ROKLANSKÉ ÚDOLÍ
k.ú. Javoří Pila a Filipova Huť
- dříve Prášily, Vchynice-Tetov II (Šumava / Kašperskohorsko)
Ploché údolí Roklanského
potoka (dříve Mlýnský potok, Müller Bach) v náhorní plošině šumavských
Plání (s výjimkou nejspodnější části nad 1000 m n. m.) volně přecházející do
přilehlých vrcholů. Začíná bezprostředně pod hraničním hřebenem, v kotlině mezi
Blatným vrchem a Medvědí horou. Prvních zhruba 4,5 km, až po soutok s Rokytou,
směřuje potok více méně k severu, poté uhýbá kilometr k východu, od
soutoku se Studeným potokem až po soutok s Javořím potokem drží 2,5 km
opět severní směr a poté znovu mění prudce směr k východu, kde po 4 km na
okraji Modravy končí. Komplex vrchovištních rašelinišť, rašelinných a
podmáčených smrčin (Vrchová slať, Novohuťské močály, Roklanská slať, Zadní a
Přední Mlynářská slať, Šárecká slať a Rybárenská slať), pramenných mokřadů a
klimaxových smrčin jsou součástí tzv. Modravských slatí, jedné
z nejcennějších částí národního parku Šumava.
Na horním toku jižně od
Medvědí hory, u bývalé Roklanské nádrže, stojí Roklanská bouda, zbudovaná roku
1936 Klubem československých turistů (v jejím sousedství bývala dnes již
zaniklá Roklanská hájovna), v dolní části údolí pak samoty Rybárna a Palečkovna
(těsně před Modravou v levém svahu). Území je pro veřejnost uzavřeno, mimo jiné
z důvodu ochrany jediné životaschopné populace tetřeva hlušce ve střední
Evropě; přístupný pouze severní okraj od Modravy po soutok s Javořím
potokem. Na konci údolí před Modravou jedno z nouzových nocovišť národního
parku.
údolí Roklanského potoka nad
Rybárnou (únor 2013)
údolí u Rybárny (červen 2011,
únor 2013)
pomníček italského lyžaře Daniele Pontiho, který nedaleko
Rybárny zemřel během šumavského skimaratónu 24. února 2008 (červen 2011)
Roklanský potok nad Modravou
(červen 2011)
údolí mezi Rybárnou a Modravou
(červen 2011)
Roklanské údolí nad Modravou v zimě
(únor 2013)
mokřiny nad Modravou, v pozadí
samota Palečkovna (červen 2011)
nouzové nocoviště národního
parku na konci údolí nad Modravou (červen 2011)
Rybárna
Samota v údolí
Roklanského potoka (1002 m n. m.), nad jeho levým břehem západně od Modravy pod
Adamovou horou, která dala jméno Rybárenské slati (Fischer Filz, Fischerhüten Filz;
původně se však jméno vztahovalo pouze na západní část dnešní Rybárenské slati,
východní část se nazývala Hakl Filz).
Původně se označení
Rybárna vztahovalo na dvě budovy (jednu na pravém, druhou na levém břehu
Roklanského potoka) cca kilometr proti proudu od dnešní budovy téhož jména. Dle
označení Fischerhütten lze usuzovat, že zde bývala sklářská huť. Obě budovy na
přelomu 19. a 20. stol. zanikly a jméno se poté přeneslo na panskou hájovnu
č.p 52, původně zvanou Sägfeiler, která
stála severozápadně od dnešní stavby, vpravo od začátku prudce stoupající cesty
k Tříjezerní slati a zanikla někdy po 2.
světové válce. Dnešní budova známá pod jménem Rybárna vznikla pravděpodobně
kolem poloviny 20. stol. Jméno není odvozeno od rybaření, ale od příjmení
Fischer.
současná Rybárna - č.p. 109 a
č.e. 7 (červen 2011)
celková situace Rybárny: 1 –samoty
Fischerhüten v 19. stol; 2 – zaniklá panská hájovna; 3 – dnešní rybárna;
černé tečky – průběh železné opony
železná opona
Tzv. ženijně technický
zátaras, známější pod označením „železná opona″, vedl v 50. letech
více méně souběžně se státní hranicí močály v horní části Roklanského údolí.
K jeho ostraze zde vznikly dvě malé pohraniční roty - na soutoku
Roklanského potoka a Rokytky rota Soutok čili Weitfelova slať a u bývalé
Roklanské boudy rota Roklan. Obě roty zanikly zřejmě někdy počátkem 60. let
(dnes patrné pouze základy), kdy byla vybudována nová „železná opona″
posunuté více do vnitrozemí. Tato vedla po severním okraji údolí – od Tříjezerní slati sestupovala k Rybárně a
pokračovala podél silničky po levém břehu Roklanského potoka téměř až
k Modravě, kde přecházela na pravý břeh a obcházela ves; trasa této
signálky dosud dobře patrná, v zimě využívaná běžkařskou magistrálou.
průsek „železné opony″ sestupující
od Tříjezerní slati k Rybárně (červen
2011)
v zimě vede v trase bývalé
železné opony lyžařská magistrála (únor 2013)
Zajímavosti:
Ø
Na Roklanském potoku (nedaleko Roklanské hájovny) i
na jeho přítocích byly vybudované tzv. klauzy - nádrže na vodu sloužící k
plavení dřeva a napájení Vchynicko-Tetovského
kanálu.
Ø
Mlýnský (Roklanský) potok se dříve rozlišoval na
Malý Mlýnský potok (Klein Müller Bach) po soutok s Javořím potokem a Velký
Mlýnský potok (Gross Müller Bach) od soutoku k Modravě.
Ø
Roklanská hájovna bývala nejvýše položeným
celoročně obývaným stavením v republice.
Ø
V 50. - 60. letech 20. stol. měla být značná část
údolí zatopena přehradou na Vydře pod Modravou; ke
stavbě naštěstí nedošlo.
Literatura:
- kol.: Šumava bez hranic (Plzeň 2007)
- Josef Albrecht a kol.: Chráněná území ČR VIII. -
Českobudějovicko (Brno, Praha 2003)
Web:
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Roklanský_potok
- zaniklé obce; Rybárna - http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=3275
- zaniklé obce; Roklanská hájovna - http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=3647
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Mlynářská_slať
- Šumava Pro - http://www.sumavapro.cz/kde-se-ma-kacet-rybarenska-a-mlynarske-slate/
- tisícovky, Rybárenská slať - http://www.tisicovky.cz/cs/hory/sumava/predni-mlynarska-slat-hlv243/rybarenska-slat-vv243a/
- tisícovky, Přední Mlynářská slať - http://www.tisicovky.cz/cs/hory/sumava/predni-mlynarska-slat-hlv243/
- Vojensko, rota Soutok – http://www.vojensko.cz/weitfelerske-slate-soutok
- Vojensko, rota Roklan - http://www.vojensko.cz/roklan
- geologické lokality - http://lokality.geology.cz/2151
- Roklanská hájenka - http://www.roklanskahajenka.wbs.cz/
- stará Šumava - http://www.stara-sumava.cz/modravsko/roklanskachata/roklanskachatagal.htm
Okolí: Tříjezerní
slať / Vchynice-Tetov / Modrava / Javoří Pila
únor 2013