Praha

PETROVICE

k.ú. Petrovice (Pražská plošina / Praha)

Původně ves při Botiči, dnes městská část Prahy s rozsáhlým panelovým sídlištěm. Historické jádro na ostrohu nad pravým břehem Botiče. Zde se nalézá dvůr se zámkem, kostel a náves, pod nimi pak bývalý pivovar a (dnes již zaniklý) mlýn. Západně od tohoto historického jádra panelové sídliště z 80. let, které tvoří jeden celek se severnějším sídlištěm Horní Měcholupy. Další menší izolované sídliště, zvané Dobrá Voda (dokončeno 1992), jihozápadně od historického jádra.

Petrovice prvně připomínány v souvislosti s kostelem v nedatovaném dokumentu, který historici kladou do roku 1352. Ve 2. pol. 14. stol. v držení staroměstské patricijské rodiny Klementerů. V následujících staletích se vlastníci často střídali, po celou dobu feudalismu byly Petrovice samostatným statkem. Největší rozvoj zaznamenaly po roce 1716, kdy byl jejich majitelem František Karel Peceli z Adlersheimu. 1968 připojeny k Praze, zachovaly si však vlastní místní národní výbor. Dnes Městská část Praha - Petrovice.

znak městské části odvozen od erbovního znamení patricijské rodiny Klementerů

Historické jádro Petrovic v 1. pol. 19. stol. (archivnimapy.cuzk.cz) a dnes (www.mapy.cz). Zjevné je zejména zdvojnásobení plochy dvora a faktický zánik návsi. Severozápadně od dvora pivovar a ještě dále tímto směrem Podzámecký mlýn.

Petrovice od západu – uprostřed ve skupině stromů dvůr se zámkem a kostel (kouká špička věže), vpravo sídliště Dobrá Voda (září 2005)

pomník padlým v Edisonově ulici z roku 1922 (červenec 2010)

kostel sv. Jakuba Staršího (nemovitá kulturní památka)

Raně gotická stavba s románskými prvky. V kostele cenné fragmenty nástěnných maleb z počátku 15. stol. Kolem kostela bývalý hřbitov, na ohradní zdi tři (původně čtyři) barokní sochy světců.

Dle stavebního průzkumu vznikl ve 2. pol. 13. stol. Barokně upravován v 18. stol., kdy přistavěna sakristie (zakrývající dnes původní románské okénko) a věž, která nahradila starší dřevěnou o samotě stojící zvonici. 1910 nákladem tehdejších majitelů petrovického statku, hraběte Arnošta Emanuela Silva Taroucy a jeho choti Marie Antonie Gabriely, regotizován do dnešní podoby. Hřbitov využíván do roku 1930.

kostel sv. Jakuba Staršího od severovýchodu (březen 1998)

jižní stěna se zazděným zdobeným portálem původního vstupu do kostela z 2. poloviny 15. stol. (červenec 2010)

románské okénko ve východní stěně presbytáře, odkryté na krátko při rekonstrukci krovu sakristie v říjnu 2009, jinak skryto pod střechou (ad Petrovický zpravodaj)

hřbitovní brána se sochami světců (červenec 2010)

socha sv. Jakuba Staršího a sv. Judy Tadeáše na soklech hřbitovní brány (červenec 2010)

silně poškozená barokní socha neznámého světce na severní ohradní zdi (červenec 2010)

misijní kříž u kostela (červenec 2010)

bývalý hřbitov u kostela – několik zajímavých náhrobků (červenec 2010)

zámek č.p. 1 (nemovitá kulturní památka)

Barokní zámek stojí na hraně terasy nad levým břehem Botiče, na jižním okraji historické zástavby Petrovic. Tvoří severozápadní roh rozlehlého hospodářského dvora. Před zámkem bývala terasa a na svahu k Botiči zámecký park. Dnes vše zpustlé.

Postaven s použitím staršího zdiva tvrze (snad z 2. pol. 14. stol., přestavěna renesančně koncem 16. stol.) po roce 1716 Františkem Karlem Pacelim z Adlersheimu. Upraven ve 2. pol. 19. stol.

střední rizalit východního průčelí s – dnes ukradenou – sochou sv. Floriána (březen 1998)

západní – zahradní – průčelí zámku (srpen 2010)

rozpadající se detaily západní fasády (srpen 2010)

štuková výzdoba oken (srpen 2010)

sochařská výzdoba atiky zámku (srpen 2010)

interiéry přízemí zámku (srpen 2010)

zahradní terasa před západním průčelím zámku (březen 1998, srpen 2010)

branka z bývalého parku do dvora při jižním nároží zámku (srpen 2010)

zbytek ohradní zdi zdobený sgrafitem při jižním nároží zámku, považovaný za jediný viditelný pozůstatek staré tvrze (srpen 2010) – socha sv. Jana Nepomuckého (březen 1998) dnes již v nice není

hlavní vstupní brána dvora (červenec 2010)

severní křídlo dvora (červenec 2010)

pivovar č.p. 15

Bývalý pivovar stojí na úpatí ostrohu pod zámkem a kostelem. Vznikl pravděpodobně v 1. pol. 18. stol., snad stejně jako zámek za Františka Karla Paceliho z Adlersheimu. Ve 2. pol. 19. stol. přebudován na parostrojní provoz. Činnost skončil 1932. Areál poměrně dobře dochovaný, avšak již bez typických komínů.

starší západní část při bývalém mlýnském náhonu (červenec 2010, srpen 2010)

mladší severní křídlo pivovaru (červenec 2010)

Podzámecký mlýn

Stával na pravém břehu Botiče v sousedství pivovaru. Vznikl údajně kolem roku 1800, měl však zřejmě staršího předchůdce, neboť mlýnský náhon bývá datován do 17. stol. Až do roku 1957 sloužil jako pekárna. Někdy koncem 20. stol. zbořen, na jeho místě postavena novostavba č.p. 428, s původním mlýnem nijak nesouvisející. Dobře však v některých úsecích zachován onen 600 m dlouhý náhon, místy ohrazený mohutným náspem. Jez na Botiči byl obnoven 2006. Od mlýna se voda do Botiče nevracela přímo, ale kanál pokračoval ještě dalších 250 m. I tento úsek je místy dosud patrný, zdaleka však ne tak dobře, jako úsek bezprostředně pod jezem.