Podbrdsko

DOBŘICHOVICE

k.ú. Dobřichovice (Hořovická pahorkatina / Černošicko)

Město při soutoku Karlického potoka s Berounkou (205 m n. m.). Historické jádro se zámkem, dvorem a mlýnem na levém břehu. Novější vilová zástavba z konce 19. a 1. pol. 20. stol. pak zejména severovýchodně od historického jádra při silnici na Černošice a na opačném břehu řeky (čtvrť Brunšov), kde i železniční trať s nádražím.

Nejstarší obec existovala zřejmě při románské osadě v dnešní vsi Karlík při Karlickém potoce. Na břeh Berouny se osídlení přesunulo pravděpodobně až ve 2. pol. 13. stol., kdy noví vlastníci Dobřichovic, řád křižovníků s červenou hvězdou, vystavěli dvůr „nad Mží“. 1420 zde připomínána tvrz. S výjimkou krátkých epizod za husitských válek a v době povstání českých stavů před Bílou horou patřily křižovníkům po celou následující historii. Po staletí pouze malá osada soustředěná podél dvou ulic. Roku 1876 povýšeny na městečko, zhruba v té době začíná i rozvoj vilové zástavby. Roku 2006 povýšeny na město.

Nejzajímavější místa Dobřichovic spojuje „naučná stezka″ (fakticky jen soustava informačních tabulí – trasa není v terénu nijak vyznačena), vytvořená žáky zdejší školy.

znak, udělený obci roku 1997

historické jádro – mlýn a zámek – přes Berounku

stará škola (č.p. 128)

sluneční hodiny na č.p. 40

areál nové školy č.p. 794

plastika Pilgrimage od japonského sochaře Osamu Ishikawa, vzniklá roku 2007 na sochařském sympoziu Cesta mramoru

Berounka nad Dobřichovicemi

plán naučné stezky (1 – stará škola; 2 – sokolovna a nová škola; 3 – vinice na Krásné stráni; 4 – kostel v Karlíku; 5 – barokní sousoší Kalvárie; 6 – mlýn a elektrárna; 7 – Křižovnické náměstí; 8 – vila rytíře randy, most; 9 – ulice K Tenisu; 10 - vilová čtvrť Brunšov; 11 – nádraží)

zámek č.p. 1 (nemovitá kulturní památka)

Tříkřídlý areál s hranolovou věží na břehu Berounky. Západní křídlo tvoří barokní kaple sv. Judy Tadeáše. Východní křídlo a věž se sgrafitovou omítkou. Malé nádvoří přístupné od západu a východu zděnými branami. Ohradní zeď na severní straně nádvoří bývá někdy považována za pozůstatek opevnění středověké tvrze.

Renesanční zámek (snad na místě starší středověké tvrze, zbořené za husitských válek, byť existuje i teorie, že původní tvrz stála v areálu dvora) byl vystavět jako letní sídlo řádu („kněžský dům″) ve 2. pol. 16. stol (dle některých autorů již v 50. letech, dle jiných až velmistrem Hynkem Berkou z Dubé po roce 1590). Objekt byl pobořen roku 1639 Švády, obnoven v letech 1676-79 velmistrem řádu Jiřím Ignácem Pospíchalem, přičemž byla přistavěna i zámecká kaple. Celý areál pak byl upraven pozdně barokně po požáru r. 1779. Křižovníci drželi zámek až do roku 1948, po roce 1990 jim byl vrácen. 1994 započala kompletní rekonstrukce. Od roku 2004 v dlouhodobém pronájmu města, slouží jako kulturní centrum, společenský sál a restaurace.

celkový pohled od jihozápadu

pohled od jihovýchodu – v parčíku před zámkem „vinný sloup″ se sochou sv. Václava

východní průčelí - domek vpravo od brány (č.p. 434) dle stavebně historických průzkumů také renesančního původu

východní brána při pohledu z nádvoří – na štítě křižovnický znak

věž

detail sgrafitové výzdoby na severní straně východního křídla

detail sgrafitové výzdoby věže

plastika Pianta od Emanuely Camacci na nádvoří zámku (vznikla roku 2007 na sochařském sympoziu Cesta mramoru)

severní strana nádvoří (že by údajná středověká hradba?)

kaple sv. Judy Tadeáše z nádvoří

kaple sv. Judy Tadeáše od západu

kartuše s kryptogramem nad vchodem do kaple

kříž před kaplí

Křižovnické náměstí

Prostor mezi zámkem a starou školou, roku 2000 opatřen dlažbou s křižovnickým znakem. Náměstí dominuje terakotová socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1729. U sochy tzv. Svatojánská lípa (památný strom – obvod kmene téměř 5 m, výška 28 m) - poslední ze čtyř lip, zasazených zde současně s instalací sochy.

terakotová socha sv. Jana Nepomuckého

Svatojánská lípa

Havlíkův mlýn (č.p. 2 + 435)

Též Špitální, Panský. Vodní mlýn na Berounce v západním sousedství zámku. Založen křižovníky pravděpodobně ve 2. pol. 15. stol. První zmínky z roku 1553. Jez u mlýnu sloužil také jako místo, za jehož proplouvání měli křižovníci právo vybírat mýto. 1732 mlýn pro špatný stav zbořen a postaven nový. I nový mlýn s pilou byl ve vlastnictví křižovníků a mlynáři zde byli pouhými nájemci, a to až do roku 1856, kdy jej koupil František Havlík. Jeho rod drží mlýn dodnes. 1858 mlýn vyhořel a byl opět postaven znova. 1911 postaven nový jez, po roce 1920 na mlýně zřízena elektrárna, která sloužila i obci. Elektrárna pracuje dodnes, dochované je i mlýnské zařízení. 2005 mlýn zrekonstruován pro obytné účely (http://www.senbergerova-senberger.cz/polozka.php?ID=42).

mapa mlýnu z 1. pol. 19. stol. (archivnimapy.cuzk.cz) a jeho současná podoba (maps.google.cz)

na mapě z 2. pol. 18. stol. má mlýn tři mlýnská kola (oldmaps.geoleb.cz)

mlýn od jihozápadu

mlýnský jez (mlýn v pozadí)

mlýn od severu

mlýn od východu

náhon pod mlýnem

dvůr č.p. 3

Rozlehlý hospodářský dvůr v západní části městečka severně od mlýnu stojí snad na místě původního středověkého křižovnického dvora (a možná i tvrze?), čemuž by odpovídala kompozice nejstarší části obce vztažená právě k ose tohoto dvora.

letecký snímek dvora (maps.google.cz)

východní křídlo dvora

sloup se sochou Immaculaty z r. 1750 před dvorem

Park 5. května

Veřejně přístupný park severně od dvora mezi ulicemi Vítova, Pražská a Za Parkem. Vznikl pravděpodobně z bývalé zahrady dvora.

dnešní park na mapě z 1. pol. 19. stol. (archivnimapy.cuzk.cz) – dole severní část dvora

park

zajímavý pomník obětem válek na východním okraji parku při ulici Vítova

vstup do parku a sousední č.p. 4

sousoší Kalvárie (nemovitá kulturní památka)

Sousoší Kalvárie s klečící Máří Magdalenou na křižovatce ulic Pražská a Karlická z doby kol. 1760. Restaurováno 1905 - při té příležitosti objevena uvnitř pamětní schránka a při kopání základů údajně kostra skrčence s bronzovými záušnicemi.

za sousoším platan

Cesta mramoru

Galerie pod širým nebem instalovaná podél ulice Karlické od křižovatky s ulicí Pražskou směrem ke Karlíku. Zajímavé kamenné plastiky vznikají postupně od roku 2003 v dvouletých intervalech na pravidelných místních sochařských sympoziích (cílem je spojit dobřichovickou Kalvárii s rotundou v Karlíku).

nejstarší část „galerie“ v centru Dobřichovic

část mimo zástavbu Dobřichovic lemuje postupně prodlužovaný speciální chodník, který je mozaikou různých typů dlažeb

(kompletní galerie Cesty mramoru)

mosty

První most přes Berounku, který nahradil původní přívoz u zámku, vybudován v letech 1896-97. Dnes Berounku v Dobřichovicích překračují dva mosty - silniční ocelový obloukový most z roku 1996 na místě původního nedaleko zámku (za využití původních pilířů) a lanová lávka pro pěší a cyklisty proti nádraží z roku 2003 (taktéž na místě starší, zničené předchozího roku povodní).