Sarmizegetusa Regia

Judet Hunedoara

Vykopávky nejvýznamnější z dáckých pevností (nejen) v pohoří Sureanu se nacházejí na úzkém zalesněném hřebeni mezi údolími Piriul Alb a Godeanu, ve výšce více jak 1000 metrů nad mořem (v literatuře se uvádí většinou 1200 m n.m., dle mapy však „pouze″ 1050 m n.m.). Jméno snad znamená „pevnost na skále″ (zermi = skála, výška; zeget = palisáda, hrad).

Celý areál, rozložený na několika terasách, zabírá téměř 5 ha, z toho cca 3 ha tvoří vlastní „město″. To má plochu nepravidelného čtyřúhelníku až oválu a je obehnáno hradbou z kamenných kvádrů 3 m silnou a původně údajně 4 – 5 m vysokou. Hradba je dnes ve výši cca 1-1,5 m patrná po celém obvodu města (částečně rekonstruována). Jsou v ní prolomeny dvě „brány″ (proluky bez jakýchkoliv fortifikačních prvků) – západní, která tvořila vstup do města, a východní, která propojovala město s posvátným okrskem. Celá plocha města je dnes porostlá lesem.

Posvátný okrsek se rozkládá na dvou terasách na jižním úbočí hřebene 100 m východně od města. S městem byl spojen širokou dlážděnou silnicí, částečně odkrytou a rekonstruovanou.

Na horní terase posvátného okrsku se rozkládal „velký andezitový chrám″, na spodní terase všechny ostatní stavby, z nichž zjevně nejdůležitější je „velká kruhová svatyně″, ležící přímo v ose historické cesty. Té je spolu se sousední „malou kruhovou svatyní″ přisuzována mimo jiné kalendářní funkce. Podobný význam by snad mohl mít i nedaleký „andezitový sluneční kotouč″ – plochá kamenná deska složená z deseti stejných dílů. Nahuštěnou skupinu staveb severně od velké kruhové svatyně doplňují ještě dva obdélné útvary, označované jako „malá andezitová svatyně″, z nichž jeden má zjevnou souvislost se slunečním kotoučem, a řada kamenných žlabů na odvod (či přívod?) vody.

Jižně od historické cesty se pak nacházejí „malá vápencová svatyně″ a „velká vápencová svatyně″, oddělené dnes od sebe novodobou cestou.

I posvátný okrsek byl opevněn – pozůstatky hradby včetně zbytků polygonální strážní věže se nacházejí v zalesněném svahu pod velkou kruhovou svatyní.

Uprostřed posvátného okrsku silný pramen vody. Literatura uvádí v pevnosti dva prameny – kde byl druhý netuším (přesto se lze dočíst, že Římané dobyli Sarmizegetusu díky tomu, že jí přerušili přívod vody ??). Nedaleko pramene kamenná mísa, pravděpodobně součást vykopávek, ale těžko říct, zda na původním místě (spíše ne).

V těsném jižním sousedství města pozůstatky římských lázní, sice odkryté, ale nezakonzervované, takže dnes zarostlé a velice špatně čitelné. Uvádí se, že na desítkách teras v okolí byly domy řemeslníků a další hospodářské zázemí pevnosti, toto však dnes není v terénu patrné.

Sarmizegetusa vznikla pravděpodobně již za krále Burebista (82 – 44 př.n.l.). Někteří badatelé předpokládají, že původně byla pouze posvátným místem, až později přibyla i správní a vojenská funkce. Každopádně za krále Decebala (87 – 106 n.l.) byla politickým, vojenským i duchovnám centrem celé Dácké říše, chráněným důmyslným a v evropském kontextu ojedinělým systémem opevnění v okolních horách. Prvnímu útoku římských legií pod vedením císaře Trajána (101-102 n.l.) odolala, při druhém obléhání však byla roku 106 dobyta a pevnost obsadila římská jednotka. Roku 1999 byla Sarmizegetusa Regia spolu s dalšími dáckými pevnostmi v okolí zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

Součást Parcul Natural Gradistea Muncelului - Cioclovina.

Web:

http://ro.wikipedia.org/wiki/Sarmizegetusa_Regia

http://www.cimec.ro/Monumente/UNESCO/UNESCOro/indexC61.htm

http://www.gk.ro/sarmizegetusa/dave/sarmis.htm

http://museum.worldwidesam.net/en/sarmi/sarm_reg.htm (anglicky)

http://www.ici.ro/romania/ro/turism/hd_sarmizegetusa.html

http://archweb.cimec.ro/arheologie/sarmi/1eng.htm

http://www.geocities.com/cogaionon

http://www.geocities.com/athens/delphi/5647/sarmizegetusaregia.html

http://www.ziua.ro/display.php?data=2007-03-03&id=216905&ziua=52295e860063250ae6c06bbd1c8387a8

http://www.hoinari.ro/index.php?cu=17424020030717

http://whc.unesco.org/en/list/906 (anglicky)

http://www.rumaenienburgen.com/transilvania/sarmizegetusa_regia-info.htm, http://www.rumaenienburgen.com/transilvania/sarmizegetusa_heiligtum-info.htm (německy)

Ke stažení v jpg: plán hradiště / plánek vykopávek v posvátném okrsku

Okolí:

Za „součást“ Sarmizegetusy jsou někdy považovány i vykopávky Fetele Albe (http://www.gk.ro/sarmizegetusa/dave/fetele.htm) na sousedním hřebeni severozápadním směrem a římský tábor na hřebeni Muncel severovýchodně. Na seznam světového dědictví UNESCO jsou kromě toho zapsány také dácké pevnosti Piatra Roşie ležící v nitru hor západně od Sarmizegetusy (jihovýchodně nad osadou Luncani), Blidaru a Catetuie na severozápadním okraji pohoří jižně od vsi Costeşti, Căpâlna na severovýchodním okraji hor jižně od stejnojmenné vesnice nad levým břehem řeky Sebes a Bănita na jižním okraji hor východně od stejnojmenného městečka nad jeskyní Pestera Bolii. Další pevnost (již nezařazená ne seznam UNESCO) například nad vsí Cugir na severním okraji hor. Nejbližší ves Grădistea de Munte (v údolí západním směrem).

úvodní stránka / rejstřík míst / záznam v deníku

červenec 2008