RÝZMBERK
k.ú. Podzámčí,
dříve Kout (Švihovská vrchovina / Kdyňsko)
Zříceniny hradu, upravené na rozhlednu, na zalesněném vrchu (665 m
n. m.), který je nejzápadnějším bodem tzv. Korábského
hřbetu Chudenické vrchoviny. Z kdysi rozlehlého
hradu zůstaly pouze sporé zbytky, navíc postižené romantickými úpravami. Hrad
se skládal z celkem tří nádvoří. První nádvoří zabíralo jihovýchodní část
areálu a dnes ho připomínají pouze zbytky hradby, původně se
čtyřmi hranolovými flankovacími věžemi, na jeho
jižní straně. Přes příkop a dnes obnovenou branou se vstupovalo do druhého nádvoří,
tvořící jihozápadní část hradu. Při jihozápadní straně stála hospodářská
stavení, v západním nároží válcová věž. Ani z něj se však nedochovalo
mnoho. Třetí nádvoří neboli horní hrad se nachází na nejvyšším místě pahorku,
v severní části areálu. Jeho východní část tvoří pozůstatky paláce
s několika dochovanými místnostmi suterénu a přízemí, k němuž na jihu
přiléhal okrouhlý bergfrit. Na protilehlé straně
nádvoří stojí 19 m vysoká novodobá vyhlídková věž, částečně (do výše 13 m) ve
svém zdivu obsahující pozůstatky druhého paláce. V ploše nádvoří se nalézá
drobný objekt bufetu, zvaného „hradní hospůdka″ (v místech původní hradní
studny), a dřevěný altán. Druhé a třetí nádvoří je společně obehnané mladším
opevněním, tvořeným hradbou se třemi různými podkovovitými dělovými
baštami, příkopem a valem, doplněným na severovýchodní straně nad přístupovou
cestou mohutnou zemní dělostřeleckou baštou. Při přístupové cestě k hradu ze
sedla nad Podzámčím nevýrazné prohlubně, které jsou
někdy interpretovány jako pozůstatky hospodářských budov, jindy jako opevnění
obléhatelů hradu. V okolí hradu zachované zajímavé porosty suťového lesa.
Severozápadně pod hradem amfiteátr letního divadla. Z věže (ale částečně i
z horního hradu) je vidět Kdyňská kotlina, západní část Šumavy, Všerubský
průsmyk, bavorský hřeben Hoher Bogen,
východní část Českého lesa, Domažlicko, Chudenická
vrchovina… (výhledové panorama ke
stažení).
Poloha hradu je velmi
strategická – ovládá přístup ke Všerubskému průsmyku, kudy v minulosti
vedla zemská stezka z Čech do Bavor (Regensburg).
Na vrchu existovalo výšinné sídliště, s největší pravděpodobností
opevněné, již v době bronzové. Hrad zde založil pravděpodobně Děpolt z rodu Drslaviců,
který se po Rýzmberku píše prvně roku 1279. Jeho
potomci byli známi jako Švihovští z Rýzmberka. Soudí se, že původní hrad byl dvoudílný (dnešní
2. a 3. nádvoří), s okrouhlým bergfritem
v čele a jedním palácem. Názory se rozcházejí v tom, který ze dvou
paláců horního hradu je starší, já bych se z hlediska logiky obrany
přikláněl (v rozporu s kresebnými rekonstrukcemi níže) k variantě, že
starší byl palác v místech dnešní rozhledny. Druhý palác byl postaven
podle některých badatelů již v 1. pol. 14. stol., podle jiných až během rozsáhlé přestavby
v polovině 15. stol. V letech 1407 – 1497 byl hrad v držení pánů
z Janovic (Janovští z Rýzmberka či Rýzmberští z Janovic). Roku 1448, za Racka II. Janovského
z Rýzmberka, hrad dvakrát krátce po sobě
vyhořel, v rámci následné přestavby (1451-52) bylo mimo jiné vybudováno 1.
nádvoří, jehož opevnění se soustavou hranolových bašt je jedním z nejstarších
dokladů flankovacího opevnění u nás a zásadním
způsobem zlepšilo obranyschopnost hradu. Roku 1497 se stal majitelem rýzmberského panství spolek měst a nižší šlechty Plzeňského
a Prácheňského kraje; ve středověkých podmínkách zcela neobvyklé společenství,
nazývané také někdy rýzmberský landfrýd,
však bylo obviněno ze spiknutí proti králi, a tak nemělo dlouhé trvání.
V letech 1498-1508 byl Rýzmberk v držení
Jindřicha Prušenka z Štetenberka
a jeho syna Oldřicha s Hardeka; v té době
bylo přinejmenším započato s novým opevňováním hradu, neboť při prodeji je
výslovně zmiňována jedna dělostřelecká bašta, byť vybudování pozdně
gotického opevnění je obvykle připisováno až následujícímu majiteli. Roku 1508
se hrad vrátil do rukou Švihovských z Rýzmberka (předpokládá se, že na stavbě zdejšího opevnění
se podílel architekt Benedikt Rejt, jehož účast je
prokázána na opevňování dalších hradech v držení tohoto rodu – Švihova a Rábí), roku 1535 byl však opětovně prodán pánům
z Janovic a roku 1543 ho kupují páni z Gutštejna.
Gutštejnové k panství připojují nedaleký Kout,
kde si staví novou tvrz, přesto nadále obývají i hrad a přestavují ho
v renesančním stylu. Roku 1622 jim je však panství v důsledku jejich
účasti na stavovském povstání konfiskováno. Ještě předtím (1620) byl však hrad
dobyt císařskými vojsky pod velením generála Dona Baltazara de Marradas. Další majitelé již na hradě nesídlí, hrad obývají
pouze úředníci, vojenská posádka či čeleď. Znovu byl hrad dobyt roku 1641 Švédy
pod vedením generálmajora Pfula. Ti hrad před
odchodem velmi poškodili, byl však pravděpodobně znovu opraven, neboť roku 1643
je opětovně oporou císařských vojsk. Roku 1676 je však již uváděn jako zcela
pustý, byť „hlavní zdi jsou většinou dobré″. I Bohuslav Balbín zhruba v téže době zaznamenává, že hrad mění se
stále více v trosky, ačkoli kdyby bylo třeba, dal by se snadno upravit
k obývání; z čehož mimo jiné plyne, že nařízením Ferdinanda III. z roku
1655 o zboření hradu coby potenciální opory vzbouřenců nebylo naplněno. Roku
1697 získávají koutsko-trhanovské
panství se zříceninami hradu Stadionové, kteří
vlastní hrad až do vymření roku 1908. Ve 30. letech 19. stol. nechal Jan Filip
Stadion zříceninu a její okolí parkově upravit, provést konzervaci zříceniny
(při čemž však bylo zároveň mnoho starých zdí zbořeno), postavit zde hostinec,
krytý taneční parket, kuželník a později (1848) i pseudogotickou vyhlídkovou
věž (která měla podle některých zpráv snad svého dřevěného předchůdce).
Počátkem 20. století je postavena dnešní „hospůdka″. Po vymření Stadionů
získává hradní zříceninu, v té době již oblíbené výletní místo, kdyňský
odbor Klubu českých turistů. Z jeho iniciativy byl v letech 1935-36
vybudován pod hradem amfiteátr, původně dřevěný, roku 1958 modernizovaný
v rámci „akce Z″, po letech pustnutí obnovený 1983. Po krátké
epizodě, kdy byl hrad spravován Národním výborem ve Kdyni, se roku 1973 vrací
do rukou turistů, kteří ho vlastní dosud. Nemovitá kulturní památka.
Vstup do areálu hradu
volný, na věž zpoplatněn. Jedno ze zastavení naučné stezky Za
poznáním místních zajímavostí Kdyňska.
pohled na zalesněný vrch od
jihovýchodu
plán zříceniny hradu (dle Procházky):
1 – místo první brány, 2 – druhá brána, 3 – dělové bašty, 4 - parkán, 5 – bašta
se vstupem do příkopu, 6 – hospodářské objekty, 7 – hradba s flankovacími věžičkami, 8 – zemní dělová bašta, 9 – místo
západního paláce, 10 - rozhledna, 11 – východní palác, 12 – místo
předpokládaného bergfritu, 13 – vstup do sklepů, 14 –
„hospůdka“, 15 – příkopy a valy; černě zdivo hradního jádra, hustě tečkovaně zdivo z doby kolem poloviny 15. stol., řídce
tečkovaně zdivo z počátku 16. stol.
předpokládaná podoba hradu
v jeho nejstarší fázi, ovšem v méně pravděpodobné verzi, že nejstarší
palác stál na východní straně hradu, a bez 2. nádvoří, které bylo součástí
hradu pravděpodobně od počátku (dle Procházky)
rekonstrukce podoby hradu po
jeho přestavbě v 50. letech 15. stol. a po novém opevnění počátkem 16.
stol. (dle Procházky)
podoba zříceniny v 1. pol. 19. stol., ještě před romantickými úpravami, dle F. A.
Hebera (www.hrady-zriceniny.cz)
jižní hradba 1. nádvoří
severní bašta hradu
jihovýchodní bašta hradu
druhá brána hradu, znovu
sesazená z nalezených částí roku 2004
2. nádvoří s torzem
jihozápadní okrouhlé věže
bývalý zastřešený parket na 2.
nádvoří, zvaný Dupárna, zbořený v 70. letech 20. stol. – historická
pohlednice (www.hrady-zriceniny.cz)
altán a „hospůdka″ na 3.
nádvoří
částečně zastřešené pozůstatky
východního paláce
třetí hradní nádvoří
rozhledna
vstupní dveře rozhledny
interiér rozhledny s malou
expozicí o historii hradu
v\hlídkový ochoz rozhledny
výhled z rozhledny
k jihu – vlevo v kotlině Kdyně, na ní na
obzoru Šumava s dominantou dvouvrcholu Ostrého,
zhruba uprostřed snímku Všerubský průsmyk a za ním hřeben Hoher
Bogen
výhled k západu, na
východní část Českého lesa s nejvyšším vrcholem Čerchovem
detaily jihozápadního obzoru –
šumavský Ostrý, bývalý vojenský areál (dnes rozhledna) na hřebeni Hoher Bogen a Čerchov,
taktéž s bývalou vojenskou věží
výhled k severozápadu –
v popředí Nový Dvůr, vlevo Spáňov, v pozadí
Domažlice a hřeben Českého lesa s dominantami Lysé a Velkého Zvonu
výhled k jihovýchodu –
v popředí zalesněný vrch Škarman, za ním
vykukuje Koráb
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Pověst vypráví o Apoleně, namyšlené dceři hradního
pána, která nechala uvrhnout do hladomorny mysliveckého mládence za to, že ji
požádal o jedno jablko z hradní jabloně. Do roka Apolena zemřel a nyní se na
hradě jednou za sto let zjevuje jako Bílá paní s jablkem v ruce, hledajíc
mládence, který by si od jí jablko vzal a zbavil ji tak kletby. Jiná místní
pověst mluví o ukrytých pokladech a ohnivém psu.
Ø
Ve zříceninách Rýzmberka
se odehrává část děje románu Consuela od francouzské
spisovatelky George Sand
(prvně vydán 1843).
Ø
Již od 70. let 19. století se na Rýzmberku příležitostně hrálo divadlo; před vybudováním
amfiteátru přímo v hradních zříceninách.
Ø
Rovinatý prostor jihozápadně pod hradem je nazýván
Luteránský hřbitov. Údajně zde byli skutečně pochováváni Sasové, kteří
pracovali v textilní manufaktuře ve Kdyni a pro své
evangelické vyznání nemohli být pohřbení na katolickém hřbitově.
Ø
Amfiteátr je mimo jiné od roku 1986 dějištěm
festivalu folkové, country a trampské hudby Rýzmberský hradní guláš.
Literatura:
- Zdeněk Procházka: Hrad Rýzmberk
– zapomenuté hrady, tvrze a místa 32 (Plzeň 2004)
- Tomáš Durdík: Ilustrovaná
encyklopedie Českých hradů (Praha 1999)
- Miloslav Bělohlávek a kol.: Hrady, zámky a tvrze
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Západní Čechy (Praha 1985)
- Zdeněk Procházka: Domažlicko a Kdyňsko –
historicko-turistický průvodce č. 5 (Domažlice 1996)
- Vladimír Čtverák, Michal Lutovský,
Miloslav Slabina, Lubor Smejtek: Encyklopedie hradišť
v Čechách (Praha 2003)
- Jan Nouza: Rozhledny
Čech, Moravy a Slezska (Liberec 1999)
- Jiří Dvořák a kol.: Navštivte… Rozhledny a
rozhledová místa (Praha 2001)
Web:
- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Rýzmberk
- zpravodaj hradu Rýzmberk
- http://ryzmberk.jan-jansky.cz/?q=node/489
- památkový katalog - https://pamatkovykatalog.cz/zricenina-hradu-ryzmberk-18814606
- rozhledny - http://rozhledny.kohl.cz/rozhledna-ryzmberk-u-kdyne
- hrady-zříceniny - https://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_ryzmberk.htm
- hrady.cz - https://www.hrady.cz/hrad-ryzmberk-kdyne
další
místa v okolí (mapa) / Český les / rejstříky
září 2020