Hunedoara
/ Vajdahunyad / Eisenmarkt
Judet
Hunedoara
Průmyslové město v Hategské kotlině (274 m n.m.),
prvně připomínané roku 1265. Osídlení území dnešního města však mnohem starší.
Byly zde učiněny významné objevy z doby kamenné, bronzové i železné,
stejně jako osídlení Dácké a později Římské. Zdejší osídlení vždy souviselo se
zpracováním železa (ve městě by mělo být údajně i muzeum železa, toto
dokumentující).
Město se skládá ze severní nové části (sídliště) a
jižní staré čtvrti se třemi středověkými kostely. Na východním okraji města
údajně zoologická zahrada.
Centrem
nového města park s fontánami. Na jeho severním okraji vlakové nádraží.
Na pomezí obou částí správní centrum města
s radnicí, pravoslavným a katolickým kostelem.
Nejvýznamnější památkou města je středověký hrad,
zvaný „Korvínův“ – údajně největší středověká památka Rumunska. Hrad se skládá
ze dvou zcela samostatných částí, oddělených hlubokou soutěskou, jíž protéká
potok – na levém břehu samostatně opevněné předhradí (dnes prodeje suvenýrů,
restaurace a pod), na pravém břehu pak vlastní hrad, přístupný z předhradí
po mostě přes soutěsku.
Vlastní hrad je velmi bizarní stavbou se spoustou
věží a arkýřů, připomínající spíše romantické novodobé „pseudohrady”. Jde ale
skutečně o originál středověký hrad, byť během rekonstrukce bylo tu a tam něco
trošku doplněno a vylepšeno. Hunedoaru získal roku 1409 darem od krále Zikmunda
Lucemburského darem Voice, otec Jana Hyunadiho. Historikové se neshodují
v tom, zda až on zde založil hrad, či zda lze počátky hradu hledat již ve
14. stol, spíše se však klaní ke druhé variantě. Každopádně dnešní stavba je
z větší části až dílem přestavby Jana Hyunadiho v pol. 15. stol. (pro méně
všímavé – jméno tohoto vojevůdce je odvozeno právě od tohoto hradu – viz
maďarská verze jména, Rumuné ho nazývají Ioan de Hunedoara). Jeho syn Matyáš
Korvín, pozdější Uherský král, zde nechal přistavět renesanční křídlo a
poslední úpravy (zejména doplnění fortifikace) prováděl ještě v 17. stol.
Gabriel Bethlen. V první polovině 19. stol. hrad po úderu blesku vyhořel,
od té doby probíhá s přestávkami v podstatě dodnes rozsáhlá
rekonstrukce.
Kromě řady věží upoutá zejména nádvoří
s nádhernými kamennými pavlačemi, Rytířský a Sněmovní sál s křížovými
klenbami a mramorovými sloupy (ve Sněmovním sále obnoveny v rámci
rekonstrukce), hradní kaple, řada pěkných portálů či ve skále tesaná 28 m
hluboká studna opředená pověstí o tureckých zajatcích, kteří měli od Jana
Hyunadiho slíbeno, že až studnu vykopou, dostanou milost (ten však před
dokončením prací, které trvaly 15 let, zemřel a jeho manželka nechala zajatce
popravit). Přístupno jen menší část interiérů, částečně se stálou expozicí,
částečně s příležitostnými výstavami, částečně s prodejnami různých
suvenýrů, částečně bez jakékoli instalace. Přístupné v rámci volné
prohlídky je i dělostřelecká terasa na severovýchodní straně hradu
s pěkným výhledem na město. Přístupná bohužel není žádná z věží ani
unikátní prvek zdejší fortifikace, tzv. „galerie“ vysunutá z hradu
k jihu k věži „Neboisa“. Vstupné 6 lei.
V těsném sousedství předhradí se nalézá
rozlehlý areál železáren, což vytváří spolu se středověkým hradem vskutku
surrealistický obrázek!
Web:
http://ro.wikipedia.org/wiki/Hunedoara
http://www.castelulcorvinilor.ro
http://mars.elte.hu/varak/vajdahunyad1/hunyad.htm
(maďarsky)
http://www.dovolenarumunsko.cz/Kulturni+zajimavosti/Hunedoara.html
(česky)
http://www.ici.ro/romania/ro/turism/hd_huniarzi.html
http://www.hoinari.ro/obiective-turistice.php?l=Hunedoara&j=Hunedoara
http://www.cimec.ro/Muzee/fier/frame.htm
http://www.rumaenienburgen.com/transilvania/corvin-info,
http://www.rumaenienburgen.com/transilvania/hunedoara-nikolaus-info.htm
(německy)
http://www.siebenbuerger.de/ortschaften/eisenmarkt/index.html
(německy)
Ke
stažení v jpg: plán města / plán
hradu s pojmenováním jednotlivých částí / plán hradu se znázorněním stavebního
vývoje
Okolí:
Nedaleko jižně od hradu
na kopci Sânpetru stopy oválného opevnění, snad předchůdce současného hradu (http://mars.elte.hu/varak/vajdahunyad2/ohunyad.htm).
Severně „krajské město” Deva, severovýchodně Simeria
s významným arboretem (http://www.icashd.rdslink.ro),
nad níž výrazný skalní útvar Magura, jižně Hateg s oborou zubrů.
V okolí Hategu se rozkládá „dinosauří geopark“ - Hateg Country Dinosaurs
Geopark (http://www.geopark.go.ro).
Západně nad městem pohoří Poiana Rusca.
úvodní stránka / rejstřík míst / záznam
v deníku
červenec 2008