BŘÍZKOVEC

k.ú. Kolvín (Brdská vrchovina / Vojenský újezd Brdy)

Zalesněný hřeben (718,8 m.n.m.), vybíhající k jihovýchodu z masivu Okrouhlíku, dříve nazývaného Teslín. Na vrcholu porostlém převážně buky drobné skalky. Snad k Břízkovci se vztahuje i údaj, že roku 1310 daroval šlechtic Protiva z Rožmitálu benediktinskému klášteru v Ostrově „vrch jménem Baštiny s okolními pozemky na stavbu kláštera″. V současné době vešel vrch do širšího povědomí úvahami, že právě zde by měl stát radar americké protiraketové obrany. V okolí vrchu jakési vrty, snad s tímto související...

Vrch leží v zóně vojenského újezdu s omezeným přístupem.

   

zříceniny Teslínského kláštera

Proboštství ostrovských benediktínů Teslín či na Teslínu (též Baštinské, v Baštíně) s kostelem sv. Jana Křtitele stávalo zhruba 0,5 km severně od vrcholu Břízkovce, v místě nazýváném též U sv. Anny (?!). Dosud zde v těsném sousedství lesní cesty velice dobře patrné základy kostela, kolem 50 metrů dlouhé a přes 10 metrů široké, a další drobnější stavbičky zhruba čtvercového půdorysu (zřejmě nějaká věž) v jejím severním sousedství. Několik dalších terénních nerovností kolem nelze jednoznačně ztotožnit s nějakými dalšími objekty, snad by mohlo jít o vlastní proboštství či proboštský dvůr. Vše porostlé vzrostlými buky. V těsném sousedství kláštěřiště rybník obnovený roku 1993 na místě původního, snad z dob fungování kláštera. Na témže potoku uváděny ještě další dva zaniklé rybníčky.

Proboštství bylo založen pravděpodobně počátkem 14. stol. Nejstarší doložená zmínka je z roku 1353 (nebereme-li v úvahu nereálný údaj Václava Hájka z Libočan, který uvádí rok založení 1084), korespondovalo by to i s výše zmíněnou nadací Protivy z Rožmitálu. Spojení kláštera s rodem pánů z Rožmitálu by mohlo nasvědčovat i jméno prvního známého probošta Oldřicha (+ 1385), v tomto rodu velmi časté. Při klášteře pravděpodobně existovala i ves (uváděná někdy jako Čechlice - toto je však odvozováno od daru krále Přemysla Otakara ostrovskému klášteru z roku 1200, takže spojení s Teslínským proboštstvím, které tou dobou ještě s velkou pravděpodobností neexistovalo, je velice sporné). Obé bylo zničeno husity v únoru 1421. Benediktínský klášter ve Svatém Janu pod Skalou (nástupce kláštera ostrovského) dostával stálý plat z výnosů luk, nacházejících se v místech bývalého kláštera, až do svého zrušení v 18. stol. Ještě koncem 19. stol. stál z chrámu kus zdiva, jak dokládá unikátní fotografie z té doby.

       

Zajímavosti:

Ø        Dějiště románu F. X. Svobody „Listopadové mlhy″.

Literatura:

-          Jan Čáka: Střední Brdy - krajina neznámá (Praha 1998)

-          Pavel Vlček, Petr Sommer, Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie českých klášterů (Praha 1997)

Web:

-           Hrady.cz

-           Wikipedia

-           Brdy.net

-           Brdy.info

-           občanské sdružení Brdy-Res publica

-           Bornet

-           Prostor

další místa v okolí (mapa) / Podbrdsko / rejstříky

prosinec 2007