BŘESNICE

k.ú. Srbsko u Karlštejna (Hořovická pahorkatina / Berounsko)

Údolí na dolním „toku″ převážně bezvodého Bubovického potoka, mezi Kubrychtovou boudou a severovýchodním okrajem Srbska. V úseku pod Kubrychtovou boudou otevřené, lučinaté, s několika rekreačními sruby, níže pak charakteru zalesněné skalnaté soutěsky; zde jeskyně Pod silnicí. V dolní části zprava krátká boční rokle se studánkou a několika dalšími jeskyněmi; rokli obchází silnice ze Srbska do Hostimi výraznou serpentinou, částečně zasekanou do skály. Údolím prochází turistická značená trasa a naučná stezka Srdcem Českého krasu (oficiálně ulice K Vodopádům).

Součást CHKO Český kras a evropsky významné lokality Karlštejn-Koda, z větší části též národní přírodní rezervace Karlštejn.

louka v horní části údolí, v současné době udržovaná pastvou ovcí a koz; na prvním snímku v pozadí Velká hora a Dřínová hora (červenec 2019, únor 2020)

na louce bývá velké množství hmyzu – na foto dobromysl obsypaný perleťovci stříbropásky (červenec 2020)

sruby při západním konci louky (únor 2020)

rybníček před začátkem skalní soutěsky; v posledních letech po většinu roku bezvodý (červen 2010, únor 2020)

chata na začátku skalní soutěsky (duben 2020)

skalní soutěska v dolní části Břesnice (červenec 2019, červen 2010)

zbytky sadu na konci údolí před Srbskem (květen 2020)

silnice ze Srbska do Hostimi severním svahem údolí (květen 2020)

naučná stezka Srdcem Českého krasu, vybudovaná Českým svazem ochránců přírody v roce 2020; v údolí má tři zastavení (červenec 2020)

zastavení bývalé naučné stezky SPR Karlštejn (červenec 2019); dnes již zrušena

jeskyně Pod silnicí (24-002)

Nápadná jeskyně ve skalách na pravém břehu potoka. Jeskyně v šedých devonských vápencích stupně prag se skládá z prostory o velikosti zhruba 3 x 2 x 1 m a dvou komínů (5,5 a 4 m vysoké), spojených v horní patro.

skála s jeskyní; jeskyně Pod silnicí je ten větší vchod vpravo, otvor vlevo je jen drobná dutina (červenec 2020, únor 2020)

vstup do jeskyně (červenec 2019, únor 2020)

interiér jeskyně (únor 2020)

plán jeskyně (geospeleos.com, autor Michal Kolčava, upraveno)

skalní dutina vlevo od jeskyně (únor 2020)

Pod serpentinou

Krátká pravostranná boční rokle pod serpentinou silnice ze Srbska do Hostimi. V horní části rokle studánka, na jejímž odtoku se vytváří travertinové hrázky. Ve skále nad levou stranou rokle několik drobnějších jeskyní (Pod skalou, Čtvrteční).

Roklí vede pěšina, oficiálně je však nepřístupná (národní přírodní rezervace).

rokle Pod serpentinou (únor 2020)

studánka Pod serpentinou (únor 2020)

travertinové hrázky pod studánkou (květen 2020)

skalní ostroh v levém svahu rokle; dobře je vidět portál jeskyně Pod skálou, jeskyně Čtvrteční je schovaná více vpravo za ohybem skalní stěny (únor 2020)

plánek všech tři dutin v ostrohu (geospeleos.com, autor Michal Kolčava, upraveno)

jeskyně Pod skalou (24-001)

V některých materiálech uváděna též pod jménem Pod silnicí, které však patří nedaleké jeskyni 24-002. Poměrně nápadná jeskyně v šedých sliveneckých vápencích při úpatí skalní stěny v rokli Pod serpentinou. Ve vstupu jeskyně malé skalní okno. Délka se uvádí 5 m, ale průlezných je maximálně 2,5 m. Vlevo od jeskyně další výrazná dutina, které však pravděpodobně není zahrnuta do oficiální evidence jeskyní.

vápencový útes s jeskyněmi (únor 2020)

Jeskyně Pod skalou (únor 2020)

dutina vlevo od jeskyně (únor 2020)

horní a spodní část dutiny vlevo od jeskyně (únor 2020)

Čtvrteční jeskyně (24-081)

Jeskyně se nachází nedaleko vpravo od jeskyně Pod silnicí. Je tvořená cca 8 m dlouhou plazivkou, u níž se předpokládá vzhledem k blízkosti dvou propadlin nad skalou možné pokračování.

vstup do jeskyně (květen 2020)

interiér jeskyně (květen 2020)

Zajímavosti, poznámky:

Ø V mapách někdy uváděno též Březnice, místní, co jsem s nimi mluvil, používají výhradně tvar Břesnice.

Ø Někdy je Břesnice uváděna jako synonymum pro (celý) Bubovický potok.

Ø Údolí Břesnice je významným místem pro sledování dlouhodobého vývoje klimatu v průběhu čtvrtohor. Dokladem dramatického kolísání vlhkosti v relativně krátkém období jsou zejména vrstvy staroholocenní černozemě se stepní faunou (cca 9000 – 6000 let př. n. l.), překryté ve starším atlantiku  (cca 6000 – 4000 př. n. l.) vrstvou pěnovce vysráženou ve vápnitém mokřadu. Profil nivy obsahuje i vrstvy starší – spraše a potoční štěrky z poslední doby ledové – a samozřejmě mladší, odpovídající mírně vlhké, občas zaplavované potoční nivě.

Literatura:

- Ivan Turovec: Krasové jevy povodí Bubovického potoka v Českém krasu – Československý kras 1964 – viz též https://www.geospeleos.com/Lokality/Literatura/LiteraturaB/B001-SoupisTurnovec.htm

- Vladimír Lysenko: Soupis jeskyní Českého krasu – oblast 24 (Ameriky, Mořina, Bubovice) – Český kras 3 (Beroun 1978) – viz též https://www.geospeleos.com/Lokality/Literatura/LiteraturaB/B002-SoupisLysenko.htm

- Renáta Kadlecová, Karel Žák: Krasové prameny Českého krasu – Český kras 24 (Beroun 1998)

- Vojen Ložek: Síť opěrných profilů k vývoji krajiny Českého krasu – Bohemia centralic 21 (Praha 1992) – viz též http://strednicechy.ochranaprirody.cz/res/archive/174/022585.pdf

Web:

- soupis jeskyní - https://www.geospeleos.com/Lokality/Skupina24/SoupisJeskyni.htm

- plány jeskyní - https://www.geospeleos.com/Lokality/Literatura/LiteraturaG/G007-NoveMapy.htm

- registr studánek a pramenů - https://www.estudanky.eu/5341-pramen-pod-serpentinou

další místa v okolí (mapa) / Podbrdsko / rejstříky

červenec 2020