Severní Čechy

VLČÍ HORA (Wolfsberg)

k.ú. Vlčí Hora (Šluknovská pahorkatina / Rumbursko)

Výrazná zalesněná hora (581 mnm) sopečného původu s rozhlednou nad stejnojmennou obcí - jedna z nejvýraznějších dominant Šluknovska. Na starých mapách někdy též Spitze (Špičák).

Hora je tvořena tefritem (někdy uváděno jako nefelinický bazanit), ve vrcholové části skaliska s výraznou sloupcovitou odlučností. Vrcholová část porostlá bučinami, výskyt řady zajímavých druhů květin, zejména nápadné měsíčnice vytrvalé na severním úbočí. Na jihovýchodním úbočí Verunčina studánka.

Přes Vlčí horu pochází Köglerova NS.

rozhledna

Hranolová cihlová 16 m vysoká věž, částečně obložená prkenným bedněním, na vrcolové skále kopce. Z prosklené vyhlídkové plošiny ve výši 12 m krásný kruhový výhled - od severu ve směru hodinových ručiček Jitrovník, vrchy a Horní Lužici (Czernoboh, Fuchsberg, Kottmar), Dymník, Hrádek nad Varnsdkorfem, na horizontu Ještěd (při abnormální viditelnosti údajně až Kronoše), Lužické hory (s dominantami Hvozd, Luž, Jedlová, Klíč, Studenec), Růžový vrch, za ním na obzoru České středohoří (Buková hora, Milešovka), rozlehlé lesy Českosaského Švýcarska, v pozadí Děčínský Sněžník a stolové hory v Sasku (Konigstein, Lilienstein), Tanečnice, na německé straně Unger, Ječný vrch, Plešný, Hrazený, Ptačí vrch (kromě toho je vidět údajně až 40 měst a vesnic) - na jednotlivých stranách zobrazena výhledová panoramata, nejbližší okolí pro větší přehlednost znázorněno na plastické mapě, umístěné uprostřed vyhlídky. K rozhledně přiléhá bývalá horská chata.

Vrch byl již před postavením rozhledny proslulý krásnou vyhlídkou (dnes z vlastního vrchu není v době, kdy není rozhledna přístupná rozhledna, vidět nic, neb je celý zarostlý stromy), proto byla roku 1886 upravena Horským spolkem pro nejsevernější Čechy (Gebirgverein für das nördlichste Böhmen) cesta na vrchol a na něm lavičky a stolky. Roku 1887 zde postavena jednoduchá dřevěná chata ve švýcarském stylu (šenkovní právo v ní měl August Wenzel z Vlčí Hory ). Stavba rozhledny byla zahájena týmž spolkem v létě 1988, slavnostně otevřena 19. května 1889. Rozhledna dle plánů rumburského stavitele Josefa Hampla v té době vypadala jako středověká strážní věž, vyhlídková plošina byla zastřešena a opatřena skleněnými okny až o 20 let později. Traduje se, že pro špatnou přístupnost vrcholu byli do vynášení stavebního materiálu na stavbu věže zapojeni i návštěvníci hory - na jejím úpatí byla složena hromada cihel a kdo šel nahoru, nějakou sebou vzal (muselo být vyneseno více jak 20000 cihel). Počátkem 20. stol. byla chata rozšířena. Na počest iniciátora a největšího sponzora staveb na Vlčí hoře Ferdinanda Michela ze Zahrad byla pak rozhledna i chata zvána Ferdinandovou. V 50. letech 20. stol. sloužil objekt vojenským účelům, po opuštění armádou (1957) byla chata zdevastována. V letech 1960 - 61 byla svépomocí občanů provedena rozsáhlá rekonstrukce, chata však byla po krátkém čase opět zdevastována, takže roku 1967 na ni byl dokonce vydán demoliční výměr. Její záchrana a následná mnohaletá péče o chatu i rozhlednu je zásluhou manželů Jandových. Od roku 1996 se o provoz rozhledny stará krásnolipský odbor KČT.

Na rozhlednu možnost výstupu v otvíracích hodinách, chata i nadále v soukromých rukou, nepřístupná.

Verunčina studánka

Též studánka Veronika. Pramen obložený čedičovými sloupy na jihovýchodním svahu, na křižovatce s bývalou tzv. jezdeckou stezkou. Na jednom z kamenů vytesáno "Veronika Brunnen 1886" (rok postavení studánky). Studánky sloužila jako zdroj vody pro široké okolí, v putnách se donášela i na chatu na vrcholu. Do původní podoby opravena 1996.

Zajímavosti:

Ø V hornině značný obsah magnetovce, vychylující střelku kompasu (údajně až o 40^o).

Ø Podle pověsti je pod Vlčí horou ohromné podzemní jezero, ze kterého je zásobována nejen Verunčina studánka, ale i množství rybníčků po celém úpatí hory.

Literatura:

- kol.: Děčínsko - Turistický průvodce ČSSR 18 (Praha 1984)

- Jiří Švécar: Nejsevernější Čechy (Liberec)

- Miloš Janda: Vítejte na Vlčí hoře (Krásná Lípa 1997)

- Jan Nouza: Rozhledny Čech, Moravy a Slezska (Liberec 1999)

- Jaroslav Melichar a kol.: Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost (Šluknov 2008)

- Petr Kovařík: Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska (Praha 1998)

- Jiří Dvořák a kol.: Rozhledny a rozhledová místa (Praha 2001)

- Jaromír Demek, Petr Mackovčin a kol.: Zeměpisný lexikon ČR – Hory a Nížiny (Brno 2006)

Web:

- wikipedie

- Hrady.cz