TUCHORAZ
k.ú. Tuchoraz (Středolabská
tabule / Českobrodsko)
Ves na terase nad pravým břehem Šembery (273 m n.m.).
Historické jádro s kamennou zvoničkou
z roku 1845 a s výklenkovou kapličkou v
jižní části (sestupuje křivolakými uličkami též do údolí Šembery), severně při
silnici do Českého Brodu novější výstavba. Na jižním okraji objekt tvrze
(hradu) a přilehlého dvora. Na východním okraji rozlehlý areál zemědělských
provozů z 2. pol. 20. stol. (s dominantním kulovým vodojemem). Na Šembeře pod
vsí bývalý mlýn č.p. 17
s památkově chráněnou bránou.
Ves prvně doložena roku
1295, kdy se jmenují Lutoš z Tuchorazi a jeho synové. 1579 připojena k panství
černokosteleckému. 1639 vypálena švédy.
tvrz (nemovitá kulturní památka)
Stavba na hraně terasy
nad pravým břehem Šembery, často označována též jako hrad. Výborně zachovaná
gotická věž (místními zvaná Hláska)
se řadí k nejvýznamnějším a nejzajímavějším stavbám pozdní gotiky v Čechách.
Stavba téměř čtvercového půdorysu (8,4 x 9,6 m) má dvě patra, na jižní straně
je k ní přistavěno vřetenovité schodiště a spojuje v sobě funkci vstupní brány
i obytnou a reprezentační. Postavená je z hladce otesaných pískovcových kvádrů
a má řadu pozoruhodných architektonických detailů. Na průčelí umístěna kamenná deska se znakem Landštejnů,
připomínající, že „tato věž byla postavena roku 1474 za pana Mikuláše z Landštejna,
nejvyššího písaře desk království českého, mistrem Květoněm“. Do přízemí se
vstupuje oddělenými vstupy pro vozy a pro pěší - oba mají zachované vpadliny
pro padací most. Pod dřevěnou podlahou přízemí ještě suterénní prostor, v němž
byl pravděpodobně ukryt mechanismus na ovládání padacích mostů.
Nejzajímavější je místnost druhého patra
s nádhernou hvězdovou klenbou, která je replikou Parléřovy klenby ve
Svatováclavské kapli katedrály sv. Víta, se čtyřmi velkými okny dělenými
kamenným křížem a s arkýřovým prevétem. Na stěnách této místnosti údajně
dochovány nápisy ze 16. a 17. stol., snad jména dávných návštěvníků. Pod
pozdější mansardovou střechou (2. pol. 18. stol.) je patrná řada kamenných
konzol, které nesly zřejmě další - hrázděné či roubené - patro. Další stavby
dochovány pouze torsovitě (ve svahu jihozápadně od věže stopy hradby, hranolové bašty či věže a nároží nějaké budovy, snad paláce, považované někdy za pozůstatek starší stavební fáze tvrze,
východně od tvrze ve svahu údajně sklípek)
či vůbec. Pod baštou pramen vody
(uzavřen, vytéká do malého rybníčku).
Tvrz prvně zmiňována
1409, kdy držel Tuchoraz Petr z Klučova. Zda vystavěl nejstarší jádro tvrze až
od, nebo existovala již koncem 13. stol., není známo. Od roku 1441 držel tvrz
měšťan Nového Města pražského Daniel Žitavský z Koňského trhu. Nejvýznamnějším
majitelem tvrze byl Mikuláš Svitáček z Landštejna (od 1462), za nějž k radikální přestavbě. Svitáčkové z
Landštejna drželi Tuchoraz až do roku 1543. Po připojení statku (k němuž v té
době patřil kromě tuchorazského „zámku“, poplužního dvora, mlýna a městečka
Tuchoraz s krčmou a panskou kovárnou též „zámek pustý Šember“, Masojedy s
krčmou, Chrást s tvrzí, mlýnem a krčmou a Limuzy) k černokosteleckému panství
(1579) začal úpadek tvrze. Nadále byla pouze sídlem vrchnostenských úředníků a
chátrala. Roku 1770 nařídila správa černokosteleckého panství rozebrání
zchátralých staveb a z jejich materiálu zpevnění okolních jezů a hrází. Roku
1837 na Tuchoraz přijeli dva muži, za pomoci místního zedníka vyzvedli v
podkroví věže ze zdi těžkou truhlu a odjeli s ní. Údajně šlo o část sterého
rodového pokladu pánů Smiřických.
Věž v současné době v
uzavřené zahradě (vidět částečně od vrat), údajně přístupno na požádání, ale
majitelka dle informací několika známých velice neochotná. Zříceniny ve svahu
pod ní volně přístupné.
dvůr
Areál dvora se nachází ve
východním sousedství tvrze. Nejzajímavějším objektem je sýpka severovýchodně od
věže (při ulici z centra vsi k tvrzi) - pozdně gotická stavba s řadou
dochovaných fragmentů původních pečlivě tesaných ostění portálů a okének. V současné
době v dezolátním stavu - v podstatě pouze obvodové zdivo s nefunkčními
pozůstatky provizorního zastřešení.
památník tuchorazských starostů
Nachází se v severním
sousedství dvora. Tvoří ho velký centrální kámen a kolem něj v kruhu
rozestavené menší kameny, na nichž je vždy jméno a funkční období jednotlivých
starostů a předsedů MNV (není dotaženo do současnosti!).
Literatura:
- kol.: Encyklopedie českých tvrzí III - S-Ž (Praha
2005)
- Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých
hradů (Praha1999)
- Tomáš Šimek a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku VI - Východní Čechy (Praha 1989)
- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 4. -
T/Ž (Praha 1982)
Web:
- Hrady.cz
Okolí: Podviňák
/ Přistoupim / Na dolíkách / U svatého Donáta
říjen 2007