Praha

NA BERÁNKU

k.ú. Zbraslav, dříve Záběhlice; Jíloviště (Brdská vrchovina / Praha, Mníšecko)

Zalesněné návrší na jižním okraji Zbraslavi (364 m n.m.), fakticky poslední skutečný kopec brdského hřebene. Též Na Baních. Vrcholová část v oboře.

Zbraslavský lom

V severovýchodním úbočí ohromný činný kamenolom, v němž se těží vyvřelé horniny starohorního stáří - andezity a ryolity. Místy patrné tektonické porušení hornin, vyplněné mladšími minerály - kromě křemene a kalcitu též místní zvláštností, borokřemičitanem axinitem. Lze zde objevit i tzv. aglomerátové tufy, kdy v jemně zelenošedé sopečné hmotě jsou chaoticky uloženy útržky světlejších hornin. Částečně též ordovické břidlice. Kdesi v lomu údajně pár desítek metrů dlouhá štola, vybudovaná jako náhradní zimoviště pro netopýry za starší štolu zničenou v rámci těžby. Z horní hrany lomu zajímavé výhledy do údolí Vltavy a na protější vrchy v čele s Hradištěm.

Dnešní lom vznikl v roce 1947 spojením sedmi menších lomů z počátku 20. stol. (od 20. let strojní zpracování kamene) Dnes jeden z největších producentů drceného kameniva (“štěrku“) u nás. Ve východním úbočí vrchu (jižně od kamenolomu) další, menší a dnes již opuštěné lomy.

bývalé radiokomunikační středisko

Objekt se dvěma malými strážními věžičkami na severním vrcholu kopce, dnes téměř na hraně lomu, tvořil administrativní a technické zázemí středovlnného vysílače, postaveného zde v letech 1953-55. Dvě 60 m vysoké antény již neexistují. Kromě rozhlasového vysílání sloužila stanice i k rušení vysílání Svobodné Evropy (zde umístěná rušička Tesla KRV 1 dnes v expozici poštovního muzea ve Vyšším Brodě). Dle některých teorií odtud koncem roku1968 vysílala okupační vysílačka Vltava (pravděpodobnější je však verze, že vysílačka byla umístěna ve východním Německu). Těsná blízkost lomu neumožňovala rozvoj areálu, a proto byl koncem 80. let vysílač přemístěn nad Lipence (viz Cukrák). Nepřístupné.