NOVÝ HRAD (Neuschloss)
k.ú. Jimlín (Dolnooharská tabule /
Lounsko)
Zámecký areál (262 m n.m.) je rozložený na jižním okraji ostrohu
vybíhajícího od východu nad pravý břeh Hasiny.
Severně od něj náznak jakéhosi parku (jírovce) a mnohem mladší hospodářské budovy, sloužící dnes jako
útulek pro opuštěné psy a kočky. Na svazích hradního ostrohu západně a
severozápadně od zámku malá osada
(dodnes více méně oddělená od Jimlína, který se
rozkládá jihozápadně i severně od ní). Barokní hospodářský dvůr, ležící původně o samotě pod ostrohem
severně od zámku, dnes součástí severní části Jimlína.
zámek (nemovitá kulturní památka)
Trojdílný areál tvaru
protáhlého lichoběžníku západovýchodního směru. Nejzápadnější část tvoří 1. nádvoří, uzavřené na západní a
částečně i na severní a jižní straně přízemními barokními hospodářskými budovami. Přístup od západu branou (průchodem) skrze tyto budovy, na vnější straně patrovou s
trojúhelníkovým štítem (kdysi před ní býval příkop). Dnes zde mimo jiné
pokladna, WC... V severovýchodním rohu nádvoří krytá kašna, vybudovaná roku 1853 pro potřeby v té době zde ubytovaného
vojska. Voda je sem dodnes vedena dřevěným potrubím ze studny v Hořanech (přes údolí - na principu spojitých nádob). 1. a
2. nádvoří odděleno barokními úřednickými
budovami, jimiž prochází štukem zdobená 2. brána. Druhé nádvoří vzniklo až dodatečně za
Gustava Adolfa z Varrensbachu na místě zrušeného
hradebního příkopu. V zasypaném příkopu vybudovány unikátní podzemní stáje pro koně (jak moc se ale
líbili koňům si jistý nejsem), přístupné vstupem při jižním okraji nádvoří.
(Lze se setkat i s tvrzením, že jakési druhé nádvoří, oddělené od předhradí
valem a příkopem, zde bylo i před Varrensbachovou
přestavbou - v tom případě by však muselo být někde v místech dnešního
úřednického domu.). Vlastní hradní jádro tvoří nejvýchodnější část areálu a
obklopuje třetí nádvoří, od druhého
nádvoří oddělené raně barokní kulisovou 3.
bránou s bohatou štukovou výzdobou (původní gotická brána bývala
severněji, při věži). Na jihu hradního jádra mohutný objekt původní tvrze - trojprostorový
věžovitý palác, dnes však nepřevyšující ostatní budovy zámku, s
nejreprezentativnějšími prostorami hradu (štuková výzdoba a výmalba z řecké
mytologie). Východní velmi členité křídlo pozdně gotické, s později představěnou bohatě zdobenou arkádovou chodbou. Původně
byly obě křídla samostatné, spojeny byly až při renesanční přestavbě na zámek v
16. stol. Severní renesanční křídlo
bylo k hradbě přistavěno snad též při přestavbách během 16. stol., někdy se
však uvádí, že ho postavili až v polovině 17. stol. premonstráti (v něm mimo
jiné dochovaná sušárna na ovoce, na něm sluneční hodiny). Pod objekty rozsáhlé sklepy (ten na fotografii však směřuje
kamsi pod 2. nádvoří, a tak možná spíše souvisí s podzemními stájemi, než
se sklepeními hradního jádra). V řadě místností dochovány renesanční dřevěné
stropy z 2. pol. 16. stol., nádherně malované rostlinnými a ptačími motivy. K
jihu vystupují dvě podkovovité kaple
- starší renesanční z 2. pol. 16. stol. a mladší barokní kaple sv. Josefa ze 17. stol. (začali ji stavět premonstráti,
kterým stará hradní kaple kapacitně nestačila, dokončil však až Gustav Adolf z Varrensbachu) s nádhernou štukovou a malířskou výzdobou. Na
pomezí 2. a 3. nádvoří v severozápadním rohu hradního jádra stojí hranolová věž s okosenými nárožími, tvořící
dominantu celého areálu. Spodní patra jsou gotická, nástavba s balustrádovým ochozem barokní. Roku 1889 byla věž zakryta
prostou jehlancovitou střechou, v současné době navrácena do podoby z konce 18.
stol. Z věže nádherný výhled na
zalesněná plošiny Džbánu, na hřeben Krušných hor i na Poohří s kulisou Českého
středohoří v pozadí. Hradní jádro dosud na severní a východní straně obehnáno
do skály tesaným příkopem a zdí na
jeho vnější straně. Součástí původních hradeb snad i zdi, spojující po obvodě
areálu jednotlivé, často na sebe nenavazující zámecké budovy.
Tvrz zde postavená
pravděpodobně v pol. 14. stol. Závišem z Jimlína. Tu
přestavěl v letech 1465-74 Albrecht Bezdružický z
Kolovrat na pozdně gotický hrad (avšak na svou dubu velmi konzervativní, bez
aktivních obranných prvků). Kolovratové (kteří se
začali psát Novohradští z Kolovrat) drželi hrad do roku 1573. Zahájili ještě i
renesanční přestavbu na zámek, ve které pak pokračovali jejich následovníci.
Další úpravy proběhly kolem roku 1650, kdy patřil zámek strahovským
premonstrátům. Výrazná barokní přestavba po roce 1670 za hraběte Gustava Adolfa
z Varrensbachu, při níž dostal areál v podstatě
dnešní podobu včetně osového přístupu do všech tří nádvoří. Po roce 1767., za Schwarzenberků, přestal být objekt panským sídlem, sloužil
jen hospodářským účelům (v reprezentačních sálech se mimo jiné sušil chmel). V
letech 1815 - 1816 sloužil zámek jako vojenský lazaret (načež pak několik let
nechtěl v severním křídle nikdo bydlet, neboť se bál nákazy cholerou). V letech
1851 - 66 zde ubytována císařská jízdní armáda, pro tento účel upraveno zejména
1. nádvoří. Ve 2. pol. 20. stol. zde byly byty, ubytovna pro česáče chmele,
úřadovny MNV, hospodářské objekty využívalo JZD. Od roku 1974 s různými
přestávkami pokusy o rekonstrukci celého areálu, často však velmi chaotické a
neodborné. Intenzivní a systematická oprava od poloviny 90. let. V současné
době ve správě Oblastního muzea v Lounech.
Zámek přístupný z důvodu
stále probíhající rekonstrukce pouze výjimečně (několik dní v roce) - prohlídka
kaple, sálů v jižním a východním křídle jádra, věž s výhledem. Volně v této
době přístupný exteriér 1. a 2. (a snad i 3.) nádvoří.
předzámčí
Před zámkem kamenná socha sv. Jana Nepomuckého (nemovitá
kulturní památka) s erbem na podstavci z doby před pol. 18. stol, postavená
majitelkou zámku Annou Barborou z Löweneggu, údajně
jako pokání za svůj prostopášný život. Severně od ní barokní dvoupatrová sýpka, později přestavěná. V tomto
prostoru též stával větrný mlýn.
výklenková kaple za zámkem
Oboustranně výklenková
barokní kaple z doby kolem roku 1700 stojí na křižovatce polních cest východně
od zámku. Od ní pěkný výhled na České středohoří.
Literatura:
- kol.: Encyklopedie českých tvrzí II - K-R (Praha
2000)
- Tomáš Durdík: Ilustrovaná
encyklopedie českých hradů (Praha1999)
- Rudolf Anděl a kol:
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III - Severní
Čechy (Praha 1984)
- Emanuel Poche a kol.:
Umělecké památky Čech 1. - A/J (Praha 1977)
Web:
- Muzeum
Louny (oficiální stránky hradu)
- hrady.cz
Okolí: Líšťany / Ovčín / Jimlín
září 2008