Podbrdsko

LOPATA

k.ú. Milínov u Nezvěstic (Švihovská vrchovina / Spálenopoříčsko)

Zřícenina hradu na buližníkové skále (436 m.n.m.) na úpatí stejnojmenného kopce (451,8 m.n.m.) nedaleko soutoku Hádeckého a Kornatického potoku - nemovitá kulturní památka. Hrad byl dvojdílný. Zhruba trojúhelníkové předhradí u jižní paty skály bylo uměle srovnáno materiálem, získaným z vylámání hradního příkopu. Z plochy vystupuje několik menších skalek, zapojených do jeho opevnění. Výraznější skála se nachází na východním okraji - na ní je dosud patrné zdivo věže, která střežila přístupovou cestu, která přicházela od jihu podél východní strany předhradí (dosud v terénu v poměrně dlouhém úseku dobře patrná) a při patě této skály vystupovala do předhradí. Další objekt, již nepříliš výrazně patrný v terénu, stával v nejjižnějším cípu předhradí. Výrazná prohlubeň při jihovýchodní straně patrně není pozůstatkem nějaké stavby, ale památkou na obléhání hradu v letech 1432-33, kdy obráncům zřejmě došlo střelivo do praků, a tak zde „těžily“ z navážky předhradí náhradní. Z vlastní hradní skály byl při stavbě hradu oddělen hlubokým (již zmíněným) příkopem její nejjižnější cíp, na kterém byla vybudována mostní věž (skála dnes beze stop nějaké stavby). Přes příkop (zhruba v místech původního padacího mostu) dnes mírně chátrající dřevěná lávka. Ze zástavby horního hradu dosud patrné zejména základy kruhové věže v severovýchodní části, do skály tesaná cisterna na nádvoří a zbytek vstupní brány (zrekonstruované z nalezených částí koncem 19. století a zcela zbytečně zničené ve 2. pol. století dvacátého!). Již méně výrazné jsou stopy paláce na západní straně skály, hranolové věže v jihovýchodním cípu při vstupní bráně a objektu neznámého užití (možná purkrabství) na východní straně nádvoří mezi oběma věžemi.

Skála osídlena již v době neolitu (kolem 5000 let př.n.l.) lidem s lineární keramikou a zejména v eneolitu (kolem 3000 let př.n.l.) lidem tzv. chamské kultury. Encyklopedie archeologických památek od K. Sklenáře a kol. uvádí i halštatské hradiště (z kterého by dokonce měl být dochován val na jižní straně předhradí, které však jiné prameny popírají. Středověký hrad založil zřejmě někdy kolem roku 1370 Heřman z Litic. Přes svojí nevelkou rozlohu patřil k honosným sídlům (snad zde možné předpokládat i vliv krále Václava IV. který ho vlastnil v letech 1397 - 1401). Zanikl v důsledku dobytí Husity roku 1433. V letech 1885-1887 zde prováděl podrobný archeologický výzkum amatérský archeolog František Xaver Franc.

Volně přístupný - odbočka turistické značky, zastávka Naučné stezky F. X. France.

Přírodní rezervace:

Okolní staré suťové porosty lip, dubů a klenů s bohatou hájovou květenou, místy až pralesovitého charakteru chráněny jako přírodní rezervace (6,67 ha, zákonná ochrana již od roku 1933).

Okolí:

Jižně pod hradem hájovna, v jejím sousedství chátrající objekt bývalé pily s dobře v terénu dochovaným vodním náhonem pod zaniklým rybníčkem. Jihozápadně až západně pod hradem dosud v terénu patrné stopy úzkorozchodné dráhy.