KOSTELÍK

k.ú. Úvaly u Prahy, dnes též Újezd nad Lesy (Pražská plošina / Úvalsko, Praha)

Zalesněné návrší (297 m n.m.) na jihovýchodním okraji Klánovických lesů. Na vrcholu telekomunikační věž a vodojem, těsně kolem nich vrch přetíná v západovýchodním směru silnice č. 12. Na jižním úbočí bývalá Škvorecká obora s hájovnou. V této části lesa několik menších lesních rašelinišť. Na severním a východním úbočí četné terénní nerovnosti - stopy po těžbě železné rudy v 19. stol.

Ve středověku stávala na vrcholu kopce ves Lhota nad Úvalem s farním kostelem sv. Václava (odtud jméno vrchu). Doložena je od poloviny 14. stol. do počátku 15. stol. (poslední zmínka 1412; zanikla zřejmě za husitských válek); vesměs byla v držení Olbramoviců a patřila k nedaleké Květnici. O tom, zda zde přetrvávalo (či bylo obnoveno) osídlení ještě v 1. pol. 16. stol., se vedou dohady. Zdivo středověkého původu, interpretované vzhledem k blízkosti několika hrobů právě jako základy kostela sv. Václava, objevil v 70. letech 20. stol. archeologický výzkum západně od retranslační věže, v místech dnešního vodojemu. Kde se rozkládala vlastní ves není přesně známo; tradice ji klade do prostoru pozdější hájovny. Na přelomu 17. a 18. stol. byla na jižním úbočí vrchu založeny Lichtensteiny obora pro chov jelenů a daňků (prvně výslovně uváděna roku 1706), později specializovaná na chov divokých prasat (Sau Garthen) a výrazně rozšířena až do údolí Králičina i východním směrem k Úvalům.

V roce 2011 vybudována občanským sdružením Otevřené Úvaly ve spolupráci s Lesy České republiky přírodním parkem Škvorecká obora - Králičina (který byl vyhlášen na jižním úbočí vrchu o dva roky dříve) naučná stezka.

pohled na zalesněné návrší Kostelík s retranslační věží od jihozápadu; v popředí nová výstavba Květnice (září 2006)

zděná retranslační věž na vrcholu kopce, postavená v letech 1960-61 (únor 2011)

 

žulový památník mezi televizní věží a vodojemem, připomínající tří úvalské občany, zdravotníky, kteří byli 7. května při výkonu zdravotnické služby Němci zatčeni jako rukojmí a zde pak pravděpodobně 8. května 1945 brutálně zavražděni (únor 2011, září 2006)

 

dřevěný kříž na památku tragického úmrtí jednadvacetileté Marie Bartákové († 1976) při silnici východně od věže (září 2006)

   

terénní nerovnosti po těžbě rud na temeni vrchu (únor 2011)

bývalá „císařská silnice″ dnes na východním úbočí po vybudování obchvatu Úval končí v lese (září 2006)

 

žulový pomník Miroslava Jenšovského, zastřeleného zde 6. května 1945, v lese (toho času na pasece) nedaleko křižovatky se silnicí do Květnice; údajně nešlo o úmrtí v boji, ale o zastřelení, když se tudy vracel pěšky z Prahy domů do Přišimas (červen 2013)

pozůstatky ohradní zdi obory na její západní straně (červen 2013)

   

rašelinné oko s jezírkem na jihovýchodním úbočí kopce (duben 2012)

tůň na jihozápadním úbočí, při oborní zdi (červen 2013)

zastávka naučné stezky přírodním parkem Škvorecká obora – Králičina (červenec 2013)

hájovna č.p. 37

Lichtensteinská hájovna, respektive její zbytek, se nalézá v severní části bývalé Škvorecké obory nedaleko silnice Praha–Úvaly. Postavená byla v souvislosti se zřízením obory koncem 17. či poč. 18. stol., přestavěná poč. 20. stol., kdy zde bylo sídlo Lichtensteinského lesního úřadu Škvorec. Západní část areálu byla bohužel poč. 21. stol. zbořena. K myslivně se váže řada nedoložených legend, např. že byla postavena ze zdiva zaniklá vsi Lhota či že byla vybudována na ochranu kolem procházející dálkové komunikace před lupiči.

letecký snímek areálu hájovny před demolicí západní části (www.mapy.cz)

 

klasicistní zděná brána hájovny z přelomu 18. a 19. stol. s Lichtensteinským erbem (září 2006)

dnes již neexistující západní část areálu hájovny (září 2006)

Mariánský dub (památný strom)

Mohutný dub s obrázkem Panny Marie při lesní cestě nedaleko hájovny; pravděpodobně nejstarší strom Škvorecké obory. Dříve byl na stromě umístěn obraz Krista. Traduje se, že na stromě se oběsil z důvodu finanční tísně úvalský řezník František Bartoš, otec pozdější spisovatelky Marie Majerové. Zda tato (neověřená) událost, ke které by muselo dojít někdy kolem poloviny 80. let 19. stol., nějak souvisí se svatým obrázkem na stromě netuším. Narazit lze na různé výklady od zhrzené lásky až po souvislost s oslavami výročí panování knížete Jana z Lichtensteina.

 

památný dub s mariánským obrázkem (duben 2012)

Květnická studánka

Kamenná studánka s prejzovou střechou v jihozápadní části obory. Jméno odvozeno od toho, že tato část obory byla roku 1937 odprodána Lichtenstejny obci Květnice (a dodnes jí patří, třebaže leží na katastru sousedních Úval). Studánka zde však existovala prokazatelně již před tímto datem, neboť již na lesnické z roku 1925 je přilehlý díl lesa nazýván „U studánky″.

  

Květnická studánka (červenec 2013, září 2006)

Zajímavosti:

Ø        Kostelík je jedinou výraznější výšinou v komplexu Klánovických lesů.

Ø        Místními nazýván vrch často Úvalák; někdy je toto pojmenování vztahováno pouze na dlouhé stoupání silnice od Úval na vrchol Kostelíku, zároveň se jako „Ouvalák″ běžně označuje lesík při severní straně Pražské silnice ještě před odbočkou na Jirny, tedy před začátkem stoupání.

Ø        Na Kostelíku jsou uváděny výchozy šáreckého souvrství, obsahující křemičité konkrece s hojnou trilobitovou faunou; netuším kde.

Ø        Lhota je často ztotožňována se vsí Fiderholec (Vidrholec), zmiňovanou roku 1532 a - již jako pustou – v roce 1558. Existují však i názory ztotožňující tuto ves s pozůstatky zaniklé vsi „V Žáku″. Znovu se pak znovu vystavěných domech ve Vidrholci píše roku 1575; zde už však není ani jasné, zda se mluví o vsi, a nebo o domech „v lese Vidrholec″. Jasno mimochodem není ani v tom, zda tato ves (šlo-li skutečně o ves) získala jméno po lese, v němž byla založena, či naopak zda po ní převzal jméno celý lesní komplex; zastánci druhé teorie odvozují jméno Vidrholec od německého výrazu „wiederholen″ – opakovat (opakovaně založené sídlo).

Ø        Zaniklá ves Lhota – Vidrholec, archeologické stopy″ je zapsána jako na seznamu nemovitých kulturních památek. Její vymezení je však tak široké, že zahrnuje v podstatě celou Škvoreckou oboru včetně údolí Králičina, rozsáhlé plochy na jihu Vidrholce i řadu pozemků kolem včetně komunikací téměř až do Úval; tedy rozhodně mnohonásobně větší, než mohla být středověká osada.

Ø        Dnešní silnice č. 12 je následnicí prastaré stezky z Prahy na Moravu. O nejstarším průběhu této stezky, zvané dnes většinou Trstenická, se vedou dohady; většinou se předpokládá, že vedla jižněji přes Škvorec. Nepřímým důkazem pro předpoklad, že již v pol. 14. stol. vedla stezka (či přinejmenším nějaká její ne nedůležitá větev; nelze vyloučit, že stezka v těchto dobách měla více než jednu trasu) tudy by mohla být existence kostela sv. Václava - dle teorie Zdeňka Fišery byly právě kostely tohoto zasvěcení stavěny při průchodu důležitých zemských stezek nebezpečnými hvozdy, neboť sv. Václav byl považován za patrona poutníků putujících přes pomezní hvozd (zde sice nešlo o pomezní hvozd, ale průjezd Vidrholcem mohl být vnímán obdobně). Vedení zemské silnice na Kolín, Jihlavu a Vídeň v trase dnešní silnice je doloženo starými mapami od počátku 18. stol., po polovině 18. stol. bylo fixováno vybudováním nové Císařské silnice.

Ø        Četné zmínky o přepadání cestujících po této cestě loupežnými tlupami, sídlícími ve Vidrholci, které se objevují již ve 12. stol., vrcholí ve století 16. a končí v 17. stol. slavnou tlupou Petrovských (těžiště jejíhož působení však bylo dle všeho na Říčansku), lze s velkou pravděpodobností vztáhnout právě na oblast Kostelíku.

Ø        Na mapě lesních dílů z roku 1925 je díl jihovýchodně od hájovny pojmenován „U vyhlídky″. Vzhledem ke konfiguraci terénu se nezdá pravděpodobné, že by zde někdy byla nějaká přírodní vyhlídka, a tak se naskýtá otázka, zda nejde o připomínku nějaké starší, dnes již zaniklé stavbičky romantického parku, k němuž se obora na přelomu 18. a 19. stol. blížila.

Literatura:

-     Vítězslav Pokorný a kol.: Přírodní park Škvorecká obora – Králičina (Úvaly 2010)

-     Marie Tomaidespvá, Antonín Tomaides: Střípky z Újezdské historie (Praha 2009)

-     Jan Psota a kol.: Drobné památky v Úvalech a okolí (Úvaly 2009)

-     Alois Dostál: Popis městyse a okolí a náčrtek historický (Praha 1914)

Web:

-     wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Lhota_(Praha)

-     hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=6367

-     turistika.cz - http://www.turistika.cz/mista/zapomenute-prazske-pomniky-sochy-a-krize-dil-iii-na-kosteliku

-     naučné stezky - http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-skvorecka-obora-kralicina.htm

-     národní registr pramenů a studánek - http://www.estudanky.eu/592-kvetnicka-studanka

Okolí: Nové Jirny / Úvaly / Králičina / Květnice / Šestajovice

Střední Polabí / rejstříky

červenec 2013