SLOVENSKO

ROHÁČSKA DOLINA

Kraj Žilinský, okres Tvrdošín

Mohutná ledovcová dolina Západních Tater protékaná Studeným (Roháčským) potokem, zhruba severozápadního směru, souběžná se západněji ležícím hlavním hřebenem Roháčů. V užším slova smyslu začíná u bývalé Ťatliakovy chaty a končí po 5 km na styku s Látanou dolinou; na severovýchodě je ohraničená poměrně kompaktním masivem Zábraťe a Šindlovce, zatímco od jihozápadu do ní ústí řada bočních dolin (Spálená, Tmavá Spálená, Zadná Spálená, Salatínská). K západu stočený závěr doliny nad Ťatliakovou chatou, kde i známá Roháčská plesa, se nazývá Smutná dolina. V širším slova smyslu je za součást Roháčské doliny někdy považováno i okolí chaty Zverovka či údolí Studeného potoka až k Brestové. V dolní části doliny chata Šindľovec, v níž informační středisko Tatranského národního parku (www.sindlovec.sk). O něco výše záchytné parkoviště - asfaltová silnice sice vede celou dolinou až k bývalé Ťatliakově chatě, pro dopravu je však uzavřena. Dolina morfologicky zajímavá, vytvořená jedním z největších tatranských ledovců. Součást Tatranského národního parku. Naučná stezka Roháčská plesa.

Roháčska dolina

jedno z turistických odpočívadel

památník první turistické útulny v Roháčích (zhruba v polovině délky doliny, zatímco vlastní útulna stávala nad Ťatliakovým jezerem)

Ťatliakovo jazero

Též Čierna mláka, Ťatliakovo pliesko. Nevelké jezero (0,28 ha; 1370 m n. m.) na pomezí Roháčské a Smutné doliny. Původně přírodní morénové jezírko (pleso), v letech 1946 – 47 uměle upraveno navýšením hráze a pojmenováno na památku Ťatliakovým jezerem.

U jezera byla v roce 1883 postavena první turistická útulna v Západních Tatrách, zvaná podle jejího zřizovatele, hajného Alexiuse Demiana, Demianův srub. Stávala o něco výše, než dnešní bufet (1422 m n. m.), západně od jezera na levém břehu Roháčského potoka. Roku 1925 ji daroval Oravský komposesorát dolnokubínskému odboru Klubu československých turistů, který v roce 1933 přistavěl vedle původní útulny nový větší srub. Oba objekty poté nesly společné pojmenování Chata KČST pod Roháčom. V letech 1937-41 vybudovali nad pravým břehem jezera novou chatu ve stylu oravské lidové architektury, pojmenovanou po iniciátorovi stavby, dlouholetém šéfovi turistického svazu v Dolním Kubíně Jánu Ťatliakovi, Ťatliakovou chatou. Všechny tři chaty byly vypáleny v prosinci 1944 Němci, jelikož se v nich ukrývali partyzáni a Židé. Nová Ťatliakova chata, úmyslně podobná té původní, byla vybudována několik metrů od zbořeniště staré Ťatliakovy chaty (v místech, kde dnes stojí památník Jánu Ťatliakovi) hned v roce 1946. Shořela vinou zkratu elektrického vedení v květnu 1963. Zachována pouze sousední lyžárna z roku 1953, přestavená poté na bufet, který je v současné době výrazně přestavován (rozšiřován). Je nejvýše položeným občerstvením v Roháčích (1380 m n. m.).