KOST

k.ú. Podkost (Jičínská pahorkatina / Sobotecko)

Výborně dochovaný středověký hrad v nezvyklé poloze v údolí na styku několika skalních roklí. Hrad stojí na pískovcové skále, severně od něj je předhradí s pivovarem. Severně od tohoto předhradí volně přístupná skalní plošina opevněná na severní a západní straně mohutným do skály tesaným příkopem, považovaná některými badateli za předsunuté opevnění, jinými za starší předhradí.

Obranu hradu zajišťovala soustava rybníků, jejichž pomocí bylo možno v případě nebezpečí okolí hradu s výjimkou šíje od severu zatopit. Dosud zachovány Černý a Bílý rybník, soustavu doplňoval ještě rybník Labuť, který se nacházel zhruba v místech dnešního parkoviště pod hradem (zrušen někdy na přelomu 18. a 19. stol.).

Založené hradu bývá kladeno do 1. pol. 14. stol. a přisuzováno Benešovi z Vartenberka na Sobotce; sporé archeologické nálezy z areálu hradu z pol. 13. stol. nelze považovat za důkaz dřívější existence htradu. Zvažuje se, že hrad původně nestál na izolovaném skalním suku, ale na konci k jihu vybíhajícího skalního hřebene. Ve 2. pol. 14. stol. došlo k radikální přestavbě (která dala hradnímu jádru v hrubých rysech dnešní podobu), při níž snad byla odtěžena šíje propojující původní předhradí s vlastním hradem, na jejímž místě vzniklo dnešní předhradí (pakliže tato šíje skutečně existovala). Odborníci se rozchází v názoru, zda již z této doby pochází všechny čtyři hradní brány, či zda je první brána (původně stejně jako ostatní též pouze kulisovitá) mladší. V 15. stol. drželi Kost Házmburkové a na poč. 16. stol. Šelmberkové, jejichž přestavba hradu (zejména nový palác) měla již výrazně renesanční rysy. Roku 1524 získali Kost Bibrštejnové a po nich od roku 1556 Lobkovicové. V letech 1632 - 1634 byl vlastníkem Kosti Albrechta z Valdštejna, z jehož plánované velkolepé přestavby byla naštěstí realizována pouze sala terrena, poté opět Lobkovicové. Dalším významným rodem na Kosti byli od roku 1637 Černínové z Chudenic. V té době však již hrad stále více ztrácel svojí rezidenční funkci a stával se pouze úřednickým centrem panství. Roku 1658 měl být dokonce ze strategických důvodů rozbořen, k čemuž nakonec po intervenci majitelů u císaře nedošlo. Od roku 1738 byli vlastníky Kosti Netoličtí, 1872 přešlo vlastnictví dědictvím na italský rod del Borgio, jehož potomci drží Kost (po půlstoleté epizodě státního vlastnictví) dodnes. V 50. letech 20. stol. proběhla pod vedením architekta Břetislava Štorma náročná rekonstrukce hradních paláců, kterou lze považovat za jednu z nejzdařilejších restaurací na našich hradech. V dobách státního vlastnictví zde expozice gotického a renesančního umění.

Nemovitá kulturní památka. Součást CHKO Český ráj.

plán hradu: 1 – místo bývalé Sobotecké brány, 2 – Turnovská brána, 3 – předhradí - bývalý pivovar, 4 – první brána hradu, 5 – Lobkovická úřednická budova, 6 – prádelna a koupelna, 7 – kamenný most, 8 – druhá brána, 9 – Bibrštejnský palác, 10 – třetí brána, 11 – severní parkán, 12 – čtvrtá brána, 13 – nárožní věžice, 14 – hradní kaple sv. Anny, 15 – Věžový palác, 16 – Šelmberský palác, 17 – Vartenberský palác, 19 – Červená věž, 19 – Bílá věž, 20 – sala terrena, 21 – stará hradní kuchyně (www.castels.cz)

celkový pohled na hrad od východu (květen 2007)

celkový pohled na hrad od jihu (květen 2007)

celkový pohled na hrad od západu (prosinec 2018)

výhled z hradu do tří hlavních údolí, na jejichž styku stojí – Plakánek, tzv. Turnovské údolí s Černým rybníkem a Bílý rybník na konci Prokopského údolí (prosinec 2018)

předhradí

Předhradí leží na severní straně hradního areálu. Ze severní strany ho obklopují budovy bývalého hradního pivovaru (dnes zrekonstruované, v části z nich „vstupní prostor‟ hradu s pokladnou a prodejem suvenýrů, v části restaurace). Od západu vstup do předhradí novogotickou tzv. Turnovskou bránou. Brána (Sobotecká) stávala i při východním vstupu, byla však zbořena roku 1850; dnes na jejím místě socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1728.

Pivovar založen Kryštofem z Lobkovicz roku 1567. Koncem 19. stol. přestavba na parostrojní provoz; z té doby pochází jihovýchodní křídlo. V provozu do roku 1929.

Předhradí v otvíracích hodinách hradu volně přístupné.

novogotická Turnovské brána – vstup do předhradí od západu (prosinec 2018)

nejzápadnější část bývalého pivovaru (prosinec 2018)

střední část bývalého pivovaru (květen 2007)

nové jihovýchodní křídlo pivovaru ze 70. let 19. stol. (prosinec 2018)

socha sv. Jana Nepomuckého na předhradí (březen 2006, prosinec 2018)

hrad (nemovitá kulturní památka)

Přístup z předhradí koridorem, spirálovitě obtáčejícím skálu s hradním jádrem, přehrazeným několika branami. První brána (spolu s podkovovitou baštou, která ji chránila) dnes součástí mladší průchozí úřednické budovy (kol. 1580). Před branou mostek. Druhá brána kulisovitá, dnes mezi průčelím renesančního Bibrštejnského paláce a gotickou okrouhlou Červenou věží, která bránu chránila. Před branou kamenný most (na místě původního padacího). Druhá brána se skládá z vlastní (dodnes funkční) brány pro povozy a vedlejší úzké, dnes zazděné branky pro pěší. Na vnitřní straně má dochovaný původní dřevěný ochoz. Za druhou bránou vlevo, v místech starší úřednické budovy, renesanční Bibrštejnský palác, pro optimální využití prostoru jakoby přímo vyrůstající ze skály. Omítky se psaníčkovými sgrafity (až na jeden malý původní úsek pochází z rekonstrukce v 50. letech 20. stol.) a bibrštejnský erb (na současné místo ovšem usazen až druhotně). V přízemí objektu dochována původní černá kuchyně. Třetí brána, též kulisovitá, při severním průčelí Bibrštejnského paláce, byla chráněna hranolovou věžicí, vystupující z hradního jádra. Mezi třetí a čtvrtou branou, severně od hradního jádra, je parkán rozšířen do většího prostranství, kde původně bývaly pravděpodobně stáje a další hospodářské budovy, ještě v 19. stol. jakési kolny. Toto prostranství je nejzazším místem, kam bylo možno dojet vozem či koňmi. Hradní jádro nepravidelného tvaru (podřízeného více méně tvaru skály) je přístupné od severu kulisovou čtvrtou bránou, která sloužila pouze pro pěší. Nároží hradby východně od brány zesílené zajímavým gotickým arkýřem. Celou západní stranu jádra uzavírají hradní paláce, tvořící dnes více méně jednolitý celek. Jižní část tvoří starší Vartenberský palác (po jeho zřícení 1690 však z větší části znovu vyzděn a přeměněn na sýpku), nejsevernější část ukrývá původní hranolovou obytnou věž – některými badateli považovaná za nejstarší část celého hradu - a mezi nimi vestavěný Šelmberský palác (s kamennou deskou s erbem sviní hlavy). Pod Vartenberským palácem ve skále tesané sklepy se studnou. U jednoho ze vstupů do paláců dochovány původní nápisy. V jihovýchodním nároží jádra mohutná pětipatrová Velká čili Bílá věž půdorysu nepravidelného lichoběžníku, jejíž horní patro obsahovalo honosnou obytnou místnost (dochován mimo jiné architektonicky náročně provedený trezor či krb), zatímco spodní patra byly od počátku určeny jako sýpky (zásobárny potravy pro případ obléhání hradu). Současné zastřešení věže je barokní. Severně od věže salla terena z roku 1632 a další černá kuchyně (kolem roku 1500). V severovýchodním nároží stojí hradní kaple sv. Anny z doby kolem roku 1390, v 16. stol. snížená a znovu zaklenutá.

Hrad je přístupný pouze v rámci prohlídek s průvodcem (vstupné, dva okruhy) - prohlédnout si lze expozici útrpného práva v přízemí a sklepení Vartenberského paláce, zámeckou interiérovou expozici se zbrojnicí v interiérech Vartenberského, Šelmberského a Věžového paláce, hradní kapli, salu terrenu, černou kuchyni v přízemí Bibrštejnského paláce a veškeré exteriéry. Zcela nepřístupná bohužel zůstává Bílá věž.

vstup do hradního jádra – první brána s podkovovitou baštou, v 16. století obestavěná úřednickou budovou (prosinec 2018)

Lobkovické úřednická budova na jihovýchodní straně hradu se zbytky renesančních sgrafit (prosinec 2018)

průchod Lobkovickou úřednickou budovou (prosinec 2018)

vlevo domek z doby kolem roku 1800 na jižní straně hradu, dle dobových záznamů sloužící jako prádelna a koupelna, v proměnách času; v pozadí západní průčelí Lobkovické úřednické budovy (květen 2007, prosinec 2018)

kamenný most z 18. stol. před druhou bránou hradu, na místě původního padacího (květen 2007)

druhá brána hradu (někdy nelogicky nazývána První); nad ní umístěná deska se státním znakem, připomínající zestátnění hradu roku 1950, vlevo dnes nefunkční úzká branka pro pěší (prosinec 2018)

pamětní deska historika Josefa Pekaře, autora monumentální Knihy o Kosti, od akademického sochaře Aleše Johna z roku 2011 u druhé brány (prosinec 2018)

okrouhlá Červená věž, chránící druhou bránu a zároveň jihozápadní nároží Vartenberského paláce (květen 2007, prosinec 2018)

renesanční Bibrštejnský palác, vestavěný do západnímu parkánu hradu (květen 2007, prosinec 2018)

arkáda v přízemí jižní části paláce umožňovala použití branky pro pěší ve 2. bráně i po postavení paláce; obnovena při rekonstrukci hradu v 50. letech 20. stol. (prosinec 2018)

jediný dochovaný fragment renesančních sgrafit na Bibrštejnském paláci; ostatní sgrafitová výzdoba byla vytvořena během rekonstrukce v 50. letech 20. stol. (prosinec 2018)

bibrštejnský erb na Bibrštejnském paláci (prosinec 2018)

černá kuchyně s dochovaným topeništěm ze 17. stol. v přízemí Bibrštejnského paláce a její zázemí; na druhém snímku dobová výlevka odpadních vod (prosinec 2018)

třetí brána hradu, přiléhající k severní straně Bibrštejnského paláce; hranolová vížka při bráně dostavěna a zastřešena při rekonstrukci hradu v 50. letech 20. stol. (prosinec 2018)

terasovité opevnění západní strany hradu (prosinec 2018)

čtvrtá brána čili vstup do hradního nádvoří; vpravo budova věžového paláce, pravděpodobně nejstarší obytné stavby hradu (prosinec 2018)

hradba obepínající severovýchodní stranu nádvoří, s nároční pětibokou věžicí (prosinec 2018)

kaple sv. Anny, původně zasvěcená Panně Marii, na nádvoří hradu při čtvrté bráně (prosinec 2018)

vstupní portál kaple s dochovanými kovovými dveřmi (prosinec 2018)

interiér hradní kaple (prosinec 2018)

původní gotické okno narušené mladší klenbou při snížení kaple v pol. 16. stol. (prosinec 2018)

výzdoba severní zdi hradní kaple; nástěnná malba se znakem Mikuláše Zajíce z Házenburka z 1. pol. 15. stol. byla r. 1953 opravena restaurátorem Vladimírem Teršem (prosinec 2018)

černá kuchyně na hradním nádvoří z doby kolem roku 1500 (prosinec 2018)

pohled na Bílou věž z nádvoří (květen 2007, prosinec 2018); dostavěná dřevěná konstrukce slouží ke zpřístupnění hradebního ochotu turistům (prosinec 2018)

Věžový palác v severozápadním rohu hradního jádra; podle některých badatelů nejstarší část hradu, podle jiných vznikl až ve 2. pol. 14. stol., zatímco nejstarším palácem byl palác Vartenberský (prosinec 2018)

detail okna Věžového paláce (prosinec 2018)

Šelmberský palác z počátku 16. stol. s šelmberským erbem mezi okny prvního patra (prosinec 2018)

Vartenberský palác, respektive sýpka postavená ze staršího zdiva po jeho zřícení roku 1690 (prosinec 2018)

historické nápisy a kresby u vstupu do paláce (květen 2007, prosinec 2018)

současná expozice ve spodním patře Vartenberského paláce – tzv. zbrojnice – se zachovanými krovy původní sýpky (prosinec 2018)

vitráže z hradní kaple z 15. stol. – sv. Jiří a Panna Maria – dnes umístěné v expoziční části hradu (prosinec 2018)

interiér horního patra Vartenberského paláce s kaplí v Červené věži (prosinec 2018)

malá místnost v patře Vartenberského paláce (prosinec 2018)

interiér patra Šelmberského paláce (prosinec 2018)

sklepy pod Vartenberským palácem s expozicí útrpného práva (květen 2007)

Zajímavosti, poznámky:

Ø V dobách husitských válek se na hrad uchýlil katolický farář ze Žerčic Ondřej Figuli z Rokycan, který v Červené věži překládal v 1. 1433-1436 některé části bible.

Ø Pověst o neúspěšném obléhání hradu Janem Žižkou z Trocnova, který měl prohlásit, že „Kost patří psům‟ je zřejmě bájí od počátku do konce; není známo, že by husité hrad někdy obléhali.

Ø Reálné je naopak obléhání hradu vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Pověst o tom, jak hrad zachránili obránci trikem, kdy obléhatelům poslali svojí poslední kýtu masa a ti v domnění, že na hrad nelze v krátké době vyhladovět obléhání ukončili, by snad mohla být reminiscencí na náhlé ukončení dobývání v roce 1467; jeho důvodem však byla tajná jednání mezi pánem hradu a králem o přechodu Jana Zajíce z Házmburka na královskou stranu. Avšak o dva roky později bylo královské vojsko před hradem znovu.

Ø Ještě roku 1866 se o Kost v rámci prusko-rakouských válek bojovalo - stala se tak posledním dobývaným hradem u nás.

Ø Fotografie hradu coby strategicky významného objektu, pořízená Prusy roku 1866, je pravděpodobně nejstarší fotografií nějakého objektu na našem území.

Literatura:

- Rostislav Vojkovský: Kost - Putujeme po hradech a zámcích, sv. 10 (Dobrá 2006)

- Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů (Praha1999)

- Jiří Waldhauser: Český ráj očima archeologie (Liberec 2006)

- kol.: Údolí Plakánek - průvodce naučnou stezkou (Jilemnice 2003)

- Josef Pekař: Kniha o Kosti, díl prvý (Praha 1935) - viz též http://librinostri.catholica.cz/download/PekaJoKniOKost1-r0.pdf

Web:

- oficiální stránky hradu - https://kinskycastles.cz/hradkost.html

- jiné (snad) oficiální stránky hradu - http://www.kost-hrad.cz

- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Kost_(hrad)

- Toulky po Čechách… - http://www.toulkypocechach.com/lokalita.php?interni_nazev=kost

- hrady.cz; hrad - https://www.hrady.cz/index.php?OID=179

- hrady.cz; pivovar - https://www.hrady.cz/index.php?OID=10006

- památkový katalog - https://pamatkovykatalog.cz?element=15390077&action=element&presenter=ElementsResults

- Interregion Jičín - http://www.interregion.cz/turistika/hrady_zamky/kost/kost_hrad.htm

- hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - http://www.castles.cz/hrad-kost

- Fylkir - http://www.fylkir.wz.cz/kost.htm

- Regionální zpravodajský server - http://www.trosky.cz/rajnet/web/zobraz.asp?id=179

- Turistika.cz - https://www.turistika.cz/mista/kost/detail

- hrady na okrese Jičín - http://www.jicinsko.cz/dis/hrady.htm#kost

- Kam se vydat - https://www.kamsevydat.cz/hrad-kost/

- pivety - http://www.pivety.com/1948/1948/K/Kosthis.html

- Pamětní deska Josefa Pekaře - http://abicko.avcr.cz/2011/06/15/deska.html

další místa v okolí (mapa) / Český ráj / rejstříky

aktualizace prosinec 2018