LIBOUŇ
k.ú. Libouň (Vlašimská
pahorkatina / Voticko)
Ves rozložená při krátkém levostranném přítoku Strašického
potoka (
První zpráva pochází
z roku 1352, ves je však vzhledem k existenci kostela datovaného do
1. třetiny 13. stol. výrazně starší. Ves patřila do majetku premonstrátského
kláštera v Louňovicích, po jeho
zániku ji drželo město Tábor. Nejpozději od 14. stol. sídlili ve vsi
nápravníci, kteří zde měli svou tvrz. Roku 1547 byla ves připojena
k panství Neustupov. Po roce 1690 za Václava Malovce z Malovic na
krátko samostatný statek, 1767 připojena k panství Vlašim.
Libouň od severu
centrum vsi s kostelem sv.
Václava
kostel sv.
Václava (nemovitá kulturní památka)
Románská rotunda
s apsidou na východní straně, s hranolovou věží při západní straně a
sakristií na straně severovýchodní. Válcová loď o průměru
Kostel vznikl
pravděpodobně v 1. třetině 13. stol. (někdy uváděn konec 12. stol., někdy
až 2. polovina 13. stol.). Sakristie přistavěna koncem středověku. Vybavení ze
kostelní areál od jihu a od
severu
kostel od jihozápadu,
s dobře patrným zazděným románským okénkem
kostel s márnici od
severozápadu
kostel od severovýchodu; na
snímku dobře patrná sakristie
kostel od jihovýchodu, apsida s
druhým zazděným románským okénkem
vstupní románský portál na jižní
straně lodi
křížek při apsidě kostela
na hřbitově u kostela; hornické
symboly zřejmě souvisí s nedalekým zlatodolem Roudný
márnice
křížky před kostelem, vně
hřbitovní zdi
socha sv. Jana
Nepomuckého (nemovitá kulturní památka)
Socha sv. Jana
Nepomuckého s erbovní kartuší na soklu stojí v severním sousedství
kostela, mezi dvěma památnými lipami (tzv. Libouňské lípy; jedna je lípa
velkolistá, druhá lípa srdčitá). Socha pochází z roku 1728. Předpokládá
se, že lípy mohly být vysazeny téhož roku, odhady jejich stáří se však velmi
rozcházejí.
socha sv. Jana Nepomuckého
s památnými lipami u kostela
socha sv. Jana Nepomuckého
kartuše s erby pánů
z Říčan (zřejmě Ferdinand František) a z Martinic na soklu sochy
památné lípy, podepřené proti
pádu
PS: V listopadu 2013 došlo k zastřešení dutin
stromů štípaným šindelem.
zámek č.p. 1
(nemovitá kulturní památka)
Dvoukřídlá patrová stavba
a severovýchodní straně hospodářského dvora. Severní křídlo mé směrem do dvora zasklené
arkády.
Původně gotická tvrz,
dochovaná v severním křídle zámku. Založená byla koncem 14 stol.,
pravděpodobně některým z klášterních nápravníků (nelze vyloučit ani
možnost, že ves byla tehdy majetkově rozdělena a tvrz byla založena pro správu
druhé – neklášterní – části majetku; v té souvislosti bývá zmiňován
zejména Ondřej Roháč z Dubé a jeho bratr Beneš Libún). Nápravníky byla
využívána až do poloviny 16. stol. Ve
2. pol. 16. stol. byla k východnímu průčelí staré tvrze přistaveno nové
renesanční křídlo (dnešní východní křídlo zámku) s provozními prostory
v přízemí a obytnými v poschodí. Snad o málo později bylo doplněno
jižná průčelí gotického paláce arkádou. Jako obydlí nájemců či správců dvora
sloužil objekt až do konce 17. stol. Po roce 1690 byla Václavem Malovcem
barokně upravena na zámek (v literatuře lze narazit i na tvrzení, že právě až
z této doby pochází renesanční přestavba), po připojení k Vlašimi
však opět ztratila rezidenční funkci. Roku 1801 postihl zámek požár, poté byl
využíván jako pouhá hospodářská budova dvora. Obydlím vrchnosti se stal
nakrátko ještě po roce 1923, kdy byl jako tzv. zbytkový statek pronajat a
následně prodán Františku Chlístovskému, roku 1953 však byl objekt vyvlastněn.
Do konce 70. let byl využíván místním zemědělským družstvem, poté byl opuštěn
v důsledku čehož došlo téměř k jeho zřícení. Po restituci roku 1994
kompletně zrekonstruován, v současné době nabízí ubytovací a stravovací
služby
dvůr se zámkem
zámek před kolektivizací a
v 60. letech 20. stol. (otrad.rajce.idnes.cz)
zámek od jihovýchodu v době
„péče″ zemědělského družstva ve 2. pol. 20. stol. (otrad.rajce.idnes.cz)
a dnes
Literatura:
- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 2 - K/O
(Praha 1978)
- kol.: Encyklopedie českých tvrzí II - K-R (Praha
2000)
- Tomáš Šimek a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku VI - Východní Čechy (Praha 1989)
Web:
- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Libouň
- wikipedie; lípy - https://cs.wikipedia.org/wiki/Lípy_v_Libouni
- oficiální stránky zámku - http://www.zamekliboun.eu
- hrady.cz; zámek - http://www.hrady.cz/?OID=1584
- hrady.cz; rotunda - http://www.hrady.cz/?OID=3121
- středověk.com - http://www.stredovek.com/list_photo.php?category=jineobjekty&object=Liboun%20-%20rotunda%20sv.Vaclava
- středočeské zámky - http://www.stredoceske-zamky.cz/zamekliboun.html
- Muzeum České Sibiře - http://www.ceskasibir.cz/liboun.php
- Benešovský deník - http://benesovsky.denik.cz/zpravy_region/zamek-v-libouni-zari-opet-v-plne-krase-20130726.html
- ústřední seznam ochrany přírody - http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=11037
- památkový katalog - http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&cadastralArea=libou%C5%88&presenter=ElementsResults
- Libouň včera a dnes - http://otrad.rajce.idnes.cz/Liboun_vcera_a_dnes_-_historie_a_kronika_Liboune_a_Zlatodolu_Roudny/?order=create&src=0
další
místa v okolí (mapa) / Podblanicko / rejstříky
březen 2013