SEMENEC

k.ú. Týn nad Vltavou (Táborská pahorkatina / Vltavotýnsko)

Převážně zalesněný dvouvrcholový masiv nad soutokem Lužnice s Vltavou, severozápadně od Týna nad Vltavou. Jižnější vrchol má 441 m n. m., severnější 412,5 m n. m.; oba vrcholy jsou odděleny údolíčkem, směřujícím ze sedla mezi nimi k severozápadu. Severní a západní strana spadá do údolí Lužnice, jižní strmě k Vltavě (zde též velký, dnes již opuštěný lom Vinice, odkrývající tzv. pestrou skupinu Moldanubika, zahrnující zde ruly, ortoruly, amfibolity, mramory a slepence). Jihozápadní cíp klesá pozvolna k soutoku obou řek. Na okraji lesa jihovýchodně od severnější kóty Semenecká hájovna (též Pod Semencem či Cihelny) – dnes č.p. 276, 601 a 602. Na jižním úpatí rozhledna, moderní areál Přírodovědného muzea (vybudovaný původně jako nový městský hřbitov!), a dvě skupiny historických usedlostí – V Semeci (č.p. 279 a 280 + 765) a U Masáků (č.p. 277 + 382 a 278) – dnes obklopené novodobou chatovou zástavbou. Od města vede k rozhledně chráněná Alej míru. Na severozápadním úpatí v údolí Lužnice zotavovna Permoník. V lese dvě skupiny pravěkých mohyl. Lesním komplexem prochází řada cest a několik naučných stezek.

Nejstarší doklad o lese Semenec se nalézá v privilegiu z roku 1406, kde je nazýván Svinětec. V dalším privilegiu, o dvě stě let mladším, již je les nazýván Semenec. Hájovna vybudována před rokem 1785.

v lese na Semenci

retranslační věže na kótě 439,4 - jihovýchodním výběžku vrchu nedaleko rozhledny

č.p. 279 V Semeci

  

sluneční hodiny a zvonička na jedné ze zahrad osady V Semenci

  

kříž mezi dvěma lipami (vzhledem ke zvláštní poloze vůči kříži byly původně zřejmě tři) u samoty U Masáků

areál Přírodovědného muzea Semenec

Semenecká hájovna

mohylníky (nemovitá kulturní památka)

V lese dva mohylníky - osm mohyl (ne všechny však dnes již dobře patrné) se nachází v lese nedaleko cesty severozápadně od Semenecké hájovny, dvě mohyly by měl být kdesi na jižnějším vrcholu, údajně asi 200 m severozápadně od kóty 440. Stáří mohyl není známo, je odhadováno buď na dobu bronzovou nebo dobu halštatskou.

 

mohyly u Semenecké hájovny

plánek mohylníku u Semenecké hájovny (z infotabule naučné stezky)

rozhledna

Železobetonová vyhlídková věž nedaleko hrany srázu vltavského údolí. Z plošiny ve výšce 5 m výhled zejména na Týn nad Vltavou a do údolí Vltavy pod ním, částečně na krajinu na levém břehu řeky (včetně chladících věží jaderné elektrárny Temelín); výhled k severu kryje vlastní Semenec. Do údolí Vltavy možná lepší výhled z okraje srázu, než z rozhledny.

Kdysi zde údajně bývalo týnské popraviště (místo zváno též Na spravedlnosti). Roku 1922 zde zásluhou Klubu československých turistů a místního Sadařského a okrašlovacího spolku postaven dřevěný vyhlídkový altán, zakoupený po skončení vltavotýnské živnostenské výstavy. Dnešní vyhlídka postavena dle plánů architekta Jaroslava Vojny, zřejmě někdy ve 30. letech (jiné prameny ovšem tvrdí, že první prokazatelná zmínka o rozhledně je až v roce 1965). Původně byla zastřešena plochou střechou, současné zastřešení nízkou jehlancovou střechou je až z počátku 21. stol. Volně přístupná.

rozhledna; vlevo u ní tabule informačního systému Týna nad Vltavou

původní dřevěný altán na místě dnešní rozhledny (z infotabule)

výhled na Týn nad Vltavou, zejména jeho levobřežní část

výhled do údolí Vltavy, nikoli však z rozhledny, ale z hrany prostranství u rozhledny

soutok

Soutok tvoří plochý výběžek Semence s hranolovými božími muky nedaleko usedlosti U Masáků. Hladina obou řek je zde zvednuta oproti přirozenému stavu, neboť až sem zasahuje vzdutí Orlické přehrady.

Přímo na soutoku bylo odkryto sídliště ze starší doby bronzové, které bylo významným centrem obchodu; nalezeny zde byly mimo jiné stopy kovolitectví či keramiky naznačující kontakty se středním Podunajím (dnes lokalita z větší části zatopena, nálezy ke shlédnutí ve vltavotýnském muzeu).

Boží muka, doložená prvně roku 1785 jako „Semenecká kaple″, byly dle pověsti postaveny na místě, kde byla vojskem krále Václava II. dopadena a na místě popravena tlupa zbojníků, ukrývajících se na Semenci, která zužovala zdejší okolí.

 

soutok – vpravo Lužnice, zleva přitéká Vltava

pověstmi opředená boží muka na soutoku

naučné stezky

V roce 2010 vybudována Lesy České republiky na Semenci okružní naučná stezka, věnované nejen přírodě, ale i historii místa. Její začátek i konec je u rozhledny. Stezka měří necelých 6 km a má deset zastavení; značení není místy zcela přehledné.

U rozhledny začíná i další naučná stezka -  Stezka na Onen Svět. Vznikla v letech 2009-10 společnou snahou několika mikroregionů a se svými 66 km je označovaná jako nejdelší naučná stezka v ČR. Na Semenci je kromě úvodní tabule ještě zastavení věnované prusko-rakouské bitvě u Týna 9. října 1744.

Další stezka, která sice není oficiálně nazývána „naučnou″, přesto je na mnoha místech opatřena informačními panely, je Stezka podél Lužnice. Začíná přímo na soutoku Lužnice s Vltavou a vede až k pramenům řeky v Rakousku (230 km; www.stezkapodelluznice.cz). Semenec obchází po žluté značce po západním a severním úbočí.

Kromě toho je zde umístěno několik tabulí vltavotýnského informačního systému (u rozhledy, na soutoku).

plán naučné stezky Semenec: 1 - úvodní tabule – základní údaje o Semenci, 2 - lom Vinice, 3 – mohyly, 4 - cizokrajné dřeviny, 5 - údolní fenomén, 6 - není bobule jako bobule, 7 – překvapení, 8 - lesní hospodaření, 9 – houby, 10 - kříže a boží muka (ke stažení v lepším rozlišení)

jedno ze zastavení naučné stezky Semenec

 

úvodní poutač a zastavení Stezky na Onen Svět

úvodní tabule Stezky podél Lužnice na soutoku; označení chráněného území se vztahuje k přírodní památce Lužnice, součásti evropsky významné lokality Lužnice a Nežárka, chráněné zejména kvůli výskytu velevruba tupého, piskoře pruhovaného a vydry říční

Zajímavosti, poznámky:

Ø        V ústředním seznamu kulturních památek figuruje pod číslem 36699 / 3-515 položka „výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy″ s lokalizací „okraj lesa, U semence“, bez bližšího parcelního vymezení. Jde pravděpodobně o nějaký omyl, žádný jiný zdroj se o nějakém hradišti či výšinném sídlišti na Semenci nezmiňuje. Územní plán Týna nad Vltavou tuto položku ztotožňuje s pozůstatky týnského hradu přímo ve městě (!).

Ø        Z usedlosti U masáků pocházela Terezie Masáková (nar. 1772), matka jednoho z nejvýznamnějších podnikatelů 19. stol. Vojtěcha Lanny. 

Literatura:

-      Jan Nouza: Rozhledny Čech, Moravy a Slezska (Liberec 1999)

-      Hana Hlušičková a kol.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV - Š-Ž (Praha 2004)

-      Jiří Cukr: Netradiční turistické cíle Českobudějovicka (České Budějovice 2007) – viz též http://www.veduta-nakladatelstvi.cz/download/1223627545cs__1_netradicni_tur_cile.pdf

Web:

-      starý Týn nad Vltavou - http://starytyn.cz/tag/semenec/

-      rozhledny - http://rozhledny.webzdarma.cz/semenec.htm

-      rozhledny - http://rozhledny.kohl.cz/rozhledna-semenec-u-tyna-nad-vltavou

-      wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Semenec

-      hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=11215

-      Přírodovědné muzeum Semenec - http://www.muzeumsemenec.cz    

další místa v okolí (mapa) / jižní Čechy / rejstříky

listopad 2014