DOUTNÁČ

k.ú. Srbsko u Karlštejna, Bubovice (Hořovická pahorkatina / Berounsko)

Výrazný převážně zalesněný vrch (433 m n. m.) v severní části Českého krasu. Tvořený je devonskými vápenci, které však na povrch vystupují pouze zřídka. Východní strana spadá strmě do Bubovického údolí, západní mírněji do sedla oddělujícím Doutnáč od masivu Boubové. Na jižním úbočí několik přirozeně bezlesých enkláv skalních stepí s výskytem nedokonale vyvinutých škrapů. Na severním úpatí, při silnici z Bubovic do Srbska, bývalá hájovna Boubová.

Hlavními dřevinami zdejších porostů jsou dub zimní, lípa srdčitá, habr obecný a buk lesní. Od roku 2004 je Doutnáč bezzásahovým územím, kde jsou na ploše cca 68 ha lesní porosty ponechány samovolnému vývoji. Přestože jde o lesy v minulosti silně ovlivněné lesním hospodařením, jsou svojí dřevinnou skladbou, věkovou strukturou a v současné době minimálními vlivy okolí vhodným místem ke sledování přirozených změn vegetace i druhového složení, na základě čehož mohou být korigovány zásady managementu v ostatních částech NPR Karlštejn i v dalších podobných lokalitách Českého krasu. Veřejnosti není běžně přístupný (dle plánu péče vede územím exkurzní trasa), červená turistická značka a s ní souběžná naučná stezka Srdcem Českého krasu vede po západním úbočí.

Součást CHKO Český kras, evropsky významné lokality Karlštejn-Koda a národní přírodní rezervace Karlštejn.

severní a jižní vrchol Doutnáče (květen 2020)

mezník severně od vrcholu (květen 2020)

bučina na severovýchodním úbočí hory (květen 2020)

skalní step na jižním úbočí (únor 2020, květen 2020)

solitérní duby na skalní stepi (únor 2020, květen 2020)

z vegetace skalní stepi – kosatec bezlistý, odkvetlý koniklec luční a třemdava bílá (květen 2020)

modrásek rozchodníkový (květen 2020)

výhled ze skalní stepi k jihu – v popředí Bubovické údolí, sevřené zleva Velkou horou a zprava masivem Boubové, v pozadí uprostřed návrší Střevíc, vpravo od něj lesní celek Kody, na obzoru hřebem Hřebenů (květen 2020)

dubohabrové porosty na jižním úbočí (červenec 2019, únor 2020, červenec 2020)

porosty dřínu na úbočí hory (únor 2020)

označení bezzásahového území (červenec 2019)

úvoz ve spraších na severovýchodním úpatí Doutnáče (červenec 2019)

torzo starého buku na rozcestí na jihozápadním úpatí (duben 2020, červenec 2019)

alej jeřábu břeku při červeně značené cestě na západním úbočí Doutnáče (duben 2020, červenec 2019)

zastavení naučné stezky Srdcem Českého krasu, vybudované Českým svazem ochránců přírody v roce 2020 (červenec 2020)

původní naučná stezka SPR Karlštejn; po zrušení stezky byly některé z panelů umístěny na rubovou stranu zastavení NS Srdcem Českého krasu (červenec 2019)

lupa u 10 zastavení naučné stezky Srdcem Českého Krasu (červenec 2020)

Boubová

Samota na severním úpatí Doutnáče. Historicky patřila k Srbsku, v současné době na katastru Bubovic (č.p. 61 + 65).

Původně hájovna, později i výletní hostinec. Kdy původně dřevěná hájovna vznikla, se mi nepodařilo zjistit. Na mapě 1. vojenského mapování (70. léta 18. stol.) vyznačena není, což ovšem vzhledem k nepřesnosti mapy automaticky neznamená, že v té době ještě nestála. Doloženo je až, že počátkem 19. stol. do základů vyhořela, načež nechal velkostatkář Berger postavit hajnému nový zděný dům. Ten je v podstatě dochován dodnes. Když byla kolem hájovna vyznačena jedna z prvních turistických tras u nás (1889, dnes Cesta Vojty Náprstka), v důsledku čehož začala samota fungovat i jako výletní hostinec, fungující až do roku 1960. V pamětní knize restaurace jsou i takové jména, jako Jakub Arbes či Franz Kafka. Původně vedla cesta z Bubovic do Srbska přímo skrz areál Boubové, dnešní silnice, která ho obchází, byla postavena až někdy v 1. polovině 20. stol.

historická pohlednice „restaurace Boubová na stezce Sv. Jan p. Sk. – Karlštejn″ (brdy.info)

„Lesní hostinec″ Boubová v roce 1929, dnešní č.p. 61

současná podoba Boubové č.p. 65 (únor 2020, květen 2020)

hospodářská budova č.p. 61 (únor 2020)

Zajímavosti, poznámky:

Ø Jméno Doutnáč je často odvozováno od výskytu třemdavy, jejíž silice se údajně dokáží za horkého počasí samovznítit. Jde však spíše jen o legendu. Krom toho, že možnost samovznícení někteří odborníci popírají (v každém případě nejde o nijak běžný jev), třemdava je v regionu poměrně běžná rostlina, její výskyt rozhodně není specificky pro Doutnáč. Pravděpodobněji se jeví teorie odvozující jméno hory z dýmu milířů.

Ø V jižním úbočí Doutnáče, v místě, kde les přechází od západu do křovinaté stepi, by se měly nacházet dva vchody jeskyně Na Doutnáči (24-100). Délka chodeb je uváděna 13 m.

Ø Kromě hájovny (hostince) se nazývá Boubová i nedaleký kopec. Je pravděpodobné, že původně šlo o označení rozlehlejšího lesního celku, zahrnujícího i Doutnáč, čímž lze vysvětlit, že Boubová neleží na Boubové.

Ø K Boubové se pojí legenda, že zde v blíže neurčený čas odložila jistá šlechtična svojí nemanželskou dceru.

Literatura:

- Plán péče o národní přírodní rezervaci Karlštejn na období 2017-2025 – viz https://www.ochranaprirody.cz/res/archive/411/067992.pdf

Web:

- botany.cz - https://botany.cz/cs/doutnac/

- AOPK ČR - http://ceskykras.ochranaprirody.cz/ochrana-prirody/bezzasahove-uzemi-doutnac/

- soupis jeskyní - https://www.geospeleos.com/Lokality/Skupina24/SoupisJeskyni.htm

- Středočeská vědecká knihovna v Kladně - https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-g0003654-Boubova-cesko/

- Brdy.info; Doutnáč - http://www.brdy.info/kapitoly/bubovicke_vodopady.php

- Brdy.info; Boubová - http://www.brdy.info/kapitoly/paraple.php

další místa v okolí (mapa) / Podbrdsko / rejstříky

květen 2020