RADIM
k.ú. Radim u Kolína
(Středolabská tabule / Pečecko)
Ves (205 m n. m.) při Výrovce. Historické jádro na pravém břehu,
novější zástavba též na levém břehu, kde bezprostředně navazuje na sousední
Chotutice. Východněji náves s kostelem, západněji na úpatí stejnojmenného vrchu
pak zámek s parkem a hospodářským zázemím (bývalý pivovar, kdysi možná i mlýn).
V místech panského dvora mezi zámkem a návsí dnes obecní dům (radnice) a nová
bytová výstavba.
Ves prvně připomínána
1320 (Bedřich z Radimi). V držení se střídali kouřimští a kutnohorští měšťané.
V 1. pol. 15. stol.. rozdělena na několik dílů - v té době zde také na díle,
který držel Wolfart z Javora, poprvé připomínán dvůr s vodní tvrzí. Od roku
1541 v rukou Zárubů z Hustířan.
znak obce
pomník padlým na křižovatce při
jihovýchodním okraji zámeckého parku
boží muka z místního
červeného pískovce z 1. pol. 18. stol. (nemovitá kulturní památka) v
sousedství pomníku padlým
mohutná lípa u barokního mostu
přes Výrovku
náves
Trojúhelný prostor ve
východní části obce, na východní straně ohraničen školou a školkou, na jižní
pak mohutnou podélnou sýpkou. Uprostřed návsi kaple, v parčíku severozápadně od
ní pomník osvobození Rudou armádou. Na ohradní zdi na severní straně návsi
socha sv. Jana Nepomuckého z pol. 19. stol. na starším barokním soklu (1731).
sýpka
pomník Rudé armády
sv. Jan Nepomucky
kaple
Nejsvětějšího Vykupitele (nemovitá kulturní památka)
Velká novogotická kaple
uprostřed návsi, postavená v letech 1891-92 podle plánů arch. J. Mockera
knížetem Lichtenstinem jako náhrada za zrušenou kapli v zámku. Slavnostně
vysvěcena 22. 6. 1893 kardinálem J. E. Schönbornem.
kaple
Lichtensteinský znak na průčelí
kaple
zámek (nemovitá
kulturní památka)
Trojkřídlá renesanční
budova s prokazatelnými vlivy saské renesance kolem nevelkého čtvercového
nádvoří, od jihu ohrazeného zdí s branou. Hlavní brána proražena v severním
křídle. Dvoupatrový palác s šestihrannou věží v severovýchodním nároží tvoří
východní křídlo, zbývající přízemní křídla hospodářská (původně plánovaná jako
plnohodnotná křídla zámku, avšak nikdy nedostavěná). Na jižním průčelí paláce
volutové štíty. V jižním sousedství zámku nad rybníčkem nevelké obytné stavení
č.p. 2, pod nímž dochováno gotické sklepení datované 1434 - jde tedy
prokazatelně o objekt související se starší gotickou tvrzí, pravděpodobně o
vlastní budovu tvrze.
Zámek postaven roku 1610 (datace
na portálu polosuterénu pod polygonální věží a na dřevěném obložení sálu v 1.
patře) Karlem Zárubou z Hustířan. Předpokládá se, že šlo o novostavbu v
sousedství původní tvrze, ale zcela nelze vyloučit ani možnost kontinuity s
nějakými staršími objekty tvrze. 1783 prodán Lichtensteinům, kteří panství
připojili ke svému středočeskému dominiu. Od té doby zde již pouze velkostatek,
i nadále si však Radim zachovala statut samostatného panství. Po roce 1927, kdy
se majitelem stal osobní lékař prezidenta T.G.Masaryka Jaroslav Bukovský, došlo
k modernizaci objektu a jeho úpravám na reprezentativní soukromé sídlo (mimo
jiné elektrifikace, dostavba pseudorenesančních štítů, přeměna francouzského
parku v park anglický). Ve 2. pol. 20. stol. zde MNV a byty, v roce 1994
restituce. Od roku 2005 majitele Antonín Dotlačil, který zámek postupně
rekonstruuje do původní renesanční podoby, poprvé v historii byl zpřístupněn
veřejnosti (několik prohlídkových okruhů - reprezentativní místnosti v patrech
s dochovanými renesančními malovanými dřevěnými stropy, provozní zázemí v
přízemí a polosuterénu s výsečovými klenbami se štukovými žebry; postupně
vybavováno dobovým nábytkem) - www.zamek-radim.eu.
domek vlevo nad rybníkem je zřejmě
původní tvrzí – pod ním se rozkládají sklepy z 1. pol. 15. stol.
jižní průčelí paláce se vstupní
branou do nádvoří
nádvoří
polygonální nárožní věž
pseudorenesanční sgrafitový štít
na severní straně severního křídla
zámek roku 1907 – ještě
neexistuje pseudorenesanční štít na severním křídle ani anglický park
(www.cestyapamatky.cz)
zahradní schodiště
pohled na zámek od severozápadu
kancelář správce v přízemí -
kachlová kamna jsou renesanční originál, ale převezené z jiného objektu
bílá kuchyň v přízemí - krb je
novodobou kopií
místnost v přízemí upravená dnes
jako strážnice-zbrojnice
část polosuterénu, upravená jako
místnost pro čeleď
černá kuchyně v polosuterénu
bourárna masa v polosuterénu pod
nárožní věží
odhalené původní renesanční
schodiště v polosuterénu, dnes již slepé
odpadní šachta ve zdivu
polosuterénu
zámecký park
Asi 2 ha velký park
obklopuje celý zámek, vyloženě parkový charakter má však pouze východní část,
západní část připomíná spíše zahradu. Roste zde na 80 druhů dřevin,
nejnápadnější jsou dva mohutné zeravy u schodiště ze zámku do parku. Zde též
tři sochy - při zdi zámku vpravo od schodiště kopie sochy sv. Gotgarda (z roku
1918, originál od Františka Ignáce Platzera z roku 1767), která stála původně
na mostu přes výrovku, na originálním soklu; před schodištěm pak kopie soch sv.
Václava a sv. Vojtěcha ze sloupu Nejsvětější Trojice v Bakově nad Jizerou
(originál od Josefa Jiřího Jelínka z 20. let 18. stol.), pořízené roku 1969
jako náhrada za další dvě sochy z mostu, odvezené do lapidária v Mnichově
Hradišti.
východní část parku
jeden ze dvou mohutných zeravů
při zámeckém schodišti
sochy sv. Václava a sv. Vojtěcha
socha sv. Gotharda
pivovar č.p. 54
Bývalý pivovar ležel jihovýchodně
od zámku. Dochována budova bývalé varny a sklepů, jihovýchodně od ní pak ve
svahu portál novějších sklepů (zřejmě z 2. pol. 19. stol.). V severovýchodním
sousedství stávala ještě sladovna (č.p. 31), zbořena poč. 60. let 20. stol. Nad
pivovarem rybníček na bočním ramenu Výrovky, který mu zajišťoval vodu.
Vznikl nejpozději poč.
17. stol. za Zárubů z Hustířan. Svého vrcholu dosáhl pivovar zřejmě v pol. 18.
stol. , kdy dosahoval produkci kolem 1200 hektolitrů piva ročně. Následně však
upadal, protože nebyl modernizován a majitelé panství vlastnili mnohem
výkonnější pivovary. Výroba piva zde skončila krátce před koncem 19. stol.
rybník - původně součást
opevnění vodní tvrze, později zřejmě zdroj vody pro pivovar a možná i
(nedoložený, avšak předpokládaný) mlýn
bývalý pivovar s křídlem
kryjícím vstup do starších sklepů
sklep z 19. stol.
železnice
Trať z Peček do
Bošic otevřena roku 1882.
železniční zastávka Radim
náhon - tzv.
Mlýnské rameno Výrovky
Odpojuje se od Výrovky
Západně od Radimi na úpatí stejnojmenného vrchu. V Pečkách poháněl dva mlýny,
do Výrovky se vrací až po cca 6 km pod Pečkami. Asi 300 m pod jezem kanál
překračuje pěkný kamenný mostek.Podle jeho průběhu lze předpokládat, že nejde
výhradně o umělý kanál, ale o upravené původně
přirozené rameno potoka, který se zde po vstupu do polabské roviny
rozdělil na více toků
jez na Výrovce s bočním
obtokem, snad rybochodem
stavidlo na začátku náhonu
mostek přes náhon
část náhonu u železniční
zastávky
Lom u Radimi
200 metrů dlouhý a až 20
m vysoký stěnový lom v ortorulách nad železniční tratí západně od Radimi.
Patrná příbojová činnost svrchnokřídového moře na pobřeží rulového ostrova - ve
dvou kapsách vzniklých mořskou erozí mělkovodní usazeniny s bohatým výskytem zkamenělin
(mořské houby, mechovky, ramenonožci, mlži). Též odkryty tři pegmatitové žíly.
Přírodní památka (0,12 ha, vyhlášena 1977)
východní část lomu
Zajímavosti:
Ø
V prostoru vsi a jejího okolí odkryty hroby z doby
laténské, germánské, římské i raně středověké.
Ø
Pod vsí bývaly dva velké rybníky - větší (Ober
Taich - Horní rybník) mezi Výrovkou a Mlýnským ramenem, nad Horním pečeckým
mlýnem, menší (Unter Taich - Dolní rybník) pak na pravém břehu Výrovky
bezprostředně pod vsí. Oba zakresleny ještě na mapě z konce 18. stol. poté
zanikly.
Ø
V letech 1702-1721 sídlil na radimském zámku
František Jan rytíř Brahier, jeden z prvních českých vydavatelů novin.
Ø
Jižně od Radimi při silnici do Plaňan (v lokalitě
V dolích) ohromná skládka komunálního odpadu pro okresy Kolín, Nymburk a
Praha východ.
Literatura:
- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 3 - P/Š
(Praha 1980)
- Hana Hlušičková a kol.: Technické památky v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku III - P-S (Praha 2003)
- Pavel Jákl: Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a
Slezska I - Střední Čechy (Praha 2004)
- Karel Hieke: České zámecké parky a jejich dřeviny
(Praha 1984)
- Jan Němec a kol.: Chráněná území ČR 1 - Střední
Čechy (Praha 1996)
Web:
- oficiální stránky obce - http://www.obecradim.cz
- Cesty a památky - http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/radim
- Wikipedie, obec -
http://cs.wikipedia.org/wiki/Radim_(okres_Kolín)
- Wikipedie, lom u Radimi - http://cs.wikipedia.org/wiki/Lom_u_Radimi
- hrady.cz, kaple - http://www.hrady.cz/?OID=9207
- hrady.cz, tvrz - http://www.hrady.cz/?OID=9206
- hrady.cz, zámek - http://www.hrady.cz/?OID=3596
- hrady.cz, boží muka - http://www.hrady.cz/?OID=9205
- Toulavá kamera - http://toulavakamera.ct24.cz/article.asp?id=886
- Toulavá kamera 2 - http://toulavakamera.ct24.cz/article.asp?id=2584
- fotohistorie - http://www.fotohistorie.cz/Stredocesky/Kolin/Radim/Default.aspx
Okolí: Pečky / Dobřichov / Pičhora / Radim (vrch) / Chotutice
únor 2011