VELKÝ BLANÍK

k.ú. Louňovice pod Blaníkem (Vlašimská pahorkatina / Vlašimsko)

Mohutná pověstmi opředená zalesněná hora (632 m n. m.), dominující střednímu toku Blanice. Na východě a severu ohraničená potokem Brodec, na západě Blanicí a na jihu tzv. Blanickým sedlem. Na vrcholu rozhledna a valy hradiště. Řada nápadných skal, tvořených ortorulou, některé spojené i s blanickými legendami (např. Veřejová skála severozápadně od vrcholu). Přírodní rezervace, chránící přirozené bučiny s příměsí jedle, suťové porosty s lípou, habrem a klenem a skalní útvary ve vrcholových partiích Velkého Blaníku a sousedního Holého vrchu (který je obecně považován za součást Velkého Blaníku), byla vyhlášena roku 1992 a má výměru 84,7 ha. Součást CHKO Blaník.

Blaník od severozápadu, od Bedřichovic (únor 2008)

pohled na Blaník od severu - v popředí Kondrac, vlevo Krasovická hůra (listopad 2006)

Velký Blaník od východu, od Křížovské Lhoty (listopad 2006)

  

bukové porosty na Blaníku (březen 2006, listopad 2006)

 

kamenné sutě pod vrcholem Blaníku (září 2015)

 

vrcholová skála (březen 2006, listopad 2006)

  

další skály na Velkém Blaníku (listopad 2006, září 2015, březen 2006)

srub pod vrcholem Blaníku; budky, siluety dravců a stojany jsou součástí naučné stezky (září 2015)

hradiště (nemovitá kulturní památka)

Hradiště na temeni hory připomínají valy z volně vrstvených kamenů. Do opevnění jsou zapojeny i četné skály. Vnější fortifikační systém (valy vysoké 1,5 - 2 m a široké 4 - 10 m) vymezuje plochu 125 x 175 m, jeho obvod měří 545 m. Střední fortifikace (valy dnes široké kolem 3 m, vysoké okolo metru) se přimyká k Rytířským skalám na vrcholu hory. Vnitřní opevnění - původně zhruba obdélník o rozměrech 76 x 24 m (v bezprostředním okolí dnešní rozhledny) - tvoří val, dochovaný do výše 2 m, a metr široký příkop (u nějž ovšem není jasné, zda byl součástí keltského hradiště či je až středověkého původu). Na západní straně, mezi středním a vnějším opevněním, uměle upravená terasa, kde byly archeologickým výzkumem objeveny základy pozdně halštatských až časně laténských obydlí.

Počátky osídlení na Velkém Blaníku lze na základě archeologických nálezů klást již do pozdní doby bronzové, zda tu však již v té době vzniklo opevnění není jisté. S jistotou lze o hradišti hovořit až v pozdní době halštatském a raném laténu. Opevnění využito i ve středověku. Smysl hradiště není zcela jasný, snad souviselo s ostrahou okolních nalezišť zlata, často je mu však přisuzován i kultovní účel.

plán hradiště; šrafovaně valy, tečkovaně příkop (ad Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů)

 

kamenný val na severní straně a jeho „rekonstrukce″ v rámci naučné stezky (září 2015)

východní část severního valu (září 2015)

 

kamenný val (?) na jihozápadní straně (březen 2006)

příkop kolem jádra hradiště, někdy považovaný za relikt středověkého hradu - viz Zajímavosti (březen 2006)

rozhledna

30 m vysoká dřevěná opláštěná věž „tvaru husitské hlásky″ na půdorysu nepravidelného šestiúhelníku (obdobně jako starší a menší rozhledny na Hýlačce u Tábora a Rozálce u Žamberku) stojí na vrcholu kopce. Přístupná v otvíracích hodinách, v přízemí bufet a prodej suvenýrů. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 24 m nádherný kruhový výhled (za dobré viditelnosti údajně až Šumava či Brdy). V objektu i prostory určené pro sloužení polní mše (místo uvažované, avšak nikdy nerealizované stavby kaple sv. Václava na Velkém Blaníku). Rozhledna z dálky viditelná, dotváří typickou siluetu Blaníku.

První rozhledna - jednoduchá trámová konstrukce - byla na Velkém Blaníku postavena již roku 1895 pražským kardinálem Schönbornem. Zřítila se roku 1936, dnešní stavba byla vybudována Klubem českých turistů dle projektu ing. Alexandra Hanuše v letech 1940-41. 

původní rozhledna na Blaníku (ad Rozhledny Čech, Moravy a Slezska)

  

rozhledna dnes (září 2015, březen 2006)

veranda (listopad 2006)

 

trámová konstrukce rozhledny (září 2015)

vyhlídková plošina rozhledny (září 2015)

výhled k severu, do okolí Vlašimi (září 2015)

výhled k východu, na Křížov a Pravonín (září 2015)

výhled k jihovýchodu, na Načeradecko; na obzoru vrch Strážiště (září 2015)

výhled k jihu, na Malý Blaník (září 2015)

výhled k západu – v popředí Louňovice, v pozadí tzv. Česká Sibiř (září 2015)

Slepičí skála

Skalní útvar asi 3/4 km severovýchodně od vrcholu, v podstatě v sedle mezi vlastním Blaníkem a sousedním Holým vrchem. Ze skály dochováno pouze torzu, větší část byla odtěžena. Právě zde byl roku 1868 vylomen jeden ze základních kamenů Národního divadla. Respektive dva - ten první velikostně neseděl a tak je dnes (i s nápisem BLANÍK) zazděn v objektu pivovarských sklepů v Louňovicích.

zbytek Slepičí skály (září 2015)

model základního kamene Národního divadla ve skutečné velikosti (září 2015)

Blanické sedlo

Tradiční označení pro místo na jižním úbočí Velkého Blaníku, směrem k sousednímu Malému Blaníku, byť ve skutečnosti nejde o sedlo, neboť mezi oběma Blaníky protéká potok od Lesáků. Parkoviště, odpočívadlo, informační tabule o Blaníku i širším regionu, začátek dvou naučných stezek (S rytířem na Blaník; Malý Blaník – Podlesí). Též Žďárské sedlo.

v Blanickém sedle (říjen 2010)

 

informační tabule v Blanickém sedle (říjen 2010)

recesistická (?) pamětní deska v Blanickém sedle připomíná výstup prezidenta Václava Klause na Blaník těsně před vstupem ČR do Evropské unie (datace je však o rok pozdější – jde pravděpodobně o datum umístění desky; mimochodem, její osazení vyvolalo vášnivé spory, protože proběhlo „v chráněném území bez povolení″) – listopad 2006

svatý obrázek při odbočce cesty na Křížovskou Lhotu (listopad 2006)

naučná stezka S rytířem na Blaník

Naučná stezka vede souběžně s červenou turistickou značkou z Blanického sedla přes vrchol Velkého Blaníku a sousední Holý vrch (Slepičí skálu) do údolí potoka Brodec a končí u Domu přírody Blaníku na úbočí Krasovické hůry. Kromě 12 klasických informačních zastavení a 2 úvodních tabulí má i 17 „hravých″ zastavení pro děti.

Stezka, která nahradila starší ve stejné trase vedoucí naučnou stezku Velký Blaník, byla vybudována Českým svazem ochránců přírody Vlašim v letech 2006-2007.

plán naučné stezky (ve větším rozlišení s legendou)

 

zastavení původní a současní naučné stezky (březen 2006, září 2015)

    

interaktivních zastavení naučné stezky (říjen 2010, září 2015)

Zajímavosti, poznámky:

Ø        Známá pověst o vojsku, spícím v hoře, které pod velením sv. Václava vyjede na pomoc českému národu, až mu bude nejhůř, existuje v mnoha různých obměnách (některé vytvořeny uměle jako součást různých literárních zpracování). Původně byl však za vůdce blanického vojska považován Zdeněk ze Zásmuk, sv. Václav se v jeho čele objevuje až v 1. pol. 19. stol. Na základní pověst je navázána řada epizod, popisujících jednak setkání s rytíři, kteří občas vyjedou z hory, jednak situace, jak tu ovčák, tu kovář, tu matka s dítětem ať již omylem či úmyslně vstoupí do hory a tam prožijí celý rok v domnění, že uplynul pouhý den.

Ø        Počátky blanického proroctví sahají přinejmenším do sklonku 15. stol., jeho autorství bývá někdy připisováno Mikuláši Vlásenickému, zakladateli sekty mikulášenců (viz též Malý Blaník). Lokalizace proroctví na Blaník však jistě není náhodná – hora musela mít určitou kultovní až magickou funkci již předtím. Řada badatelů předpokládá, že Blaník byl posvátnou horou již v době Keltů´a s kultovními účely spojuje i blanické hradiště. Prokazatelné písemnými prameny jsou pak církví přísně zakazované „poutě na Blaník″ začátkem 15. stol.

Ø        Blanická pověst se stala se námětem pro řadu uměleckých děl (jen namátkou jedna ze symfonických básní cyklu Má vlast od Bedřich Smetany či stejnojmenná „Cimrmanova″ satirická hra) . Dala jméno ocenění „Blanický rytíř″, které uděluje každoročně Český svaz ochránců přírody ve Vlašimi významným osobnostem Podblanicka a nově i turistickému regionu „Kraj Blanických rytířů″.

Ø        Na Blaníku (kterém?) měl stát i prastarý dub, již suchý, který až se zazelená, pak vyjedou rytíři z hory. V proroctvích a pověstech se mluví i o studánce pod ním, která se tehdy přeplní vodou.

Ø        Pravděpodobně první zmínka o Blaník v listinách je z roku 1397, kdy se zde ukrývali loupežníci.

Ø        Na poč. 15. stol. stával na „Blaníku″ hrad (zmiňován v letech 1402 a 1404; když roku 1420 obsadili Blaník Táboři, mluví se pouze o hoře, posléze je však značka pro hrad u Blaníku zakreslena na Klaudiánově mapě Čech z roku 1518). Badatelé se však dodnes přou, zda stál na Velkém či Malém Blaníku. Pro obě verze existují „přesvědčivé″ důkazy pro i proti, nelze vyloučit ani variantu, že nějaký opevněný objekt byl ve středověku na obou vrších. Jedna z hypotéz ho klade na vrchol Velkého Blaníku do míst dnešní rozhledny (jeho pozůstatkem by údajně měl být příkop vymezují „vnitřní″ fortifikaci hradiště), jiná do prostoru Veřejové skály, kde jsou také zachovány stopy nějaké (snad středověké??) fortifikace. V obou případech by šlo o nevelkou, zřejmě dřevěnou stavbu.

Ø        V roce 1962 byl na Velkém Blaníku nalezen pod kořeny stromu v rozbitém džbánu poklad složený z 622 kusů nejrůznějších mincí z celé Evropy. Nejstarší byl groš Václava II., nejcennější tolar Rudolfa II. z roku 1611. Poklad zde byl zakopán pravděpodobně na počátku třicetileté války. Nyní se nachází v Národním muzeu v Praze.

Ø        V letech 1868 – 1871 se na Blaníku konaly velké tábory lidu za česká práva.

Ø        Někteří psychotronici a „záhadologové″ považují Blaník za bránu do jiných světů, jiných dimenzí a právě tím vysvětlují blanickou legendu.

Literatura:

-      Radko Bílek: O Blaníku a jeho rytířích v beletrii - 9. samostatná příloha Pod Blaníkem (Vlašim 2004)

-      Radko Bílek: Poutní místa Podblanicka - 16. samostatná příloha Pod Blaníkem (Vlašim 2010)

-      Jan Nouza: Rozhledny Čech, Moravy a Slezska (Liberec 1999)

-      Jiří Dvořák a kol.: Rozhledny a rozhledová místa  (Praha 2001)

-      Vladimír Čtverák, Michal Lutovský, Miloslav Slabina, Lubor Smejtek: Encyklopedie hradišť v Čechách (Praha 2003)

-      Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů (Praha1999)

-      Tomáš Šimek a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI - Východní Čechy (Praha 1989)

-      Jan Němec a kol.: Chráněná území ČR I. - Střední Čechy (Praha 1996)

Web:

-      oficiální stránky rozhledny - http://www.lounovicepodblanikem.cz/rozhledna/

-      Wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Blaník

-      hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=1520

-      Rozhledny - http://rozhledny.kohl.cz/rozhledna-velky-blanik-u-vlasimi

-      Rozhledny (jiné) - http://rozhledny.webzdarma.cz/blanik.htm

-      geopark Kraj Blanických rytířů - http://www.geopark-kbr.cz/cs/velky-blanik

-      naučné stezky - http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-velky-blanik.htm

-      hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - http://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_blanik.htm

-      ústřední seznam ochrany přírody - http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=1657

-      památkový katalog - http://pamatkovykatalog.cz?element=2279278&action=element&presenter=ElementsResults

-      fotografie přírody - http://chranene-uzemi.sije.cz/velky-blanik/

-      památná místa Čech a Moravy - http://pamatna-mista.sije.cz/blanik/

další místa v okolí (mapa) / Podblanicko / rejstříky

 aktualizováno září 2015