Podblanicko

KOSOVA HORA

k.ú. Kosova Hora (Benešovská pahorkatina / Sedlčansko)

Město v kotlině při potoce Mastník (379 m n. m.). Centrem náměstí nepravidelného tvaru na pravém břehu potoka, jehož východní stranu uzavírá zámek. Severovýchodně od něj kostel sv. Bartoloměje. Severozápadně od náměstí dochovaná židovská čtvrť s památkově chráněnými domy č.p. 127 (židovská škola) a 131 (synagoga s rabínským domem), jižně od města židovský hřbitov. Severně od města na břehu Dolejšího rybníka hřbitov s barokním kostelíkem sv. Michala (nemovitá kulturní památka).

Kosova Hora založena zřejmě horníky, těžícími zde povrchově zlato a stříbro. Patří k nejstarším majetkům Vítkovců; jedna z jejich větví se po Kosově Hoře (de Cossowahora) psala již roku 1272. Od rku 1474 až do konfiskace 1622 v držení Kosohorských z Říčan (v některých obdobích spojeny s nedalekým Červeným Hrádkem). Poté řada různých držitelů, z významnějších 1623-1662 hrabata z Vrtby, 1786-1812 Lobkovicové, v letech 1837-1939 pak Mladotové ze Solopysk. Jako městečko prvně uváděna na konci 16. stol., předpokládá se však, že mohlo být městečkem již ve 14. stol. V 19. stul, tvořila zdejší židovská komunita více jak třetinu obyvatel. Roku 1894 postavena podél severního okraje městečka železnice.

Kosova Hora od jihu (v pozadí Velký vršek) a od jihozápadu (s dominantními budovami kostela a zámku)

usedlost č.p.11 jihozápadně od náměstí

křížek na mostě přes Mastník

výklenková kaplička na rozcestí v jihozápadní části města

studánka na jihozápadním okraji města

stará cesta jihozápadně od města

náměstí

Hlavní náměstí má dnes tvar pětiúhelníku - obdélníku se skoseným severozápadním rohem. Východní stranu tohoto prostoru uzavírá průčelí zámku, jižní budova radnice. Plocha je parkově upravena, ve středu s kašnou se sochou sv. Jana Nepomuckého. Na severovýchodní straně na něj navazuje zhruba trojúhelníkový prostor - zbytek původní vřetenovité návsi - dnes poměrně nevýrazný, protože je v jeho prostoru dodatečně vestavěna budova hostince (ta, která vytváří zkosení rohu hlavního náměstí). Východní část této návsi, která sahala až ke kostelu, dnes již neexistuje.

Srpovitá náves vzniklá rozšířením cesty z Vrchotových Janovic do Sedlčan na nízké terase v menadru potoka Mastníku je zjevně původním centrálním prostorem Kosovy Hory. Rozšíření o jižnější pravoúhlý prostor snad souvisí s přestavbou tvrze na zámek v polovině 16. stol., nelze však vyloučit ani jeho vznik pozdější (demolice části domů, související se vznikem tohoto náměstí, by mohla být příčinou výrazného poklesu domů, zaznamenané ve 2. pol. 17. stol.).

kosohorské náměstí na leteckém snímku (www.mapy.cz) – kostel a zámek vpravo

kašna z roku 1871 se sochou sv. Jana Nepomuckého (nemovitá kulturní památka) uprostřed náměstí

zámek č.p. 1 (nemovitá kulturní památka)

Dnes dvoukřídlý zámek se sgrafitovou výzdobou, uzavírající východní stranu náměstí. Z původní souvislé arkádové chodby zachovány tři oblouky.

Původně tvrz, doložená prvně roku 1416, jistě však starší (snad již ze 13. stol.). Zřejmě za Jana Mladšího z Říčan (kolem poloviny 16. stol.) přestavěna na čtyřkřídlý renesanční zámek s průčelní věží. 1838 za Františka Mladoty ze Solopysk klasicistní přestavba, při níž zbořeny dvě křídla a snížena věž (původní tvrze) na úroveň přilehlých křídel. Další úpravy koncem 19. stol., 1961 vyzdobena fasáda sgrafity, provedenými podle dochovaných renesančních fragmentů.

průčelí zámku s atikou z konce 19. stol. a neobvyklou sgrafitovou výzdobou kruhovými terči

starší podoba zámku (www.stredoceske-zamky.cz)

kostel sv. Bartoloměje (nemovitá kulturní památka)

Jednolodní gotický, barokně upravený kostel s věží přistavěnou k severní straně lodi. Západní část lodi vyzdobena renesančními sgrafity. V presbytáři údajně dochováno románské okénko.

Původně románskogotický, přestavěný v 1. pol. 14. stol. 1761-62 přistavěna věž, 1787 barokně upraven. Původně stál na východním konci srpovité návsi, po vybudování zámeckého areálu se zahradou se ocitl mimo náměstí.

kostel od severozápadu

sgrafitové kvádrování ze 16. stol., objevené a obnovené při rekonstrukci roku 1961

barokní věž kostela

barokní předsíň na severní straně lodi

kříž u kostela, na bývalém hřbitově

fara č.p. 23 u kostela (nemovitá kulturní památka)

kříž u fary

židovský hřbitov

Ve svahu nad pravým břehem Kramšovenského potoka, jižně od města; dnes od něj oddělen obchvatem silnice do Sedlčan. Dobře dochovaný, s velkým množstvím starých i novějších náhrobních kamenů (uvádí se cca 500), obehnán kamennou zdí. V západní straně klasicistní márnice, v jihozápadním rohu zřícenina hrobnického domku. Hřbitov údajně založen roku 1580, naposledy rozšiřován 1907. Nejstarší dochovaná náhrobky z poslední čtvrtiny 18. stol. Poslední pohřeb se zde uskutečnil v roce 1962 (dle jiných zpráv 1951). Hřbitov rekonstruován v roce 1992. Volně přístupný brankou vedle bývalého hrobnického domku.