MÁCHOVO JEZERO (Grossteich)

k.ú. Doksy u Máchova jezera (Ralská pahorkatina / Dokesko)

Rozlehlý rybník (284 ha; hladina 266 m n. m.) na Robečském v kotlině mezi Borným, Šroubeným, Lázeňským vrchem a Klučkem. Šroubený, Lázeňský vrch i Kluček vystupují do plochy rybníku jako poloostrovy. 9,4 m vysoká a v koruně 130 m dlouhá hráz je umístěna v úžině mezi Šroubeným a Lázeňským vrchem, respektive jeho severozápadním výběžkem zvaným Drážen. V jižní části hráze vytesán v pískovcové skále 10 m hluboký odpadní kanál, sloužící původně jako náhon na starosplavský mlýn, dnes na malou hydroelektrárnu. Břeh velice různorodý - někde písečné pláže (západní, severovýchodní a jižní břeh), jinde rozsáhlá rašeliniště (zátoky na severní a jihovýchodní straně) či křovinami a rákosinami zarostlé mokřady (jihozápadní strana), na východním úbočí Šroubeného dokonce skalnatý. Z přírodovědného hlediska jsou nejcennější zdejší rašeliniště a slatiny, které jsou pravděpodobně poslední lokalitou hrotnosemenky hnědé v České republice. Kromě ní se zde vyskytují například hrotnosemenka bílá, hlízovec Loeselův, měkkyně bažinná, řečanka menší či prstnatec pleťový ve speciálním, přímo odtud popsaném poddruhu. V rybníku jsou dva skalnaté ostrůvky – Myší zámek čili Myšlín se stopami hrádku a Kachní ostrov; ostrovy jsou jako významné hnízdiště ptáků nepřístupné veřejnosti. Rybník je napájený dvěma potoky – od východu Břehyňským a od jihu Dokeským (v literatuře i mapách jsou jako horní tok Robečského potoka střídavě uváděny oba, vodohospodářské materiály však vesměs považují za počátek Robečského potoka potok Dokeský), výtok z rybníka je též někdy zván Mlýnským potokem.

Rybník byl založen z rozhodnutí Karla IV. roku 1366, snad na místě staršího menšího rybníka z roku 1222 či 1272 (vzhledem ke konfiguraci terénu a charakteru krajiny nelze vyloučit ani možnost, že již před vznikem rybníka zde existovalo menší mělké přirozené jezero). Rybník sloužil od počátku chovu ryb a zřejmě i jako pohon mlýna. Původně zván Velký rybník (Grosse Teich), později Hiršberský velký rybník (snad pro lepší odlišení, neboť anály uvádějí v 16. stol. v kraji i Velký jestřebský rybník a Velký mnichovský rybník) či prostě Hiršberský (Dokeský) rybník. Jméno Máchovo jezero, připomínající, že okolí rybníka je dějištěm nejznámějšího díla Karla Hynka Máchy Máj,  se začalo neoficiálně objevovat od konce 19. stol., dlouho ho však odmítali nejen místní Němci, ale i oficiální názvoslovná komise; zoficiálněno bylo zřejmě až poč. 60. let 20. stol. (údaje o tomto se výrazně rozcházejí). Počátky rekreačního využití rybníka koncem 19. stol, kdy bylo majitelem na několika vyhrazených místech povoleno koupání, velký rozvoj pak zejména od 20. let 20. stol.

Původně byl rybník větší (350 ha), dnes hladina snížena, čímž se vytvořily v některých zátokách a příbřežních oblastech rozsáhlá rašeliniště a mokřady (respektive obnovily; obdobná společenstva zde před vznikem rybníka byla a přežívala v malých zbytcích na jeho okraji a v nivě Břehyňského potoka). Od roku 2009 jsou mokřady v jihovýchodní a severní zátoce chráněny jako národní přírodní památka Swamp (jméno se však původně vztahovalo pouze k rašeliništi při východním břehu jihovýchodní zátoky, chráněnému již od roku 1972 z důvodu mimořádného výskytu sinic, rozsivek a řas; původ použití tohoto anglického výrazu pro lokalitu mi není znám), celý rybník tvoří ochranné pásmo těchto dvou izolovaných chráněných částí.

Součást evropsky významné lokality Jestřebsko-Dokesko.

 

pohled na Máchovo jezero od hráze; na prvním snímku Borný a přístaviště na úbočí Lázeňského vrchu, na druhém v pozadí Slatinné vrchy a Bězdězy, před nimi poloostrov Kluček (duben 2011)

 

hráz (duben 2011)

  

mohutný dub (památný strom) na severním konci hráze (duben 2011, listopad 2013)

mohutná borovice (památný strom) na jižním konci hráze (duben 2011)

přepad (duben 2011)

 

ve skále tesaná výpust rybníka (a zároveň náhon na starosplavský mlýn) se žlábky po původních stavidlech (listopad 2013, duben 2011)

  

břeh jezera na východním úpatí Šroubeného; na druhém snímku v pozadí Slatinné vrchy a Bezdězy, před nimi poloostrov Kluček (duben 2011)

 

rašeliniště v severní zátoce, součást národní přírodní památky Swamp (duben 2011)

 

zamrzlé Máchovo jezero; na druhém snímku v pozadí Borný (únor 2012)

Myší zámek

Pískovcové skalisko, trčící z hladiny Máchova jezera v jeho jihozápadní části, s romanticky upravenými zbytky středověkého hrádku. Na severní straně skály zbytek na maltu zděného pískovcového zdiva středověkého původu; na sucho kladené zdivo v nižší části ostrova pochází až z doby romantických úprav.

Původně nešlo o vodní tvrz, ale o ostrožnu na konci dnes zaplaveného hřbítku, vystupujícího z Lázeňského vrchu u Starých Splavů; ostrovem se stala až při vzniku Máchova jezera, přičemž se část areálu ocitla pod vodou. Historie objektu je neznámá. Tradiční ztotožňování s tvrzí Myslín (občas používané jméno Myšlín je novodobé, odvozené stejně jako Myší zámek či Myší hrádek - Mäuseschloss - z pověsti o myších) je zřejmě omyl, neboť jméno se vyskytuje až v době, kdy již Máchovo jezero existovalo - mezi vesnicemi, které náležely do soudní pravomoci Doks, je Myslín uváděn roku 1460, tehdy  však již v blízkosti tohoto hrádku rozhodně nemohla žádná ves existovat. Romantické úpravy v 19. stol.

Dříve na ostrůvku velká hnízdní kolonie racků chechtavých, dnes již v podstatě zaniklá.

plánek hradu (ad Hrady okresu Česká lípa)

   

celkový pohled na hradní skálu od jihu, jihozápadu, západu a severovýchodu (únor 2012)

  

vytesané schody na jihovýchodní straně, zřejmě výsledek romantických úprav (únor 2012)

 

nasucho skládaná zídka z doby romantických úprav na nižší, východní části ostrova (únor 2012)

  

fragmenty středověkého zdiva na nejvyšší části ostrova (únor 2012)

pamětní deska na jižní straně nejzápadnějšího výběžku ostrova (únor 2012)

naučné stezky

Kolem rybníka vedou souběžně tři naučné stezky – NS Swamp (začínající v Doksech a po západním, severním a východním břehu obcházející rybník až ke hranici „původního“ Swampu; na šesti informačních tabulích seznamuje návštěvníky především s přírodními hodnotami Máchova jezera a jeho nejbližšího okolí), NS Se Čtyřlístkem okolo Blaťáku (vycházející z faktu, že rybník Blaťák ze známého dětského komiksového seriálu je dle všeho právě Máchovým jezerem; vede převážně po turistických značkách kolem celého rybníku a obsahuje tři komiksově zpracované informační tabule, na nichž Čtyřlístek seznamuje děti s některými zajímavostmi Máchova jezera a jeho okolí) a Máchova stezka (která v podstatě není naučnou stezkou, byť je tak běžně uváděna, neboť nemá pevně danou trasu; má dvacet číslovaných zastavení, zaměřených především na historii, z nichž většina se však nachází přímo v Doksech.

 

plán naučné stezky Swamp, vytvořené roku 2010, a naučné stezky Se Čtyřlístkem kolem Blaťáku, vybudované roku 2012

Zajímavosti, poznámky:

Ø        Máchovo jezero je osmým největším rybníkem v České republice.

Ø        Podle pověsti jsou oba ostrůvky v jezeru balvany, které upustil ďábel, když v rámci sázky se starosplavským mlynářem o to, kdo během noci vytvoří vyšší kopec, zrovna letěl ještě trochu zvýšit „svůj″ Bezděz, když ho tu zastihlo svítání.

Ø        Myší hrádek byl dle pověsti vybudován krutým a lakotným rytířem Pancířem z  (hypotetické) tvrze Klůček na břehu Máchova jezera, aby se zachránil před stovkami myší, které jako trest za jeho odepření pomoci chudým v době velkého hladu sežraly na tvrzi vše, na co přišli. Myši však jezero přeplavali, dostali se do hrádku a Pancíře za živa sežrali. Pověst sem byla přenesena z Porýní, kde se původně vztahovala k biskupu Hattovi II.

Literatura:

-     Hana Hlušičková a kol.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II - H-O (Praha 2002)

-     František Gabriel, Jaroslav Panáček: Hrady okresu Česká Lípa (Praha 2000)

-     Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, dodatky (Praha 2002)

-     Rudolf Anděl a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III - Severní Čechy (Praha 1984)

-     Peter Mackovčin, Jaromíra Kuncová a kol.: Chráněná území ČR III. - Liberecko (Brno, Praha 2002)

-     Jestřebí – viz http://www.jestrebi.eu/attachments/article/93/Publikace%20o%20Jest%C5%99eb%C3%AD.pdf

Web:

-     wikipedie; Máchovo jezero - http://cs.wikipedia.org/wiki/Máchovo_jezero

-     oficiální stránky města Doksy - http://www.doksy.com/machovo-jezero/ms-2462/p1=2462

-     hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=692

-     geologické lokality - http://lokality.geology.cz/1720

-     historické pohlednice - http://www.fotohistorie.cz/Liberecky/Ceska_Lipa/Machovo_jezero/Default.aspx

-     historické fotografie Máchova jezera - http://kordos.rajce.idnes.cz/Historie-Stare_Splavy,Machovo_jezero

-     o.p.s. Máchovo jezero - http://www.opsmachovojezero.cz  

další místa v okolí (mapa) / Máchův kraj / rejstříky

listopad 2013