NEČTINY
k.ú. Nečtiny (Rakovnická pahorkatina / Manětínsko)
Město při Starém potoku (
V písemných
pramenech jsou Nečtiny prvně zmiňovány roku 1169.
Není zcela jasné, kde bylo sídlo vladyků z Nečtin,
zmiňovaných od roku 1183; často je ztotožňováno s hrádkem na Nečtinském Špičáku, ale nelze vyloučit ani jeho lokalizaci
někam do prostoru dnešní fary a kostela. Koncem 13. století se Nečtiny stávají královským majetkem, ale často byly
zastavovány. V 1. pol. 14. stol. byl postaven
jižně od města hrad Preitenstein,
který též používal někdy jméno Nečtiny, stejně jako
později založený zámek pod ním. Čímž vznikly
jakési „dvoje Nečtiny″, necelé dva kilometry od
sebe. Vlastní Nečtiny jsou roku 1396 uváděny jako
městečko, v důsledku zpustošení roku 1434 však poklesly na pouhou ves a
tak jsou znovu povýšeny na městečko roku 1511. Pokus založit v 16. stol.
nové městečko přímo pod hradem (dnešní Nové Městečko) nevyšel, takže Nečtiny svůj význam neztratily. Úpadek nastal po roce 1945,
kdy byla většina obyvatelstva pro svojí německou národnost odsunuta a polovina
domů zbořena. Přesto si městečko zachovalo poměrně velkou památkovou hodnotu.
erb,
udělený městečku roku 1511 králem Vladislavem Jagelonským; podle textu
privilegia by měl mát ozbrojenec v ruce sudlici, obvykle se však maluje
halapartna
nečtinská kotlina
s dominantním kostelem sv. Jakuba při pohledu od jihu
pošta
č.p. 188 jižně od náměstí
socha
před obchodem, vzniklá v rámci sochařského sympozia 2006; autor Zhao Fei
kruhová
stéla s reliéfem kříže ve zdi domu č.p. 62
socha od
Jana Štěrby, vzniklá v rámci sochařského sympozia 2006, před domem autora
další
plastiky u domu sochaře Jana Štěrby
tři
čtvrtě metru vysoký kamenný kříž, údajně hraniční kámen tepelského kláštera;
současné umístění druhotné, byl prý nalezen v kamenní suti za kostelem sv. Anny
socha
dívky od Bartoloměje Štěrby, vzniklá v rámci sochařského sympozia 2006
hasičská
zbrojnice se sochou sv. Floriána
kaplička
Piety při silnici ke sv. Anně – novostavba nahrazující původní kapli, snad
z konce 18. stol., zaniklou v průběhu 2. pol.
20. stol.
náměstí
Centrální prostor
městečka tvoří severojižní ulice, k jihu se klínovitě rozšiřující. Na západní
straně této rozšířené části stojí bývalé radnice, budova zřejmě renesančního
původu ze zač. 16. stol., v dnešní podob barokní z 1. pol. 18. stol. Jinak větší část západní strany severně od
radnice podlehla ve 2. pol. 20. stol. demolici.
Východní strana mnohem zachovalejší, s kompaktní maloměstskou zástavbou.
Jižní stranu uzavírá budova tzv. Panského domu č.p. 79. V ploše náměstí
řada soch. Z historických skulptur to jsou to zejména sloup se sochou sv.
Michala před radnicí (datovaný 1697, ale dle záznamů nechal sochu zhotovit
hejtman preitensteinského panství Michal Blayer již roku 1683), obklopený mladšími (datované 1778)
sochami sv. Václava, Josefa, Antonína Paduánského a Jana Nepomuckého, a sochy
sv. Floriána a sv. Vendelína z roku 1815 severněji. Řada plastik vznikla
v rámci Mezinárodních sochařských sympozií v letech
východní
strana náměstí s kostelem sv. Jakuba v pozadí
jižní
strana náměstí
bývalá
radnice - nemovitá kulturní památka
městský
pivovar za radnicí, doložen od poloviny 16. stol.
sloup
sv. Archanděla Michaela před radnicí - nemovitá kulturní památka
socha
sv. Vendelína a sv. Floriána – nemovité kulturní památky; socha sv. Floriána
zřízena nečtinským měšťanem a sládkem Floriánem Prüchem
socha na
náměstí, vzniklá v rámci Mezinárodního sochařského sympozia 2009
pískovcový
památník uprostřed náměstí, připomínající 800 let Nečtin
a 25. výročí osvobození; autorem pomníku Alois Sopr
plastika
dánského umělce Ruhula Amina
Kajola, vzniklá v rámci Mezinárodního
sochařského sympozia
Panský dům č.p. 79 (nemovitá kulturní
památka)
Patrová budova se zděným
přízemím a roubeným patrem, uzavírající jižní stranu náměstí. Původně součást
uzavřené usedlosti, část hospodářských budov však zbořena.
Objekt pochází z 2. pol. 17. století. Nazýván je též Stará hospoda. Bývala zde
rychta a zájezdní hostinec. V letech 2011-12 objekt zrekonstruován na
regionální muzeum Nečtinska (expozice historie a
národopis Nečtinska, dřevařství, četnická stanice),
kulturní centrum a infocentrum.
dům při
pohledu z náměstí a z bývalého dvora
kostel sv. Jakuba Většího s farou č.p.
105 (nemovitá kulturní památka)
Kostel s farou stojí
v dominantní poloze na hraně pravého břehu Starého potoka. barokní kostel
s průčelní věží stojí na uměle upravené terase. Obklopen hřbitovem. Areál
fary dochován v autentickém stavu v exteriérech i interiérech. Kostel
s farou spolu tvoří jeden funkční, historický i urbanistický celek,
s městem spojený působivým kamenným schodištěm.
Na místě dnešního kostela
stál gotický kostel, postavený údajně kolem roku 1290 Bavorem z Nečtína, ve 14. stol. připomínán jako farní. Za husitských
válek byl zničen a nově vystavěn Janem Pluhem z Rabštejna
roku 1534. V letech 1750-52 byl zbořen a na jeho místě postavena dnešní
barokní stavba. Z téže doby zřejmě i ohradní zeď přilehlého hřbitova.
Protilehlá fara z roku 1738.
kostel
sv. Jakuba Většího
misijní
kříž u kostela
vstupní
brána na hřbitov u kostela
hřbitov
márnice
památkově
chráněný litinový pozdně empírový náhrobek nečtinského
rychtáře Václava Filipa Steidla z Tulechova († 1828) a jeho ženy Marie Anny Františky (†
1853) s reliéfy patronů zemřelých, sv. Václava a sv. Anny
další
zajímavé náhrobky na hřbitově
fara
sluneční
hodiny na faře
schodiště
z městečka ke kostelu a faře
dřevěný
kříž nad schodištěm – nový na místě, kde stával ještě v polovině 20. stol.
židovský okrsek
Malý židovský okrsek
ležel na obou březích potoka jihovýchodně od náměstí; propojen byl brodem.
V levobřežní části stávala synagoga. Většina židovských domů včetně
synagogy dnes zbořena, zachovány pouze dva domy.
Židé sídlili v Nečtinách prokazatelně již v 1. pol.
17. stol. Po polovině 17. stol. byly z městečka vyhnáni, avšak nejpozději
v 18. stol. se opět vrátili. Nejvíce Židů je doloženo roku 1869 – 72 osob.
Klasicistní synagoga, která nahradila starší modlitebnu, byla vystavěna
v letech 1840-57. Po roce 1938 byla devastována a svému osudu byla
ponechána i po skončení války. V roce 1986 byla zbořena.
synagoga
– exteriér okolo roku 1955, interiér 1984 (www.zanikleobce.cz)
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Nečtinský kostel
sv. Jakuba se objevil ve filmech Cesta z města a Cesta do lesa.
Ø
Na náměstí začíná Mlýnská stezka, naučná stezka
z Nečtin do Manětína, věnující se na svých
devíti zastaveních mlýnům a mlynářství na Starém potoce.
Ø
V 6. pádu oficiálně „v Nečtinách″,
ale místní používají často i tvar „v Nečtinech″.
Literatura:
-
Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku -
4. díl (Praha 2000)
-
Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 2 - K/O (Praha 1978)
-
Irena Bukačová, Jiří Fák: Paměť krajiny
– soupis drobných památek Manětínsko-nečtinského
regionu (Mariánská Týnice 2006) - viz též http://www.marianskatynice.cz/ostatni/Pa_krajiny.pdf
Web:
-
oficiální stránky obce - http://www.nectiny.cz
-
wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Nečtiny
-
hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=6613
-
kamenné památky - http://smircikrize.euweb.cz/Ceska_Republika/Plzen_sever/Nectiny.html
-
památkový katalog - http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&cadastralArea=Ne%C4%8Dtiny&presenter=ElementsResults
-
Židovská cesta na Plzeňsku - http://www.jewish-route.eu/mesta/09_nectiny/nectiny.htm
-
Zaniklé obce a objekty – synagoga - http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=4579
-
drobné památky - http://www.drobnepamatky.cz/taxonomy/termtab/11124
další
místa v okolí (mapa) / Plzeňsko / rejstříky
květen 2016