HAVLÍČKOVY SADY

k.ú. Vinohrady (Pražská plošina / Praha)

Park v členitém terénu nad pravým břehem Botiče na pomezí Vinohrad a Vršovic, známější pod označením Grébovka. Výměra 11. ha. Park se rozkládá se jak v nivě Botiče, tak na uměle upravené náhorní plošině a v přilehlém údolíčku; výškový rozdíl mezi nejníže a nejvýše položenou částí parku je více než 40 metrů. V areálu parku se nachází několik objektů – v centru na hraně náhodní plošiny Gröbeho vila č.p. 58, nedaleko ní severovýchodně zahradní pavilon č.p. 2188, na severním okraji parku stavení č.p. 59 a při Botiči v jihovýchodní části objekt Dolní Landhausky č.p. 60. Skleníky, které stály v nejsevernější části parku a později sloužili jako Vivárium (též nesly č.p. 59) zanikly; na jejich místě dnes hřiště.

Park velice různorodý charakter.  Rovinaté partie v jihozápadní části při Botiči a severovýchodně od Gröbeho vily, stejně jako údolíčko v západní části mají přírodně krajinářský charakter se solitérními stromy, loučkami a promenádními cestami, bezprostřední okolí Dolní Landhausky a Gröbeho vily má podobu terasovité renesanční zahrady, členitá severovýchodní část je laděna romanticky – s jezírkem, zákoutími skrytými v hustých křovinách tisu, umělou jeskyní a dokonce betonovými pařezy, jejichž „kořeny“ tvoří schody na cestičkách. Strmý svah pod Gröbeho vilou pokrývá vinice. Součástí parku i několik hřišť. V parku roste na 120 druhů dřevin, mimo jiné sloupovitý jinan dvoulaločný, dřípený dub cer, tis červený se zkrácenými jehlicemi (varieta Adpressa), korkovník amurský, kaštan jedlý, topol balsámový, borovice ohebná a Schwerinova, převislý jasan ztepilý, břestovec západní, dřezovec trojtrnný, šácholán Soulangeův, svitel latnatý, různé druhy javorů, jírovců, cypřišků. A také krásné exempláře běžnějších druhů stromů, například platanů. Park je ohrazen zdí se šesti vstupními branami; na straně od Botiče zeď chybí.

Park se rozkládá v prostoru bývalých usedlosti Dolní a Horní Landhauska, Větrovka a části pozemků dalších okolních usedlostí, zejména západněji ležící Vondračky. Vinice se v těchto místech rozkládaly pravděpodobně již ve 13. stol. Usedlosti Dolní a Horní Landhauska vznikly nejpozději na počátku 17. stol.; tehdy byly nazývány Halířovský grunt. Jméno Landhauska získaly po třicetileté válce, kdy patřily pražským jezuitům a sloužily jako příbytek nemocných a přestárlých členů řádu („landhaus″ = venkovský dům). Poč. 19. stol., kdy byly v držení Františka Václava Pachty z Rájova, byly nazývány též Pachtův dvůr. K historii usedlosti Větrovka (Witrowka) se mi podařilo nalézt pouze to, že kolem poloviny 19. století byla připojena k sousední usedlosti Hamáčkové a následně, ještě před zakoupením pozemků Moritzem Gröbem, byla zbořena. Podnikatel Moritz Gröbe zde postupně skupoval pozemky od konce 60. let. Krom výše zmíněných usedlostí byly v prostoru dnešní Grébovky v té době jen pole, vinice, pár drobných luk a menší zahrada při Dolní Landhausce. Moritz Gröbe nechal na původně svažité pozemky navézt 60.000 fůr horniny ze stavby nedalekého Vinohradského tunelu, na jehož budování se podílel, čímž vznikla zarovnaná náhorní terasa, na níž dnes stojí Gröbeho vila, a prudký svah vinice. Ty byly překryty ornicí ze skrývky pro stavbu Hlavního nádraží, načež zde Gröbe nechal v letech 1871 – 1888 vybudovat park s několika objekty. Na vytvoření parku se podíleli zahradní odborníci, jako Rudolf Vácha z Hluboké nad Vltavou či Menzer a Pertold z Drážďan. Objekty byly stavěny dle návrhů Antonína Barvitia a Josefa Schulze ve spolupráci s dalšími umělci. Gröbe sám se vytváření a úprav projektů aktivně účastnil. Po Gröbeho smrti (1891) zde nějaký čas jeho dědici provozovali zahradnictví a park byl nakrátko za vstupné zpřístupněn i veřejnosti. Od roku 1902 pak měla vilu i park pronajatý arcivévodkyně Alžběta Marie Rakouská s manželem. V roce 1905 vykoupila celý areál vinohradská obec, na počest novináře Karla Havlíčka Borovského ho pojmenovala Havlíčkovými sady a v květnu následujícího roku ho zpřístupnila veřejnosti. V roce 1927 si pronajala skleníky Akvaristická společnosti Leknín v Praze a přeměnila je na malou zoologickou zahradu nazvanou Vivárium. 14. února 1945 dopadlo během spojeneckého bombardování do parku několik zápalných bomb a park i vilu vážně poškodilo. V 50. letech došlo k obnově vily i parku (poškozené skleníky včetně Vivária byly zbořeny). Ve 2. polovině 20, stol. park převážně chátral, takže na sklonku milénia byla většina parkových objektů (Grotta, jezírko, Viniční altán, Pavilón) ve zcela dezolátním stavu na pokraji zániku. V letech 2002 – 2014 proběhla celková rekonstrukce areálu, která získala ocenění Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro.

Park včetně parkových objektů (Grotta, terasy…), avšak mimo vinici, v denních hodinách volně přístupný.

Areál je součástí městské památkové zóny Vinohrady – Žižkov – Vršovice. Celý areál s výjimkou č.p. 59 je též nemovitou kulturní památkou.

severní brána parku s  domkem pro ostrahu parku, nově vybudovaným v roce 2004 (leden 2021)

severovýchodní partie parku (leden 2021)

parková lampa s rozcestníkem (leden 2021)

parter s kamennou balustrádou před Gröbeho vilou (leden 2021)

severozápadní brána parku (leden 2021)

drobná stavbička při severozápadní bráně (leden 2021)

rozcestí v severozápadní části parku (leden 2021)

betonové pařezy – nevím, zda vznikly současně s parkem, nebo jsou mladší, určitě existovaly již roku 1910 (leden 2021)

betonové kořeny, sloužící jako schody a obrubníky (leden 2021)

umělé jezírko v severozápadní části parku; plošina nad jezírkem, kdysi s výhledem na vilu, je po jedné z Gröbeho dcer nazývána Klotyldina výšina (leden 2021)

kresba jezírka z počátku 20. stol. s jakousi věží v pozadí; snad jde o rozhlednu, někdy též v parku zmiňovanou (z knihy Grébovka – Zelená perla Královských Vinohrad)

lávka u jezírka (leden 2021)

betonové zábradlí připomínající dřevěné kůly sice vychází z podoby pařezů a kořenů, ale je novodobé, vzniklo až při rekonstrukci po roce 2002; zda jde o úplný novotvar nebo navazuje na nějakou doloženou historickou podobu parku nevím (leden 2021)

partie v okolí jezírka před rekonstrukcí, s poškozeným železným nevkusně umístěným zábradlím (květen 2004)

tisové houští při západním okraji parku – krom klasických tisů červených jsou zde i keře variety ´Adpressa´ (leden 2021)

tis červený ´Adpressa´ s krátkými jehlicemi (leden 2021)

kašna v severozápadní části parku; vlevo při ní na jedné z laviček pamětní destička, připomínající zpěváka Petra Muka (leden 2021)

partie v západní části parku (leden 2021)

severnější ze západních bran parku; lípa před bránou, po jedné z Gröbeho dcer nazývaná lípou Mariinou, vysazena údajně roku 1875, byť na ten věk mi přijde poměrně malá (leden 2021)

jižnější ze západních bran parku (leden 2021)

jižní partie parku v nivě Botiče (leden 2021)

dětské hřiště v jihovýchodní části parku (leden 2021)

východní brána parku (leden 2021)

Dolní Landhauska č.p. 60

Dvoupatrová novorenesanční budova s bohatě zdobeným průčelím, chronogramem datovaná do roku 1871, stojí v jihovýchodní části Havlíčkových sadů v nivě Botiče. Postavena je ve svahu, takže při pohledu ze severu působí pouze jako patrová. Ze západní i východní strany na usedlost navazují bohatě zdobené terasy s vnitřními prostory (vesměs nepřístupnými) a schodišti propojujícími horní a spodní část terasovité zahrady.

Vilu v současné podobě nechal vybudovat na počátku 70. let 19. stol. Moritz Gröbe. Většinou se předpokládá, že jde o novostavbu na místě zbořené usedlosti Dolní Landhauska, ale vzhledem ke shodě polohy i půdorysu jde o jediný objekt v Havlíčkových sadech, u něhož lze připustit i přestavbu původního objektu.

vila v parku při pohledu z Bertiny terasy při Gröbeho vile (leden 2021)

vila Dolní Landauska (leden 2021)

portál Dolní Landhausky s pamětní deskou výstavby (leden 2021)

výzdoba fasády Dolní Landhausky (leden 2021)

západní terasa (leden 2021)

východní terasa (leden 2021)

terasa před rekonstrukcí (květen 2004)

jeden ze dvou reliéfů s iniciálou Gröbeho na východní terase (leden 2021)

průchody a okénka v interiéru východní terasy (leden 2021)

vinice

Vinice (1,7 ha) je rozložena na strmém svahu (jedné z nejsvažitějších poloh v Praze) pod Gröbeho vilou. V západní části vinice stojí v dominantní poloze dřevěný viniční altán s vyřezávanými konstrukčními prvky (dnes vinárna a galerie). Ve východní části vinice se nachází menší vinný sklep. S terasou Gröbeho vily, do níž byl vestavěn domek strážce vinice, je vinohrad spojen dvouramenným schodištěm. Celková kompozice vinice a vily připomíná italská renesanční venkovská sídla.

Vinice vznikla jako součást parku na svahu, kde bývaly vinice již od středověku, avšak který byl výrazně změněn navážkou na přelomu 60. a 70. let 19. stol. Je jedinou pražskou vinicí, která přečkala celé 20. století, byť dvakrát stála také těsně před zrušením (1926, konec 80. let). Roku 1993 byla velmi zanedbaná vinice obnovena. Vzhledem k tomu, že je součástí památkově chráněného areálu, výběr a koncepce pěstování révy se přibližují historickému vedení révy (na celé ploše vinice se uplatňuje tzv. svislý kordon - vertiko, který v mnohém připomíná historické vedení „na hlavu″). Obnova vinice je spojena se jménem vinohradníka Antonína Tučka († 2011). V letech 2002 – 2004 proběhla kompletní rekonstrukce Viničního altánu, který v té době připomínal spíš jen ruinu (všechny dřevěné prvky musely být nahrazeny replikami), a zároveň byly pod úrovní terénu vybudovány nové prostory. V roce 2009 byl ve východní části vinohradu vybudován vinný sklípek. Současná produkce vinice je kolem 12 tun hroznů.

V současné době je oficiálním názvem vinice i viničné trati Grébovka. Dříve byla nazývána městskou či Primátorskou vinicí. Označení „Primátorská″ upomínalo údajně na zvyk odevzdávat první vinné hrozny z vinice spolu s přípitkem pražskému primátorovi; tato tradice se udržovala až do roku 1954. Také však mohlo souviset se skutečností, že až do roku 1938 nešlo víno z této vinice do volného prodeje, ale bylo využíváno výhradně při slavnostních příležitostech na pražské radnici.

celkový pohled na vinici (leden 2021)

detaily vinohradu (leden 2021)

starý vinný lis, umístěný ve východní části vinohradu (leden 2021)

viniční altán dle projektu Josefa Schulze (leden 2021)

Gröbeho vila č.p. 58

Obdélná volně situovaná dvoupatrová novorenesanční stavba s valbovou střechou uprostřed parku, v dominantní poloze na hraně strmého svahu nad vinicí. Vila je obklopena terasou s kamennou balustrádou, zvanou (po jedné z Gröbeho dcer) Bertina terasa; z ní krásný výhlede na část Prahy v údolí Botiče (Vršovice, Nusle), zalesněné návrší Bohdalec – Tyršův vrch a zástavbu Pankrácké pláně.

Vila postavena v letech 1871 - 74 podle návrhu architekta Antonína Barvitia. Interiéry navrhoval Josef Schulz. O plastickou výzdobu interiérů se postaral sochař Detema, fresky na fasádě jsou dílem vídeňského malíře Kuglera. Před první světovou válkou sídlil ve vile Agronomický ústav české techniky, za první republiky Vysoká škola zemědělská a lesnická, v roce 1937 zde byla zřízena „Baxova domovina dětských zájezdů″ pro přechodné ubytování mimopražské mládeže při návštěvě hlavního města. Od roku 1939 zde sídlila německá mládežnická organizace Hitlerjugend, konkrétně říšské učiliště Hitlerjugend pro vzdělávání vedoucích kádrů. Budova byla velmi vážně poškozena po náletu v únoru 1945 (interiér v podstatě zničen, zůstaly jen zdi), obnovena byla až roku 1953 architektem Pavlem Smetanou. Ve druhé polovině 20. století sloužila jako Ústřední dům pionýrů a mládeže Julia Fučíka (později Institut dětí a mládeže). Od roku 2001 v pronájmu CEELI Institutu - obecně prospěšná společnosti pro postgraduálního vzdělávání právníků ze zemí bývalého východního bloku, která v letech 2003 – 2007 zajistila kompletní rekonstrukci vily. Terasa volně přístupná.

vila s Bertinou terasou, usazená na horní hraně vinice (leden 2021)

exteriér Gröbeho vily (leden 2021)

průčelí vily (květen 2004, leden 2021)

výzdoba východní fasády vily (leden 2021)

výzdoba jižní fasády vily (leden 2021)

výzdoba balkónových portiků na jižní straně vily (leden 2021)

detail výzdoby východnějšího z jižních portiků (leden 2021)

Bertina terasa s výhledem do údolí Botiče a na Pankráckou pláň (leden 2021)

Pavilon č.p. 2188

Trojkřídlá přízemní budova v sousedství Gröbeho vily. Jižní a západní křídlo tvoří historická hrázděná konstrukce. Jižní křídlo (průčelí) se třemi rizality („věžemi″); na nich umístěny původní lunety, originální nástěnné malby dochovány i v interiéru. Interiérové malby pocházejí ze dvou různých etap - u starších maleb (v západní a východní věži puttiové hrající karty, divadlo, střílející do terče apod.) je uvažováno o autorství Adolfa Liebschera, mladší malby (především ve střední věži; historické, romantické nebo groteskní postavy) lze charakterizovat jako expresivní secesi německé provenience; autor neznámý. Malby jsou považovány vzhledem k míře dochovalosti za unikát. Východní křídlo je novostavba – celoskleněná konstrukce na ocelových nosnících.

Stavba byla postavena jako herna s kulečníkem (v západním křídle) a lukostřeleckou střelnicí (v později zbořeném východním křídle) dle projektu Josefa Schulze; přímo na stavbě je dochována datace 1881. Roku 1919 zde péčí francouzské vojenské mise v Praze a pod patronací generála Pellého zřízeny moderní jesle, zvané „Francouzské“ (oficiálně „Jesle generála Pellé″); měla dvě oddělení, jedno pro kojence od 6 týdnů do roku a půl, druhé pro děti od 3 do 6 let. Při přestavbě roku 1927 bylo mimo jiné východní křídlo nahrazeno novostavbou, Jako jesle sloužila budova i po 2. světové válce. Další stavební úpravy postupně stíraly původní ráz budovy. Po ukončení provozu jeslí zde snad na nějakou dobu restaurace (informace se rozcházejí), pro špatný technický stav budovy však později již jen sklady a objekt velmi zchátral. Někdy ve druhé polovině 20. století bylo též opět zbořeno východní křídlo a nahrazeno jakýmsi provizoriem. Na základě stavebněhistorického průzkumu, který objevil, že většina původních prvků včetně unikátních nástěnných maleb v interiéru je dochována, byl objekt roku 2002 jakožto „vynikající dílo drobné architektury neorenesančního charakteru se zachovalými prvky exteriéru a interiéru včetně malířské výzdoby, tematicky rozvíjející původní poslání objektu″ prohlášen kulturní památkou (v původním výčtu chráněných prvků areálu Havlíčkových sadů z roku 1964 chyběl) a v letech 2007-2009 proběhla kompletní rekonstrukce do původní podoby. Autorem projektu rekonstrukce, stejně jako v té době dostavěného nového východního křídla, je architekt Jiří Javůrek (ateliér SGL projekt). V západním křídle byl obnoven kulečník, objekt dnes slouží jako kavárna.

jižní průčelí Pavilonu s „věžemi″ (leden 2021)

lunety na jižní straně „věží″ (leden 2021)

Pavilon od severu; vpravo kuželna (leden 2021)

lunety na severní straně prostřední „věže″ (leden 2021)

kuželna – západní křídlo Pavilonu (leden 2021)

nově postavené východní křídlo Pavilonu (leden 2021)

dům č.p. 59

Trojkřídlý dům stojí na severním okraji parku, při Rybalkově ulici. Pod objektem rozsáhlé sklepy, které pravděpodobně sloužily jako vinné sklepy pro zdejší vinohrad.

Budova vznikla pravděpodobně spolu s dalšími objekty areálu ve 2. pol. 19. stol., byť se nikde výslovně neuvádí. Původně šlo o hospodářské budovy Grébovky, později zde kanceláře, dnes byty. Sklepy v současné době slouží jako degustační vinárna.

Objekt je často nazýván Horní Landhauskou, byť s historickou usedlostí toho jména má společné pouze číslo popisné; Horní Landhauska stávala v prostoru těsně před dnešní Gröbeho vilou.

č.p. 59 od jihu; z parku (leden 2021)

západní průčelí se třemi nově vybudovanými garážemi (leden 2021)

pohled od severu, z Rybalkovy ulice (leden 2021)

Grotta

Umělá skála na severozápadním okraji parku pod ulicí U Havlíčkových Sadů. Cihlová stavba s omítkou imitující přírodní skálu uzavírá amfiteátr, do kterého se otevírá lodgiovou salou terrenou. Uvnitř „jeskynní“ bludiště s množstvím různých průchodů, výklenků a okének. Na vrcholu skály vyhlídková terasa a empírová brána. V amfiteátru Neptunova kašna se sochou Neptuna (dle restaurátora Adamce nejde o Neptuna, ale o Tritona) od Bohuslava Schnircha. Podle ní byla Grotta nazývána též Neptunovou jeskyní.

Grotta vznikla současně s celým komplexem Havlíčkových sadů v 70. letech 19. stol. Autorem návrhu byl Antonín Barvitius. Byla údajně nejoblíbenějším místem Moritze Gröbeho v celém areálu. Během 1. pol. 20. stol. a krátce ještě i po 2. světové válce zde byla restaurace s tanečním parketem. V letech 1921-23 zároveň sloužila jako astronomická pozorovatelna nedávno předtím založené České astronomické společnosti. V letech 1973-75 byla Grotta rekonstruována, rychle však opět velmi zpustla, takže koncem 20. stol. musel být z bezpečnostních důvodů celý objekt oplocen a uzavřen. Kompletní rekonstrukce podle návrhu architekta Jiřího Javůrka (SGL projekt) v letech 2010-11. Roku 2014 pak byla zpět umístěna i socha Neptuna, respektive její kopie od Vojtěcha Adamce, kterýžto akt je považován za dokončení rekonstrukce Havlíčkových sadů.

Volně přístupná.

umělé skály – cihly a cementová omítka (leden 2021)

průchody v umělých skalách (leden 2021)

umělé jeskyně (leden 2021)

v některých zákoutích „skal″ se skrývají lavičky (leden 2021)

brána na terasu v horní partii skal (leden 2021)

vyhlídková terasa (leden 2021)

pohled z vyhlídkové terasy do amfiteátru s Neptunovou kašnou (leden 2021)

střední etáž Grotty(leden 2021)

sál na střední etáži Grotty (leden 2021)

unikátní fotografie z doby, kdy Grota sloužila jako astronomické pozorovací stanoviště

amfiteátr s lodgií (leden 2021)

amfiteátr a sala terrena před rekonstrukcí (květen 2004)

Neptunova kašna (leden 2021)

Neptunova kašna před rekonstrukcí (květen 2004)

kopie sochy „Neptuna″, sloužící jako vodotrysk; originál byl původně polychromovaný (leden 2021)

Zajímavosti, poznámky:

Ø Není známo, proč došlo k prohození popisných čísel – Gröbeho vila stojící v místech bývalé usedlosti Horní Landhauska nese popisné číslo 58, které původně patřilo usedlosti Větrovka, zatímco objekt stojící v těsném sousedství zaniklé Větrovky nese původní číslo popisné Landhausky (totéž číslo – 59 - nesly dle dochovaných plánů i skleníky, stojící přímo na místě Větrovky). Snad toto je příčinou, proč je objekt č.p. 59 často (dnes dokonce oficiálně) označován jako Horní Landhauska, třebaže s historickou usedlostí tohoto jména nemá nic společného. Každopádně, jméno Horní Landhauska se na objekty v severním cípu Grébovky přesunulo celkem záhy, najdeme ho již na mapě z roku 1905. Ovšem ne důsledně, na některých mapách z 1. pol. 20. stol. lze toto jméno najít přiřazené ke Gröbeho vile.

Ø V literatuře lze objevit často opisované tvrzení, že vinice vznikla v místech zavezeného lomu. Ovšem na katastrální mapě z roku 1841 je v místech dnešní vinice … vinice! Nelze vyloučit, za ty necelá tři desetiletí do zavážení pozemků zde nějaký lom vznikl, ale spíše se zdá, že byla zavezena pouze starší vinice.

Ø Tradice odevzdávání prvního hroznu z vinice pražskému primátorovi vznikla údajně již roku 1909. V té době však Vinohrady, jímž vinice patřila, nebyly ještě součástí Prahy. Proč byl tedy hrozen odevzdáván pražskému primátorovi? Nebo jde o neustále opisovanou chybu a tradice ve skutečnosti vznikla až později?

Ø Stejné betonové pařezy a „kořenové″ schody jako na Grébovce jsou i v Thomayerových sadech v Libni, které vznikly počátkem 20. stol.

Ø Na mapě z roku 1916 je park nazýván Husovy sady (!), za nacistické okupace pak Gröbepark (poněkud paradoxně vzhledem k faktu, že Moritz Gröbe byl Žid).

Ø Do založení Zoologické zahrady v Troji (1931) bylo Vivárium na Grébovce (oficiálně Vivárium Leknín) největší sbírkou cizokrajných zvířat v Praze. Byly zde umístěny tropické ryby, želvy, krokodýli, aligátoři, klokani (které získal fotbalový klub Bohemians na zájezdu do Austrálie), makaci, lvice, medvědi či papoušci. Po zničení Vivaria náletem v únoru 1945 byla přeživší zvířata převezena do Troji.

Ø V seznamu kulturních památek byl uveden též obraz Vojtěcha Tittelbacha Průmysl, umístěný v Gröbeho vile. Roku 1997 byla jeho památkové ochrana zrušena s odůvodněním, že obraz nemá výraznou výtvarnou hodnotu, za kulturní památku byla prohlášena v minulém období výhradně z politických důvodů.

Ø Druhá kopie sochy Neptuna z Havlíčkových sadů se nachází v areálu zámku Třebotov. Socha se totiž v 90. letech ztratila a nalezena byla po dlouhém pátrání právě na zámku v Třebotově. Přestože ji majitel zakoupil v dobré víře, za úplatu ji vrátil a náhradou dostal jednu ze dvou zhotovených kopií. Originál je v současné době umístěn na Novoměstské radnice, předpokládá se jeho uložení v lapidáriu Národní galerie.

Literatura:

- Josef Hrubeš, Eva Hrubešová: Grébovka – Zelená perla Královských Vinohrad (Praha 2005)

- Božena Pacáková-Hošťálková a kol.: Pražské zahrady a parky (Praha 2000)

- kol.: Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Praha 1999)

- Dalibor Prix a kol.: Umělecké památky Prahy – Velká Praha M/Ž (Praha 2017)

- Radana Vítková: Prahou za vínem (Praha 2020)

- Jiří Koťátko: Pražské usedlosti (Praha 2001)

Web:

- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Havlíčkovy_sady

- Encyklopedie Prahy 2 - https://encyklopedie.praha2.cz/park/30-havlickovy-sady

- Portál Prahy 2; projekt revitalizace - https://m.praha2.cz/Revitalizace-Havlickovych-sadu-2002-2013.html

- Portál Prahy 2; revitalizace sadů z pohled památkářů - https://m.praha2.cz/Revitalizace-Havlickovych-sadu-z-pohledu-pamatkaru.html

- e-ARCH - https://www.earch.cz/cs/pavilon-grebovka-vyznam-pavilonu-jeho-historie-pruzkumy

- oficiální turistický portál Prahy - https://www.prague.eu/cs/objekt/mista/464/grebovka-havlickovy-sady

- kudy z nudy - https://www.kudyznudy.cz/aktivity/havlickovy-sady-na-vinohradech-park-grebovka

- SGL projekt; rekonstrukce Grotty - http://www.sglprojekt.cz/cs/grotta

- SGL projekt; rekonstrukce Pavilonu - http://www.sglprojekt.cz/cs/pavilon-havlickovy-sady-2

- Sklep Grébovka - http://www.sklepgrebovka.cz/o_vinarstvi.html

- databáze ZOO - http://www.wzd.cz/zoo/EU/CZ/+cz_praha-viv.htm

- ČT24; dokončení rekonstrukce parku - https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/1073649-grebovka-je-po-dlouhych-letech-kompletne-opravena

- ČT24; socha Neptuna - https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/1496468-pribeh-zmizele-a-znovu-nalezene-sochy-a-jednoho-historickeho-omylu

- portál hl. m. Prahy; rekonstrukce Gröbeho vily - https://www.praha.eu/jnp/cz/co_delat_v_praze/volny_cas/grebovka_bude_pristupna_i_verejnosti.html

- památkový katalog - https://www.pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/vila-grebovka-s-kuzelnou-a-strelnici-a-vila-dolni-landhauska-152270

další místa v okolí (mapa) / Praha / rejstříky

leden 2021