KUNRATICKÝ LES

k.ú. Kunratice, Chodov / dříve Záběhlice, Michle, Krč / dříve Dolní Krč (Pražská plošina / Praha)

Lesní celek (284 ha, nejvyšší bod 310 m n. m.) v jižní části Prahy, obklopený zástavbou Roztyl, Chodova, Kunratic, Krče a areálem depa Kačerov (respektive Jižní spojkou). Západní okraj je ohraničen Kunratickým potokem, na jihu u Kunratic překračuje les výrazněji i na jeho levý břeh. Pravý břeh potoka lemují strmé skalnaté svahy otevřené několika bývalými lomy porostlé vesměs zakrslou doubravou. Východní část lesa je převážně plochá, rozčleněná jen několika vesměs bezvodými roklinami, vybíhajícími z údolí Kunratického potoka; největší z nich, přetínající fakticky celý Kunratický les (a jediná se stálým vodním tokem, nepočítaje krátký potůček u Urešovy studánky) je rokle Roztylského potoka.

V nejjižnější části lesa pozůstatky Nového hradu a husitského obléhacího tábora. Na severním okraji lesa těleso přeložené železniční trati Vršovice - Krč s viaduktem. V prostoru lesa hustá síť vycházkových cest různé kvality od asfaltek až po lesní pěšiny a řada odpočinkových altánů, ve střední části lesa oficiální piknikové místo. Několik upravených studánek. Z pozoruhodných stromů možno jmenovat skupinu památných dubů při východním okraji lesa, skupinu metasekvojí čínských v údolí Kunratického potoka pod Dolním mlýnem, několik sekvojovců obrovských (bývalá lesní školka v severní části lesa, zahrada bývalé kunratické hájovny) a poblíž rybníka Labuť chráněný jilm.

Rozlehlý lesní celek mezi Horní Krčí a Kunraticemi je zcela zřetelně zakreslen již na Müllerově mapě Čech z roku 1720. Na pozdějších přesnějších mapách je vidět, že les byl již v té době obdobného rozsahu jako dnes, pouze pozemky při hornoroztylském sídlišti byly zalesněny až v 20. stol. Nejpozději v průběhu 19. stol. se stává Kunratický les oblíbeným výletním místem Pražanů; v té souvislosti postupně v průběhu 2. pol. 19. a 1. pol. 20. stol. vzniká na okraji lesa několik výletních restaurací (Za větrem, dnes zaniklá Hájenka, Dolní mlýn, Na tý louce zelený, U krále Václava; jako převážně výletní restaurace v té době funguje i původně formanská krčma U Labutě). V průběhu 20. – 60. let 20. stol. byl vlastnicky rozdělený les postupně soustředěn v majetku města Prahy.

Od roku 1988 je západní část Kunratického lesa chráněna jako přírodní památka (původně chráněný přírodní výtvor) Údolí Kunratického potoka. Chráněné území o výměře 152 ha zahrnuje i skály a srázy nad pravým břehem Dolnomlýnského rybníka. Důvodem ochrany je přirozený meandrující tok v lesních porostech přirozené skladby. Z botanického hlediska je (nepočítaje Mlýnské skály, ležící již mimo zde popisované území) zajímavá zejména malá sprašová plocha proti restauraci Na tý louce zelený, kde lze nalézt např. bělozářky či třemdavy. Pozoruhodné jsou též porosty zakrslých doubrav.

Z geologického hlediska představuje údolí Kunratického potoka souvislý profil mořskými usazeninami pražské pánve svrchních starohor (štěchovická skupina) a spodního ordoviku (třenické souvrství, klabavské souvrství, šárecké souvrství, dobrotivské souvrství, libeňské souvrství, letenské souvrství). Starohorní jílovité a prachovité břidlice lze nalézt zejména na jižním úbočí ostrohu Nového hradu, ale též na protějším levém břehu potoka pod Kunraticemi. Nejlepší profil nejstaršími vrstvami ordoviku je odkryt v šíjovém příkopu Nového hradu. Černé až šedé roubíkovitě se rozpadající písčité břidlice šáreckého souvrství lze nalézt zejména v přirozených výchozech v okolí Kunratické hájovny. Ve svazích naproti restauraci Na tý louce zelený se nacházejí horniny dobrotivského souvrství – jižněji nečetné výchozy bělošedých skaleckých křemenců, severněji pak šedé droby a ještě severněji černé jílovité břidlice. Žlutavé řevnické křemence jsou nejlépe pozorovatelné ve dvou opuštěných lomech jihovýchodně od Thomayerovy nemocnice. Těžily se tu jako stavební kámen a na výrobu pražské dlažby ještě těsně po 1. světové válce. Spolu s nimi zde jsou šedé břidlice libeňského souvrství, ale znovu i břidlice dobrotivského souvrství (geologická stavba je v těchto místech díky vrásnění obzvláště komplikovaná). Nejmladší horniny popisované oblasti – drobové břidlice, drobové pískovce a droby letenského souvrství – lze potkat zejména v okolí rybníku Labuť, mimo jiné v zářezech lesních cest či v břehu potoka.

výchozy starohorních jílovitých a prachových břidlic při levém břehu potoka pod Kunraticemi (říjen 2010)

skupina metasekvojí čísnkých v nivě Kunratického potoka (srpen 2010)

pod ostrožnou Nového hradu (srpen 2015, únor 2018)

„lávka‟ pod Novým hradem (únor 2018)

meandrující Kunratický potok (listopad 2005, říjen 2010)

cesta údolím potoka (listopad 2005, říjen 2010)

altán v údolí Kunratického potoka (říjen 2010)

střední část Kunratického lesa při pohledu od východu (říjen 2010)

křemencové lomy (říjen 2010)

odvaly v okolí lomů (listopad 2005)

na horní hraně lomů (říjen 2010)

jedno z bočních údolí (říjen 2010)

kyselé doubravy (říjen 2010)

dubová pařezina (říjen 2010)

výchozy ordovických břidlic (říjen 2010)

památný strom jilm vaz na břehu kunratického potoka nedaleko rybníka Labuť – výška 31 m, obvod kmene přes 3,5 m (říjen 2010)

krčská hájovna č.p. 750 (listopad 2005, únor 2018)

sekvojovce obrovské v bývalé lesní školce v severní části lesa – dva památné stromy o výšce 35 m (říjen 2010)

altány a hřiště v severní části lesa (říjen 2010)

hotel Nosál s restaurací Za větrem (Chodov č.p. 1157) na severním okraji lesa; vyletní restaurace Za větrem zde založena roku 1909 (říjen 2010)

hřiště na okraji roztylského sídliště a nedaleký bývalý altán (říjen 2010)

starý srub Gisela, který roku 2012 vyhořel (říjen 2010)

březový Velký altán (říjen 2010)

oficiální pikniková plocha ve střední části lesa (říjen 2010)

jakýsi „menhir‟ (říjen 2010)

kdysi altán na vyhlídce (říjen 2010)

výhledy z ostrožny ve střední části lesa k jihu, jihozápadu a severozápadu (říjen 2010)

trojboký kámen neznámého stáří a účelu se špatně čitelnými reliéfy, snad nějaký mezník, ve střední části lesa (říjen 2010)

další dva altány ve střední části lesa (říjen 2010)

tzv. Hraniční dub na východním okraji lesa, nejmohutnější strom oblasti - obvod kmene přes 430 cm, výška 18 m; podle legendy vysazen při založení Nového hradu, ve skutečnosti je stáří „jen‟ cca 250 let (únor 2018, září 2005)

druhý z památných dubů na východním okraji lesa, v prostoru zvaném Na Jelenkách – stáří odhadováno na cca 200 let – před a po úpravě okolí (srpen 2010, únor 2018)

další dva památné duby „Na Jelenkách‟; první z nich byl roku 2011 na památku zakladatele místního Otvírání studánek pojmenován Dubem Jaroslava Jíry (srpen 2010)

lesní hřiště „U Březové cesty‟ (srpen 2015)

hřiště v horní části údolí Roztylského potoka (únor 2018, říjen 2010)

altán v údolí Roztylského potoka (říjen 2010)

březové stromořadí (listopad 2005)

…a ještě jeden březový altán (srpen 2010)

tzv. Černé jezírko východně od Nového hradu (srpen 2010, srpen 2015, únor 2018)

studánky

V Kunratickém lese se nachází několik udržovaných a několik zaniklých studánek. Jejich údržba, v některých případech i vybudování, je spojeno se jménem ing. Eduarda Ureše, který zde působil na přelomu 70. a 80. let 20. stol. Otvírání studánek v Kunratickém lese, u jehož vzniku stál pro změnu Jaroslav Jíra, je pravděpodobně nejstarší novodobou tradicí otvírání studánek u nás (první ročník se konal roku 1980).

dnes poškozená studánka Václavka v rokli Roztylského potoka; jméno připomíná krále Václava IV. vlastníka nedalekého Nového hradu, kde i zemřel (listopad 2005, říjen 2010, únor 2018)

studánka Žofinka při levém břehu Kunratického potoka pod Novým hradem, vybudovaná roku 1983 ing. Urešem, v dnešní podobě však mladší; jméno odvozeno od studánky Václavky, připomíná Václavovu manželku Žofii (únor 2018)

na první pohled vypadá studánka stále stejně, ale v detailech se jednotlivé verze liší… (listopad 2005, říjen 2010, únor 2018)

základem stříšky bývalo kolo od vozu (listopad 2005, únor 2018)

studánka v malé roklině severně od Dolního Kunratického mlýna, dříve nazývaná Myslivecká, dnes Urešova; současnou kamennou podobu získala přičiněním městských lesů v dubnu 2016 (únor 2018)

starší podoba Urešovy studánky, v létě 2012 změněná úpravami Brontosaurů (září 2005, říjen 2010)

pumpa nedaleko Urešovy studánky (srpen 2010)

studánky Krychle či též Matička příroda na levém břehu Kunratického potoka pod areálem IKEMu (říjen 2010, listopad 2005)

bývalá studánka Habrovka v boční rokli východně od Thomayerovy nemocnice; bez vody od roku 1983 (listopad 2005)

zbytky kdysi velmi populární studánky Labutěnky nedaleko rybníku Labuť; pravděpodobně však nešlo o pramen, ale o únik vody z porušeného vodovodního řádu (listopad 2005, říjen 2010)

U krále Václava

Restaurace (Kunratice č.p. 406) a bývalá hájovna (Kunratice č.p. 139) v meandru Kunratického potoka proti jeho soutoku s Roztylským potokem, pod ostrožnou Nového hradu. Na zahradě bývalé hájovny mohutný exemplář sekvojovce. Též zde malý zookoutek s chovem daňků.

Legenda o tom, že zde stávala krčma, kam král chodil popíjet, již v dobách existence Nového hradu, je zjevně pouze novodobou reklamou současné restaurace. Restaurace vznikla snad ve 30. letech 20. stol., hájovna v letech 50. Do současné podoby byla restaurace upravena roku 2012.

původní Lesní chata krále Václava IV. (z reklamního letáku) a dnešní restaurace U Krále Václava IV. (únor 2018)

bývalá kunratická hájovna, dnes rodinný domek (listopad 2005)

sekvojovec obrovský, vypěstovaný lesníkem Miroslavem Kučerou, na zahradě hájovny (listopad 2005, únor 2018)

zookoutek s chovem daňků (říjen 2010)

Na tý louce zelený (Kunratice č.p. 451)

Restaurace postavena roku 1938 Jindřichem Pelikánem a Janem Müllerem; oficiálními majitelkami byly jejich manželky Růžena Pelikánová a Anna Müllerová. Pojmenována byla podle v té době slavné operety Járy Beneše. V letech 1939 – 1941 provozoval v hostinci Jan Müller tajnou protifašistickou vysílačku. V 50. letech byl hostinec zestátněn a v 70. letech uzavřen. Provoz hostince byl obnoven po restituci a následném prodeji v polovině 90. let.

bývalá restaurace Hájovna (kdysi Michle č.p. 172)

Zaniklá výletní restaurace v severozápadní části lesa, nedaleko rybníka Labuť. Vznikla ve 2. pol. 19. stol., zanikla pravděpodobně v 60. letech 20. stol. (na leteckých snímcích z roku 1975 již nestojí). Ve 20. letech 20. stol. se zde i hrálo ochotnické divadlo. Dnes zachovány pouze základy zdiva, schody, zasuté sklepy a staré stromořadí.

restaurace Hájovna na staré pohlednici, zřejmě z poč. 20. stol. (krc-historie.cz)

restaurace na leteckém snímku z roku 1947 (lms.cuzk.cz)

pozůstatky restaurace (únor 2018)

železniční trať

Nejsevernější částí lesa prochází výrazný násep zaniklé železniční trati, sloužící dnes jako lesní cesta. Na násep navazuje kamenný most přes komunikaci, v náspu kamenný propustek pro potok.

Těleso bylo součástí železniční tratě Nusle (Vršovice) – Modřany, tzv. Modřanky, která byla coby nejstarší část pozdějšího „Posázavského Pacifiku‟ vybudována v letech 1881 – 1882. Na přelomu 50. a 60. let 20. stol. došlo k mnoha úpravám této trati v souvislosti s budováním tzv. jižní železniční spojky z Vršovic do Radotína. V roce 1960 tak bylo zprovozněno i napřímení úseku mezi stanicemi Praha-Vršovice a Praha-Krč, přičemž zůstal zhruba dvoukilometrový úsek původní trati opuštěn. Dochované těleso na severním okraji lesa je spolu s nedalekým opěrným pilířem mostu přes Vídeňskou silnici pravděpodobně posledními pozůstatky této trati.

výřez z mapy z konce 50. let 20. stol., kdy ještě existuje stará trať, ale už je zde patrné téměř hotové těleso přeložky (archivnimapy.cuzk.cz)

západní konec dochovaného tělesa železnice zde mizí v jakýchsi skladech (říjen 2010, únor 2018)

násep železnice (únor 2018, říjen 2010)

propustek potoku (únor 2018)

viadukt přes ulici U Michelského lesa (únor 2018, říjen 2010)

naučná stezka

Tzv. naučnou stezku Kunratický les tvoří 16 informačních panelů (z toho 3 jsou stejné – úvodní). Panely, rozmístěné po celém lese, však nejsou spojeny žádnou vyznačenou ani navrženou trasou. „Stezka‟ vznikla v roce 2009. Tehdy byly tabule dokonce číslované, číslování však netvořilo logický sled a vnášelo tak do celého systému (spolu s plánky, které mnohdy neodpovídaly skutečnosti) ještě větší zmatek. Při rekonstrukci stezky v roce 2016 byly tyto nedostatky odstraněny – tabule dnes již nejsou číslované a mapky zhruba odpovídají skutečnosti. Zůstal zachován počet tabulí a více méně i jejich obsah, zcela se však změnila jejich grafika.

jedna ze současných informačních tabulí (únor 2018)

porovnání téže tabule ve staré a nové verzi (říjen 2010, únor 2018)

Zajímavosti, poznámky:

Ø V obecném povědomí i lesnické praxi je celý celek označován jako Kunratický les. Na mnohých mapách i místními lidmi je však někdy jako Kunratický les označována pouze jeho jižní část, na katastru Kunratic, zatímco severní část je označována jako Michelský či Krčský les (jméno Michler Wald lze nalézt i na mapě stabilního katastru z roku 1841). Nedosti na tom, lze se setkat i s označením Krčský les pro celý lesní komplex, či s různými složeninami, jako např. Kunraticko-Michelský les nebo Krčsko-Kunratický les. Označení Krčský les je trochu kuriózní, neboť do katastru Krče vždy zasahoval jen velmi okrajově, snad je odrazem toho, že v dřívějších dobách bylo východištěm výletníků do těchto končin krčské nádraží.

Ø Fenoménem Kunratického lesa je stádo muflonů. Mufloni zde byli vysazeni v 60. letech minulého století, v současné době je velikost stáda asi 60 kusů. Krom lesa není problém stádo spatřit třeba i v areálu Thomayerovy nemocnice či na sídlišti. Popularitu kunratických muflonů dosvědčuje i fakt, že po nich pojmenoval své produkty kunratický pivovar. Z hlediska ochrany přírody jsou však problémem, neboť způsobují devastaci přírodně nejcennějších ploch v Kunratickém lese, plošně nevelkých skalnatých srázů.

Ø V jižní části Kunratického lesa se každoročně pořádá terénní běžecký závod Velká Kunratická, proslavený (na hlavní trase) třemi prudkými stoupáními a třemi přeběhy Kunratického potoka. První ročník se běžel roku 1934.

Ø Krčský les navštíví ročně okolo 680 tisíc Pražanů.

Literatura:

- Jiří Kříž: Geologické památky Prahy (Praha 1999)

- Ivo Chlupáč: Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí (Praha 1999)

- Jiří Bartoň a kol: Otvírání studánek (Praha-Kunratice 1999)

- Jiří Dostálek: Plán péče o přírodní památku Údolí Kunratického potoka na období 2010-2019 – online http://www.praha-priroda.cz/priloha/51cad21aa5c83/planpece-pp-udoli-kunrat-potoka-2010-2019-51cc37d77daed.pdf

- Dan Frantík, Jana Kamecká, Jiří Rom: Kunratický les (Praha 2018) – on-line http://www.praha-priroda.cz/letaky-ke-stazeni/lesy/

- ir: Hospoda Na tý louce zelený – výletní restaurace – Kunratický zpravodaj 2017/05 – on-line https://www.praha-kunratice.cz/sites/default/files/zpravodaj/kunraticky_zpravodaj_2017_05_web.pdf

Web:

- Pražská příroda - http://www.praha-priroda.cz/lesy/kunraticky-les/

- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Kunraticko-michelský_les

- botany.cz - http://botany.cz/cs/praha-kunratice/

- Salvia – ekologický institut - http://salvia-os.cz/udoli-kunratickeho-potoka/

- geologicky významné lokality - http://lokality.geology.cz/247

- Lesy hl. m. Prahy - http://www.lhmp.cz/lesy/prazske-lesy/kunraticko-michelsky-les/

- Příroda v Praze 4 - http://www.cistapraha4.cz/priroda/index.php?page=kunraticky-les

- Praha zelená - http://www.prahazelena.cz/krcsky-les.html

- Ústřední seznam ochrany přírody - http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=1041

- zaniklá místa - http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=23631

- naučné stezky - http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-kunraticky-les.htm

další místa v okolí (mapa) / Praha / rejstříky

aktualizace únor 2018