PŇOVSKÝ LUH

k.ú. Pňov, Předhradí (Středolabská tabule / Kolínsko)

Lužní les mezi vesnicemi Pňov a Předhradí a levého břehu Labe. Území s řadou tůní, mokřadů a terénních nerovností bývalých labských koryt a několika uměle vytvořenými propojovacími kanály je porostlé klasickou vegetací tvrdého luhu s duby, topoly, javory, jilmy a mnoha bylinami v podrostu (mimo jiné dymnivky, sasanky, kokoříky, česnek medvědí, ptačinec velkokvětý, konvalinky, kokoříky…; později v létě pak především kopřivy a netýkavky). V tůních i při břehu Labe výskyt stulíku žlutého a dalších vodních rostlin. V severní části zatopená bývalá pískovna, dnes částečně rekreačně využita.

Les je součástí rozlehlého lužního komplexu mezi Kolínem a Poděbrady, souhrnně někdy nazývaného Libické luhy (stejnojmenná evropsky významná lokalita vyhlášena kvůli ochraně kuňky ohnivé, páchníka hnědého a roháče obecného). Až do počátku 19. stol zde řeka v široké nivě četná ramena, zákruty, mnohdy měnila směr. V letech 1818-19 došlo k  napřímení řeky (jednomu z prvních na Labi) před Osečkem, čímž byl Pňovský luh oddělen od Veltrubského a Libického luhu, s nimiž předtím tvořil jeden celek; později byl regulován i navazující jižnější úsek od Klavarského mlýna, čímž byly k Pňovskému luhu připojeny další původně pravobřežní části. Původního labské koryto se stalo cca 2 kilometry dlouhou, dnes v některých úsecích zazemněnou tůní, zvanou Staré Labe (na severu tvoří západní hranici Pňovského luhu, na jihu jeho osu, oddělující východnější část zvanou Židovka od západnějšího Kosova). Kromě něj jsou v území patrné i četné stopy starších říčních toků. V roce 2013 zde vybudována naučná stezka.

  

lužní les (duben 2014)

jedna z tůní (duben 2014)

 

terénní nerovnosti dnes již bezvodých tůní a slepých ramen (duben 2014)

jeden z kanálů (únor 2013)

 

porost česneku medvědího (duben 2014)

 

stulíky na Labi v sousedství Pňovského luhu (červen 2011)

Staré Labe

Zbytek původního toku Labe před jeho regulací počátkem 19. stol. Jižní část je dnes z větší části zazemněná a tvoří ji spíše řada močálů, ve střední části rozsáhlé rákosiny s množstvím tlejícího dřeva, severní část v dotyku s obcí Předhradí s volnou vodní hladinou využívaná především rybáři. S dnešní řekou spojena jednak kanálem v ose pokračování původního řečiště, jednak bočním západovýchodním kanálem zhruba uprostřed Pňovského luhu.

 

močálovitá jižní část Starého Labe (červen 2011)

 

lávka přes močály Starého Labe na zelené turistické značce (červen 2011, duben 2014)

  

střední část Starého Labe s rozlehlými rákosinami (duben 2014)

stezka podél Starého Labe (duben 2014)

 

stavidlo napojující Staré Labe ve střední části na spojovací kanál (duben 2014)

lávka přes Staré Labe na okraji Předhradí (duben 2014)

 

močály při lávce (duben 2014)

  

nejsevernější část Starého Labe (duben 2014)

pískovna

Též Jezero, Předhradské jezero. Cca 21 ha velká vodní plocha vzniklá zaplavením jámy po těžbě štěrkopísků v severní části území, východně od Předhradí. Na jihozápadním okraji rekreační areál, jinak využívána především rybářsky.

Dvě drobné jámové pískovny využívané obyvateli Podhradí v těchto místech od nepaměti; jedna v roce 1952 upravena na třecí rybníček. Kromě nich zde sokolské cvičiště z přelomu 20. a 30. let 20. stol., les a louky. Současná pískovna vznikla těžbou písků od pol. 60. let do poč. 90. let 20. stol.; zdejší písek byl mimo jiné využíván i na stavbu dálnice a metra.

  

pískovna (duben 2014)

 

dva ostrovy v severní části pískovny (duben 2014)

 

rybářské lavičky (duben 2014)

Oldříš

V severní části luhu se nacházelo blatné hradiště Oldříš (často označované i jako hrad, byť formální znaky hradu ještě nemělo), založené snad v 1. pol. 11. stol. Břetislavem I. (někdy za zakladatele považován jeho otec Oldřich či dokonce již na přelomu 10. a 11. stol, bezprostředně po zničení blízké Libice, jehož funkci převzalo, Boleslav II). Hradiště bylo sídlem oldříšské župy. Zaniklo kolem poloviny 12. stol. (1173 již vzpomínané jako pusté) a jeho funkci převzala nedaleké Havraň. Později se Oldříš ještě objevuje v listinném falzu, hlásícím se k roku 1228 jako majetek svatojiřského kláštera, zde však byla pravděpodobně pod tímto jménem myšlena již ves Předhradí. O jeho přesné poloze se dodnes vedou spory, neboť zdejší krajina byla častými povodněmi a změnami toku Labe ve středověku i novověku zcela změněna. Nejčastěji je lokalizováno k severovýchodnímu okraji Předhradí (na pravém břehu Starého Labe jižně od pískovny), přičemž část hradiště pravděpodobně ležela i na levém břehu Starého Labe v prostoru nejvýchodnější části pozdější vsi (v tom případě by však nebyl „na ostrově″, jak je tradováno, neboť v prostoru vsi ani západně od ní nejsou žádná starší ramena Labe doložitelná a vzhledem ke konfiguraci terénu ani pravděpodobná). Raně středověké sídelní objekty, související snad s hradištěm, byly nalezeny v prostoru dnešní pískovny. Hradský kostel sv. Jana Křtitele, dle pozdější tradice založený knížetem Oldřichem jako poděkování za zachránění z polského zajetí (poč. 14. stol. již pustý, později obnovný a v 18. stol. zbořený) je však lokalizován k velkooseckému jezu na pravý břeh současného Labe, kde je na starých mapách pomístní název „V Oldříši″, z čehož by šlo usuzovat, že hradiště zabíralo celou šíři říční nivy. V otázce kostela však panuje také značná nejasnost; kromě kostela sv. Jana Křtitele je zde uváděn též chrám Panny Marie, který je někdy s předešlým ztotožňován, jindy lokalizován přímo do vsi Předhradí.

Souvislost dalších v minulosti lokalizovaných opevněných poloh v bezprostředním okolí, např. u Pňova, s Oldříšem je sporná. Rozloha hradiště bývá v současné době uváděna kolem 8 ha. Žádné pozůstatky této kdysi významné fortifikace v terénu nejsou patrné. Nejvýznačnějším artefaktem, považovaným za pozůstatek hradu, jsou fragmenty raně románského reliéfu (zřejmě z tympanonu kostela) z bílého jemnozrnného pískovce, nalezené počátkem 20. stol. v Předhradí.

zlomky reliéfu z Oldříše, datované do konce 11. stol. a považované za nejstarší dochovanou románskou plastiku na našem území – snad sv. Petr, Kristus a sv. Pavel (z výstavy Otevři zahradu rajskou; prosinec 2014)

naučná stezka

Naučná stezka Pňovský luh byla vybudována v roce 2013  místní organizací Českého svazu ochránců přírody Polabí ve spolupráci s obcí Pňov-Předhradí. Stezka začíná na parkovišti u pískovny a má 9 informačních a 2 interaktivní zastavení (přičemž zastavení č. 1 a 11 jsou na témže místě). Stezka nemá pevně danou trasu, jde spíše o pavučinu cest oblastí Pňovského luhu. Orientaci slouží dřevěné směrovky s klasickou značnou naučné stezky, určující směr k nejbližším sousedním tabulím (nikoli však důsledně, na mnoha orientačně náročnějších místech chybí).

plánek naučné stezky (www.blizprirode.cz)

 

úvodní tabule naučné stezky a interaktivní zastavení č. 11 (duben 2014)

zastavení naučné stezky č. 2 s lavičkou a odpadkovým košem (duben 2014)

interaktivní zastavení č. 10 (duben 2014)

směrovky naučné stezky; bohužel ne všude, kde by byly pro snadnou orientaci třeba (duben 2014)

Zajímavosti, poznámky:

Ø        Na břehu pískovny zaznamenán výskyt vzácného pavouka čelistnatky šošonské a drabčíka Astenus immaculatus, jehož výskyt je v Čechách omezen pouze na střední Polabí.

Ø        Ke zdejším tůním se váží pověsti o divoženkách a vodníkovi.

Ø        Hrad Oldříš byl dle pověstí vystavěn knížetem Oldřichem pro svojí ženu Boženu prostého rodu, aby se zde v ústranní mohla naučit zvykům knížecího dvora.

Literatura:

-      Jaroslav Pejša, Ivo Rus, Pavel Vonička: Průvodce po přírodních lokalitách Kolínska - Pískovny (Kolín 2012) – viz též http://www.mukolin.cz/prilohy/Texty/169/85piskovny_web.pdf

-      Vladimír Čtverák, Michal Lutovský, Miloslav Slabina, Lubor Smejtek: Encyklopedie hradišť v Čechách (Praha 2003)

Web:

-      fotografie přírody - http://chranene-uzemi.sije.cz/pnovsky-luh/

-      Blíž přírodě - http://blizprirode.cz/cz/tipy_na_vylet/lokality/pnovsky-luh.html

-      Kolínský deník - http://kolinsky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-otevirani-nove-stezky-pnovsky-luh-20130901.html

-      wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Oldříš_(hrad)

-      cesty a památky; Oldříš - http://cestyapamatky.cz/kolinsko/predhradi/zanikly-hrad-oldris

-      cesty a památky; pověsti - http://cestyapamatky.cz/kolinsko/pnov/povesti-z-pnova

-      středověk.com - http://stredovek.com/list_photo.php?category=hradiste&object=Pnov%20-%20Predhradi

-      Středočeská vědecká knihovna - http://svk7.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0202877-Hradiste-Oldris/

-      chodský pes - http://www.espen.estranky.cz/clanky/historie/hrad-oldris.html 

další místa v okolí (mapa) / Střední Polabí / rejstříky

duben 2014