DRŠTKA

k.ú. Kolvín (Brdská vrchovina / Vojenský újezd Brdy)

Nevelké zříceniny hradu na výrazném rozeklaném buližníkovém hřbetu (553 m.n.m.), vybíhajícím od osady Kopaniny k západu k údolí Skořického potoka. Hřeben rozeklán na několik samostatných skalních bloků. Hrad leží asi uprostřed jihozápadní části hřebene, na dvou skalních blocích, přičemž na východnějším byl mírně zkosený věžovitý palác (cca 10 x 10 m - zachován nevelký, avšak dobře patrný fragment zdiva) s malým přihrazeným dvorkem na nižší terase, na západnějším strážní věž. Prostor mezi oběma skalami byl nejspíš ohrazen palisádou a sloužil jako vstupní nádvoří. Na východní západnější skály úzká trhlina oddělující ji od pokračování hřebene, pravděpodobně uměle vytesaná (či přinejmenším přitesaná). Někteří badatelé řadí k hradu ještě i skálu za touto trhlinou, byť nevykazuje žádné stopy zástavby (pravděpodobně myslně). Hrad byl chráněn mokřinami, na některých místech snad upravenými na rybníčky, čemuž by nasvědčovala hráz směřující od jihovýchodu k nádvoří (pravděpodobně po ní vedla přístupová cesta do hradu). Jižně od hradu dobře patrný pozůstatek rybníka - v těchto místech se předpokládá existence poplužního dvora či menší vesnice.

Dle archeologických nálezů existoval hrad od 2. pol. 13. stol. do půlky 15. stol. Založen byl snad někým z rodu Buziců, kteří kolonizovali tuto krajinu, většina jeho historie je však spojena s rodem, jež měl v erbu berana ve skoku. V první polovině 16. stol. již nebylo jméno hradu známo, pojmenování Drštka se zříceninami u Skočic ztotožnil až F. A. Heber. Většinou ztotožňováno i se jménem Ronšperk, Ramsperk byť toto jméno se mohlo vztahovat i k jinému sídlu téhož rodu v regionu (v predikátech jsou obě používána střídavě). V 19. stol. nazývána zřícenina Losumberk (z „los″ = vyčnívající skalní útvar), což je zřejmě novotvar bez historického opodstatnění.

Hrad leží ve vojenském újezdu, vstup možný pouze na zvláštní povolení.

další skály hřebene

údolí Skořického potoka

Západně od hradu při Skořickém potoku rozsáhlé mokřady a velice divoké přírodní partie (údajně nejrozsáhlejší lužní porost v Brdech). Uváděn zde mimo jiné výskyt vemeníku dvoulistého či kosatce sibiřského. Poblíž hradu tímto směrem kamenná studánka s dřevěnou stříškou.

Zajímavosti:

Ø Pověst mluví o třech pannách v bílých rouchách a se zelenými věnečky na hlavách, které u hradu o letních dnech tančívají. Jednou je přistihl jeden muž a sebral jim vzácný jemný šátek, který při tančení odkládali. Nedal na jejich prosby, aby ji šátek vrátil, ani na sliby, že vrátí-li ho, nebude nikdy nemocný. Až když se začal dusit, šátek odhodil a rychle uháněl k domovu.

Ø Jiná pověst mluví o tom, že o půlnoci z hradu vychází kostlivci, v rukou drží křížky a kropenky, skály se otřásají a po jejich bocích se válejí ohnivé koule a ohnivá kola...

Literatura:

- M. Novobilský, Petr Rožmberský: Hrad Drštka u Skořic - Edice zapomenuté hrady, tvrze a místa 1 (Plzeň 1995)

- Jan Čáka: Střední Brdy - krajina neznámá (Praha 1998)

- Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů (Praha1999)

- Zdeněk Fišera: Skalní hrady zemí Koruny České (Praha 2004)

Web:

- Hrady.cz

- Brdy.info

- Výletník.cz

další místa v okolí (mapa) / Podbrdsko / rejstříky

prosinec 2007