Rakovnicko

ROVINA

k.ú. Domoušice (Džbán / Lounsko)

Náhorní plošina (též Na rovinách) při jihozápadním okraji masivu Džbánu, vybíhající do tří laloků, zhruba uprostřed s hájovnou Na Rovinách. Na výběžku severně od hájovny halštatské hradiště, ve východní části plošiny tzv. Kounovské řady. Na okraji plošiny jihozápadně od hájovny poutní kaple sv. Vojtěcha, postavená dle pověsti na místě, kde sv. Vojtěch vyprosil pro suchem zužovaný kraj déšť, a rozvaliny neznámé stavby, zvané Česká kaplička (vůbec však není jisté, že jde skutečně o kapli). Nejvyšší bod plošiny, zvaný Pískový vrch (526 m n. m.), v její západní části, ve východní části kóta Zadní Rovina (524 m n. m). Plošina z větší části zalesněna, některé části však obdělávány jako pole či využívány jako pastviny. Prudké svahy zalesněny narušeny četnými lomy na opuku. Součást přírodního parku Džbán.

rozlehlá náhorní plošina Roviny od jihovýchodu

hájovna Na Rovinách

tzv. Rovinský buk – mohutný strom v sousedství hájovny (významný strom Lesů Česká republiky), kolem kterého býval kdysi taneční parket

úzká, zhruba metr široká a dva metry hluboká esovitá do skály vytesaná soutěska na severovýchodním úbočí hradiště

naučná stezka Kamenné řady

Naučná stezka o 11 panelech začíná na úpatí vrchu u mutějovického nádraží a prochází přes areál Kounovských řad až na hradiště. Nemá vlastní značení, využívá žluté a posléze modré turistické značky. Navzdory jménu se většina zastávek věnuje přírodě, pouze tři vlastním Kounovským řadám (č. 6-8) a jedna hradišti (č. 10).

Stezka pochází z roku 1987. V minulosti zjevně došlo k přemístění některých tabulí (původně stezka nevedla až na hradiště, nýbrž končila smyčkou v areálu Kounovských řad), takže dnes nesouhlasí s realitou nejen plánek na tabuli č. 1 a umístění některých tabulí, znázorněné na tabuli č. 7, ale například ani text na tabuli č. 10. Na některých mapách značené pokračování stezky až na hrad Pravda, respektive do Domoušic neexistuje.

plánek naučné stezky a zajímavostí v okolí: 1 – kamenné řady, 2 – kaple sv. Vojtěcha, 3 – Rovinský buk, 4 – hradiště, 5 – vyhlídka (ke stažení v lepším rozlišení)

informační tabule naučné stezky – dosud ručně psané a malované, myslím že jedny z posledních takových dochovaných

hradiště (nemovitá kulturní památka)

Obdélné, v terénu dobře patrné hradiště zaujímá zalesněný severní výběžek plošiny Na rovinách (cca 500 m n. m.). Na jihozápadě odděluje hradiště od zbytku plošiny dobře patrný val s náznaky předloženého příkopu (který byl původně 5 m široký a 2 m hluboký, tesaný do skály); druhé pásmo opevnění - taktéž val a příkop, dnes již v terénu neznatelné - bylo o 30 m blíže k hájovně. Val s dobře patrným vnitřním příkopem lemuje jihovýchodní hranu plošiny. Souběžně s tímto valem vede lesní cesta, protínající celé hradiště; dle některých nepodložených teorií po druhém - vnitřním - bočním valu. Výrazný val, tentokrát bez příkopu, ohrazuje obdélný prostor i na severovýchodě a vyděluje z něj zak nejzazší konec ostrožny. Při severozápadní hraně plošiny dnes není val patrný, terén zde byl porušen kamenolomy. Hradiště bylo velké cca 8 ha.

Hradiště je zlomky nalezené keramiky datováno do pozdní doby halštatské (cca 6 stol. př. n. l.). Archeologický výzkum v roce 1977 však v ploše hradiště nezachytil žádné objekty! (dvě sondy v roce 1969 pouze mělký objekt z pozdní doby kamenné). Což vyvolává nejrůznější spekulace o funkci tohoto opevnění, zejména úvahy o jeho rituální funkci, zesilované ještě blízkostí záhadných kamenných řad.

ostroh hradiště od severovýchodu

plán hradiště (ad Encyklopedie hradišť v Čechách)

vnitřní příkop a val na jihozápadní straně

stopy opevnění na jihovýchodním boku

val, přehrazující ostrožnu na severovýchodní straně hradiště

Kounovské řady (nemovitá kulturní památka)

Skupina 14 rovnoběžných kamenných řad více méně severojižního směru napříč celou plošinou (nejdelší kolem 350 m) v rozestupech 13 až 30 m a tří neúplných řad (pouze v jižní části plošiny) v lese jihovýchodně od hájovny. Konce řad narušeny opukovými lomy. Kameny jsou křemence či křemité slepence s výraznými valouny křemene (tzv. sluňáky), tedy ze zcela odlišného materiálu než okolní terén (opuka), byť geologové nevylučují, že by se tyto kameny mohly i v bezprostředním okolí vyskytovat. Kromě toho zde několik větších kamenů mimo řady – největší z nich Pegas v jihozápadním rohu areálu a Gibbon v severovýchodním rohu areálu. Třetí podobný kámen, který býval na jihovýchodě areálu (někdy nazýván Gibbon II), byl roku 1982 odvezen k hájovně. Díky vytvoření lesních průseků jsou dnes řady velmi dobře patrné a celý areál přehledný. Kromě naučné stezky procházející areálem (viz dál) zde vytvořeno ještě speciální značení - šipky k jednotlivým významnějším objektům.

Podrobné průzkumy v 70. letech zde zmapovali 2239 kamenů. V minulosti jich zde však bylo ještě mnohem víc. Existují doklady o jejich odvážení jako mezníků, na kotvení chmelnic či na výrobu speciálních cihel do sklářských pecí a hutí. Některé zprávy pamětníku mluví o tom, že zde stávaly i kamenné stély – menhiry – jak v řadách, tak i mimo ně, a existoval minimálně jeden kamenný kruh o průměru 5 m; kromě ústních tvrzení pro to však neexistují žádné důkazy.

Lokalita byla objevena v roce 1934 kounovským učitelem Antonínem Patejdlem. O významu řad se vyrojila řada více či méně reálných či zcela fantastických teorií, od hranic polí či chmelnici přes pravěkou astronomickou observatoř, kalendář, tržiště či závodiště až po přistávací dráhy UFO. Nejpodrobněji byla v 70. letech rozpracována teorie paleoastronomická funkce, v umístění kamenů byly objeveny jisté astronomické zákonitosti (vzájemná poloha Pegase a Gibbona například údajně odpovídá východu slunce o letním slunovratu, respektive západu slunce při zimním slunovratu), ovšem otázkou zůstává, jak moc jsou tyto zákonitosti prokazatelné a do jaké míry může jít o náhodu či „přání otcem myšlenky″. V roce 1976 proběhl v souvislosti s poškozením lesní těžbou archeologický výzkum, který nenalezl žádný datovací materiál, pouze v pásech mezi kamennými řadami zaznamenal stopy orby. Z toho archeologové usoudili, že jde pouze o středověká či novověká ohraničení políček. Tímto však nevysvětlují, proč jsou v řadách použity pouze na první pohled nápadné křemence a slepence a nikoli zde běžné opuky (orba může být mnohem mladší než kamenné řady, zastánci duchovního účelu řad pak často upozorňují na tzv. rituální orbu), podezřelý je i fakt, že kameny byly ukládány do záměrně vyhloubené rýhy a některé speciálně podkládány (proč ohrazovat pole takto složitě?). Často bývají kamenné řady dávány do souvislosti s nedalekým hradištěm a datovány tak do pozdní doby halštatské. Ani pro to však kromě záhadnosti a blízkosti obou objektů neexistuje žádný důkaz. Skutečný původ a účel řad tak zůstává stále zahalen tajemstvím. Jisté je jediné – kamenné řady vytvořili lidé, nejde o přírodní úkaz.

dva plánky kamenných řad – oba však opomíjejí, že i severní strana řad je narušena opukovým lomem

jedna z velice pěkných řad – pravděpodobně č. 10

jiná dobře dochovaná kamenná řada (č. 4 nebo 5)

méně souvislé řady

kámen Pegas

kámen Gibon

Zajímavosti:

Ø Kounovské řady navzdory zašitému názvu neleží na katastru Kounova, ale tak jako celá náhorní plošina na katastru Domoušic; Kounovu a Lhotě náleží pouze část jižního úbočí plošiny.

Ø Kameny Pegas a Gibbon pojmenovali děti z rokycanského Kosmického klubu, které zde v letech 1973-75 prováděli astronomické výzkumy. Pegas je pojmenován podle puklin na povrchu, připomínajících stejnojmenné souhvězdí. Gibbon pak podle Zlatého gibbona, ocenění, které za své výzkumy roku 1974 obdrželi redakcí rozhlasového pořadu Meteor.

Ø V roce 1996 byla provedena pylová analýza – z jejího výsledku vyplývá, že v době, kdy byly kamenné řady vytvořeny, nebyla plošina zalesněna a probíhala zde zemědělská činnost. K bližšímu datování však nepomohla.

Literatura:

- Jaroslav Helšus, Antonín Hluštík: Kamenné otazníky aneb megality v Čechách (Praha 1991)

- Vladimír Čtverák, Michal Lutovský, Miloslav Slabina, Lubor Smejtek: Encyklopedie hradišť v Čechách (Praha 2003)

- Karel Sklenář a kol: Archeologické památky - průvodce (Opava 1994)

- Radko Šarič, Petr Štěpánek: České megality (??)

- Petr Krištuf: Vyhledávání archeologických památek v okolí hrazené polohy „Na rovinách″ (okr. Louny) v roce 2006 – ad Opomíjená archeologie 2005-2006 (Plzeň 2007)

- Václav Vokolek, Jiří Kuchař: Esoterické Čechy, Morava a Slezsko 4 (Praha 2005)

- Roman Hartl: Na Kounovské kamenné řady (Kounov 2012) - viz též http://www.krivoklatsko.cz/download.asp?id=926

Web:

- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Kamenné_řady_Kounov

- hrady.cz - http://www.hrady.cz/index.php?OID=546

- POOH - http://www.pooh.cz/pruvodce/a.asp?a=2004621&db=444

- stránky obce Kounov - http://www.obec-kounov.cz/kounovske-rady/

- Kounov, jak ho neznáme - http://www.kounov.cz/kamen.html

- pohanství - http://www.pohanstvi.net/inde.php?menu=menhiry3

- Toulavá kamera - http://www.toulavakamera.cz/article.asp?id=3336

- Eldar - http://eldar.cz/megality/kounovske_rady.html

- blog Petra Kejčího - http://petrkrejci.bigbloger.lidovky.cz/c/104439/Kounovske-kamenne-rady-aneb-ceske-Stonehenge.html