HAVÍRNA
k.ú. Bohutín (Brdská vrchovina /
Příbramsko)
Osada podél silnice z Bohutína do Vysoké Pece (dříve
Knappenzeche). Vznikla poč. 19. stol. jako zázemí dolů Štěpán a František.
Později přerostla i na sousední katastry Vysoké Pece a Tisové - pro tyto části
se však označení Havírna oficiálně nepoužívá.
Ve východní části osady -
zhruba uprostřed aglomerace, počítáme-li i vysokopeckou a tisovskou část - kaple s křížem (ve 2. pol. 18. stol.
značen zhruba v těchto místech kříž, osada tehdy ještě neexistovala).
důl Štěpánka
Nejstarší a po celé 19.
stol. také nejvýznamnější z hlubinných šachet bohutínského revíru.
Oficiálně Důl Arcivévoda Štěpán, později důl Bohutín I či prostě Bohutínský
důl. Nacházel se na severozápadním úpatí zalesněného návrší Hůrka (též Tisovské
hory - 614 m n. m.) nad západním koncem osady). Měl spolu s březohorským
dolem Marie největší hrubý profil jámy na celém březohorsko-bohutínském revíru
(přes 17 m2). V šachtě začíná tzv. Dědičná štola, odvodňující
většinu dolů bohutínského i březohorského revíru.
Šachta byla zaražena roku
1827 v místech, kde Bohutínská štola nafárala dvě rudné žíly
s obsahem stříbra. Při šachtě vznikla též úpravna rud, jejíž stroje byly
poháněny vodou, přiváděnou sem tzv. Horními Struhami od Lázského rybníku (Horní
Struhy zde původně končily, až v pol. 19. stol. byly prodlouženy
k dolu František a na Drkolnov) –
komora vodního kola, sloužícího k pohánění těchto zařízení, údajně v podzemí
dodnes dobře zachována. Důl dosáhl roku 1875 17 pater (455,4 m), na kteréžto
hloubce se na dlouhé roky zastavil. Roku 1912 ukončil důl těžební činnost a
sloužil pak pouze jako větrací, čerpací a úniková šachta, zatímco těžiště těžby
se přeneslo na důl Rudolf. Současně skončila svojí činnost i místní úpravna
rud. 1917 na dole vybudována elektrárna s Francisovou turbínou,
využívající opět vodu ze Struh – sloužila k osvětlení areálů dolů Štěpánka
a Rudolfka. Po roce 1951 byla jáma znovu
prohlubována až na hloubku 882 m (26 pater). Důl definitivně uzavřen po silném
horském otřesu v roce 1971.
Bohutínská štola
Štola v masivu Hůrky
(údajně 720 m dlouhá, udržovaná v délce 130 m), ústící při silnici
z Rožmitálu do Příbrami v nejzápadnější části osady. Štolou prochází
železná roura (možná pozůstatek hydroelektrárny na dole Štěpán). Uzavřena
mříží, prostranství před štolou upraveno.
Původně šlo o průzkumnou
štolu, raženou již od roku 1921, později, po zřízení dolu Štěpán a přivedení
sem vody z Lázské nádrže tzv. Horními Struhami, pak sloužila jako odpadní
štola, odvádějící přebytečnou vodu do Litavky.
důl František
Důl se nalézal na
východním úpatí Hůrky nad západní částí osady. Dochována šachetní budova
upravená k obytným účelům (č.p. 36).
Důl zaražen roku 1843 za
účelem prozkoumání žíly František, když již o dva roky dříve byla vyklizena
stará Františkova štola. Žíla měla však jen sporadický výskyt stříbrných a
olověných rud, proto byla šachta již roku 1862 uzavřena. Dosáhla pouze tří
pater a hloubky 163,8 m.
Zajímavosti:
Ø
Na „Hoře u Tisové“ doloženy v pol. 16. stol. doly
Sv. Duch a Horst.
Literatura:
-
kol.:
Bohutín - 620 let obce (Bohutín 1999)
-
Jan Čáka:
Obrázky z Podbrdska (Beroun 1997)
Web:
-
Zdař Bůh - Štěpánka,
důl
František
další
místa v okolí (mapa) / Podbrdsko / rejstříky
duben 2008