Praha

TOULCŮV DVŮR

k.ú. Hostivař (Pražská plošina / Praha)

Historický areál zemědělského dvora na návrší nad levým břehem Botiče, nad západním okrajem Hostivaře (Hostivař č.p. 32). Komplex různě starých budov, mezi nimiž i zbytek původní hostivařské tvrze. Z dalších objektů zajímavé zejména barokní stáje s klasicistními klenbami na střední řadu sedmi sloupů na jižní straně dvora. I zbytek areálu převážně barokní či klasicistní, současná podoba v podstatě odpovídá konci 18. stol. Až do výstavby sousedního sídliště Košík byl Toulcův dvůr jednoznačnou dominantou okolí. Nemovitá kulturní památka, součást památkové zóny Stará Hostivař. Někdy též nesprávně zván Tolcovský dvůr.

Prostor dnešního Toulcova dvora osídlen dle archeologických nálezů již ve 12. – 13. stol. (nálezy při jihovýchodním nároží statku). Poté se však nálezy ztrácejí, a tak zatímco někteří badatelé ztotožňují s dnešním Toulcovým dvorem již nejstarší zmínku o „dvoru v Hostivaři“ z roku 1362 (kdy ho dostal spolu s rychtou a vsí do zástavy od sázavského opata Vojtěcha rychtář Petřík z Lešťan), snad i s předpokladem kontinuity od onoho 12. stol. (kdy sem kladou sídlo nejstarších doložených majitelů Hostivaře – velmože Hroznaty a jeho ženy Přibyslavy), jiní předpokládají, že o dva roky později prvně výslovně zmiňovaná tvrz byla novostavbou „na zelené louce“ (s logickým předpokladem, že o dva roky dříve ještě nestála, neb jinak by byla v zástavní smlouvě výslovně zmiňována, a s ničím neopodstatněnou domněnkou, že tato tvrz nebyla vybudována jako součást zastaveného dvora), zatímco ještě jiní tuto tvrz lokalizují dolů do vsi a vznik poplužního dvora (s tvrzí ?) na ostrohu nad Hostivaří kladou až do 2. pol. 15. či poč. 16. stol. (1503 je již jeho existence zcela nepopiratelná, když král Vladislav potvrdil Václavu Rakovnickému zdejší majetek včetně dvora poplužního „nade vsí“ - ovšem bez zmínky o trvzi!). Po roce 1532 získává Hostivař Jan Koutský z Kostelce, spojuje všechny díly do té doby rozdělené vsi a tvrz nechává pozdně goticky přestavět (či nově vystavět?). Po roce 1577, kdy byla Hostivař připojena k majetku Pražského purkrabství, tvrz ztratila význam a byla přestavěna na sýpku. Posledním nájemcem dvora v 1. pol. 20. stol. byl František Toulec, „muž moudrý, lidumilný a v okolí oblíbený“, jehož památku zachovává jméno dvora dodnes. V 60. letech zřídil v areálu dvora Státní statek Praha velkovýrobnu krmných směsí z potravinářských odpadů, což znamenalo výraznou přestavbu některých částí a devastaci jiných. V letech 1994-2008 proběhla kompletní rekonstrukce celého dvora. Od roku 1994 sídlí v areálu několik neziskových organizací, provozujících zde společně Středisko ekologické výchovy hl. m. Prahy, zaměřené na akce pro veřejnost i pro školy – součástí jeho programu mimo jiné obnova starých lidových tradic, různé výstavy, funguje zde i „ekologická“ mateřská školka. Exteriér během dne volně přístupný.

nákres a plán celého areálu (z informačních tabulí) – na plánu červeně vyznačeno gotické zdivo, hnědě barokní, zelenomodře klasicistní; přístavby stodoly, které vznikly až v rámci rekonstrukce, na plánku vyznačeny nejsou (ke stažení nákres s popisky)

východní průčelí s hlavní branou do areálu (únor 2006)

pohled do jižní části areálu – v čele bývalá stodola (červenec 2010)

barokní budova ve střední části areálu (říjen 2009)

interiér „stájí″ - dnes přednáškové místnosti – s klasicistní klenbou (listopad 2010)

jihovýchodní část dvora někdy zřejmě za 1. republiky (ad infotabule) a dnes (říjen 2010)

„zámeček″ - klasicistní objekt na severní straně areálu, tvořící dnes administrativní zázemí Toulcova dvora - spolu s přiléhající budovou bývalé stodoly (prosinec 2005)

západní část areálu se stodolou přestavěnou na úpravnu krmiv – foto z 80. let 20. stol. (infotabule)

bývalá stodola dnes – ubytovna, mateřská školka a přednášková místnost; na druhém snímku vlevo současná dostavba, sloužící jako klubovny jezdeckého oddílu (únor 2006, říjen 2009)

tvrz

Bývalá hostivařská tvrz – později sýpka – tvoří severní a západní křídlo samostatného uzavřeného dvorce v severovýchodním rohu areálu. Jde o gotickou stavbu, její přesná datace a případné fáze výstavby se však v různých pramenech liší. Patrová stavba se zaobleným severozápadním rohem obsahuje několik klenutých místností v přízemí severního křídla, krásné trámové stropy (pravděpodobně až z doby přestavby na sýpku) a zbytky středověkých interiérových omítek. V jižním průčelí pozdně gotický až gotickorenesanční portál (dnes zazděný) z 16. stol. Pod objektem je dvoupatrové sklepení – spodní patro je tesané ve skále, má dva lochy (v jednom vodní jímka) a směrem k severu z něj vychází dnes zavalená podzemní chodba. Gotické zdivo - zřejmě pozůstatek původního opevnění - je obsaženo, byť navenek neviditelné, i v sousedních budovách „dvorce″, jak je patrné z celkového plánku areálu.

V objektu dnes malá expozice „vývoj života a civilizace″ a výstavní prostory - přístupné v době pořádání výstav či na požádání.

plán přízemí tvrze (s vyznačenými pravděpodobnými dvěma fázemi gotického zdiva – ad Encyklopedie českých tvrzí) a sklepů (ad architektonická studie areálu)

sýpka–tvrz v 80. letech 20. stol. ? (ad Hrady zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku) a dnes (říjen 2009)

pozdně gotický portál v jižním průčelí tvrze (listopad 2010)

severozápadní zaoblené nároží a severní strana tvrze (listopad 2010)

malý dvorek v severovýchodní části areálu; vlevo východní křídlo tvrze (listopad 2010)

výstava „Vývoj života a civilizace″ (únor 1999)

horní sklep (listopad 2012)

dolní sklep (listopad 2012)

jižní loch s jímkou na vodu (listopad 2012)

chodba vycházející z dolního sklepa k severu (listopad 2012)

pozemky kolem dvora

K Středisku ekologické výchovy patří i 8,5 ha pozemků západně a severozápadně od dvora. Tvoří pestrou mozaiku různých biotopů – starý sad, louka, pole, svahový a lužní les, mokřad. Sad je pozůstatkem tzv. Švehlovky (Švehlova sadu), vysázené zde roku 1936 na ploše 1,7 ha „okresním sdružením republikánského dorostu“ (160 třešní a 17 hrušní) a pojmenované po nedávno zemřelém významném politikovi, hostivařském rodákovi Antonínu Švehlovi. Celý areál je během dne volně přístupný, návštěvníkům zde slouží řada informačních tabulek. Součástí areálu též kopie slovanské podzemnice a ukázkový chov starých plemen hospodářských zvířat, zvaný „Noemova archa“.