PLEŠIVEC

k.ú. Rejkovice, Lhotka u Hořovic, Radouš (Brdská vrchovina / Příbramsko, Hořovicko)

Mohutná zalesněná hora nad pravým břehem Litavky, vystupující z pásma Hřebenů k severu, do Hostomická kotliny (654 m n. m.). Poměrně plochá vrcholová plošina obklopena pozůstatky mohutného valového opevnění, prudce spadající zejména na západní straně do údolí Litavky. Na mnoha místech hory výrazné křemencové skály a sutě, na mnoha místech však narušených (či vzniklých) těžbou kamene. Nejvýraznějším a zřejmě i nejznámějším skalním útvarem Plešivce je Čertova kazatelna na západním okraji vrcholové plošiny s dalekým rozhledem na údolí Litavky, střední Brdy, Hořovicko, část Křivoklátska a za dobré viditelnosti údajně i Krušné hory; Čertova kazatelna bývala součástí Velké skály, dnes z větší části zničené lomem. Na severním konci vrcholové plošiny se nalézají skály U pyramidy, uzavírající nevelký prostor tzv. Fabiánovy zahrady (V zahradě); pod nimi na severozápadním úbočí hory Malý lom. Na jihovýchodě ohraničuje vrcholový prostor pásmo Krkavčích skal s pověstmi opředenou skálou Hadí královna, níže pod nimi Viklan. V západním úbočí vrchu se nacházejí skalní útvary zvané Na skalce a rozlehlá suťoviska Radoušského lomu. Další bývalý lom je níže v severních svazích hory; v něm se nachází tzv. Smaragdové (Plešivecké, Lhotecké) jezírko. Zcela mimo vrcholovou oblast Plešivce, na konci jeho jihozápadního výběžku, se rozkládá lom zvaný Malý Plešivec. Ve svazích Plešivce řada upravených studánek.

Vrch dobře přístupný řadou značených i neznačených cest (první turistická cesta na Plešivec vyznačena Klubem českých turistů již roku 1891), od roku 2013 též naučnou stezkou Z Jinec na Olymp Brd.

Plešivec od jihozápadu; vlevo hlavní vrchol s lomy, vpravo tzv. Malý Plešivec, v popředí Jince (červen 2005)

jiný pohled od jihozápadu, z Brdy; z leva do záběru vstupuje Koníček, před Plešivcem Vystrkov (prosinec 2010)

Plešivec od jihu, od Běřína; Malý Plešivec v popředí (leden 2015)

Plešivec od severozápadu (květen 2005)

Čertova kazatelna (září 2011, leden 2015)

výhled z Čertovy kazatelny k jihu až jihozápadu – na obzoru hřeben Klouček-Sádka-Brda, před ním vpravo Vystrkov a Jinecké hřebeny, v popředí Jince (září 2011)

výhled z Čertovy kazatelny k západu – v popředí Křešín s přírodní památkou Na horách (vpravo od vsi) a Felbabka v sedle mezi Podlužskou horou a Ostrým, na horizontu Beranec, Trhoň, Jivina, Radeč a Křivoklátsko, za dobré viditelnosti v dálce Krušné hory (září 2011)

pod Čertovou kazatelnou (září 2011, leden 2015)

pamětní deska pod Čertovou kazatelnou

lišejníky (xxxx, leden 2015)

tzv. Terasy, pozůstatky lomové činnosti ve Velkém lomu (leden 2015)

výhled z Teras na údolí Litavky; zprava hřeben Slonovec (leden 2015)

zbytky kamenných přístřešků na Terasách; nevím, zda šlo o úkryty kameníků a nebo byly vytvořeny až po ukončení těžby trampy (leden 2015)

přístupová cesta do Velkého lomu (leden 2015)

skály U pyramidy; jméno údajně podle kdysi zde stojící dřevěné měřičské věže ? (květen 2005, září 2011)

výhled ze skal U pyramidy na Ostrý a Hořovicko, na obzoru Křivoklátsko a za dobré viditelnosti i Krušné hory s Klínovcem (květen 2005, září 2011)

pověstmi opředená Fabiánova zahrada (květen 2005, září 2011)

ohniště s kamennými sedátky ve Fabiánově zahradě (květen 2005, září 2011)

památník ve Fabiánově zahradě (září 2011)

suťoviska Radoušského lomu (leden 2015)

snad bývalá studánka ?? v Radoušském lomu (leden 2015)

výhled z Radoušského lomu k východu – na Hostomice a hřeben Charvát v pozadí (leden 2015)

studánka Na valech, v současné podobě od roku 2002 (září 2011)

Na skalce (září 2011)

studna U Plešivce (betonovými bloky zakryta roku 2014) a nedaleká tůňka na východním úbočí hory (leden 2015)

Krkavčí skály, v pol. 20. stol. narušené lomem

výhled z Krkavčích skal na Písek (září 2011)

pověstmi opředená skála Hadí královna (květen 2005)

kamenné moře pod Krkavčími skalami (květen 2005, září 2011)

pod Krkavčími skalami

studánka pod Krkavčími skalami (září 2011)

2 metry vysoký Viklan – ještě v 19. stol. stál na dvou čepech a dalo se s ním kývat, dnes nefunkční, neb jeden z čepů byl údajně odštípnut bleskem (září 2011, květen 2005)

„mužíkoviště″ v sousedství viklanu (leden 2015, květen 2005)

studánka U Eliščiny cesty (leden 2015)

lovecká bouda a studánka na západním úbočí plešivce

hradiště (nemovitá kulturní památka)

Plešivecké hradiště je dvoudílné – vnitřní prostor o ploše cca 16 ha tvoří vrcholová plošina hory, k níž přiléhá více jak 40hektarové „předhradí″ (v odborné literatuře často označované jako „vnější hradiště″) na jejím východním a jihovýchodním úbočí; hradiště patří k největším ve střední Evropě. Zvláštní pozici v rámci hradiště má prostor Fabiánovy zahrady, označovaný často jako akropole, byť není zcela jasné, zda skutečně nějakou zvláštní úlohu na hradišti hrál; jeho „opevnění″ je pravděpodobně přírodního původu. Kamenné valy hradiště jsou v terénu dosud dobře patrné s výjimkou severozápadní části, kde část hradiště zničena lomem (spekuluje se, že i z této strany původně mohlo být nevelké předhradí). Do opevnění jsou zakomponovány i přírodní skalní útvary – na západní straně Velká skála s Čertovou kazatelnou, na severní straně skály U pyramidy, na jihovýchodní Krkavčí skály a na východní straně útvar Na skalce. Vnější val v současné době měří 2400 m, vnitřní val cca 1500 m. Hradba byla postavena z kamenů proložených dřevěnými rošty, na čelní a zadní straně byla opatřena dřevěnou palisádou. Původní výška hradby se odhaduje na dva a půl metru, hradby nebyly doprovázeny příkopy. Původní vstup do hradiště byl na jižní straně (tzv. Stará vrata či Ve vratech, zajímavě konstruovaná ulicovitá brána ve vnějším valu, známá zejména několika nálezy depotů bronzových předmětů, a následně nálevkovitá brána s dovnitř se zužujícími křídly ve vnitřním valu) a pravděpodobně i na severovýchodě (možná v místech zvaných Malá vrata, kudy dnes prochází novodobá lesní cesta; zde též v minulosti časté nálezy bronzových předmětů); tzv. Nová vrata na severní straně jsou novověkým průlomem do valů.

Nejstarší nálezy z Plešivce jsou datována do střední době kamenné; jde převážně o broušené kamenné nástroje, nebyla zde však doložena běžná sídelní aktivita, z čehož je usuzováno, že hora měla spíše rituální význam a nástroje sem mohly být nošeny jako obětiny. Sekerky z pozdní doby kamenné lze interpretovat stejně, zároveň však archeologové v té době již nevylučují existenci výšinného sídliště. Intenzivní využívání Plešivce je doloženo v mladší a pozdní době bronzové, v období kultury knovízské a štítarské (někteří autoři ho přiřazují ke kultuře milavečské). Zejména z mladší doby bronzové pochází neobvykle velké množství bronzových depotů či samotných bronzových předmětů, nalezených na Plešivci i v jeho širším okolí a také ojedinělý nález metalurgického zařízení se 17kilovým slitkem bronzoviny! pod Velkou skálou roku 1866. Právě v té době byl Plešivec s velkou pravděpodobností důležitým centrem výroby mědi a snad i obchodu s ní, jak dokládají nálezy bronzových předmětů zahraniční provenience. Naopak z pozdní doby bronzové pochází většina keramiky, nalezená v ploše hradiště. Předpokládá se, že až tehdy došlo k opevnění vrchu a vzniku hradiště, byť nelze vyloučit ani opevnění lokality již v mladší době bronzové. Hradiště zaniklo zřejmě požárem, jak svědčí intenzivní červené zbarvení vnitřní výplně hradeb. Došlo k tomu zřejmě počátkem doby železné a hradiště již nebylo obnoveno. Pro často tradované osídlení „keltské“ (v době železné) či raně slovanské neexistují dostatečné důkazy, byť vzhledem k tradici a strategické poloze nelze nějaké využití hory i v těchto dobách zcela vyloučit

První, kdo v novodobé historii zmiňuje kamenné valy na Plešivci, je ve druhé polovině 18. stol. hrabě František Kinský; neznal však ještě původ těchto „hromad kamení″. Jako opevnění je uvádí do vědecké literatury až roku 1836 Matyáš Kalina z Jäthensteinu. Dlouho však bylo považováno za „keltské″, teprve začátkem 20. stol. J. Axamit zařadil hradiště do doby bronzové. Kdysi daleko mohutnější valy byly v 19. stol. využívány jako relativně snadný zdroj kamene.

plánek hradiště: A – Stará vrata, B – Malá vrata, C – Nová vrata, D – brána vnitřního hradiště, 1 – Čertova kazatelna, 2 – fabiánova zahrada, 3 – Radoušský lom, 4 – Na skalce, 5 – Krkavčí skály (z infopanelu naučné stezky; dle K.Motykové, upraveno)

západní val hradiště (září 2011)

severní val hradiště (květen 2005)

východní val vnitřního hradiště (leden 2015)

severovýchodní val vnějšího hradiště (leden 2015)

Malý Plešivec

Protáhlý jihozápadní výběžek hory, od hlavního vrcholu oddělen mělkým sedlem. Na jeho konci křemencový lom (jeho horní hrana je zmenšenou obdobou Čertovy kazatelny; včetně pěkného výhledu na Jince a centrální Brdy), zvaný též Malá skála, v jeho okolí roztroušeno v lese několik drobnějších skalek a řada terénních depresí, zřejmě pozůstatky po těžbě železné rudy (kdesi v oblasti Malého Plešivce v minulosti uváděn železnorudný důl sv. Petr).

v lomech Malého Plešivce (leden 2015)

horní hrana lomu s výhledem na centrální Brdy (září 2011, leden 2015)

výhled k jihozápadu - vlevo na obzoru hřeben Klouček-Sádka-Brda, uprostřed Vystrkon a Jinecké hřebeny, v kotlině v popředí Jince (leden 2015)

výhled k severozápadu – vlevo Křešín, uprostřed Felbabka (za ní v mlze Radeč), vpravo typický dvojvrchol Ostrého (leden 2015)

skalky v okolí lomu (září 2011)

studánka Živá voda pod Malým Plešivcem (leden 2015)

trampové na Plešivci

Plešivec je jedním z nejoblíbenějších míst trampingu na Brdech. V jeho svazích je poschovávána řada tradičních tábořišť, stávajících i bývalých.

camp Zlatá naděje (leden 2015)

srub U bludné výhybky a jeho okolí (leden 2015)

osada U sedmi panchartů (leden 2015)

další plešivecká tábořiště (září 2011, leden 2015)

…a zaniklé campy (září 2011, leden 2015)

naučná stezka

Téměř okružní naučná stezka vede od jineckého nádraží přes město, přírodní památku Vinice a Běřín na Plešivec a přes přírodní památku Na horách a Křesín zpět do Jinec, kde na náměstí končí. Měří 17 km (při převýšení téměř rovných 300 m) a má 16 zastavení (včetně závěrečného, na němž není nic jiného než mapa). Vybudována byla v roce 2013.

plánek naučné stezky: 1 – úvodní panel - Josef Slavík; 2 – jinecký zámek; 3 – ekosystém rybníka; 4 – železářství a vysoká pec Barbora; 5 – ekosystém louky; 6 – ekosystém řeky - Litavka; 7 – ekosystém lesa; 8 – Vinice - život na dně prvohorního moře; 9 – ekosystém lidských sídel - Běřín; 10 – Viklan a pomníček na Klínku; 11 – vrch Plašivec - Olymp Brd; 12 – Francouzská cesta; 13 – přírodní památka Na horách; 14 – Křešín; 15 – Brdská brána; 16 – závěrečný panel (ke stažení v lepším rozlišení)

zastavení naučné stezky na vrcholu Plešivce (leden 2015)

Zajímavosti, poznámky:

Ø Jméno hory od protáhlého tvaru (staročesky „plechý″) či od z dálky nápadných suťovisek („pleší″) pod vrcholem; což by ovšem znamenalo, že sutě nejsou pozůstatkem lomové činnosti, jak se běžně tvrdí (?)

Ø Snad díky nápadné izolované poloze či díky existenci mohutného prehistorického opevnění hora opředena řadou pověstí; proto někdy nazývána Brdským Olympem (prvně použil spisovatel Karel Sezima). Rozeklané plešivecké skály byly považovány za dávné město, pro jeho pýchu zakleté ďáblem (stát se tak mělo na Čertově kazatelně); snad z těch dob má v podzemí Plešivce odpočívat zlatý stůl. Ve Fabiánově zahradě měl brdský duch Fabián pěstovat léčivé (kouzelné) rostliny, v třeskutých zimách zde má plát Fabiánova vatra, ke které se chodí zvířátka ohřát (jindy lokalizována na Krkavčí skály) a o filipojakubské noci se sem slétají čarodějnice ze širokého okolí. V Krkavčích skalách, v jeskyni s kamenným stolem, sídlí Hadí královna se svým dvořanstvem; někdy je k vidění jako had s oslnivě lesklou korunkou, jindy jako panna jedoucí na jelenu se zmijím žezlem v ruce (a občas se chodící koupat do Smaragdového jezírka). Mezi Plešivcem a protějším Ostrým občas přelétává rarášek s ohnivým jazykem a výříma očima, z Koníčka sem pro změnu zalétával drak, živící se malými dětmi. Jednou se zde zjevila Bílá paní, která zbloudilého pocestného v temné noci zachránila před pádem do propasti. Řada pověstí a legend se váže k Viklanu, který je údajně jedním z kamenů, kterými zde po sobě házeli obři z Plešivce a z Komorska – měl být pohanským obětištěm, jde o klíč ke vstupu do tajemného podzemí, jeho houpáním se prý dal přivolat déšť, čarodějnice na něm houpaly své děti či se jím testovala věrnost žen; pohnout s ním mohla pouze žena poctivá, nevěrnice s ním pohnout nedokázala (dle jiné verze se zde rozhodovaly občanské pře; kdo nebyl v právu, z kamenem nepohnul). Mladší a o skutečné události částečně opřená je pověst o loupežnické bandě Kubáků, která se zde měla skrývat a měla být zlikvidována jineckou Národní gardou roku 1848.

Ø Eliščina cesta (silnice) je nazvána po kněžně Elišce z Hanau; vede ze sedla Klínek na vrchol Plešivce a postavena byla koncem 19. stol.

Ø Z plešiveckého křemence se v 19. stol. vyráběly kostky pro dláždění pražských ulic. Z Plešivce pochází i šemíkův náhrobní kámen v Neumětelích, jak prokázal geologický rozbor.

Ø Kromě křemence se na Plešivci těžila i železná ruda, a to již přinejmenším od středověku (ložiska železné rudy zde kdysi vystupovaly až na povrch). Pozůstatky těžby by měly být kromě Malého Plešivce dochovány i na západním úbočí hory nad Rejkovicemi, za zatopený dávný železný důl je někdy považováno i Jezírko, do souvislosti s těžbou rudy bývá dávána zaniklá středověká osada Roudnička, která stávala na východním úpatí Plešivce. Podle tradice pocházelo právě z Plešivce všechno železo, použité na stavbu pražského Karlova mostu.

Ø Průzkumem v letech 2001-2004 prokázáno na Plešivci více než padesát více či méně zřetelných terénních stop po milířích, většinou oválného až kruhového tvaru částečně zapuštěných do svahu, jen v ojedinělých případech i se zachovaným obsahem (zbytky spáleného dřeva). Milířiště nejsou datována, lze předpokládat, že pocházejí z různých dob od středověku až po 20. stol.

poloha milířišť na Plešivci (www.muzeum-pribram.cz)

Literatura:

- Vladimír Čtverák, Michal Lutovský, Miloslav Slabina, Lubor Smejtek: Encyklopedie hradišť v Čechách (Praha 2003)

- Jan Čáka: Toulání po Brdech (Praha 1986)

- Jan Hajšman, Jaroslav Vogeltanz: Tajemství brdských vrcholů I (Plzeň 2012)

- Otomar Dvořák: Putování bájnou krajinou - Velká kniha pověstí z Berounska a Hořovicka (Beroun 2005)

- Jiří Dvořák a kol.: Rozhledny a rozhledová místa (Praha 2001)

Web:

- stránky obce Běštín - http://www.obecbestin.cz/okoli.htm

- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Plešivec_(Brdy)

- hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=1569

- stránky milovníků brdských hvozdů - http://www.brdy.org/content/view/81/67

- Brdský blog Petra Šnajdra - http://brdsky.blog.cz/0705/tajuplna-hora-plesivec

- Brdy - http://www.brdy.info/kapitoly/plesivec.php

- atlas Česka - http://www.atlasceska.cz/stredocesky-kraj/plesivecky-viklan/

- naučná stezka - http://www.jince.cz/naucnastezka/

- databáze studánek a pramenů - http://www.estudanky.eu/5479-studanka-na-valech a další

- Do přírody - http://www.doprirody.com/18-Plesivec/index.htm

další místa v okolí (mapa) / Podbrdsko / rejstříky

leden 2015