KOSTELÍK
k.ú. Úvaly u Prahy, dnes též
Újezd nad Lesy (Pražská plošina / Úvalsko, Praha)
Zalesněné návrší (297 m n.m.) na jihovýchodním
okraji Klánovických lesů. Na vrcholu telekomunikační věž a vodojem, těsně kolem
nich vrch přetíná v západovýchodním směru silnice č. 12. Na jižním úbočí bývalá
Škvorecká obora s hájovnou. V této části lesa několik menších lesních
rašelinišť. Na severním a východním úbočí četné terénní nerovnosti - stopy po
těžbě železné rudy v 19. stol.
Ve středověku stávala na
vrcholu kopce ves Lhota nad Úvalem
s farním kostelem sv. Václava (odtud jméno vrchu). Doložena je od poloviny
14. stol. do počátku 15. stol. (poslední zmínka 1412; zanikla zřejmě za
husitských válek); vesměs byla v držení Olbramoviců a patřila
k nedaleké Květnici. O tom, zda zde přetrvávalo (či bylo obnoveno)
osídlení ještě v 1. pol. 16. stol., se vedou dohady. Zdivo středověkého původu,
interpretované vzhledem k blízkosti několika hrobů právě jako základy kostela
sv. Václava, objevil v 70. letech 20. stol. archeologický výzkum západně od
retranslační věže, v místech dnešního vodojemu. Kde se rozkládala vlastní ves
není přesně známo; tradice ji klade do prostoru pozdější hájovny. Na přelomu
V roce 2011 vybudována
občanským sdružením Otevřené Úvaly ve spolupráci s Lesy České republiky
přírodním parkem Škvorecká obora - Králičina (který byl vyhlášen na jižním
úbočí vrchu o dva roky dříve) naučná stezka.
pohled na zalesněné návrší
Kostelík s retranslační věží od jihozápadu; v popředí nová výstavba Květnice (září 2006)
zděná retranslační věž na
vrcholu kopce, postavená v letech 1960-61 (únor 2011)
žulový památník mezi televizní
věží a vodojemem, připomínající tří úvalské občany, zdravotníky, kteří byli 7.
května při výkonu zdravotnické služby Němci zatčeni jako rukojmí a zde pak pravděpodobně
8. května 1945 brutálně zavražděni (únor 2011, září 2006)
dřevěný kříž na památku
tragického úmrtí jednadvacetileté Marie Bartákové († 1976) při silnici východně
od věže (září 2006)
terénní nerovnosti po těžbě rud
na temeni vrchu (únor 2011)
bývalá „císařská silnice″
dnes na východním úbočí po vybudování obchvatu Úval
končí v lese (září 2006)
žulový pomník Miroslava
Jenšovského, zastřeleného zde 6. května 1945, v lese (toho času na pasece)
nedaleko křižovatky se silnicí do Květnice; údajně nešlo o úmrtí v boji, ale o
zastřelení, když se tudy vracel pěšky z Prahy domů do Přišimas (červen 2013)
pozůstatky ohradní zdi obory na
její západní straně (červen 2013)
rašelinné oko s jezírkem na
jihovýchodním úbočí kopce (duben 2012)
tůň na jihozápadním úbočí, při
oborní zdi (červen 2013)
zastávka naučné stezky přírodním parkem Škvorecká obora –
Králičina (červenec 2013)
hájovna č.p. 37
Lichtensteinská hájovna, respektive
její zbytek, se nalézá v severní části bývalé Škvorecké obory nedaleko silnice
Praha–Úvaly. Postavená byla v souvislosti se zřízením obory koncem 17. či
poč. 18. stol., přestavěná poč. 20. stol., kdy zde bylo sídlo Lichtensteinského
lesního úřadu Škvorec. Západní část areálu byla bohužel poč. 21. stol. zbořena.
K myslivně se váže řada nedoložených legend, např. že byla postavena ze zdiva
zaniklá vsi Lhota či že byla vybudována na ochranu kolem procházející dálkové
komunikace před lupiči.
letecký snímek areálu hájovny
před demolicí západní části (www.mapy.cz)
klasicistní zděná brána hájovny
z přelomu 18. a 19. stol. s Lichtensteinským erbem (září 2006)
dnes již neexistující západní
část areálu hájovny (září 2006)
Mariánský dub
(památný strom)
Mohutný dub
s obrázkem Panny Marie při lesní cestě nedaleko hájovny; pravděpodobně
nejstarší strom Škvorecké obory. Dříve byl na stromě umístěn obraz Krista.
Traduje se, že na stromě se oběsil z důvodu finanční tísně úvalský řezník František
Bartoš, otec pozdější spisovatelky Marie Majerové. Zda tato (neověřená)
událost, ke které by muselo dojít někdy kolem poloviny 80. let 19. stol., nějak
souvisí se svatým obrázkem na stromě netuším. Narazit lze na různé výklady od
zhrzené lásky až po souvislost s oslavami výročí panování knížete Jana z
Lichtensteina.
památný dub s mariánským
obrázkem (duben 2012)
Květnická
studánka
Kamenná studánka s
prejzovou střechou v jihozápadní části obory. Jméno odvozeno od toho, že tato
část obory byla roku 1937 odprodána Lichtenstejny obci Květnice (a dodnes jí
patří, třebaže leží na katastru sousedních Úval). Studánka zde však existovala
prokazatelně již před tímto datem, neboť již na lesnické z roku 1925 je
přilehlý díl lesa nazýván „U studánky″.
Květnická studánka (červenec
2013, září 2006)
Zajímavosti:
Ø
Kostelík je jedinou výraznější výšinou v komplexu Klánovických lesů.
Ø
Místními nazýván vrch často Úvalák; někdy je toto pojmenování vztahováno pouze na dlouhé
stoupání silnice od Úval na vrchol Kostelíku, zároveň se jako „Ouvalák″
běžně označuje lesík při severní straně Pražské silnice ještě před odbočkou na
Jirny, tedy před začátkem stoupání.
Ø
Na Kostelíku jsou uváděny výchozy šáreckého souvrství, obsahující křemičité konkrece s hojnou
trilobitovou faunou; netuším kde.
Ø
Lhota je často ztotožňována se vsí Fiderholec (Vidrholec), zmiňovanou roku
Ø
Zaniklá ves Lhota – Vidrholec, archeologické stopy″
je zapsána jako na seznamu nemovitých
kulturních památek. Její vymezení je však tak široké, že zahrnuje
v podstatě celou Škvoreckou oboru včetně údolí Králičina, rozsáhlé plochy
na jihu Vidrholce i řadu pozemků kolem včetně komunikací téměř až do Úval; tedy
rozhodně mnohonásobně větší, než mohla být středověká osada.
Ø
Dnešní silnice
č. 12 je následnicí prastaré stezky z Prahy na Moravu. O nejstarším průběhu
této stezky, zvané dnes většinou Trstenická, se vedou dohady; většinou se
předpokládá, že vedla jižněji přes Škvorec. Nepřímým
důkazem pro předpoklad, že již v pol. 14. stol. vedla stezka (či přinejmenším
nějaká její ne nedůležitá větev; nelze vyloučit, že stezka v těchto dobách měla
více než jednu trasu) tudy by mohla být existence kostela sv. Václava - dle
teorie Zdeňka Fišery byly právě kostely tohoto zasvěcení stavěny při průchodu
důležitých zemských stezek nebezpečnými hvozdy, neboť sv. Václav byl považován
za patrona poutníků putujících přes pomezní hvozd (zde sice nešlo o pomezní
hvozd, ale průjezd Vidrholcem mohl být vnímán obdobně). Vedení zemské silnice
na Kolín, Jihlavu a Vídeň
v trase dnešní silnice je doloženo starými mapami od počátku 18. stol., po
polovině 18. stol. bylo fixováno vybudováním nové Císařské silnice.
Ø
Četné zmínky o přepadání cestujících po této cestě loupežnými tlupami, sídlícími ve
Vidrholci, které se objevují již ve 12. stol., vrcholí ve století 16. a končí
v 17. stol. slavnou tlupou Petrovských (těžiště jejíhož působení však bylo
dle všeho na Říčansku), lze s velkou pravděpodobností vztáhnout právě na
oblast Kostelíku.
Ø
Na mapě lesních dílů z roku 1925 je díl
jihovýchodně od hájovny pojmenován „U
vyhlídky″. Vzhledem ke konfiguraci terénu se nezdá pravděpodobné, že
by zde někdy byla nějaká přírodní vyhlídka, a tak se naskýtá otázka, zda nejde
o připomínku nějaké starší, dnes již zaniklé stavbičky romantického parku,
k němuž se obora na přelomu 18. a 19. stol. blížila.
Literatura:
- Vítězslav Pokorný a kol.: Přírodní park Škvorecká obora
– Králičina (Úvaly 2010)
- Marie Tomaidespvá, Antonín Tomaides: Střípky
z Újezdské historie (Praha 2009)
- Jan Psota a kol.: Drobné památky v Úvalech a
okolí (Úvaly 2009)
- Alois Dostál: Popis městyse a okolí a náčrtek
historický (Praha 1914)
Web:
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Lhota_(Praha)
- hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=6367
- turistika.cz - http://www.turistika.cz/mista/zapomenute-prazske-pomniky-sochy-a-krize-dil-iii-na-kosteliku
- naučné stezky - http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-skvorecka-obora-kralicina.htm
- národní registr pramenů a studánek - http://www.estudanky.eu/592-kvetnicka-studanka
Okolí: Nové Jirny / Úvaly / Králičina / Květnice / Šestajovice
červenec 2013