ČERTOVA ZEĎ (Taufelsmauer)

k.ú. Kotel, Smržov u Českého Dubu (Ralská pahorkatina / Českodubsko)

Zalesněné protáhlé návrší (430 m.n.m.) ve směru severovýchod – jihozápad. Na severovýchodě odděleno sedlem, jímž prochází silnice z Českého Dubu do Osečné, od Kotelského vrchu.

Po hřbetu návrší prochází světoznámý skalní útvar - část vypreparované, kolem dvou až tří metrů široké čedičové žíly (melilitický olivinický nefelinit), tvořené unikátně vodorovně uloženými 3 – 6tibokými sloupky. V nejvyšší části návrší dosud dochováno až 8 m vysoké (cca 15 m dlouhé) torzo zvané Čertův stolec. Jihozápadně od něj se táhne sice nižší, ale několik desítek až stovek metrů dlouhý téměř souvislý úsek zdi. Severovýchodně od Čertova stolce dochovány výrazné příkopy vzniklé vytěžením žíly (původně dle některých zpráv až 20 m hluboké, dnes z větší části zavezené). I tyto mají z geologického hlediska velký význam, protože odkrývají turonské pískovce ovlivněné stykem s magmatem. Čedičová skála hostí některé teplomilné druhy rostlin, které se v širším okolí vyskytují vzácně – např. zplanělý pelyněk kozalec, zběhovec lesní, netřesk výběžkatý či klinopád obecný.

Skalní zeď má původ ve třetihorách, kdy v důsledku tektonických pohybů vznikla trhlina, kterou proniklo k povrchu roztavené magma, které po utuhnutí vytvořilo žílu čedičové horniny. Ta byla následně z okolních měkčích pískovců erozí vypreparována, místy až do výše 20 m. Jelikož zeď tvořila výraznou terénní překážku, byla v ní na jihozápadním konci hřebene na cestě ze Smržova do Zábrdí, na prastaré stezce z Čech do Lužice, prolomena tzv. Čertova brána. Bylo to obávané místo, kde poutníky přepadali loupežnické tlupy. Zda byla jedna takováto brána též na severním konci hřebene poblíž dnešní silnice ze Smržova do Kotle (jak je občas uváděno v literatuře) a nebo zde jde o omyl, není jisté. Zeď však byla po staletí využívána jako poměrně snadno dostupný zdroj kvalitního kamene. Velký rozvoj této těžby byl zejména ve 2. pol. 18. stol., kdy sloužila jako zdroj stavebního materiálu na stavbu tzv. císařských silnic. Přesto byla ještě kolem roku 1850 v dochována v podstatě v souvislé délce. Těžba však pokračovala až do 20. let 20. stol. Nepomohl ani zákaz těžby, vyhlášený na základě opakovaných apelů geologa a učitele ze Světlé v Podještědí Otakara Fendrycha, ani fakt, že dodržování tohoto zákazu měla hlídat četnická stanice. Až poté, co u československé vlády za záchranu zbytků Čertovy zdi intervenovala pekingská Geological Survay s tím, že jde o geologický fenomén uváděný ve vědecké literatuře po celém světě (včetně např. japonska), bylo v roce 1923 torzo Čertovy zdi zabezpečeno a následně kolem roku 1930 státem za účelem ochrany odkoupeno.

Zákonnou ochranu požívá Čertova zeď s nejbližším okolím (celkem 20 ha) od roku 1964, dnes v kategorii národní přírodní památka.

Po hřebenu podél zbytků Čertovy zdi prochází v celé délce modrá turistická značka ze Světlé pod Ještědem do Hlavice. Na severním konci návrší panel informačního systému Euroregionu Nisa + starší panel informačního systému severočeských chráněných území.

Kamenný kříž:

Novodobý kamenný „smírčí” kříž s nápisem “MP 2001 +” se nachází ve vrcholové partii hřebene při cestě severně od Čertova stolce. Byl postaven 6. 7. 2002, přesně rok poté, co na tomto místě při návštěvě hořických turistů náhle zemřel Milan Polák.

Zajímavosti:

Ø Původně se označení Čertova zeď (též Brdy či Brda) nevztahovalo pouze na toto návrší, ale na celý skalní útvar, který se údajně táhl v délce přes 20 km od Mazovy horky až k Bezdězu. Dosud je tato zeď v podobě výrazných hřebínků či terénních zářezů po jejím odtěžení sledovatelná v délce zhruba 12 km od Kotelského vrchu přes vlastní Čertovu zeď, Červený vrch, Dolánky, Brdy, Čertovu stěna po Hřebínek nad zaniklou vsí Olšina. Že by však někdy tento útvar tvořil zcela souvislou hradbu (jak se občas uvádí) není vzhledem k několikerému přetnutí údolí vodních toků (zajména zábrdky) pravděpodobné. Na mapě 1. vojenského mapování ve 2. pol. 18. stol. zahrnuty pod označení Taufelsmauer pod něj zahrnut společně dnešní Čertova zeď a Kotelský vrch.

Ø Obdobných, avšak kratších a nižších útvarů vzniklo současně v okolí více. Nejbližším je Malá Čertova zeď 2 km jihovýchodně, společný původ lze předpokládat i u hřebenů Děvín – Hamerský Špičák – Schächtenstein a Kozí hřbety jižně od Hamru nad Jezerem.

Ø Podle pověsti se sedlák ze Zábrdí vsadil s čertem, že ten za jedinou noc postaví zeď od Ještědu až k Bezdězu. Když to zvládne do kuropění, zaplatí sedlák vlastní duší. Když již byla zeď skoro dostavená a se sedlákem to vypadalo zle, dostal nápad - zakokrhal, čímž probudil všechny kohouty v okolí a začalo předčasně kuropění. Existuje i nacionálně laděná verze této pověsti, dle níž důvodem, pro který si sedlák u čerta zadal stavbu zdi, mělo být oddělit od sebe znepřátelené Čechy a Němce.

Ø O Čertově zdi se zmiňuje i Václav Hájek z Libočan ve své Kronice České. Dle něj nechal zeď postavit v roce 798 přemyslovský kníže Mnata, aby ochránil rudné žíly v Podještědí a pravěké město Urlo (v místech dnešního Českého Dubu) se zlatými poklady před nájezdy barbarů ze severu.

Ø Literární odraz pověstí o čertově zdi lze nalézt též v díle Karolíny Světlé.

Ø Počátkem 20. stol. byl v místech tzv. Čertovy brány při těžbě čedičové žíly nalezen v nádobě překryté čedičovou destičkou poklad 300 lužických brakteátů z konce 13. stol. (jediný i nás). Jeho dochovaná část je uložený v českodubském muzeu.

Literatura:

- Peter Mackovčin, Jaromíra Kuncová a kol.: Chráněná území ČR III - Liberecko (Brno, Praha 2002)

- Josef Lukeš: Vážný i veselý průvodce po kraji Karoliny Světlé (Liberec 1991)

- Tomáš Edel: Nález lužických brakteátů u Čertovy zdi (Sdružení rodáků a přátel kraje Karoliny Světlé č. 21 - Liberec 1988)

Web:

- databáze lokalit ČGS

- infočesko

- turistika.cz

- photopoint

- smírčí kříže

Okolí: Kotel / Smržov / Lesnovek / Zourov / Dolní Novina / Černá Novina

Souvisí: Malá Čertova zeď / Schächtenstein

Máchův kraj / rejstříky

srpen 2005 (podrobné zpracování)