LOUČEŇ
k.ú. Loučeň (Jizerská tabule / Nymbursko)
Městečko (195 m n.m.) na jižním úbočí Loučeňského
hřebene. První zmínka 1223, 1906 povýšena na městečko. Původní ves ležela
pravděpodobně v dolní, východní části dnešního městečka. V 18. stol. se těžiště
osídlení přesunulo nahoru na ostrožnu k zámku, respektive podél zemské silnice
z Prahy do Jičína. Pod zámeckou ostrožnou v sousedství historického jádra
velký panský dvůr, menší dvůr i v horní části vsi. Na jižní straně
navazuje Loučeň bezprostředně na Patřín.
znak města, odvozený z erbu
posledních šlechtických majitelů Thurn-Taxisů
stará ves
Východní část Loučně při potoku pod zámeckou ostrožnou, v těsném
sousedství panského dvora, je pravděpodobně původní raně středověkou vsí. Dosud
zde zachovaná struktura nevelké návsi. Zde též původně stával kostel
Nanebevzetí Panny Marie, připomínaný 1360, kolem roku 1780 zrušen a zbořen.
křížek na staré návsi je
datovaný 1882, stojí však zjevně na místě staršího, neboť je na mapách značen
již v 1. pol. 19. stol. (archivnimapy.cuzk.cz)
socha sv. Jan Nepomuckého
z 40. let 18. stol. s reliéfy svatojánské legendy na soklu u č.p. 42
(nemovitá kulturní památka)
později zaniklý kostel v dolní části vsi na mapě
z 2. pol. 18. stol (oldmaps.geolab.cz)
„náměstí″
Centrem (funkčním, nikoli
geometrickým) mladšího osídlení na terénním stupni je křižovatka silnic do Mcel, Krchleb a Vlkavy. Tento prostor je často nazýván náměstím, byť
z urbanistického hlediska charakter náměstí nemá. V parčíku jižně od této
křižovatky pomník padlým.
socha sv. Jan Nepomuckého
z 1. pol. 18. stol. na „náměstí“ (nemovitá
kulturní památka)
poněkud omšelá socha sv. Prokop
z pol. 18. stol. u farské zahrady (nemovitá
kulturní památka)
pamětní deska Václava Jandy,
který zahynul v koncentračním táboře Osvětim, na budově staré školy
zámek (č.p. 1 - nemovitá
kulturní památka)
Barokní, trojkřídlý
jednopatrový zámek stojí (snad na místě středověké tvrze) na výrazné ostrožně
na severním okraji městečka. Severní křídlo ukončeno kostelem Nanebevzetí Panny
Marie. Zámek nechal postavit Arnošt Karel z Valdštejna.
Stavělo se od roku 1704, pravděpodobně dle plánů Františka Maxmiliána Kaňky,
přestavován a upravován však byl ještě mnohokrát za účasti různých architektů.
Kostel postaven v letech 1710-13 (taktéž F. M. Kaňkou) – původně stál
údajně o samotě a až dalšími přístavbami byl spojen s budovou zámku. 1733
dědí zámek Fürstenberkové a 1809 Thurn-Taxisové.
1945 vyvlastněn, léta účelově využit (učiliště a pod.). Po roku 2000
zrekonstruován, od roku 2007 přístupný veřejnosti. Prohlídková trasa prochází
místnostmi 1. poschodí (mimo jiné zámecká knihovna, koupelna s dochovaným
původním zařízením, knížecí pokoje, soukromá „školní třída“ či dětský pokoj
s dobovými hračkami) a je věnována především životu posledních majitelů Thurn-Taxisů. V rámci prohlídky je možné nahlédnout i
do lodi kostela. V části přízemních prostor je pak nainstalována „komorní
expozice″, spíše charakteru muzea (fotografie, dokumenty). Část zámku,
stejně jako drobné stavbičky v parku a objekt pod zámkem, slouží hotelovým
účelům. Od zámku zajímavé výhledy do Polabí. (www.zamekloucen.cz)
zámek s kostelem od západu
východní průčelí zámku
přímo na nádvoří zámku je jeden
ze zdejších labyrintů – světelný (což ovšem vynikne pouze v noci)
Kostel Nanebevzetí Panny Marie -
původně zámecká kaple, po zrušení stejnojmenného kostela ve vsi převzal jeho
funkci a 1812 (?) se stal farním.
Věž upravena 1848.
valdštejnský erb nad vchodem do
kostela
park
Kolem zámku a severně od
něj se rozkládá 23 ha velký park se dvěma rybníčky. Původně obklopovala zámek
francouzská zahrada, ve 30. letech 19. stol. ji Thurn-Taxisové
přeměnili na přírodně krajinářský park a později rozšířili i severně od rokle,
ohraničující na severovýchodě zámecký ostroh. V parku roste přes 100 druhů
dřevin, některé z nich unikátní. Dnes je park známý zejména díky Labyrintáriu – souboru deseti labyrintů a bludišť,
vybudovaných v roce 2007 známým světovým tvůrcem labyrintů Adrianem Fischerem. Kromě stezky „labyrintů“ je parkem
vyznačena i dendrologická stezka, seznamující s nejzajímavějšími zdejšími
dřevinami. Do parku se platí vstupné (nevím však, zda se vztahuje i na část
bezprostředně kolem zámku, či zda tam je vstup volný).
věkovitý dub severně od kostela
nádherná katalpa severně od
zámku
Připomínkou původní francouzské
zahrady jsou dvě barokní sousoší z doby kolem roku 1700 - Aeneas
odnášející otce z dobyté Tróje a Únos Proserpiny.
V parteru severně od zámku jsou umístěny druhotně.
skleník severovýchodně od zámku
jeden z několika zeravů obrovských – tento nedaleko skleníku
bazéna nedaleko skleníku
studánka ve svahu pod zámkem
největší liliovník tulipánokvětý u nás (památný strom – výška téměř 30 metrů,
stáří 130 let) pod východním průčelím zámku
rybníček pod zámkem
korkovník amurský
partie z východní části
parku
most spojující zámek se severní
částí parku – toho času pro špatný technický stav uzavřený
zvláštní mnohokmenná borovice
rybníček v severní části
parku
První z bludišť – buxusové - je hned u zámku. Však jde také o tradiční prvek
zámeckých zahrad.
labyrint proti kostelu je
nazýván „travnatý″, já bych řekl spíše „antukový″
Největší z bludišť –
tisové. Rozlohu má 1450 metrů čtverečních a fakt se v něm dá docela dobře
bloudit (tím spíš, že pomocí vrátek ho lze průběžně měnit).
dlážděné bludiště
kamenný labyrint má evokovat
pravěké megalitické stavby
palisádové bludiště ve tvaru
šlépěje
provazové bludiště – vyberte si
barvu a zkuste se nezamotat
pískovcový labyrint označuje
jeho autor jako „důstojný symbol řádu mezi nebem a zemí, stvořený k meditaci″
posledním z labyrintů je
„prstový labyrint″ – labyrint vyrytý do kamene na zadní straně sochy Mínotaura
parkem kromě toho prochází „labyrintová
naučná stezka″, seznamující zájemce s historií a symbolikou
labyrintů...
...a přinášející dvě desítky
dalších prstových labyrintů, bludišť a hříček
Zajímavosti:
Ø
V Loučni se narodil
básník a spisovatel Josef Mach (5. února 1883).
Ø
Roku 1892 zde byl princem Erichem Thurn-Taxis jeden z prvních fotbalových klubů
v Čechách.
Literatura:
- Karel Kuča: Města a
městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 3. díl (Praha 1998)
- Emanuel Poche a kol.:
Umělecké památky Čech 2 - K/O (Praha 1978)
- Karel Hieke: České
zámecké parky a jejich dřeviny (Praha 1984)
- Božena Pacáková-Hošťálková,
Jaroslav Petrů, Dušan Riedl, Antonín Marián Svoboda a kol.: Zahrady a parky v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Praha 1999)
Web:
- oficiální stránky obce - http://www.loucen.cz
- Wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Loučeň
- Dobrovolný svazek obcí Svatojiřský les - http://www.svatojirskyles.cz/dso/index.php?nid=6199&lid=CZ&oid=971507
- virtuální průvodce - http://www.virtualtravel.cz/loucen.html
- Český rozhlas, zámecký park - http://www.rozhlas.cz/priroda/parkyzahrady/_zprava/556557
- hrady.cz, zámek - http://www.hrady.cz/index.php?OID=3344
- Atlas Česka - http://www.mesta.atlasceska.cz/loucen/
- rodopisné stránky Blanky Lednické - http://rodokmen.psinec.com/obce/mikolasek/nymbursko/loucen.html
září 2010