STARÁ DUBÁ
k.ú. Přestavlky
u Čerčan (Benešovská pahorkatina / Benešovsko)
Zříceniny hradu na úzkém ostrohu nad soutokem Dubského potoka a
Sázavy. Pod hradem na břehu Sázavy pozůstatky podhradního městečka (latránu)
Odrance. Na předpolí sousedství hradu zachované pozůstatky obléhacího
tábora a stopy osídlení nejasné funkce. Pozůstatky dalšího palebného postavení
z doby obléhání hradu se nalézají za roklí jihozápadně od hradu.
Nemovitá kulturní
památka. Mimo značené turistické cesty.
plán
celého areálu Staré Dubé (dle Ilustrované
encyklopedie českých hradů, upraveno): 1 – vlastní hrad; 2 – pozůstatky
zástavby na předpolí; 3 - Odranec; 4 –
pozůstatky obléhacího tábora; 5 – palebná postavení z doby obléhání hradu
hypotetická
rekonstrukce podoby sídelního areálu, mimo jiné nereflektující fragment
polygonálního zdiva na severovýchodní straně hradu (z www.hrady.cz; autor Jan Heřman)
hrad
Pozůstatky vlastního
neobyčejně rozsáhlého šlechtického hrade se nalézají na jižním konci úzké
ostrožny, na východní straně ohraničené nivou Sázavy a na jihozápadní roklí
levostranného přítoku Dubského potoka. Dispozice hradu není přesně známa,
předpokládá se tří či čtyřdílná. Od předpolí, kde kromě pozůstatku obléhacího
tábora dochovány i terénní stopy funkčně blíže nezařaditelných objektů,
patřících pravděpodobně k hradu, odděluje hrad hluboký šíjový příkop,
který sestupoval i severovýchodním svahem, kde tvořil součást opevnění městečka
Odranec. Vstup do hradu nebyl zřejmě po temeni ostrohu, ale cestou po severovýchodním úbočí, kde stávala za
příkopem 1. brána a na severovýchodním úbočí hradu nevelké nádvoří přecházející
jižním směrem v parkán. Z tohoto nádvoří se pak vstupovalo 2. bránou do vlastního
hradu, na druhé nádvoří, na jihozápadní straně uzavřené dlouhou, dosud částečně
dochovanou budovou, jejíž vnější část je sesutá ze svahu. Z hromady trosek
hlavní věže ve střední části hradu vyčnívá na severovýchodní straně torzo
polygonálního zdiva, zřejmě presbytáře hradní kaple. Jihovýchodní konec
hradního areálu tvoří pozůstatky vlastního palácového okrsku, tvořeného zřejmě
čtyřmi křídly uzavírajícími nevelké nádvoří, s nevelkými fragmenty zdiva.
Hrad Dubá
byl vybudován zřejmě nedlouho před 1283, kdy se Ondřej z Kavčí Hory poprvé
píše „z Dubé″. Jeho rod erbu zavinuté střely od
té doby nesl predikát z Dubé (též Mračtí z Dubé; nezaměňovat
se severočeskými Berky z Dubé! erbu ostrví). V kontextu české hradní architektury 13.
století zaujímá Stará Dubá (spolu s Příběnicemi) zcela mimořádné postavení, neboť se vymyká
typovým šlechtickým stavbám té doby, stavebně srovnatelná je spíše s hrady
královskými. Údajně kolem roku 1350 byla přistavěna kaple sv. Klimenta.
Počátkem 15. stol. byl hrad na krátko v rukou loupežného rytíře Jana Zúla z Ostředka, proto roku 1404 spolu
s nedalekým Čejchanovým
hrádkem dobyt. na rozdíl od něj však obnoven a navrácen do rukou pánů
z Dubé. Ve 40. letech 15. stol. postupně skoupil
práva věnná i dědičná Bohuš Kostka z Postupic a
připojil hrad k panství Komorní Hrádek. 1466 hrad dobyt a rozbořen. Trosky
hradní věže zavalily celé hradní jádro, takže dnes patrné zdivo je fakticky
úrovní podstřešního patra; z toho plyne i výše zmíněná nejasnost
v dispozičním uspořádání hradu. Přídomek „Stará″ byl
v souvislosti s hradem prvně zmíněn roku 1648.
plán
hradu (dle Ilustrované encyklopedie českých hradů; upraveno): 1 – šíjový příkop;
2 – pravděpodobná poloha první brány; 3 – první nádvoří; 4 – místo druhé brány;
5 – druhé nádvoří s pozůstatky dlouhé budovy; 6 – fragment polygonálního
zdiva, snad hradní kaple; 7 – rozvaliny velké věže; 8 – palácový okrsek; 9 -
parkán
pozůstatky
čehosi na předpolí hradu
šíjový
příkop s trampským srubem osady Divizna
prostor
druhého nádvoří
zdivo
velké stavby na jihozápadní straně druhého nádvoří
pravděpodobně
nároží druhé brány na severovýchodní straně druhého nádvoří
pravděpodobně
fragment polygonálního presbytáře hradní kaple a navazující zdivo na
severovýchodní straně hradu
rozházené
střepiny zdiva hlavní věže ve střední části hradu
jihovýchodní
část hradu – palácový okrsek
část
nádvorní stěny paláce s okénkem v jihovýchodní části hradu
obléhací tábor
Velmi dobře dochované
pozůstatky obléhacího tábora tábor na předpolí hradu mají obdélníkový tvar se
zvláště opevněným velitelským stanovištěm v severozápadní části. Pocházejí
z obléhání hradu vojsky Jiřího z Poděbrad roku 1466. Jedny
z nejlépe dochovaných ženijních obléhacích prací středověku u nás.
prostor
jihovýchodní části obléhacího tábora při pohledu z velitelského stanoviště
val
obléhacího tábora
opevněné
velitelské stanoviště
Odranec
Hradbou a strmým svahem
ohraničený zhruba hektarový prostor v nivě Sázavy, dnes proťatý železniční
tratí. Hradby poté pokračují vzhůru svahem, kde se připojují k hradu.
Předpokládá se, že původně měl Odranec dvě vstupní brány, kterými procházela
cesta podél Sázavy (zároveň pravděpodobně jediná ulice městečka, podél níž byla
soustředěna veškerá zástavba). Dnes dochováno pouze torzo severní brány. Ve
snahu nad ní pozůstatky hradební věže.
Městečko Odranec při
hradu Dubá výslovně zmiňováno roku 1428, je však
zjevně starší, dost možná vzniklo již současně se stavbou hradu (13. stol.),
čemuž by odpovídala i archaická architektura dochované brány. Minimálně
v 15. stol. existoval v městečku kromě řemeslnických domků i panský
dům, neboť vdova po posledním majiteli již nesídlila na hradě, ale právě dole
v městečku. Městečko bylo pobořeno spolu s hradem roku
zbytky
hradebního zdiva na jihovýchodní straně městečka
hradba
na severovýchodní straně městečka, podél řeky
severní
brána městečka
detail průjezdu
bránou z vnější a vnitřní strany
železniční
trať protínající zříceniny městečka
severozápadní
opevnění, spojující městečko s hradem, s fragmentem hradební věže a
zřetelným příkopem
fragment
severozápadní hradby
zbytky
hranolové strážné věže v severozápadní hradbě
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Někdy se uvádí, že jižní městská brána byla
rozebrána jako zdroj stavebního kamene při stavbě železnice, avšak již na mapě
stabilního katastru z roku 1841 není – na rozdíl od severní brány i
hradební věže nad ní – zakreslena. Ani z žádných jiných pramenů, je-li mi
známo, existuje jižní brány Jednoznačně nevyplývá. Tato brána je spíše
hypotetická, vycházející z předpokladu cesty protínající město.
Literatura:
- Tomáš Durdík: Ilustrovaná
encyklopedie českých hradů (Praha 1999)
- Karel Kuča: Města a
městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 4. díl (Praha 2000)
- Jan Heřman: Z ikonografie středního Posázaví –
15. samostatná příloh časopisu Pod Blaníkem (Vlašim 2009)
Web:
- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Stará_Dubá
- hrady.cz; hrad - http://www.hrady.cz/?OID=289
- hrady.cz; Odranec - http://www.hrady.cz/?OID=547
- Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - http://www.castles.cz/hrad-stara-duba/
- pamětihodnosti.cz - http://www.pametihodnosti.cz/pamatka/314/podrobne/stara_duba_zricenina.html
- Hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - http://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_stara_duba.htm
- apsida - http://www.apsida.cz/hrady/strednicechy/okrbene/stduba/stduba.htm
- Český rozhlas Leonardo - http://www.rozhlas.cz/leonardo/historie/_zprava/hrad-ktery-je-sam-pokladem--564262
další
místa v okolí (mapa) / Posázaví / rejstříky
prosinec 2011