DLOUHÝ DŮL (Langengrund)
k.ú. Vlčí Hora, dnes též Kyjov u
Krásné Lípy (Šluknovská pahorkatina / Rumbursko)
Ves (368 m n.m.) ve stejnojmenném údolí bezejmenného
potoka, tekoucího od Vlčí Hory k jihu, a při jeho soutoku s Křinicí
(na jejím pravém břehu), dnes rozdělena mezi Vlčí Horu a Kyjov (hranice
katastrů v současné době probíhá po hrázi rybníku Šimlák). Zástavba
v horní části údolí (po usedlost č.e. 668) dnes oficiálně řazena k Vlčí
Hoře, dříve (a v obecném povědomí i v odborné literatuře dodnes) však
také považovaná za součást Dlouhého Dolu.
Roztroušená zástavba bez
výrazného centra tvořena řadou velmi hodnotných roubených a hrázděných domů z 18. a 19. stol. – kromě dále
uvedených např. č.p. 21, 22, 28, 29, 46 50 a č.e. 20 „vlčnohorské číselné řady“
v nejsevernější části údolí, patrové celoroubené č.p. 45 a č.p. 22 (s
velice pěkným břidlicovým obložením patra) či přízemní č.p. 49 ve střední části údolí, taktéž
celoroubený č.p. 35 s mansardovou střechou a vyřezávanou podstávkou či
nedaleký poloroubený přízemní č.p. 52 v jižní části údolí, patrové domy
č.p. 7, 8 a 12 při Křinici či pozoruhodný patrový z poloviny roubený a
z poloviny zděný č.p. 2 v nejvýchodnější části vsi při silnici na
Krásnou Lípu.
V severní části
údolí kozí farma. V jižní části
údolí rybník Šimlák (Schimmelteich;
dříve též též Mühlteich – Mlýnský rybník) – 0,9 ha.
Ves vznikla snad na poč.
18. stol. - prvně zmiňována roku 1719 - na panství Haňšpach (Lipová). Řada
domů vznikla v souvislosti s rozvojem podomácké textilní výroby
(přadláctví, tkalcovství a bělení) v 19. stol. Od roku 2004 vesnická
památková zóna (zahrnující též přilehlé části Vlčí Hory a Sněžné, na které
Dlouhý Důl bezprostředně navazuje).
faktorský dům č.p. 5
Z památkového
hlediska zřejmě nejhodnotnější stavení Dlouhého dolu. Stojí při silnici do
Krásné Lípy v nejvýchodnější části vsi. Jde o celoroubený patrový objekt
z roku 1811 s řadou zajímavých tesařských detailů se zděným,
v patře hrázděným (zřejmě mladším) přístavkem. Západní štítové průčelí
opatřeno dekorativním břidlicovým obkladem.
usedlost č.e. 668 (pův. č.p. 27)
Přízemní dům
s roubenou světnicí s podstávkou a zděnou hospodářskou částí leží při
soutoku dvou potůčků a je nejjižnějším stavením, řazeným k Vlčí Hoře. Do
objektu se vstupuje kamenným empírovým portálem datovaným 1838 (na
katastrální mapě z roku 1843 je jedním z pěti zděných domů
v celém Dlouhém Dole). Na protější straně cesty v kraji dnes již
velmi vzácná roubená stodola s rámovým polopatrem. Při ní Görnerův (Hiekův) kříž s kamenným
soklem, zdobeným reliéfem sv. Jana Nepomuského. Kříž nechal postavit roku1832
Laurenz Görner z č.p. 27 na místě staršího dřevěného. Od kříže vedla (a
dosud vede) stezka Arltsberg ke kostelu ve Sněžné.
mlýny
První vodní mlýn –
Teichmühle - stával bezprostředně pod hrází rybníku Šimlák (č.p. 20, částečně
roubený s podstávkou a břidlicí obloženým štítem; k areálu patřilo
pravděpodobně i dnešní č.p. 63). Pod tímto mlýnem býval další rybník, již
zaniklý (v klínu mezi hlavní cestou údolím a cestou na Sněžnou), též pohánějící
mlýn.
K Dlouhému Dolu se
kdysi řadil i Dixův mlýn v Kyjově.
Henkeho kříž (Teichklenns Kreuz)
Pěkný kříž ve skupině
čtyř lip, obklopený plůtkem, v jižní části údolí západně od rybníka
Šimlák, při odbočce cesty na Kamenný vrch. Vybudován roku 1825 Johannem Henkem,
členem prestižního náboženského Spolku velikonočních jezdců ve Sněžné,
z přilehlého gruntu č.p. 21. Při každoroční velikonoční jízdě byla u
Henkeho kříže jedna z jejích zastávek (kde se podávala i svačina – koláče
a káva – zajišťovaná, jak jinak, Henkeho rodinou). Německé jméno kříže je
odvozeno od nedalekého mlýna Teichmühle, jehož majitelé Heerovi byli s Henkeovými
příbuzní – vztah Heerových ke kříži však není jasný (na současných mapách je
však většinou uváděn jako Mlynářův kříž).
Kříž mlynáře Marschnera (Dominsmüllers
Kreuz)
Stojí mezi dvěma lipami
v nejjižnější části údolí, proti odbočce cesty do Sněžné mezi domy č.p. 15
a č.p. 52. Na dnes silně nahnutém zdobeném pískovcovém soklu poškozený železný
kříž (kdysi se siluetami Krista, Panny Marie a sv. Jana Evangelisty).
Postavený roku 1800 mlynářem Dominikem Marschnerem. Někdy též zjednodušeně
zvaný Mlynářův kříž!!
Goldloch (Zlatá díra)
Též „Kyjov – štola č. 1”.
Dobře zachovaná historická štola na úpatí strmého svahu nedaleko pravého břehu
Křinice za domem č.p. 5. 52 m dlouhá štola je vyražena v brtnické žule.
Před štolou terénní zářez, ze štoly vytéká menší množství vody. Nepřístupná,
uzavřena mříží. Ze zelené turistické značky, která prochází bezprostředně nad
ní, jen málo patrná.
Pravděpodobně šlo o
průzkumnou štolu. Její původ lze předpokládat v 1. pol. 16. stol., kdy je
v okolí Kyjova doložena hornická aktivita. Při komplexním geologickém
průzkumu v letech 1955-56 vyzmáhána. Zimoviště netopýrů, obojživelníků,
plazů a hmyzu.
Zajímavosti:
Ø
Rybník Šimlák na jedné ze současných map nazýván
též Novodolský rybník – kde se toto pojmenování vzalo netuším.
Ø
Šimlák je zajímavým místem z hlediska zoologie
– v roce 1995 zde mimo jiné zaznamenán výskyt vzácné vážky podhorní,
v roce 2007 volavky bílé…
Literatura:
- Jaroslav Melichar a kol.: Vlastivěda Šluknovského
výběžku pro školy a veřejnost (Šluknov 2008)
- Jan Pešta: Encyklopedie českých vesnic IV – Ústecký
kraj (Praha 2009)
- Natalie Belisová: Putování po duchovním panství
Krásnolipska (Krásná Lípa 2005)
- Přemysl Brzák, Otakar Fabiánek: Podzemí Šluknovska
(Rumburk 1995)
Okolí: Vlčí
Hora / Sněžná / Schönbuch / Kamenný vrch
Nejsevernější Čechy / rejstříky
červenec 2009