KOŽLÍ

k.ú. Přibyšice (dříve Václavice), Tisem (Benešovská pahorkatina / Benešovsko)

Zřícenina hradu nad soutokem Tisemského a Janovického potoka a nedaleký mlýn na Janovickém potoce (Přibyšice č.e. 2). Pod zříceninou v údolí Janovického potoka zajímavá boží muka.

Osada Kožlí je prvně zmíněna roku 1318 jako podhradí stejnojmenného hradu. Ještě v první polovině 19. stol. stály při cestě jižně od mlýnu další dvě stavení, dnes již pouze samota.

turistický altán pod hradem, při Tisemském potoku nedaleko jeho soutoku s potokem Janovickým (leden 2021)

turistický altán a odpočinkové místo v údolí Janovického potoka pod mlýnem (leden 2021)

zřícenina hradu (nemovitá kulturní památka)

Zříceniny hradu na úzkém skalnatém hřebínku nad soutokem potoků. Ostroh předělen dvěma do skály tesanými příkopy. V prostoru mezi nimi stával vlastní hrad (hradní jádro) zhruba obdélného půdorysu, Na nejvýchodnější části ostrožny stávalo rozsáhlé, pravděpodobně jen slabě opevněné, předhradí, někdy označované táž jako ves. Právě přes něj, odspodu od soutoku potoků, byl původní přístup do hradu. Do jádra obehnaného parkánem se vstupovalo věžovou bránou, ze které se zachovaly jen zcela nepatrné Jádro obehnáno parkánem; parkánová zeď dochována nejlépe na jihovýchodní straně, fragmenty však i na dalších místech obvodu. Na severní straně prostor parkánu z větší části sesut do údolí, proto ve starší literatuře často uváděno, že na této straně hradu parkán chyběl. Celkově prostor hradního jádra i přes současné odlesnění dosti nepřehledný. Dnes přístup na zříceninu od jihu, po novodobém schodišti z údolí Tisemského potoka.

Hrad byl založen začátkem 14. století, první zmínka je k roku 1318 v predikátu Ctibora z Kožlí. Jeho potomci drželi hrad až do počátku 15. století. Jde zřejmě o nejstarší doklad dvoupalácové dispozice hradu v Čechách. Krátce držel hrad Petr z Pětichvost a v roce 1414 jej získal Beneš Libún z Dubé. Pravděpodobně jeho syn Beneš (který je na Kožlí uváděn ještě roku 1461) jej ve druhé polovině 15. století prodal Zdeňkovi Konopišťskému ze Šternberka, který hrad připojil k panství Konopiště. Roku 1468 byl hrad dobyt a rozbořen královským vojskem Jiřího z Poděbrad, přesto je ještě roku 1495 při dělení konopišťského panství (pod označení tvrz) připomínán. Roku 1590 již uváděn jako pustý. Roku 2016 vznikl spolek Příznivci hradu Kožlí, který od té doby provádí alespoň základní údržbu zříceniny.

plán hradu – celý areál + detail hradního jádra (převzato z Encyklopedie Českých hradů; první plán dle T. Tomíčka)

hmotová rekonstrukce hradního jádra (dle P. Chotěbora, převzato z Encyklopedie Českých hradů) a celého areálu včetně předhradí (J. Heřman, převzatu z hrady.cz)

východní příkop, oddělující předhradí od hradního jádra (duben 2005, leden 2021)

pohled přes východní příkop z hradního jádra do prostoru předhradí (leden 2021)

pohled na jihovýchodní stranu hradního jádra s nejzachovalejším úsekem vnější (parkánové) hradby (duben 2005)

severozápadní část hradního jádra (leden 2021)

zříceniny jižní části západního paláce (leden 2021, duben 2005)

Vnější strana jihovýchodní části východního paláce (leden 2021)

pozůstatky jižní části východního paláce spolu s přilehlou části parkánu a parkánové hradby (duben 2005, leden 2021)

detail fragmentu jižní vnější (parkánové) hradby se zbytkem obranného ochozu (leden 2021)

celkový pohled do jádra hradu (nádvoří) od východu (leden 2021)

pozůstatky západního paláce (leden 2021)

fragment vnější (parkánové) hradby na severozápadním okraji hradního jádra (leden 2021)

západní šíjový příkop (duben 2005, leden 2021)

novodobý přístup na hrad z údolí Tisemského potoka (leden 2021)

skály na jižním úbočí předhradí (leden 2021)

boží muka (nemovitá kulturní památka)

Pilířová boží muka s jehlancovou stříškou a čtyřmi malovanými výjevy; na třech stranách náboženské motivy (v hlavních nikách Ukřižování, Nejsvětější trojice a sv. Jiří), na čtvrté pouze ornamenty. Stojí na pravém břehu Janovického potoka (již k.ú. Benešov u Prahy, dříve Jírovice).

Boží muka nechal postavit František Ferdinand d´Este v roce 1904, výklenky malbami vyzdobil malíř František Urban.

boží muka – celkový pohled (duben 2005)

malovaná výzdoba božích muk – Ukřižování, sv. Jiří, Nejsvětější trojice a ornamenty (leden 2021)

mlýn (nemovitá kulturní památka)

Mlýn Kožlí, zvaný též Kloudovský, leží při levém břehu Janovického potoka. Sestává ze tří navazujících budov, tvořících společně půdorys protáhlého, k západu otevřeného písmene U. Nejstarší částí areálu je nejjižnější budova - mlýnice. Mlýnice má zrekonstruované mlýnské kolo, v interiéru údajně dochováno technologické vybavení z období 1. republiky. U mlýna je funkční náhon s protáhlou nádržkou.

Podle některých zpráv je nejstarší zmínka z roku 1495, kdy jmenován Matěj, mlynář pod Kozlím, dle jiných až z počátku 17. stol. Mlýn byl v té době o dvou složeních, vrchnostenský; roku 1654 zde mlynařil Václav Kloud, po němž se mlýn někdy nazývá. V roce 1655 vyhořel, ale 1657 byl opět zprovozněn; z té doby snad pochází dnešní mlýnice. Roku 1759 prodán mlýn o jednom složení se stoupu do soukromých rukou. Mlynářem se stal Johan Paris, jehož rod vlastnil mlýn prokazatelně ještě v roce 1939. Současná podoba je pravděpodobně ze 2. pol. 19. stol. V provozu byl do roku 1945. Památkově chráněn od roku 2010.

mlýn na mapě stabilního katastru z rou 1840 (archivnimapy.cuzk.cz) a na současném leteckém snímku (mapy.cz)

náhon a mlýnská nádržka (leden 2021)

vodní kolo (duben 2005)

areál mlýna (leden 2021, duben 2005)

mlecí kameny na dvoře mlýna (leden 2021)

Zajímavosti, poznámky:

Ø Katastrální hranice prochází východním hradním příkopem; zatímco předhradí patří pod Přibyšice, hradní jádro pod Tisem.

Ø Boží muka jsou, co se památkové ochrany týče, zcela nelogicky přičleněny k hradní zřícenině, třebaže s ní nemají ani historicky, ani polohou (leží na opačné straně potoka, v jiném katastru, netvoří souvislý areál) nic společného. Zmiňovány jsou pouze v některých dokumentech.

Ø Ve 30. letech 19. stol. (letopočet se v různých materiálech liší) navštívil zříceninu básník Karel Hynek Mácha.

Literatura:

- Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů (Praha 2002)

- Miloslav Bělohlávek a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV -, Západní Čechy (Praha 1985)

- Josef Klempera: Vodní mlýny v Čechách II. (Praha 2000)

Web:

- oficiální stránky města Neveklov - https://www.neveklov.cz/mesto/mistni-casti/kozli/

- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Kožlí_(hrad)

- Příznivci hradu Kožlí - http://www.hradkozli.cz

- památkový katalog; zřícenina - https://www.pamatkovykatalog.cz/hrad-kozli-zricenina-a-archeologicke-stopy-2146926

- památkový katalog; mlýn - https://pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-2309266

- hrady.cz – https://www.hrady.cz/hrad-kozli

- hrady-zříceniny - https://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_kozli.htm

- toulky s knihovnou - https://mkb-toulky.blogspot.com/2021/03/chvojen-kozli.html?m=1

- vodní mlýny - https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/661-mlyn-kozli-kloudovsky

další místa v okolí (mapa) / Podblanicko / rejstříky

leden 2021