VALEČ (Valtsch)
k.ú. Valeč v Čechách (Doupovské
hory / Žluticko)
Městečko na úpatí Doupovských hor (
Ves připomínána prvně
roku 1358, kdy je uváděn jakýsi Ctibor z Valče, avšak osídlení je
prokazatelně starší; hrad je archeologicky datován již do 13. stol. Na městečko
Valeč povýšena Vladislavem II. Jagelonským na přímluvu Jakuba z Vřesovic,
pána na Valči, roku 1514. Na přelomu
Součást krajinné
památkové zóny Valečsko.
znak
města
pohled
na město ze zámku
hrázděné
domy č.
partie
jižně od zámku – hospodářský dvůr, fara, kostel Nejsvětější Trojice a špitál
Tržní náměstí
Trojúhelníkový centrální
prostor města s kostelem uprostřed. Nejzachovalejší je západní strana
náměstí pod zámkem se dvěma hrázděnými domy a panským domem (radnicí). Západní
část jižní strany zbourána a nahrazena dvěma nízkými panelovými domy (mimo linii náměstí), což je
nejdrastičtějším zásahem v urbanistické struktuře města. V ploše
náměstí Mariánský sloup (západní část), kašna, pomník padlým a novodobý kříž.
hrázděný
dům č.p. 130 na jižním konci západní fronty náměstí
č.p.
Mariánský
sloup z let 1716-21 od Osvalda Josefa Wenda (nemovitá kulturní památka)
panský
dům, později radnice č.p. 119, na severním konci západní fronty náměstí
(nemovitá kulturní památka)
novodobý
kříž na historickém soklu; v pozadí severní strana náměstí
kašna
v severozápadním rohu náměstí
pískovcový
pylon, původně zřejmě pomník padlým; v pozadí druhého snímku západní
strana náměstí a zámek
pomník
smíření uprostřed náměstí
kostel Narození sv. Jana Křtitele (nemovitá
kulturní památka)
Kostel středověkého původu,
dnes v barokní podobě, stojí uprostřed náměstí. Při severní straně lodi
pohřební kaple sv. Štěpána (pův. středověká sakristie) a barokní, původně na
severní straně otevřená a s vlastním kostelem nepropojená kaple Božího
hrobu, po jižní straně nová (renesanční) sakristie. V průčelí renesanční
hranolová věž s nápadnou barokní bání a ochozem. Před jižní stranou lodi
tři sochy – sv. Jan Nepomucký, sv. Jan Křtitel a sv. Antonín Paduánský.
Fara je ve Valči doložena
již ve 2. pol. 14. stol. Kostel postaven dle dochovaného zdiva v lodi i
původní sakristii (dnes kapli sv. Štěpána) již z pol. 13. stol. Upravován
renesančně na přelomu
kostel
od severozápadu, s dominantní průčelní věží; vlevo v pozadí pohřební
kaple sv. Štěpána, před ní kaple Božího hrobu
kostel
od severovýchodu; v popředí neobvykle tvarovaný barokní presbytář
s kopulí, navazující na původní gotický presbytář, přeměněný při barokní
přestavbě na součást lodi
pohled
od jihu; vystupující přístavek je sakristie se dvěma oratořemi v patře, před
kostelem kamenná terasa se sochami
barokní
socha sv. Jana Nepomuckého a mladší socha snad sv. Jana od Boha či sv. Antonína
Paduánského při schodišti ke kostelu
barokní
socha sv. Jana Křtitele; respektive její kopie, poškozený originál je uložen v
kostele
zámek č.p. 1 (nemovitá kulturní památka)
Čtyřkřídlý dvoupatrový
objekt kolem malého nádvoří se dvěma nárožními věžemi ve východním průčelí
stojí v dominantní poloze na hraně terénního stupně nad náměstím. Bez
zařízení. z interiérů nejzajímavější hlavní sál s lunetovou klenbou a
salla terrena s bohatou štukovou výzdobou. V některých místnostech
druhého patra fragmenty renesančních nástěnných maleb s květinovým
dekorem. Údajně dochovány též pozdně gotické architektonické prvky, tyto části
zámku však zatím nejsou přístupné. Bezprostřední okolí zámku bylo terasovitě
upraveno; tyto úpravy v současné době zpustlé.
Hrad, který nahradil
starší stavbu, stojící v dnešním zámeckém parku, vybudován v 15.
stol. Valečskými z Doupova. Z něj dochovány pozůstatky
dvouprostorového paláce ve východním křídle, druhého - mladšího - paláce
v jižním křídle a pozůstatek jakéhosi jednoprostorového objektu, snad
bašty či torzo dalšího paláce, uprostřed severního křídla. Předpokládá se, že
hrad zaujímal mírně větší plochu, než dnešní zámek, od dnešního parku byl
oddělen později zasypaným příkopem. V letech 1571-1721 držen Štampachy, za
nichž po roce 1585 přestavěn na renesanční zámek a od roku 1695 radikálně na
barokní zámek. Roku 1721 zdědili zámek Globenové, kteří barokní přestavbu
dokončili. Po nich ho v letech 1797-98 vlastnil Jan August z Pergenu,
1798-1890 Korbové z Weidenheimu (1870 novorenesanční úpravy), 1890-1937
Vincent Thurn-Valsassina, za nichž vrácena zámku barokní podoba, a poté do roku
1945 uhlobaron hrabě Jan Larisch-Mönnich. Po válce sloužil zámek krátkou dobu
jako sanatorium pro válečné veterány, v 50. letech jako útočiště pro
korejské děti a poté zde byl domov mládeže. Roku 1976 vyhořel a proměnil se ve
zříceninu, která měla být zbořena. To se podařilo odvrátit a od 80. let probíhá
rekonstrukce. V současné době zámek částečně přístupný veřejnosti;
prohlídka bez průvodce prezentuje postupnou obnovu objektu.
plán
přízemí zámku s vyznačením konstrukcí gotického hradu (Ilustrovaná
encyklopedie Českých hradů) a prvního patra zámku (Umělecké památky Čech)
pohled
na zámek z města, od jihovýchodu
jižní
průčelí zámku dnes a na historické fotografii, ještě se sochařskou výzdobou M.
B. Brauna před jejím přemístěním do kladrubského kláštera (Umělecké památky
Čech)
zámek
při pohledu od západu, z parku
vstupní
portál s erbem Thurn-Valsassinů
nádvoří
fragmenty
kamenných plastik na nádvoří zámku
novobarokní
salla terrena v přízemí jižního křídla
detaily
štukové výzdoby salla terreny
kované
dveře ze salla terreny na terasu před zámkem
hlavní
schodiště v jižním křídle zámku, nad salla terrenou
schodiště
v severovýchodní věži
znak
Barbory Malešické z Poutnova, manželky realizátora renesanční přestavby
zámku Václava ze Štampachu, na stropě schodiště v severovýchodní věži
chodba
v prvním patře zámku
tzv.
Braunův sál v západním křídle prvního patra s bohatou štukovou výzdobou a
nástropními freskami – nejhonosnější dochovaná místnost celého objektu
nástropní
fresky Braunova sálu z 19. stol.
hlavní
sál druhého patra zámku
nejucelenější
fragment renesanční výmalby v chodbě druhého patra zámku
dalších
zbytky výmalby druhého patra zámku
hospodářské budovy zámku
Jihozápadně od zámku, na
okraji parku, se nachází tzv. kovárna, správní budova č.p. 7, kočárovna,
prádelna (dnes kavárna a infocentrum s prodejem vstupenek do zámku) a
skleníky. Níže, jižně od zámku, bývalá panská lesovna č.p. 2. Rozlehlý dvůr
s kamennou kašnou jižně od lesovny býval na východní straně ohraničen dnes
již neexistujícím pivovarem (doloženým od druhé poloviny 16. stol. a pracujícím
do roku 1932).
správní
budova – Rentamt - č.p. 7 (nemovitá kulturní památka)
kočárovna
(nemovitá kulturní památka)
palmový
skleník, patrně ze 70. – 80. let 19. stol., restaurovaný roku 1996 (nemovitá
kulturní památka)
přilehlý
skelník, zatím ještě zchátralý
zdí
ohraničená užitková zahrada; v pozadí Rentamt, skleník a zámek
objekt,
označovaný jako kovárna (někdy mylně uváděný jako pivovar), stojí ve svahu a
tak je z jedné strany dvoupatrový, zatímco z druhé přízemní (nemovitá
kulturní památka)
jakýsi
sklípek mezi „kovárnou” a správní budovou
bývalá
panská lesovna č.p. 2 (nemovitá kulturní památka)
Thurn-Valsassinovský
znak na „kovárně”, lesovně č.p.
dvůr
s kašnou; v pozadí druhého snímku fara, kostel Nejsvětější Trojice a
špitál
hospodářské
zázemí zámku na leteckém snímku z roku 1952, kdy ještě stál pivovar –
označen šipkou – (kontaminace.cenia.cz) a pro porovnání dnešní situace
(www.mapy.cz); zámek v pravém horním rohu, vlevo dole kostel Nejsvětější
trojice s farou
bývalý
pivovar roku 1945 při pohledu ze zámku (z infotabule)
zříceniny
jakéhosi objektu v severozápadním nároží dvora
park (nemovitá kulturní památka)
Rozlehlý park západně od
zámku má dnes charakter anglického parku, avšak obsahuje mnoho prvků původní
barokní zahrady. Centrem parku výrazný „Zámecký pahorek“, na němž stával
původní valečský hrad; dochována
část okružního příkopu a valu kolem oválného jádra v severní části
pahorku, celková situace hodně pozměněna parkovými úpravami, zejména jižní část
pahorku po vybudování soustavy vodních
nádrží, napájejících kaskády na východním úbočí pahorku, zcela „nečitelná”.
Pod severní částí pahorku rozlehlé pivovarské
sklepy, dnes významné zimoviště minimálně 10 druhů netopýrů. Na jižním
úbočí pahorku zbytky teatronu –
přírodního divadla, na východním úpatí letohrádek
s okrouhlou věží. Před zámkem kolem kašny kompozice kopií soch z dílny Matyáše Bernarda
Brauna, původně umístěných na terasách kolem zámku (originály uloženy
v kladrubském klášteře). V severovýchodním rohu parku červený obelisk. Na západní straně (již za
silnicí) iluzivní brána, uzavírající
park směrem ke zřícenině Neuhaus. V jižní části parku bazének, tzv. Koupadlo. V parku roste přes 90
druhů dřevin, z významnějších
například liliovník tulipánokvětý, zmarličník japonský, sakura, líska turecká,
sloupovitý dub letní, převislá višeň křovitá, jasan ztepilý s nažloutlými
letorosty (´Jaspidea´), jedle kavkazská, cypřišky… Borovice černá (varieta caramanica) poblíž Prádelny, zvaná Černá dáma, je údajně nejmohutnější
strom svého druhu v republice - je
Barokní zahrada zřízena
kolem roku 1700, v letech 1730-33 rozšířena ve francouzském a italském
stylu. V té době osazeno i několik desítek soch z dílny Matyáše
Bernarda Brauna (šlo o nejpočetnější soubor Braunových soch vyjma Kuksu).
Z téže doby pocházel i dnes zaniklý unikátní vodní systém, napájený
tříkilometrovým potrubím z pramenišť v okolních svazích, stejně jako
iluzivní brána a základ později výrazně přestavěného letohrádku. Během 19.
stol. park upraven v přírodně krajinářském stylu; tehdy vzniklo mimo jiné
koupadlo a zřejmě i teatron, byť některými autory je považován za starší. Od
90. let 20. stol. dochází k postupné revitalizaci parku
V otvíracích
hodinách volně přístupný.
romantizující
vstup do areálu zámku a parku je parafrází na thurnovský erb
prostor
před zámkem s kašnou a sochami; vpravo Černá dáma, údajně nejmohutnější
borovice černá u nás
kopie
soch z dílny Matyáše Bernarda Brauna, původně umístěných na terasách kolem
zámku; soubor však není kompletní, sedm kopií soch bylo v letech 2003-4
odcizeno a od čtyř nebyly kopie nikdy vytvořeny
bukové
stromořadí k červenému obelisku, uvozené sochou běžce
obelisk
z červeného pískovce z přelomu 19. stol. v severovýchodní části parku
letohrádek,
původně barokní, ve 2. pol. 19. stol. přestavěný v italizujícím stylu
Zámecký pahorek
od východu; vlevo prostor původní vodní kaskády
nádrže
na vodu na temeni jižní části Zámeckého pahorku
plánek
severní části Zámeckého pahorku s pozůstatky hrádku (Ilustrovaná
encyklopedie Českých hradů)
terénní
rýha v západním úbočí Zámeckého pahorku; těžko říct, zda jde o pozůstatek
opevnění hradu (leží mimo plánek), vodní soustavy a nebo něčeho úplně jiného,
např. propadlý sklep (rýha je v ose hlavní chodby pivovarských sklepů)
plánek
pivovarských sklepů pod Zámeckým pahorkem
východní
vstup do pivovarských sklepů s částí chodby sanovanou betonovými výztužemi
hlavní
vstup do pivovarských sklepů
severozápadní
vstup do pivovarských sklepů
teatron,
zřejmě z konce 19. stol. s osazenými částmi starší sochařské výzdoby
parku
zbytky
sochařské výzdoby teatronu
alianční
erb Johana Ferdinanda Kagera z Globenu a Marie Josefy von Stechow
v dolní části teatronu
iluzivní
brána na západním konci parku, směrem ke zřícenině Neuhaus, ležící na pahorku v
pozadí
sousoší
Nanebevzetí Františka Antonína Šporka od Antonína Brauna, upomínající na
návštěvu hraběte Šporka na valečském panství v květnu 1733
koupadlo
z 19. stol.
sokl
čehosi nedaleko Prádelny
průhled
parkem ke kostelu Nejsvětější Trojice
ještě
pár záběrů z parku
špitál č.p. 5 (nemovitá kulturní památka)
Patrová stavba na nižší
terase jižně od zámku byla postavena v letech 1738-41. Později sloužil
jako škola.
bývalý
špitál
vstupní
portál s aliančním znakem Johana Ferdinanda Kagera z Globenu a Marie
Josefy von Stechow
zámecký kostel Nejsvětější Trojice (nemovitá
kulturní památka)
Barokní chrám stojí
v dominantní poloze jihozápadně od zámku. Centrální stavba se čtvercovou
(uvnitř oválnou) lodí a dvojicí věží byla postaven v letech 1722-28,
zřejmě Giovannim Antoniem Bianem Rossou, dle jiných autorů dle návrhu Františka
Maxmiliána Kaňky. Nechal ho postavit Johan Ferdinand Kager z Globenu dle závěti
svého strýce Jana Kryštofa Kagera ze Štampachu (někdy uváděný rok zahájení
stavby 1710 je ve skutečnosti rokem této závěti, v níž si Jan Kryštof přál
být pohřben v kryptě „nově postaveného kostela″, základní kámen byl
však položen až o devět let později, již po jeho smrti a vlastní stavba
zahájena ještě o několik let později). Chrám sloužil jako rodová hrobka
Globenů, Štampachů, jejichž ostatky sem byly přeneseny ze starší hrobky
v kostele sv. Jana Křtitele, a později i Korbů z Weidenheimu. Roku 1731
bylo při kostele ustaveno Bratrstvo a kostel se stal cílem poutí, zrušených
Josefem II. Roku 1840 přistavěn Franzem Korbem z Weidenheimu k východní
straně presbytáře empírový vstup do rodové hrobky. Zchátralý kostel
rekonstruován v letech 2009-11.
zámecký
kostel Nejsvětější Trojice
plán
kostela (Umělecké památky Čech)
plastiky
Nejsvětější Trojice a Panny Marie na průčelí kostela
obelisk Nejsvětější Trojice (nemovitá
kulturní památka)
Bohatě sochařsky zdobený
sloup
Nejsvětější Trojice před kostelem stejného zasvěcení
kompozice
s Bohem Synem, Bohem Otcem, Pannou Marií, sv. Václavem, sv. Vítem a
andílky
nápisová
deska s chronogramem 1730, připomínající latinsky postavení sloupu
sochy
českých patronů – sv. Vojtěcha, sv. Prokopa a sv. Ludmily - na nárožích
obelisku
znaky Johana
Ferdinanda Kagera z Globenu a jeho manželky, Marie Josefy, rozená ze
Stechau (von Stechow) na obelisku
fara č.p. 6 (nemovitá kulturní památka)
Patrová stavba
s mansardovou střechou ve svahu pod kostelem Nejsvětější Trojice byla
postavena roku 1701 jako dům zámeckých kaplanů. Později sloužila jako fara,
dnes sídlo Nadace Valeč v Čechách a několika dalších organizací. Na budově
Thurn-Valsassinovský znak.
fara
čili dům zámeckých kaplanů
výklenková
kaplička na zahradě fary
Zajímavosti, poznámky:
Ø
V minulosti velmi rozvinuté ovocnářství a
zahradnictví.
Ø
V 18. stol. zde založena sklářská manufaktura
na výrobu tabulového skla.
Ø
Jedinečné panorama Valče dříve doplňovala ještě
dnes zaniklá Kalvárie jihozápadně od kostela Nejsvětější Trojice. Dochován
údajně jediný podstavec zastavení křížové cesty.
Ø
V areálu zámku se natáčela řada filmů - Housle a sen (1947, režie Václav
Krška), Radúz a Mahulena
(1970, režie Petr Weigl), Dotek motýla
(1972, režie Juraj Herz), Do nebíčka
(1997, režie Kryštof Hanzlík), Tři
sezóny v pekle (2009, režie Tomáš Mašín), T.M.A. (2009, režie Juraj Herz)…
Ø
Přírodní památka Valeč (cenná botanická a
zoologická lokalita, naleziště vzácné formy sklovitého opálu – hyalitu – a také
místo jednoho z prvních nálezů fosilních savců v Evropě, tzv.
hlodavce z Valče) leží severozápadně od města, již na území vojenského újezdu.
Literatura:
-
Karel Kuča:
Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 8. díl (Praha 2011)
-
Hana
Hlušičková a kol.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV - Š-Ž
(Praha 2004)
-
Emanuel
Poche a kol.: Umělecké památky Čech 4 - T/Ž (Praha 1982)
-
Pavel
Vlček: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků (Praha 2001)
-
Tomáš Durdík:
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů – dodatky 3 (Praha 2008)
-
Miloslav
Bělohlávek a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV -
Západní Čechy (Praha 1985)
-
Božena
Pacáková-Hošťálková, Jaroslav Petrů, Dušan Riedl, Antonín Marián Svoboda a
kol.: Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Praha 1999)
-
Karel
Hieke: České zámecké parky a jejich dřeviny (Praha 1984)
Web:
-
oficiální stránky obce - http://www.valec.cz
-
oficiální stránky zámku - http://www.zamek-valec.cz
-
muzeum Valeč - http://www.muzeum-valec.cz
-
wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Valeč_(okres_Karlovy_Vary)
-
památky a příroda Karlovarska; zámek - http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/valec-zamek/
-
památky a příroda Karlovarska; kostel sv. Jana Křtitele
– http://www.pamatkyaprirodakarlovarska/valec-kostel-narozeni-sv-jana-krtitele/
-
památky a příroda Karlovarska; kostel Nejsvětější
Trojice – http://www.pamatkyaprirodakarlovarska/valec-kostel-nejsvetejsi-trojice/
-
památky a příroda Karlovarska; Kalvárie - http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/valec-sousosi-kalvarie/
-
hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=831
-
Národní památkový ústav; barokní sochy
v krajině - http://www.npu.cz/barokni-socha/vyznamne-soubory/vypis/detail/230/
-
Toulky po Čechách… http://www.toulkypocechach.com/valec.php
-
pivovary - http://www.pivety.com/1948/1948/V/Valec.htm
(objekt na fotografiích však není pivovar!)
-
Muzeum Karlovy Vary; archeologický výzkum - http://kvmuz.cz/typ/archeologie/vyzkum-2008-2010-zamek-valec
-
soupis památek - http://www.soupispamatek.cz/arl-kcz/cs/detail-kcz_un_auth-0001476-Zamek-Valec/
-
projekt Patriot - http://www.gymostrov.cz/Projekty/Valec/ValecCZ.html
další
místa v okolí (mapa) / Doupovské hory / rejstříky
únor 2014