BOSYNĚ

k.ú. Bosyně (Ralská pahorkatina / Mělnicko)

Ves na plošině nad Kokořínským dolem. Ve středu protáhlé dispozice zhruba západovýchodního směru nevýrazný zámek se dvorem. Na severozápadě stavebně spojena se sousední Vysokou. Severovýchodně od vsi o samotě židovský hřbitov.

Roku 1295 jsou doloženi Šebastián a Petr z Bosyně, což je považováno za první zmínku o vsi. Ves byla po většinu své historie rozdělena na dvě části. V jedné existovala tvrz houseckých manů, druhá později (v 16. stol.) patřila pod Kokořín. Od 14. stol. až do roku 1798 stál ve vsi (v sousedství dnešního zámku) farní kostel sv. Martina. Od 17. stol. obě části vsi součástí panství liblického. Dnes část obce Vysoká.

Součást CHKO Kokořínsko.

západní část vsi - č.p. 8, 7, 57 a 69

usedlost č.p. 9

usedlost č.p. 51

č.p. 54

usedlost č.p. 56

prostor ve východním sousedství dvora, s křížkem a požární zbrojnicí

křížek mezi třemi jírovci; křížek je v těchto místech značen již na mapě z roku 1842

požární zbrojnice

rumpálová studna ve východní části vsi

úvodní tabule naučné stezky Poklady Harasova s lavičkou

zámek č.p. 11 (nemovitá kulturní památka)

Jednoduchá obdélná patrová stavba s valbovou střechou uprostřed vsi. V blízkosti zámku několik hospodářských budov, které však netvoří (a zřejmě nikdy netvořily) klasický uzavřený dvůr.

Původně zde tvrz, jejíž vznik je většinou kladen již do 14. stol. Výslovně připomínána je však až roku 1408, kdy ji držel Jan Homut. S Homuty z Harasova (predikát zjevně odvozen od nedalekého hrádku Harasov, ale zda byli příslušníci tohoto rodu někdy jeho držiteli není jasné) jsou dějiny tvrze spojené dalších 150 let. V 70. let 16. stol získal tvrz Jiří Kaplíř ze Sulevic, který ji roku 1587 prodal Albrechtu Pětipeskému z Chýš. V následujících desetiletích sdílela Bosyně společné osudy s byšickým panstvím, přímo jeho součástí se však zřejmě nestala. Tvrz je roku 1623 uváděna jako velmi zpustlá, později však byla opět obnovena. Roku 1669 získali statek Pachtové z Rájova, kteří připojili Bosyni trvale k panství Liblice. Přesto zde místo staré tvrze nechali vystavět jednoduchý zámek; zda přestavbou tvrze či jako novostavbu (zbořená tvrz by v tom případě nemusela nutně stát na místě dnešního zámku) se badatelé neshodují. Dnešní podoba zámku vznikla v roce 1915, za Thun-Hohensteinů; byla v něm poté kancelář, byt šafáře a v severní části patra sýpka. Ve 2. pol. 20. stol. využíval areál státní statek, dnes zde sídlí jakási firma.

areál dvora se zámkem na mapě stabilního katastru z roku 1842 (archivnimapy.cuzk.cz) a dnes (www.mapy.cz); zámek je v jihozápadní části

zámek při pohledu ze dvora; někde v popředí snímku zřejmě stával kostel

chlévy na východním okraji areálu

další budova v areálu dvora; zřejmě mimo památkovou ochranu

Zajímavosti, poznámky:

Ø V okolí nálezy opracovaných pravěkých parohů a mamutích klů.

Literatura:

- Rostislav Vojkovský: Harasov – Putujeme po hradech a zámcích (Hukvaldy 2012)

- August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl 15 – Kouřimsko, Vltavsko a JZ Boleslavsko (Praha 1927)

- Rudolf Anděl a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III - Severní Čechy (Praha 1984)

Web:

- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Bosyně

- památkový katalog - http://pamatkovykatalog.cz?element=2317129&action=element&presenter=ElementsResults

- hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=8771

další místa v okolí (mapa) / Máchův kraj / rejstříky

listopad 2017