Posázaví

HRADIŠTĚ

k.ú. Lštění (Benešovská pahorkatina / Benešovsko)

Trojúhelníková ostrožna nad levým břehem Sázavy, na severní straně strmě spadající k řece (téměř 100 m vysoký sráz), na jižní oddělena od okolní krajiny hluboce zařízlou roklí, přístupná tak pouze od východu. Svahy zalesněné, na vrcholové plošině převážně louky a pole. Stopy raně středověkého hradiště, uprostřed kostel obklopený hřbitovem, poblíž jediná usedlost (čp. 6). Od kostela i z dalších míst ostrožny krásné výhledy do údolí Sázavy a na pahorkatinu na jejím pravém břehu (okolí Velkých Popovic, Pyšel, Senohrab...), bohužel silně zaneřáděné chatovou výstavbou. Naopak ostroh s kostelíkem tvoří výraznou a velice malebnou krajinnou dominantu (zejména při pohledech od západu).

současná zástavba na hradišti – kostel sv. Klimenta a usedlost č.p. 6 (leden 2012)

usedlost č.p. 6 (leden 2012)

výhled z hradiště na Posázaví (leden 2012)

ještě jeden výhled přes Sázavu (leden 2012)

Hradiště (nemovitá kulturní památka)

Opevnění ostrožny zjevné zejména na přístupové východní straně, kde ji v jejím nejvyšším místě dosud přetíná výrazný val, porostlý stromy a keři (přes 250 m dlouhý, místy až 5 m vysoký). Z této strany chránili hradiště ještě minimálně další dva pásy opevnění - asi o 140 m západněji od tohoto „hlavního″ valu ještě počátkem 20. stol. J. L. Píčem uváděná jakási kamenná hradba (pravděpodobně mladší, dnes však již zřejmě beze stopy zaniklá), a východněji od něj (zhruba v místech mělkého sedélka) lehčí opevnění vymezující předhradí, sestávající ze dvou příkopů a snad i valu, objevené až na sklonku 20. stol. magnetometrickým průzkumem (na pohled více méně neznatelné). Opevněné pravděpodobně byly i boky hradiště, byť strmé svahy skýtají samy o sobě dostatečnou ochranu - tyto valy se v terénu projevují zejména jako ostřejší terénní hrana. Obdobnou hranu lze vidět i ve svahu jižně od kostela, zhruba v místech, kde se cesta z rokle Dubského potoka prudce stáčí k severozápadu (ke kostelu) - v žádných mě známých materiálech se však v těchto místech val neuvádí, takže pravděpodobně půjde pouze o pozůstatek nějaké meze či jiné mladší terénní úpravy. Taktéž výrazná terasa, na níž stojí kostel (patrná zejména na jeho západní straně) přímo vybízí k úvahám o nějakém vnitřním opevnění (akropoli?), avšak nikde v literatuře se nic takového neuvádí. Vnitřní hradiště má rozlohu zhruba 4,3 ha, i s předhradím cca 7 - 8 ha.

Hradiště, zvané též Lštění, vzniklo patrně již na přelomu 9. a 10. stol., pravděpodobně jako součást domény Zličanů a později Slavníkovců (existují ale i názory považující ho za jeden z opěrných bodů domény přemyslovské). V 11. stol. již každopádně bylo sídlem přemyslovské hradské správy (doložen zde dvorec hradského správce Mstiše). V roce 1055 zde byla Spitihněvem II. měsíc vězněna těhotná manželka pozdějšího krále Vratislava II. Marie, prý „nejkrásnější z žen″, s kterou zde bylo tak krutě nakládáno, že po propuštění cestou do Uher zemřela (v této souvislosti Kosmas zdůrazňuje mohutnost zdejšího opevnění - hradiště nazývá Lesczen). Zánik hradiště bývá kladen do 12. stol.

plánek hradiště (podle R. Křivánka, převzato z Encyklopedie hradišť v Čechách) v porovnání s leteckým snímkem (www.mapy.cz) – plnou čárou značeno doložené opevnění, přerušovanou čárou pravděpodobný a tečkovaně hypotetický průběh opevnění

pohled na předhradí; linie v popředí není fortifikací, ale polní cestou (leden 2012)

hlavní val hradiště (prosinec 2006)

terasa jižně od kostela (prosinec 2006)

Kostel sv. Klimenta (nemovitá kulturní památka)

Barokní stavba s dochovanými gotickými prvky (zazděný portál v severní stěně lodi, gotický sanktuář v apsidě). Kostel obklopuje hřbitov, na němž pohřben mimo jiné (při jižní zdi kostela) politik a lékař Eduard Grégr (+ 1907). Vstup na hřbitov zděnou bránou, datovanou 1731. Před vstupem kamenný křížek z roku 1923. Západně od kostela rozptylová loučka s pamětním kamenem.

Existence kostela prokazatelně souvisela již s hradištěm (nejen vzhledem k jeho poloze a starobylému zasvěcení; archeologicky doloženy pohřby z mladší doby hradištrní). Dnešní stavba je však pravděpodobně až gotická, v současné podobě z roku 1730 (přístavba věže, údajně i apsidy, nová okna...), nákladem majitele konopišťského panství Jana z Vrtby, jak připomíná nápis nad vstupním portálem. Ve 14. stol. byl kostel farní, fara se nazývá někdy Lessczen, jindy Hradissczko. 28. dubna 1970 udeřil do kostela kulový blesk a silně ho poškodil (opraven v letech 1972 - 73). V roce 1974, při opravě omítky po velkém krupobití, objeven zazděný gotický portál.

cestou ke kostelu (prosinec 2006)

celkový pohled na areál hřbitova s kostelem (prosinec 2006)

kostel sv. Klimenta (leden 2012, prosinec 2006)

zazděný gotický portál v severní straně lodi (prosinec 2006)

současný barokní portál kostela (prosinec 2006)

barokní okno apsidy (prosinec 2006)

barokní brána na hřbitov, datovaná 1731 (leden 2012, prosinec 2006)

hrob Eduarda Grégra (prosinec 2006)

náhrobek s kresbou kostelíka sv. Klimenta (prosinec 2006)

kříž před hřbitovem (prosinec 2006)

rozptylová loučka s výhledem do Posázaví (prosinec 2006)

rokle pod hradištěm

Rokle ohraničuje ostrožnu od jihu. Svahy strmé, zalesněné, místy skalnaté. V údolí několik studánek v různém stavu zachovalosti (jako zdroj vody využitelná zejména ta nejvýše položená, zhruba jižně od kostela), v dolní části rokle několik chat. Při ústí potoka do Sázavy v sousedství osamělé chaty mohutný dřevěný kříž. Roklí prochází cesta z údolí Sázavy na hradiště (dnes modře značená turistická trasa).