou majetkem Rosia Montana Gold Corporation - kanaďany ovládané firmy, která se snaží celé město skoupit, aby v jeho místě mohla otevřít ohromný povrchový zlatý důl. Většina těchto domů je prázdná a pomalu chátrá. Přesto však město dosud nepůsobí jako město duchů. Některé domy zdobí „anticedule“ s důrazným NU, dokonce se tu pár domů i opravuje či nově staví (po návratu domů se na internetu dočítám, že rumunská vláda přerušila s firmou jednání o povolení těžby a ta jí hrozí mezinárodní arbitráží - boj bude zřejmě ještě tuhý, ale nezdá se být beznadějný). Na náměstí posedává a klábosí několik lidí. Jsou tu tři i v takto pozdně večerní hodině otevřené obchody (v jednom z nich kupujeme výborný kefír a trochu ovoce). Na jedné straně náměstí informační středisko společnosti Gabriel, která stojí za celým tím šíleným zlatokopeckým projektem, na druhé infocentrum odpůrců těžby, podporované dle loga nad dveřmi Sorosovou nadací. Míříme do toho druhého. Také ještě otevřené. V prázdné kanceláři s počítačem však nikdo. Po chvíli přibíhá jeden z chlápků, co seděli venku na náměstí. Bohužel však neumí ani slovo anglicky, a tak nám alespoň vráží do ruky anglicky psaný leták o zajímavostech Rosia Montany. Když se ho snažím doptat, kde že jsou v letáku vyfotografované římské vykopávky, jen krčí rameny. Snad že mi nerozumí, snad že neví...

Tři další kostely. Plno zajímavých domků. Na některých se skví cedule o vlastnictví RMGC hned vedle tabulky, že jde o památkově chráněný objekt.

Vycházíme nad město, na úpatí hory Rotundu. U prvních skal začínají opice nadšeně mlátit do šutrů v touze najít zlato. Já nacházím o kousek výš jeskyni (štolu), ale vlézt se do ni nedá, neboť vchod je zasypán silnou vrstvou použitých pemprsek.

Táboříme nedaleko opuštěné honosné vily, stojící uprostřed krásné zahrady. Ráno se nám nechce slézat zpátky na náměstí, snažíme se najít cestu k muzeu „horem“. Kličkujeme po cestách i dobytčích stezkách mezi opuštěnými rozpadajícími se samotami. Párkrát se musíme vracet, protože cesta zahýbá příliš do kopce nebo končí v nějakém plotu, ale nakonec se daří zdárně projít tam, kam potřebujeme.

Ve vrátnici muzea nacházíme pouze ochranku. Šéf je prý naproti v obchodě, za chvíli přijde. Tak čekáme, čekáme… Po čtvrt hodině začínáme být nervózní, jestli jsme ho správně pochopili a nečekáme náhodou zbytečně. Po asi půl hodině přichází chlápek s lampou, nejspíš vysloužilý horník, a zve nás dál. Ještě spolu se dvěma francouzi procházíme zajímavou, ale silně zchátralou venkovní expozicí a pak sestupujeme do podzemního labyrintu římských štol. I přes jazykové bariéry podává průvodce velice srozumitelný výklad.

  

V obchodě kupujeme pití a lezeme na úbočí vrchu Cetate. Tedy toho, co z něj ještě zbylo. Někde tady by pravděpodobně měly být ty římské vykopávky - ale kde nic tu nic. Hned na prvním odvalu však nacházíme nádherné veliké a pravidelné krystaly křemene. Vůbec nemůžu holky dostat pryč (a to včetně Čarodějky, kterou jinak šutry vůbec nezajímají). O něco dál sbíráme pro změnu borůvky a slaďounké jahody. Dostáváme se do sedla mezi Cetate a Cirnicem. Vpravo i vlevo lomy, ale zjevně již několik let mimo provoz. Odstavené stroje pomalu prorůstají mladé stromky. Gold Corporation se asi takovéhle „paběrkování“ nevyplatí a čeká, až to tu bude moct rozemlít na zlatý prášek všechno.

 

předchozí kapitola / následující kapitola / obsah deníku