ZVÁNOVICKÉ ÚDOLÍ
k.ú. Černé Voděrady, Zvánovice
(Benešovská pahorkatina / Černokostelecko, Říčansko)
Zalesněné údolí na středním toku Zvánovického
potoka, severovýchodně od Zvánovic. Též Haberské údolí, Údolí mlecích kamenů. V
dolní části údolí tzv. Mlecí kameny, největší pozoruhodnost údolí. Nad nimi na
pravém břehu areál bývalého pionýrského tábora, dnes hotelu Legner, nad levým břehem
na dvou návrších (kóty 466 a 445) zajímavé skalní útvary, místní tradicí
označované jako pohanský posvátný háj či obětiště. Níže pak v údolí
chatové osady Dolina a Borka. Údolím prochází turistická značka.
plánek střední části údolí
s přibližnou polohou mlecích kamenů (červeně), lůmku, kde údajně byly
těženy (šedě), Čertova kamene (žlutě) a kamene se „studánkou″ (modře);
rekr. označuje areál dnešního hotelu Legner, v dolní části mapy silnice
Zvánovice – Černé Voděrady
žulová skalka nad cestou nedaleko
„mlecích kamenů″ (listopad 2010)
Zvánovický potok pod „mlecími
kameny″; v pozadí budovy patřící k hotelu Legner (listopad
2010)
kameníky nasekané žulové balvany
při Zvánovickém potoce pod hotelem Legner (listopad 2010)
suťový les na svazích údolí pod
osadou Borka (listopad 2010)
potůček v boční rokli
(říjen 2012)
Mlecí kameny
(nemovitá kulturní památka)
Skupina uměle vytesaných
žulových kotoučů o průměru 80 – 125 cm a výšce 30 – 70 cm v nivě potoka
(především na jeho levém břehu, částečně však i na pravém, několik i přímo
v něm) cca 100 m nad místem, kde údolí přetíná silnice ze Zvánovic do
Černých Voděrad, v místech zvaných dříve V lógru či V lískách. Další
obdobné kameny při levostranném přítoku Zvánovického potoka mezi kótami 445 a
466, cca 200 m od jeho ústí (nalezen jeden, uváděno jich zde dva až šest). V
literatuře se sporadicky objevují i další zmínky o kamenných kolech (např. v
údolí cca 2,5 km nad hlavní skupinou) toto však nemám potvrzené.
Kameny jsou nejpravděpodobněji
nedokončenými mlýnskými kameny středověkého původu (snad 13. – 16. stol.),
které měly sloužit k drcení rud. Za místo těžby kamenů hlavní skupiny se
považuje lůmek ve svahu východně od nich (viz kóta 445), místo těžby kamenů z
bočního údolí není známo. O původu a účelu kamenů se však vede řada dohad a
existuje řada dalších více či méně nepravděpodobných teorií, od údajných
rozvalin pohanské (slovanské, keltské) svatyně až po úmyslné umístění
v potoce, aby regulovaly jeho energii. Kameny objeveny v roce 1903 J.
Neumanem a V. Havelkovou. Ve 20. letech 20. stol. jich bylo mnoho rozbito při
stavbě silnice. V roce 1981, kdy zde proběhl záchranný archeologický
výzkum v souvislosti s výstavbou přilehlého pionýrského tábora, jich
bylo napočítáno 45, později se uváděl počet 27, dnes jich lze nalézt ještě
méně. Nelze vyloučit, že se některé postupně noří do bahnité půdy, spíše se
však zdá, že se stávají obětí krádeží.
zřejmě nejnápadnější skupina
kamenů pod cestou v nivě Zvánovického potoka (říjen 2012)
tatáž skupina kamenů
v listopadu 2010 a říjnu 2012 – dobře je vidět, jak se viditelnost
jednotlivých kamenů v čase mění a že jejich hledání v terénu nemusí
být vůbec snadné
jiný kámen, ukrytý pod mechem
(listopad 2010)
kameny přímo v korytu
Zvánovického potoka (listopad 2010)
kámen v bočním údolí (říjen
2012)
kóta 466
Severnější ze dvou
výrazných zalesněných levobřežních návrší. Ve vrcholové části několik pěkných
skupin žulových kamenů, nejzajímavější plochý kámen s kruhovou prohlubní v
horní ploše, ve které se celoročně drží voda. Pravidelnost prohlubně svádí k
domněnce, zda nebyla uměle upravena. Místní pověsti ho spojují s údajným
věštěním či jinými pohanskými rituály. Na jižním svahu návrší kámen s obdobnou
prohlubní, avšak z jedné strany otevřenou, tudíž bez vody. Na západní hraně
vrcholové plošiny plochý kámen, dnes rozbitý na několik kusů; kdysi snad
viklan. Severněji v západním svahu, dnes uprostřed paseky, skupina balvanů
využívaných k boulderingu, zvaných Kutnohorák, Kolíňák a Vějíř.
kámen se „studánkou″,
opředenou legendami o věštění budoucnosti v dobách pohanských (říjen 2012)
obdobná „skoromiska″na
jižním úbočí (říjen 2012)
zajímavá skupina žulových kamenů
na vrcholu návrší (říjen 2012)
rozlámaný viklan (?) na západní
hraně plošiny (říjen 2012)
boulderové balvany na západním
úbočí (říjen 2012)
kóta 445
Jižnější z levobřežních
návrší, bezprostředně nad Mlecími kameny. V severním svahu několik zajímavých
skalních stěn, v jedné malá puklinová jeskyně. Na hraně svahu východně od
těchto skalních útvarů nápadná skalka zvaná Čertův kámen, Smrtka či též
Voděradský viklan (byť mám pochybnosti, že se nikdy neviklal) - houbovitý
žulový útvar spojovaný v místní tradici s údajným pohanským obětištěm. V jižním
svahu bezprostředně nad vrstevnicovou svážnicí skalka narušená lomem - zde by
snad měl údajně být výše uvedený částečně opracovaný mlecí kámen, nepovedlo se
nám ho však nalézt. V nejjižnější části lůmku zřetelné stopy po vrtání a trhacích
pracích. Byť skalka dříve označena cedulí chráněné archeologické naleziště
(dnes vyvrácena), dle katastrální mapy již součástí vyhlášené nemovité kulturní
památky není.
lůmek, kde byly údajně těženy
mlýnské kameny (říjen 2012, listopad 2010)
Čertův kámen aliaz Smrtka (říjen
2012)
skalka s jeskyní
v severním svahu (říjen 2012)
další žulové skály
v severním svahu (říjen 2012)
hotel Legner
Areál bývalého
pionýrského tábora, vybudovaný začátkem 80. let 20. stol., v 90. letech
přebudován na hotel. Před budovou hotelu kašna označovaná jako Lesní pramen. Na
webových stránkách hotelu se o něm tvrdí, že „Ve středověku byl pramen pro
svoji kvalitu a léčebné účinky využíván dvorem císaře Rudolfa II a císařovnou
Marií Terezií. Voda byla rovněž dodávána na Zbraslavský klášter. V novodobých
dějinách byl pramen udržován a využíván místními občany. Byl velmi oblíbený
akvaristiky, protože byl jedním ze čtyř pramenů, které byly využívány pro
rozmnožování vzácných akvarijních rybek. Po komunistickém puči v roce 1948 byl
pramen postupně zapomenut. Vedení Legner Hotelu Zvánovice se dozvědělo o Lesním
pramenu zcela náhodou a okamžitě podniklo kroky k jeho znovuotevření. Bylo
pozváno několik odborníků, kteří provedli průzkum a Lesní pramen byl skutečně
objeven. Pramen byl otevřen a přiveden potrubím do areálu hotelu. Slavnostní
otevření proběhlo 16. října 2007. V současné době je Lesní pramen využíván
především návštěvníky a hotelovými a Lázeňskými hosty. Její účinky a lahodná
chuť jsou vhodné pro dodržování pitných režimů a pro celkovou detoxikaci
organismu.″ Do jaké míry je to pravda a do jaké míry pouze reklama
netuším – nikde jinde jsem o něm žádné zmínky nenašel.
hotel (listopad 2010)
„Lesní pramen″ (listopad
2010)
Zajímavosti:
Ø
Záhadologové se snaží dokázat, že kamenná kola
nejsou mlecími kameny, mimo jiné údajnou existencí totožných kamenů (kamene) na
vrcholu kopce nad údolím, kam by je logicky v případě těžby ve svahu nikdo
nekutálel (a kde měla stát údajně svatyně, při nástupu křes'tanství rozvalená).
Ani na jednom z vrcholů se mi však žádný nepodařilo najít.
Literatura:
- Hana Hlušičková a kol.: Technické památky v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku I - A-G (Praha 2002)
- Václav Vokolek, Jiří Kuchař: Esoterické Čechy,
Morava a Slezsko 8 (Praha 2007)
Web:
- hotel Lagner - http://www.legnerhotelzvanovice.cz
- cesty a památky - http://cestyapamatky.cz/kolinsko/cerne-voderady/kamenne-valce-mleci-kameny
- zpravodaj Mlýnské kameny - https://sites.google.com/site/mlynskekameny/home2223
- Naše rodina - http://www.nase-rodina.cz/article.php?clanek=621
- klub psychotroniky a ufo - http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/album/kartoteka/mzvanovice/zvanovice.htm
- rádio Impuls - http://www.impuls.cz/clanek/zahada-rozhazenych-kamenu-kolem-zvanovic/228797
- Výletník - http://www.vyletnik.cz/mistopisny-rejstrik/stredni-cechy/okoli-prahy-vychod/4877-zvanovicke_udoli_/
Okolí: Černé Voděrady
/ Havírna / Zvánovice
listopad 2010, aktualizováno říjen 2012